Vesmírné výzvy – květen 2020

Crew Dragon

O největší květnové události v kosmonautice asi není nutné dlouho polemizovat. První soukromá loď s posádkou na palubě přebila vše ostatní. Bude se jí věnovat hned první reportáž. Dále uvidíte start čínské rakety Dlouhý pochod 5B. Na svou misi se vydal bezpilotní raketoplán X-37B. Loď HTV-9 dovezla na ISS zásoby. Poslední reportáž ukáže neúspěšný premiérový start malé rakety LauncherOne. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Svět nad planetou (85. díl)

Mir v poslední fázi své existence

Do roku 1999 vstupoval komplex Mir s podepsaným rozsudkem smrti. Jeho další existenci stála v cestě ekonomická realita a peníze, které byly zapotřebí na jeho udržení v provozu, nebyly v dohledu. Malý záblesk naděje se ukázal v listopadu předešlého roku, kdy se objevil potenciální soukromý investor, ovšem státní představitelé se nebyli schopni do konce roku zaručit za soukromé investice a úderem silvestrovské půlnoci se tak smlouva mezi RKK Energija a oním investorem stala pouhým cárem papíru. K 1. lednu Energija evidovala u různých subjektů (včetně státu) nesplacené pohledávky ve výši přibližně 1,2 miliardy rublů a každý den se dluh prohluboval. O tom, že situace ohledně financování kosmického výzkumu byla v těch letech za hranou udržitelnosti, svědčil například i fakt, že na podzim 1998 musel pro nedostatek prostředků na dva měsíce přerušit svou činnost i CKB Progress, výrobce nosičů řady Sojuz. Vypadalo to, že tento rok se pro stanici skutečně stane posledním. Usilovná kampaň vedení Energije ale nakonec přeci jen slavila úspěch, když se podařilo přesvědčit novou vládu pod vedením premiéra Jevgenije Primakova, že Mir je předmětem národního zájmu. 21. ledna podepsal premiér Primakov ustanovení, které umožnilo financování Miru až do roku 2002 s tím, že od druhé poloviny roku 1999 bude využito výhradně „mimorozpočtového financování“ a Energija získala výhradní právo na prodej zdrojů a kapacit stanice. Jinými slovy – Mir a jeho vybavení mohl začít být pronajímán soukromým subjektům. Záruky tedy byly na světě, ovšem druhou věcí bylo nalezení sponzorů, kteří by od léta zajistili provoz komplexu…

EDRS-C je připraven na vstup do služby

Druhý pilíř evropské datové dálnice je připraven na vstup do ostré služby. Systém EDRS (European Data Relay System) pomáhá družicím sledujícím Zemi přenášet v téměř reálném čase do řídících středisek v Evropě velké objemy dat, které mají často potenciál zachránit lidské životy. Druhá družice této sítě, EDRS-C nyní úspěšně dokončila fázi aktivace a ověřování palubních systémů, takže když závěrečné zhodnocení neodhalilo žádný problém, může začít nabízet své služby.

Solar orbiter projde ohonem komety

Evropská vědecká sonda Solar orbiter protne v nejbližších hodinách dráhu komety ATLAS. Letos vypuštěná sonda původně v této fázi neměla sbírat vědecké informace, ale pozemní specialisté nakonec této mimořádné příležitosti využijí. Ujistili se, že čtyři nejunikátnější vědecké přístroje na palubě sondy budou připraveny na toto nečekané setkání. Sonda Solar orbiter byla vypuštěna 10. února letošního roku na raketě Atlas V. Od té doby (s výjimkou krátkého období, které zavinila pandemická protiopatření) prováděli vědci a inženýři série zkoušek, které jsou součástí uvádění všech palubních systémů do provozu.

Kosmotýdeník 402 (25.5. – 31.5.)

Toto vydání našeho pravidelného souhrnu nejzajímavějších událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní, má (zdá se) jasné téma. Přesto se však v hlavním článku budeme věnovat výbuchu Starship SN-4, ale rozhodně nevynecháme ani pravděpodobně největší událost letošního roku, kterou byl úspěšný start mise DM-2 soukromé lodě Crew Dragon. Na let prvních lidí na palubě soukromé kosmické lodě se podíváme zejména formou fotografií ze startovního dne. Zbude místo i na další témata, jakými jsou start čínské rakety s telekomunikačními družicemi, anebo ohlasy na start Crew Dragonu na Twitteru. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: První pilotovaný Crew Dragon u ISS

Včerejší start rakety Falcon 9 se podařil na jedničku včetně přistání prvního stupně. Mnohem důležitější než toto přistání však byla skutečnost, že oběžné dráhy dosáhla kosmická loď Crew Dragon, která se stala první soukromou kosmickou lodí, která na oběžnou dráhu dopravila lidskou posádku. Douglas Hurley a Robert Behnken před připojením k ISS jedli, spali a testovali všechny systémy nové lodi. Nyní přichází další významný milník této mise – automatické připojení Crew Dragonu k ISS. Pokud se nic nepokazí, mělo by k tomu dojít v neděli v 16:29 SELČ – zveme vás tedy ke sledování našeho komentovaného přenosu.

ŽIVĚ A ČESKY: Bude dnes Crew Dragonu přát počasí?

Ve středu pozdě večer našeho času se oči většiny fanoušků kosmonautiky upíraly k floridské rampě 39A. Na ní stála raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon, do které zhruba dvě hodiny před startem vstoupila dvoučlenná posádka. Na start byly připraveny všechny systémy – loď, raketa, rampa, kosmodrom i Mezinárodní kosmická stanice, kam loď zamíří. Čáru přes rozpočet ale nakonec udělalo počasí a start se musel odložit na nový termín. V sobotu ve 21:22:45 SELČ by tedy měl Falcon 9 odstartovat na svou první misi s posádkou. Stejně jako ve středu budeme rádi, když se k nám přidáte na živě a česky komentovaném přenosu.

Testy evropského cubesatu pro internet věcí

Největší zařízení, které Evropská kosmická agentura používá k testování antén zůstává v provozu navzdory pandemii COVID-19. Nyní zde probíhají testy posledního exempláře družicové sítě, která bude sloužit takzvanému internetu věcí. „Hlavním rozdílem oproti běžným testům je, že kontakt mezi lidmi musí být minimalizován, abychom dodrželi požadavky na dodržování bezpečnostních odstupů,“ vysvětluje Eric Van Der Houwen, testovací inženýr antén a dodává: „Znamená to, že zákazníci dorazí do naší komory k instalaci jejich nanodružice a pak odejdou. Normálně zůstali na místě po celou dobu zkoušek. Po většinu času pracuji ze svého stanoviště a na dálku spolupracuji s kolegou, který se jmenuje Alfredo. Když potřebuju osobní pomoc, třeba je nutné něco zkontrolovat, nebo posunout něco těžkého, tak kolega přijde. Oba máme roušky a dodržujeme bezpečné odstupy jak to jen jde.“

Pokec s kosmonautixem – květen 2020

Ani v kolotoči, který nám na konec měsíce naservírovaly kosmické agentury i soukromé firmy nemůžeme zapomenout na to, že dnes máme poslední pátek v měsíci. Asi není potřeba více dodávat – ale pokud přece jen ano, znamená to, že nás dnes čeká už 17. Pokec s kosmonautixem. Od osmi hodin večer se můžete těšit na zhruba dvouhodinové povídání v přímém přenosu o tématech, která Vás zajímají. Budeme se tedy těšit na Vás i na jako vždy příjemné povídání v přátelské atmosféře.

„Detektiv“ v roveru Perseverance

Mars a londýnská adresa 221B Baker Street jsou od sebe pořádně daleko – nejen z hlediska vzdálenosti, ale odlišují se snad ve všech možných faktorech. Přesto se dá najít jedna spojnice mezi těmito zdánlivě nesouvisejícími místy. Na Mars totiž s roverem Perseverance zamíří přístroj pojmenovaný po nejznámějším fiktivním detektivovi. SHERLOC je zařízení na konci robotické paže nového amerického vozítka, které bude analyzovat drobná zrnka písku. Při této činnosti mu bude pomáhat WATSON, kamera, která zvládne pořídit detailní snímky textur kamenů. Společně pak tahle dvojice prostuduje povrchy kamenů, zmapuje přítomnost některých minerálů a organických molekul, které na zemi představují základní kameny života.