V úterý v 16:31 by měla z floridské rampy číslo 40 odstartovat raketa Falcon 9. Její náklad bude tvořit 58 družic sítě Starlink a tři menší snímkovací družice SkySat od firmy Planet. Lákadlem je jistě první šesté použití prvního stupně nosné rakety, který zkusí přistát na mořské plošině. Ale dočkat bychom se mohli i pokusu o záchranu obou polovin aerodynamického krytu. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme na našem živě a česky komentovaném přenosu.
… při desáté ostré misi družic Starlink – chtělo by se doplnit nadpis, pokud by někomu připadalo, že je v něm málo čísel. Na úterní odpoledne SpaceX plánuje další start a i když se může někomu na první pohled zdát, že jsou ty starty pořád stejné (notabene ty s družicemi Starlink), opak je pravdou. I u tohoto startu se dají najít perličky, které jej činí zajímavým a atraktivním. V případě tohoto startu nejde jen o první šesté použití prvního stupně, ale i o sekundární náklad – družic Starlink znovu není 60, ale 58. Společně s nimi letí i tři malé snímkovací družice SkySat.
Internetová veřejnost může pomoci řidičům vozítka Curiosity lépe brázdit povrch Marsu. S pomocí online projektu AI4Mars stačí popisovat terénní útvary na snímcích, které rover vyfotil na Marsu. Lidé tak mohou pomoci trénovat algoritmy umělé inteligence, aby zvládaly automaticky posuzovat skutečný terén. Počítač sám zatím nedokáže rozhodnout, zda ta věc nalevo je velký balvan, plochý kámen, nebo jen písek. AI4Mars, který funguje na platformě Zooniverse pro vědecké pomocníky z řad veřejnosti, vás nechá na snímky kreslit hranice kolem terénních objektů a vybírat ze čtyř jejich popisků. Právě tyto popisky jsou klíčem ke zpřesnění klasifikace algoritmů SPOC (Soil Property and Object Classification).
Nejbližší start rakety Delta IV Heavy od United Launch Alliance je momentálně plánován na 26. srpna a představuje další krok vstříc odchodu těchto majestátních nosičů do výslužby. Zbývá pouhých pět startů této rakety a Tory Bruno, šéf firmy ULA, uvedl, že nejsou žádné plány na výrobu dalších kusů – ULA se totiž chystá o postupný přechod na nosiče nové generace z rodiny Vulcan. Start Delty IV Heavy má proběhnout mezi 7:50 a 12:25 SELČ z rampy 37 na Cape Canaveral Air Force Station. Těžký nosič firmy ULA má na oběžnou dráhu dopravit utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Tato organizace spravuje celou řadu amerických družic s utajenými úkoly. Mise označovaná jako NROL-44 bude představovat 12. start nejsilnější rakety v portfoliu ULA, která debutovala v roce 2004.
První marsovský vrtulník prošel 7. srpna kontrolou systémů a také dobil svůj energetický systém. V té době měla sestava za sebou první týden kosmického letu, který bude trvat zhruba sedm měsíců. A jelikož jde o první kosmickou helikoptéru, budou s její misí spojeny nejrůznější rekordy v této kategorii. Nyní se stala prvním vrtulníkem, jehož akumulátory byly nabity v kosmickém prostoru. Celý proces trval osm hodin a pozemní týmy při něm analyzovaly stav šesti lithium-iontových akumulátorů, které byly nabity až na úroveň 35 %. Už před startem bylo určeno, že během přeletové fáze bude pro optimální fungování akumulátorů výhodnější udržovat je nabité jen lehce.
Týden se sešel s týdnem a je tu další nedělní poledne, jehož nedílnou součástí je aktuální vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se v hlavním tématu tohoto pravidelného přehledu kosmonautických událostí uplynulého týdne vydáme k Měsíci. Budeme zkoumat, jak obtížné je zachytit alespoň nějaké fotony, které se úspěšně odrazily od koutových odražečů z dob Apolla. Dokonce se američtí a francouzští vědci pokouší získávat odrazy světla i od koutových odražečů na těle sondy LRO. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat, budou například výměna pozic Starship SN-5 a SN-6, anebo pokusný sestup sondy OSIRIS-REx k povrchu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Apollo, Bennu, Boca Chica, Crew Dragon, Kosmotýdeník, LRO, Měsíc, NASA, Nauka, OSIRIS-REX, SpaceX, Starship SN-5, Starship SN-6, USCV-1 
V dnešním díle Vesmírné techniky zakončíme povídání o sondě LADEE. Michal Václavík se tentokrát zaměřil na samotný průběh mise. Budeme sondu sledovat od startu na unikátní raketě, přes náročný přesun k Měsíci, usazení na oběžné dráze, uskutečněná vědecká pozorování až k bombastickému finále celé mise, které zanechalo na povrchu Měsíce nesmazatelnou stopu.
Nedávno na našem blogu vyšel článek Top 5: lodě ve službách kosmonautiky a během psaní jsem narazil na pár indicií hovořících o tom, že společnost ArianeGroup si nechala postavit úplně novou loď pro přepravu dílů připravované rakety Ariane 6. Zapátral jsem tedy hlouběji a skutečně se mi podařilo tuto informaci potvrdit. Získal jsem i některé podrobnosti a byla by škoda nechat si je pro sebe. Vodítkem byla informace u současného provozovatele (Maritime Nantaise) nákladních plavidel přepravující díly raket z Evropy na kosmodrom Kourou, která obsahovala sdělení, že od ledna 2020 je jedna z těchto lodí k pronajmutí. Tato informace byla spouštěčem pátrání, které vedlo až k zjištění, že si ArianeGroup nechala skutečně postavit pro dopravu dílu raket Ariane 6 úplně novou nákladní loď. Což není tak překvapivé, když si uvědomíme, že jde konstrukčně o hodně odlišný nosič od současně používané rakety Ariane 5. Nepatrnější estetický rozdíl je v řazení stupňů. Ariane 5 má tzv. paralelní řazení, kdežto Ariane 6 bude mít řazení smíšené. Jiné rozměry logicky vyžadují jiné nároky na přepravu a stávající plavidla MN Colibri a MN Toucan už byla se svou kapacitou zřejmě nevyhovující.
Rubrika Aktuální dění, Technologie Štítky: Ariane 6, ArianeGroup, Canopée (loď ArianeGroup), Kourou, lodě 
Technici na Kennedyho středisku pracují na připojení adaptéru, který při misi Artemis I zajistí spojení lodí Orion s nosnou raketou SLS. Tento krok je také jedním z posledních velkých úkolů, které proběhnou v budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building, než dojde k integraci Orionu na nosnou raketu. Tzv. Spacecraft adapter má kuželovitý tvar a na níže hlavním snímku tohoto článku se nachází ve spodní části sestavy. Jeho horní část se připojuje ke spodnímu okraji evropského servisního modulu lodi Orion a jeho spodní část se později připojí k jinému adaptéru, který bude připojen k horní části stupně ICPS.
Na počátku 20. let nového tisíciletí máme to štěstí sledovat uvádění do provozu hned několika kosmických lodí pro posádku najednou, což v historii kosmonautiky nemá obdoby. Jen si to zkusme pro lepší představu heslovitě vyjmenovat: Crew Dragon (SpaceX, USA), Starliner (Boeing, USA), Orion (NASA, USA), XZF-SC (Čína), Orel (Rusko), Gaganyaan (Indie), SpaceShipTwo (Virgin Galactic, USA), New Shepard (Blue Origin, USA). U posledních dvou jmenovaných se samozřejmě jedná o suborbitální stroje, ale kvůli dokreslení se nám v tomto výčtu hodí. Tak jako ke kosmonautice od počátku patří lodě pro posádku, bez nichž by se člověk nikdy nedostal mimo svou rodnou planetu, tak patří k astronautům skafandry, jež zajišťují jejich přežití a bezpečnou práci. Málokdo si možná uvědomuje, že každá loď přitom má svůj vlastní skafandr, což znamená, že se nám v posledních letech vyrojilo i velké množství těchto kosmických objevů. Pojďme si tedy představit ty nejvýznamnější z nich.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost, Technologie Štítky: Boeing Blue, NASA, OCSS, skafandr, SpaceX, TOP5, Virgin Galactic, xEMU (Exploration Extravehicular Mobility Unit) 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
18. srpna 2020
