Je nedělní poledne, čas oběda a tedy nejlepší chvíle podívat se, jak si vedla kosmonautika v uplynulém týdnu. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme do USA, kde se bohužel opět odsunul start Dalekohledu Jamese Webba. Z jakých důvodů a co ještě čeká nejočekávanější kosmickou observatoř? To bude téma hlavního článku. V dalších zprávách se podíváme na kosmodrom Boca Chica v jižním Texasu, ale také zamíříme za fotkami ze startu rakety Minotaur IV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Ariane 5, Boca Chica, CNSA, Crew Dragon, CZ-5, ESA, JWST, Kosmotýdeník, Minotaur IV, NASA, Northrop Grumman, Solar Orbiter, SpaceX, SpX DM-2, Starship SN-5 
Odborníci z Marshallova střediska v alabamském Huntsville naložili 17. července na člun Pegasus důležitý náklad. Jedná se o adaptér LVSA pro misi Artemis I. Kuželovitý adaptér se postará o propojení centrálního stupně SLS s horním stupněm ICPS. Člun nyní i s uloženým letovým exemplářem zamíří na Kennedyho středisko, kde bude později integrován se zbytkem rakety pro její první testovací misi. „Adaptér LVSA pro raketu SLS je posledním kusem hardwaru pro Artemis I, který vznikal exkluzivně na Marshallově středisku,“ uvedl Jody Singer, ředitel tohoto centra a dodal: „Tento milník přichází v době, kdy týmy z našeho střediska dokončily strukturální zkoušky SLS, které potvrdily, že strukturální návrh nové rakety je připraven na lunární mise programu Artemis.“
Evropská sonda Solar orbiter poslala na Zemi první snímky Slunce, které odhalily všudypřítomné drobné sluneční erupce, kterým dali vědci přezdívku táborové ohně. Podle vědců, kteří se na misi podílí, doposud nebylo možné tento jev pozorovat podrobně. Teprve až sonda Solar Orbiter využila svůj potenciál v době, kdy teprve dokončovala aktivaci svých přístrojů. „Tohle jsou teprve první snímky a už na nich vidíme zajímavé nové jevy,“ rozplývá se Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise z ESA a dodává: „Nečekali jsme, že hned na začátku dostaneme tak skvělé výsledky. Kromě toho můžeme vidět, jak se výsledky z deseti přístrojů doplňují a poskytují tak podrobný a komplexní pohled na Slunce a jeho nejbližší okolí.“
17. července byla ruská zásobovací loď Progress MS-15 uzavřená do aerodynamického krytu přepravena do montážní haly, kde došlo k jejímu spojení s raketou Sojuz-2.1a. Odborníci z firmy Eněrgija nejprve celou sestavu překlopili ze svislé do vodorovné polohy, připojili k vlaku a převezli na místo určení. Pokud se nic nepokazí, měl by být již sestavený Sojuz v nejbližších dnech vyvezen na startovní rampu. Start je zatím plánován na 23. července v 16:26 SELČ. Progress dopraví na stanici zásoby vody, pohonných látek, potravin, ale i vědeckých experimentů.
Velkým fenoménem poslední doby se stalo slovo znovupoužitelnost. Tomuto zajisté chvályhodnému trendu se nevyhneme ani v kosmonautice. Zejména díky dravé štice jménem SpaceX, která do dříve zatuchlého kosmonautického rybníčku vnesla novou dynamiku a ukazuje ostatním, že dosavadní pohled na ekonomiku provozu na nízké orbitě může díky recyklaci použité techniky doznat významných změn. Na druhou stranu je nutno přiznat, že idea o znovupoužití kosmických lodí nebo raket není nijak nová. Prvním strojem, který dosáhl opakovaně Kármánovy linie, což je obecně uznávaná hranice vesmíru ve výšce 100 km, byl fenomenální raketoplán X-15. Výrobek firmy North American Aviation byl k letům extrémními rychlostmi a do extrémních výšek koncipován. Kus s výrobním číslem 3 vynesl svého pilota Joe Walkera v červenci 1963 do výšky 106 km, aby o měsíc později opět v rukou Joe Walkera vystoupal ještě o téměř dva kilometry výše. Asi nejznámějším strojem, který měl znovupoužitelnost takříkajíc ve své DNA, byl americký raketoplán. Pět vyrobených orbiterů si mezi sebe rozdělilo celkem 135 misí, stejně tak byly opakovaně použity urychlovací motory SRB. Na opačné straně zeměkoule Sověti vyvinuli raketoplán Buran, který se, spolu se superraketou Energija, jejíž části měly být rovněž znovupoužitelné, měl stát zrcadlem amerického projektu Space Shuttle. Dnes můžeme sledovat opakované starty prvních stupňů raket Falcon 9 a kabin Dragon firmy SpaceX. O těchto strojích však dnešní žebříček pojednávat nebude. Budeme se v něm věnovat méně známým případům, kdy byla kosmická technika použita opakovaně. A občas to bude, jak alespoň doufám, skutečně docela překvapivé povídání…
Chris Cassidy a Robert Behnken vystoupí ve čtvrtek do volného prostoru. Jejich výstup z modulu Quest začne oficiálně ve 13:35 středoevropského letního času. Jejich úkolem bude pokračovat ve výměně starých nikl-vodíkových akumulátorů za nové lithium-iontové. Mělo by se jednat o předposlední výstup z maratonu, který trvá už téměř čtyři roky a který byl rozdělen do čtyř etap. Dvojice si v minulých dnech kontrolovala vybavení a připravovala potřebné nástroje. Oběma mužům během příprav a procházení pokynů pomáhal i jejich kolega Douglas Hurley, který jim bude i dnes k ruce během příprav před výstupem a pak zase až se oba vrátí do přechodové komory.
Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice i jejich zdravotnická podpora na Zemi jsou připraveni řešit širokou paletu zdravotních problémů, ke kterým může v průběhu kosmické mise dojít. Může jít například o úrazy, bolesti zubů, různá závažná interní onemocnění, jako například poruchy srdečního rytmu, ale může jít i o potíže psychiatrické. I astronaut je jen člověk, a jako takového jej mohou v průběhu kosmické mise potkat potíže, jako jsou závažné deprese, záchvaty úzkosti, nespavost a tak podobně. Jak je postaráno o duševní zdraví astronautů? To je tématem následujících řádek.
V těchto dnech zažívá kosmonautika období plné odkladů. Doufejme, že se mezi ně nezařadí start, který má proběhnout ve středu v 15:00. Na základně Wallops v americké Virginii na východním pobřeží stojí raketa, která příliš často nestartuje – Minotaur IV. Tento nosič má za úkol vynést na neupřesněnou oběžnou dráhu utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Mise NROL-129 se tedy řadí mezi utajené projekty, což bývá pro diváky vždy atraktivní. Přidejme si k tomu skutečnost, že Minotaur IV zatím v našich komentovaných přenosech chyběl a poznáte, že jsme se při rozhodování, zda tento start odvysílat nebo ne, nemohli rozhodnout jinak.
Téměř tříměsíční zastavení činnosti na Marshallově středisku kvůli zabránění šíření COVID-19 pravděpodobně způsobí odsun startu rentgenového teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer). Ten měl podle původního plánu startovat v květnu 2021, ale jak uvedl zástupce NASA, nyní se stále počítá se startem v příštím roce, ale již v nějakém pozdějším měsíci. Teleskop IXPE má vynášet Falcon 9 z Kennedyho střediska na Floridě. Úkolem teleskopu bude měřit polarizaci vysokoenergetického rentgenového záření, sbírat data, která astronomům umožní studovat prostředí v okolí černých děr, neutronových hvězd a pulsarů – mimořádně hustých zhroucených pozůstatků, které zbyly po explozi obřích hvězd.
Společnost United Launch Alliance se snaží snižovat náklady na starty při zachování kvalitních služeb pro zákazníky. Jedním z prostředků snížení cen je přechod k novému aerodynamickému krytu, který je levnější a jednodušší na výrobu. Technici nyní doručili první exemplář na floridský Mys Canaveral. Kryty označované jako OoA (Out-of-Autoclave) se použijí na příštích misích Atlasu V, aby s nimi měli technici ULA dost zkušeností ještě než do služby nastoupí nová raketa Vulcan. Tento krok by tedy měl snížit riziko komplikací u nového nosiče.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
19. července 2020
