Pandemie koronaviru odsune rentgenový teleskop

Téměř tříměsíční zastavení činnosti na Marshallově středisku kvůli zabránění šíření COVID-19 pravděpodobně způsobí odsun startu rentgenového teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer). Ten měl podle původního plánu startovat v květnu 2021, ale jak uvedl zástupce NASA, nyní se stále počítá se startem v příštím roce, ale již v nějakém pozdějším měsíci. Teleskop IXPE má vynášet Falcon 9 z Kennedyho střediska na Floridě. Úkolem teleskopu bude měřit polarizaci vysokoenergetického rentgenového záření, sbírat data, která astronomům umožní studovat prostředí v okolí černých děr, neutronových hvězd a pulsarů – mimořádně hustých zhroucených pozůstatků, které zbyly po explozi obřích hvězd.

Aerodynamický kryt Vulcanu … tedy vlastně Atlasu V

Společnost United Launch Alliance se snaží snižovat náklady na starty při zachování kvalitních služeb pro zákazníky. Jedním z prostředků snížení cen je přechod k novému aerodynamickému krytu, který je levnější a jednodušší na výrobu. Technici nyní doručili první exemplář na floridský Mys Canaveral. Kryty označované jako OoA (Out-of-Autoclave) se použijí na příštích misích Atlasu V, aby s nimi měli technici ULA dost zkušeností ještě než do služby nastoupí nová raketa Vulcan. Tento krok by tedy měl snížit riziko komplikací u nového nosiče.

Svět nad planetou (91. díl)

Sergej Zaljotin mává z okénka Miru

První dny na palubě Miru byly pro Zaljotina a Kaleriho ve znamení oživování dosud spících systémů a uvádění komplexu do provozu. Krom toho se také věnovali vykládáním Progressu M1-1 a při té příležitosti se dostalo také na doplnění atmosféry v interiéru z nádrží náklaďáku. Netěsnost, která se projevila během pobytu předchozí expedice, přetrvávala a přestože se rychlost poklesu tlaku postupně snížila z 6 hPa za den až na 1,3 hPa za den, tlak v prostorách stanice se snížil na 750 hPa. To bylo přibližně o 200-250 hPa méně, než tomu bývalo normálně. K prvnímu „dofouknutí“ došlo 13. března, tedy ještě před příletem dvojice kosmonautů. Tehdy to však bylo jen pokusné navýšení tlaku o pouhých 53 hPa, aby byla prověřena vzduchová instalace nádrží na Progressu a systém přečerpávání plynů do útrob stanice. Nyní mohli na dofouknutí atmosféry dohlížet sami kosmonauti a pod jejich kuratelou byl vnitřní tlak v útrobách Miru zvýšen na 880 hPa. Pak se Zaljotin a Kaleri mohli pustit do hledání netěsnosti. Neměli však hledat s prázdnýma rukama, k tomuto účelu s sebou přivezli dva dedikované přístroje. Jeden zaznamenával svistot unikajícího vzduchu a druhý registroval lokální snížení teploty, které se u místa úniku očekávalo. Pokud si představíme velikost vnitřního prostoru Miru se všemi zákoutími, ventily a instalací, stála před dvojicí kosmonautů vskutku piplavá práce…

Proba-V předala štafetový kolík

Na náhledovém obrázku tohoto článku vidíme dvě evropské družice  – vlevo je zobrazena malá družice Proba-V, která ukončila své sedmileté sledování růstu vegetace na celé planetě. Ukončením její služby však toto sledování nekončí – pokračuje v něm družice Sentinel-3, která je na obrázku vpravo. Proba-V byla vypuštěna v roce 2013, aby zaplnila mezeru v globálním sledování vegetace. Šlo o mezeru mezi koncem služby francouzských družic Spot a nasazením družice Sentinel 3. Přístroj Vegetation na palubě družice Proba-V zmapuje oblast širokou 2250 kilometrů, takže každý den dokáže nasnímat celou planetu.

Falcon 9 poslouží jihokorejské armádě

Zatímco v minulých letech SpaceX velmi často vynášela náklady pro nejrůznější zákazníky, letos tvoří většinu nákladu jejich vlastní družice Starlink. Je to dáno tím, že SpaceX potřebovala „vyčistit frontu“, která se jí v průběhu let kvůli menší startovní frekvenci vytvořila. Nyní již firma nemá žádné zakázky ve frontě a čeká tedy na to, až bude dokončena stavba a testování dalších nasmlouvaných družic. Nyní tedy přišel čas vynést družici ANASIS-II (Army/Navy/Air Force Satellite Information System II), kterou bude provozovat Jihokorejská agentura pro vývoj obranných prostředků.

Tepelný štít pro první pilotovaný Orion

Technici na Kennedyho středisku nedávno dokončili pečlivou instalaci více než 180 bloků ablativního materiálu na tepelný štít pro kosmickou loď Orion, která v rámci mise Artemis II dopraví astronauty k Měsíci. Asi není potřeba zdůrazňovat, že právě tepelný štít patří k nejdůležitějším částem celé lodi Orion. Jeho úkolem bude ochránit posádku v kabině před teplotou zhruba 2800 °C, což odpovídá zhruba polovině teploty na povrchu Slunce. Právě na takovou teplotu se totiž tepelný štít rozpálí při vstupu do zemské atmosféry při návratu od Měsíce.

Kosmotýdeník 408 (6.7. – 12.7.)

Je pravé nedělní poledne a to už více jak sedm let znamená, že je čas na pravidelný souhrn událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes máte tematicky opravdu na výběr! Podíváme se jak na poslední gravitační manévr sondy Parker Solar Probe, který proběhl před pár hodinami, ale třeba i na renovaci jedné z antén sítě Deep Space Network. Dále vás čeká připravovaný start Falconu 9 se zajímavým prvním stupněm a zamíříme i na Mezinárodní kosmickou stanici za jedním emotivním videem. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Klapne tentokrát start Falconu?

Nejprve kvůli technické závadě a pak kvůli počasí musel být odložen start rakety Falcon 9 od SpaceX, která má za úkol vynést nejen devátou várku družic Starlink, ale i dvě snímkovací družice BlackSky Global. Raketa s prvním stupněm, který zažije již svůj pátý start, má odstartovat v sobotu v 16:54 SELČ z floridské rampy 39A. Start budeme i tentokrát vysílat s českým komentářem, takže pokud máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám přidáte.

Stavba Psyche začíná!

Mise, která prozkoumá na kovy bohatou planetku, začíná konečně přecházet z návrhové fáze jednotlivých systémů do etapy stavby letových kusů, které se následně jako puzzle složí a vytvoří kosmickou sondu. Psyche, sonda, která prozkoumá stejnojmennou planetku v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, nedávno prošla dalším důležitým milníkem, který ji posouvá opět o krok blíže ke startu v srpnu 2022. Sonda má již schválenou podobu a tak může začít precizní vývoj jednotlivých částí.

Premiérová raketa Kchuaj-čou 11 selhala

Dlouho očekávaná nová čínská raketa na tuhé pohonné látky odstartovala v pátek v 6:17 SELČ z kosmodromu Ťiou-čchüan se dvěma družicemi. Příčiny nehody neznáme, víme pouze, že k selhání došlo v pozdější fázi letu. Jde o třetí čínský neúspěšný start v roce 2020. Poprvé selhala 16. března premiérová raketa Dlouhý pochod 7A a 9. dubna neuspěla raketa Dlouhý pochod 3B/G2. Nová raketa Kchuaj-čou 11 je stejně jako její příbuzná Kchuaj-čou 1A spravována organizací Expace, což je dceřiná společnost Čínského letecko-kosmického vědecko-průmyslového spolku CASIC. Specializuje se na vývoj, výrobu a marketing raket rodiny Kchuaj-čou, které mají nabídnou cenově dostupné, spolehlivé a přesné komerční služby zákazníkům z celého světa.