X-37 má výdrž

Na to, že miniraketoplán americké armády skrytý pod označením X-37 stále krouží, si vzpomene málokdo. Je to tajná vojenská technologie a tak je jasné, že se o ní příliš nemluví. Jednou za čas je si ale uvědomíme, že tenhle okřídlený stroj pořád nepřistál a stále krouží na oběžné dráze. Třetí mise už překročila magickou hranici 500 dnů ve vesmíru. Náš dnešní článek shrne dosavadní průběh a na závěr si ukážeme, že ač je X-37 tajným projektem, tak internetové veřejnosti neuteče nikdy nic.

Kosmotýdeník 84. díl (21.4. – 27.4.2014)

Sedm dní uplynulo jako voda a opět se setkáváme u řádek kosmotýdeníku, který shrnuje to nejzajímavější, co se událo v uplynulém týdnu v kosmonautice. K nedělnímu obědu se tedy podíváme na tři velká témata. Nejdříve oslavíme dvacet sedm let fungování Hubblova kosmického dalekohledu, následně se přesuneme na Mars a podíváme, co aktuálně provádí vozítko Curiosity a velké zprávy uzavřeme informacemi o servisním výstupu, který provedli astronauti na ISS. Přeji příjemnou neděli a příjemné čtení.

Přeparkování na oběžné dráze

Každý řidič ví, že někdy je potřeba, aby svého plechového miláčka přeparkoval. Nejčastěji to bývá tehdy, když auto něčemu překáží. I na oběžné dráze musí čas od času kosmické lodě změnit své „parkovací místo“. I zde bývá nejčastějším důvodem uvolnění místa jiné lodi, ale čas od času se objeví důvod jiný – třeba jako v posledních dnech, kdy ruská loď Progress testovala zlobivý navigační systém.

Proton vstupuje do čtvrté fáze

Ruská raketa Proton patří ke světové špičce – silnější než ona je pouze americká Delta IV Heavy. Vývoj se ale zastavit nedá a proto se již několik let pracuje na drobných vylepšeních tohoto nosiče. Na kosmodromu Bajkonur se v těchto dnech chystá ke svému prvnímu startu zástupce již čtvrté vývojové řady. V čem spočívají vylepšení a jaký náklad má vylepšený Proton vynést do vesmíru? O tom všem bude pojednávat dnešní článek.

Orion už dostává obrysy

Prvnímu letovému testu nové americké lodi Orion jsme se na našem webu věnovali již v několika článcích. Nyní má za sebou budoucí vlajková loď americké pilotované kosmonautiky několik dalších drobných krůčků, které vedou k její realizaci. Samotný Orion se již začíná podobat kosmické lodi a pozadu nezůstává ani raketa Delta IV Heavy, která poslouží jako nosič. Přichází proto čas na další sumarizující článek, který shrne všechny střípky pěkně na jednu hromadu.

Krásy modré planety – 18. díl

Pokud máte rádi náš seriál Krásy modré planety, který Vás jednou za čas vezme na virtuální cestu kolem světa, jistě Vás potěší zpráva, že právě vyšel jeho další díl. I tentokrát Vás pozveme na Mezinárodní vesmírnou stanici a díky snímkům z aparátu amerického astronauta Ricka Mastracchia se podíváme na magicky působící tvary a barvy nejrůznějších koutů naší rodné planety. Stejně jako obvykle je i tentokrát připraveno dvacet fotografií.

Vesmírné osudy 51. díl – Neil Armstrong

Armstrongova katapultáž z LLRV

Všechno se to seběhlo v několika okamžicích… Stroj se odlepil od země a nejdříve stoupal do výšky 150 metrů. Tam pilot snížil tah motoru, aby simuloval sestupovou trajektorii v šestkrát nižší gravitaci Měsíce. Vše probíhalo normálně, podivná příšerka s názvem LLRV klesala k betonu základny Ellington přesně po plánované dráze. Deset metrů nad zemí se LLRV zastavil a pilot začal opět stoupat k další simulaci sestupu. Už byl ve výšce 70 metrů, jenže potom se začalo dít něco neobvyklého. Stroj se sklonil přídí dolů a začal nabírat dopřednou rychlost. Pilot se pokoušel nechtěný pohyb korigovat, ale LLRV si postavil hlavu. Naklonil se doleva, evidentně mimo kontrolu pilota. Ten pochopil, že nemá jinou možnost a v téměř devadesátistupňovém náklonu zmáčknul spouště na krajích svého katapultovacího sedadla. Silný raketový motor sedadla jej skrze polystyrenovou stříšku kabiny LLRV odnesl do bezpečí. Necelé tři sekundy poté se nešťastný stroj roztříštil na trávníku vedle dráhy. Pilot dopadl jen o sedm sekund později na svém padáku opodál. Okamžitě se rozezněly sirény a k hořícím troskám a k pilotovi se rozjela vozidla záchranářů.
Když zhruba po hodině veškerý rozruch utichnul, astronaut Al Bean, který před pár minutami dorazil do práce, zvědavě nakouknul do kanceláře Neila Armstronga. „Právě jsem slyšel legrační fámu!“ Armstrong zvedl oči od papírů na desce svého stolu: „Jakou?“ Bean se uchichtnul: „Že prý ses musel asi před hodinou vystřelit z LLRV!“ Bean si byl jistý, že je to nesmysl, jinak by tady Armstrong úplně klidně neseděl nad papírováním. Neilova odpověď jej ale zaskočila: „Jo, ztratil jsem kontrolu a musel jsem se z té zatracené věci vystřelit.“ S těmito slovy Armstrong zase sklopil zrak k záplavě administrativní práce a šokovaný Bean vyklopýtal z jeho kanceláře.

ESA – 18. díl – Astronomický stroj času

1. uvodni obrazek

Nenechte se zmást, nemáme na mysli skutečný stroj času tak, jak jej známe z mnoha vědecko-fantastických filmů. Evropská kosmická agentura, respektive její představitelé a pracovníci takto ale skutečně nazývají mikrovlnný teleskop Planck, jemuž se v dnešním díle našeho seriálu budeme věnovat. Důvod, proč je tento teleskop nazýván strojem času, je prostý. Planck se zabýval monitorováním prastarého kosmického mikrovlnného pozadí, které je v astronomii spíše známo pod názvem reliktní záření. Je to první forma elektromagnetického záření, které ve vesmíru vzniklo a tak není pochyb o tom, že pohled na něj je skutečnou cestou do hlubin minulosti.

Kosmotýdeník 83. díl (14.4. – 20.4.2014)

Zvykli jste si, že k nedělnímu obědu patří souhrn toho nejzajímavějšího, co kosmonautika přinesla v průběhu uplynulého týdne? Pokud ano, jistě Vás potěší, že přichází již 83. díl seriálu Kosmotýdeník. Dnešní vydání, tak jako každý týden, obsahuje tři velká témata – úspěšný start soukromé rakety Falcon 9 v1.1, první úspěšný let druhého testovacího zařízení Grasshopper a řeč bude i o konci americké lunární sondy LADEE. Na úplném konci článku pak najdete jako obvykle několik krátkých informací, které by nevydaly na celý článek.

Dračí cesta k ISS

Startu třetí objednané lodi Dragon k ISS jsme se na našem blogu věnovali už několikrát. Nejprve přišla informace, že první stupeň dostane výklopné nohy, díky kterým bude nacvičovat měkké přistání na mořskou hladinu, řešili jsme i samotnou kosmickou loď a náklad v ní. Start byl původně naplánovaný na pondělní pozdní večer, ale nakonec se musel odložit. Včera už ale probíhalo všechno podle plánu a soukromá raketa Falcon se vydala na cestu k obloze.