Obří svářecí centrum pro SLS je hotové

Včera zažilo Michoudovo středisko v New Orleans velkou slávu. Po několika měsících stavebních prací se tu slavnostně otevřelo Vertical Assembly Center – největší svařovací zařízení pro kosmické účely na světě. Právě zde bude vznikat největší součást nové americké superrakety, která se stále označuje zkratkou SLS. Postupně zde vznikne centrální tělo rakety, tedy její první stupeň, který bude během startu spolu s pomocnými urychlovacími motory zajišťovat co možná největší tah. Je jasné, že takový mastodont musí vznikat na svářečce odpovídající velikosti.

Velká cesta po ISS

Mezinárodní vesmírná stanice – největší lidmi vyrobený objekt mimo zemský povrch. Její budování trvalo mnoho let, spolykalo mnoho peněz. Výsledkem je unikátní vědecká laboratoř, která nemá obdoby a na jejíž palubě se mohou provádět experimenty, které jinde nemají šanci. Orbitální komplex řítící se po oběžné dráze rychlostí 27,600 km/h nabízí přetlakový prostor o objemu 837 m3, který využívá šestičlenná mezinárodní posádka. Jak to ale vypadá v útrobách stanice?

Spolehlivá Ariane opět nezklamala

Kosmodrom v Kourou se dnes krátce po půlnoci stal dějištěm letos čtvrté, ale celkově již 75. ohnivé show, během které se nejsilnější evropská raketa – Ariane 5 odlepila od startovní rampy a zamířila k nebi. Na oběžnou dráhu vynášela hned dva telekomunikační satelity. Původně měly satelity startovat už v květnu, ale satelit Optus 10 musel na dodatečné kontroly do Kalifornie, což zdrželo i družici Measat 3b, která s ním měla startovat. Tyto družice mají za úkol pokrýt svým signálem oblast Malajsie a Austrálie. Náš dnešní článek zrekapituluje samotný start, ale najde se i prostor pro seznámení se se satelity.

Rosetta včera vstoupila do další fáze

úvodní obrázek

O Rosettě se u nás můžete dočíst čím dál častěji. Není divu. Po dlouhých deseti letech se teprve na začátku srpna dostala téměř na dotek ke svému cíli. Jen několik měsíců před tímto jejím příletem jsme začali dostávat první rozmazané snímky komety a přístroje sondy se uváděly do provozu. V těchto dnech jsme však přesyceni úchvatnými fotografiemi jádra komety a čas od času dostáváme i zajímavé zprávy týkající se naměřených vědeckých dat. Rosetta se neohroženě přibližuje ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Včera se k ní dostala na klíčovou vzdálenost a vstoupila tak do další důležité fáze.

AKTUALIZOVÁNO: Posádka Sojuzu se vrátila domů

Posádka Sojuzu TMA-12M. Zleva: Swanson - Skvorcov - Artěmjev

Alexander Skvorcov, Steven Swanson a Oleg Artěmjev startovali do vesmíru 25. března. Byli součástí 39. a 40. dlouhodobé posádky na ISS a teď jejich půlroční kosmické dobrodružství končí. Dnes večer našeho času už nastoupili do anatomicky tvarovaných křesel ve své lodi Sojuz TMA-12M a pár desítek minut po naší půlnoci se oddělí od modulu Poisk. V tu chvíli začne na Mezinárodní vesmírné stanici oficiálně fungovat 41. dlouhodobá expedice. Pozornost se ale bude soustředit na odlétávající Sojuz. Ne nadarmo se říká, že nejriskantnější jsou v kosmonautice start a pak návrat. Doufejme, že všechno půjde podle plánu – v našem krátkém článku budete moci živě sledovat aktuální dění pomocí přímého přenosu, který poskytuje portál spaceflightnow.com.

Tajný ruský satelit shořel nad Amerikou – omylem

Druhého září si stovky lidí od středního Colorada po jižní Wyoming všimli ohnivé koule na obloze, která svítila a rozpadala se. K pozorování došlo kolem půl jedenácté večer místního času. O případu informovala místní média a začal se hledat původce tohoto zřídka vídaného jevu. Hledání bylo nakonec úspěšné – viník byl nečekaný – ruský snímkovací satelit vyslaný před pár měsíci na oběžnou dráhu. Dnešní článek ukáže, jak se povedlo satelit vystopovat.

Saturn V do posledního šroubečku

V historii kosmonautiky není větší mise, než byl lunární program Apollo. Američtí technici dokázali v rekordně krátkém čase zkonstruovat celou řadu úžasných technologií. Všechny byly pro úspěch mise stejně důležité. Ale málo platné – v paměti lidí stejně nejvíce utkvěl Saturn V – nejvýkonnější raketa v historii lidstva. Životní výtvor raketového konstruktéra Wernhera von Brauna, díky kterému se lidé dostali na Měsíc. Je to sice bohužel už hodně dávno, co tenhle úžasný stroj dolétal, ale i po těch letech stále obdivujeme um jeho tehdejších tvůrců. V dnešním krátkém článku se podíváme na infografiku, která vzdává této raketě hold. Díky mimořádně detailnímu popisu si alespoň můžeme udělat představu o neuvěřitelné komplexnosti celého systému.

Vesmírné osudy 71. díl – Donald Slayton

Šéfastronaut Deke

Kennedym pronesená výzva k letu na Měsíc byla startovním výstřelem horečné aktivity na všech stupních struktury NASA. V roce 1962 se tak souběžně realizovaly tři programy: program Mercury se pomalu chýlil ke konci, ke své realizaci se blížil nový projekt Gemini a současně byly udělovány konkrétní zakázky kontraktorům v rodícím se programu Apollo, který měl být vyvrcholením snahy dostat člověka na povrch luny. Pro tyto programy ale bylo třeba mnohem více astronautů, než původních sedm mužů Mercury (navíc- Slayton byl z kola venku). Bylo rozhodnuto provést další výběrové řízení, z něhož vzejde druhá skupina astronautů, tím se oddíl rozrostl na šestnáctičlenné stádečko. S tím ale současně vyvstala potřeba vést a kombinovat aktivity oddílu a zastupovat zájmy jeho členů v rychle expandující NASA. Šéf Manned Spacecraft Center Bob Gilruth a jeho náměstek Walt Williams zamýšleli oslovit letectvo, aby vybralo schopného člověka ze svých řad. Údajně už byl dokonce jeden generál vybrán, když vtom dostal Al Shepard zajímavý nápad: proč dávat otěže astronautické komunity do rukou neznámému člověku zvenčí? Vždyť je tady naprosto dokonalý kandidát- člověk, který ze své zkušenosti zná potřeby astronautů a který je schopen bez problémů jejich zájmy prosazovat u vedení NASA! Navíc právě onen muž pomáhal vypracovávat kritéria pro nábor nové skupiny astronautů. 18. září 1962 oznámila NASA ustanovení nové funkce: „Koordinátor aktivit astronautů“. Deke Slayton dostal svou životní roli.

Jaké komety jsme zatím navštívili?

Jak už na našem blogu zaznělo v mnoha článcích, kosmonautickou událostí letošního roku je bezesporu mise evropské sondy Rosetta, která se jako první lidmi vyrobený objekt usadila na oběžné dráze kolem jádra komety a navíc na podzim na jeho povrch vysadí malý přistávací modul – také to bude historická premiéra. Jenže byla by velká chyba myslet si, že před Rosettou jsme komety nezkoumali. Z průletů kolem nich jsme dokázali nasbírat mnoho zajímavých informací o těchto atraktivních tělesech, bombardovali jsme jejich povrch umělým projektilem, na Zemi jsme dopravili vzorky z jejich ohonu. Sondy kromě jiného fotily jádra komet, takže si dnes můžeme hezky na jednom místě připomenout všechny dosud navštívené komety a prohlédnout si různorodé tvary jader.

Blíží se cesta domů

Trojice kosmonautů ve složení Steve Swanson, Oleg Artěmjev a Alexander Skvorcov pobývá na palubě Mezinárodní vesmírné stanice od 28. března letošního roku. Pomalu se tedy naplňuje jejich tradiční půlroční limit, po kterém se posádky střídají. Swanson a spol. by se měli na Zemi vrátit 11. září a náš dnešní článek shrne všechny události z posledních dnů, které s návratem souvisí. Celý proces totiž ani zdaleka neobnáší jen prosté obléknutí skafandrů, nasednutí do křesel a oddělení od stanice. Tomhle vrcholu předchází celá řada příprav a kontrol.