Vesmírné osudy 93. díl – Vladimir Džanibekov

Džanibekov, Chretien a Ivančenko

Kulturní rozdíly mezi národy bývalého východního bloku a národy západní Evropy byly a jsou jistě v některých oblastech dosti podstatné. Jestliže se však začnou míchat do tak vážného a riskantního podniku, jako jsou lety do vesmíru, je to na pováženou. V prostředí, kde na bleskové reakci závisí úspěch astronomicky nákladné mise, či dokonce zdraví a život posádky, není čas na dohady. Proto jsou posádky sestavovány s dostatečným předstihem, aby si dokázaly vytvořit kolektivní stereotyp řešení nenadálých situací. Jenže co v případě, kdy na sebe narazí dvě osobnosti, které jsou – kulantně řečeno – nekompatibilní? Občas se taková situace přihodí a pak přicházejí na řadu různé scénáře. Buď se přítomní dohodnou na rozumném kompromisu, nebo se v průběhu letu vyskytnou vážné problémy a konflikty. Tím nejoptimálnějším scénářem je rozpoznání problému před letem a případné změny ve složení posádky. V roce 1981 se jeden souboj osobností odehrával v rámci posádky jisté ostře sledované mise a Vladimir Džanibekov měl v celém dění sehrát významnou roli…

Koloběh vody na ISS

Vzpomínky na výcvik

„Voda, voda, voda! Voda je na ISS extrémně důležitá a proto pravidelně kontrolujeme její kvalitu. Dnes jsem měla první ze série školení zaměřených na seznámení se všemi procedurami týkajících se odebírání vzorků vody a jejich analýzy, které budu provádět během svého pobytu na oběžné dráze. Tato úvodní hodina byla zaměřena na vybavení a logistické zázemí. Poněkud praktičtější aktivity budou v tréninku na programu později s tím, jak se bude blížit můj let.

Vypustila jsem vzduch z části ISS

úvodní obrázek

„Tak a je to. Už uběhlo deset týdnů. Nevím, o co tady nahoře jde, ale čas tady ubíhá až moc rychle! V pátek jsem měla další rande s našimi vesmírnými červy C. Elegans a uzavřela jsem tak pracovní týden prací na experimentu Epigenetics. Opět jsem oddělila mláďata od dospělých červů tak, jak jsem o tom nedávno psala. Nyní nám tedy v inkubátoru roste již třetí generace, polovina vzorků ve stavu beztíže a druhá polovina v odstředivce při 1G. Kromě toho jsem se v pátek také postarala o vnitřní chladicí systém Columba. Jak víte, pro odvod tepla ze zařízení i z atmosféry modulu používáme vodu (skrze chladící pláty a klimatizaci). Do vody musíme pravidelně přidávat antimikrobiální činidlo OPA, abychom si byli jistí, že nám v potrubí nebují žádný mikrobiální růst. Minulý týden vlastně většinu práce odvedl Terry. Mým úkolem bylo jen v pátek odebrat vzorek vody po tom, co do ní bylo přidáno OPA. Tento vzorek vody se vrátí na Zemi a bude analyzován kvůli ověření správné koncentrace OPA.

Procházka po ISS ve třech rozměrech

S červeno-modrými brýlemi pro 3D vidění se dá užít spousta legrace – můžete si prohlížet místa na různých částech Země, ale nic Vám nebrání v tom nahlédnout někam dál. Dnes se podíváme na virtuální procházku po útrobách Mezinárodní vesmírné stanice. Záznam vznikl v roce 2012, kdy na ISS probíhala 31. dlouhodobá expedice. 3D kamery se tehdy chopil americký astronaut Don Petit, který natočil nejen útroby největšího lidského výtvoru mimo zemský povrch, ale i famózní výhled z oken ISS, který můžeme astronautům jen tiše závidět.

Kosmotýdeník 125. díl (2.2. – 8.2.2015)

Další týden utekl jako voda a je na čase připomenout si důležité momenty, které s sebou uplynulých sedm dní přineslo. Již 125. díl našeho seriálu Kosmotýdeník Vám přinese informace o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2016, který v některých ohledech překvapil. Z Ameriky se přesuneme do Jižní Ameriky, kam dorazily dva satelity evropského navigačního systému Galileo. Třetím velkým tématem bude příprava firmy SpaceX na test záchranného systému u chystané pilotované lodi Dragon. V minulém díle našeho seriálu nebyly žádné mini-zprávy, dnes si to ale vynahradíme a dáme si rovnou čtyři.

Pluto a Cháron

Pluto a Cháron

Rok průzkumu trpasličích planet – tak bychom měli označovat rok 2015. Před pár dny jsme se na našem portálu věnovali aktuálním fotkám ze sondy Dawn, která se blíží k trpasličí planetě Ceres. Aby to nevypadalo, že snad přehlížíme Pluto a sondu New Horizons, která k němu letí,vydáváme dnes článek, který ukazuje nejnovější snímky právě z této americké sondy. Ty nejnovější, které zatím máme k dispozici vyfotila palubní kamera LORRI 27. ledna, kdy sondu dělilo od Pluta 200 526 000 kilometrů.

Falcon vynese průzkumníka vesmírného počasí

Do libračního centra 1 v soustavě Slunce – Země už mířilo hodně družic, ale žádná ještě neměla za úkol sledovat naši planetu na celém jejím disku současně. SpaceX už vynesla několik družic, ale žádná ještě nemířila mimo zemské gravitační pole. Nyní se obě prvenství setkávají. Pokud bude počasí přát, tak se 9. února v 0:10 našeho času vydá k obloze soukromá americká raketa Falcon 9 v1.1, pod jejímž aerodynamickým krytem se bude ukrývat satelit s nepříliš libozvučně znějícím jménem DSCOVR.

Nástupce sondy Venus Express?

28. listopadu ESA ztratila kontakt se sondou Venus Express. V dalších dnech zachytily pozemní stanice signál, který ale nepřenášel žádná data. Sonda vyčerpala zásoby paliva a 18. ledna byl signál zachycen naposledy. Dá se tedy očekávat, že sonda po osmi letech služby zanikla v husté atmosféře Venuše. Je tedy na čase poohlížet se po nástupci této sondy,který by prozkoumal druhou planetu Sluneční soustavy. Tímto nástupcem by mohl být program EnVision, který se už snažil dostat do kategorie M3 misí, ale neuspěl. Nyní proto týmy, které za ním stojí, zkouší zařadit tuto misi mezi do další výzvy, tedy M4.

Ceres ukazuje první detaily

Jako když rozbalujete dárky pod stromečkem – zhruba takové pocity zažívají v posledních dnech fanoušci kosmonautiky po celém světě. Americká sonda Dawn se totiž blíží ke svému cíli – trpasličí planetě Ceres, kterou v posledních týdnech důkladně snímkuje. Fanoušci se nemohou dočkat chvíle, kdy NASA, respektive JPL zveřejní nové snímky. Čím blíže totiž sonda k trpasličí planetě je, tím lepší fotky posílá a tím více detailů na nich můžeme najít. Včera vyšla další nová várka, o kterou bychom se v dnešním článku chtěli se čtenáři podělit.

Nácvik úniku atmosféry ze Sojuzu

Dánsko se letos na podzim dočká svého prvního astronauta. Bude jím Andreas Mogensen, který se vydá na desetidenní pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Nejen tomu, proč bude jeho kosmický let tak krátký se věnuje ve svém aktuálním videu. Setkáme se i s ruským kosmonautem Gennadijem Padalkou, se kterým se bude Mogensen vracet domů. Velká část videa je věnována nácviku krizové situace, kdy z návratové kabiny začne unikat atmosféra. Celá zkouška probíhá v simulátoru lodi Sojuz, který stojí v Hvězdném městečku u Moskvy.