Nová pozemní stanice pro laserovou komunikaci

Technologie optické komunikace, která by k přenosu dat využívala infračervené lasery má potenciál změnit pravidla hry v tomto oboru – díky jejímu využívání by bylo možné dostat na Zemi více dat než pomocí klasických metod. Výhody této technologie jak pro družice obíhající kolem Země, tak i dále, jsou ohromné. V rámci podpory mise, která má provést další zkoušky těchto systémů NASA nedávno dokončila instalaci nejnovější pozemní stanice pro optickou komunikaci, která je umístěna na Havaji u sopky Haleakala.

Thomas Pesquet a experiment Grasp

Francouzský astronaut se na přiložené fotografii seznamuje s experimentem Grasp. Tohle je jen nácvik, který probíhá ve středisku přípravy evropských astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, ale až se Thomas vrátí na ISS, bude tento experiment provádět znovu a tentokrát už v podmínkách mikrogravitace. Ale je potřeba říct, že tohle zařízení pro něj není nové – experiment Grasp alias Gravitational References for Sensimotor Performance totiž používal i při své první kosmické misi pojmenované Proxima v roce 2017. V rámci tohoto experimentu se ověřuje, jak lidský mozek interpretuje vizuální podněty v prostředí mikrogravitace. Astronauti při něm používají brýle pro virtuální realitu a jejich úkolem je provádět na první pohled jednoduché úkoly – například chytají míč nebo nalévají vodu do sklenice (vše samozřejmě jen virtuálně). Při experimentu je astronaut připojen postrojem ke stěně, aby nedopatřením nenarazil do staničního vybavení.

Kosmotýdeník 414 (17.8. – 23.8.)

Pomalu se loučíme s dalším týdnem a tak při čase nedělního oběda je ideální chvíle otevřít Kosmotýdeník a podívat se, co nám v kosmonautickém dění těch uplynulých sedm dní přineslo. Tentokrát bude hlavním tématem nově připravovaná raketa Vulcan společnosti ULA. Podrobně se podíváme na stav příprav tohoto nosiče a zjistíte, kdy se dočkáme jeho startu. Dalšími tématy budou například aktuální podoba prototypů Starship, nebo parádní aplikace od NASA, v rámci které můžete sledovat pohyb amerických kosmických misí. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vesmírná technika: Slavíme 100. díl!

VT_2020_34

Pořad Vesmírná technika je tu s Vámi již 100 týdnů, a jelikož je to týdeník, znamená to, že tu máme stý díl! A takové kulaté výročí si říká o trochu netypický díl. Dnes si pro Vás Michal Václavík a Dušan Majer tedy připravili souhrn všech dosavadních dílů, pár statistik a řeč bude i o některých zajímavých aspektech kosmonautiky. Dozvíte se například, na co se autoři pořadu nejvíce těší nebo která kosmonautická událost v nich zanechala nejhlubší zážitek.

SES si objednala další dva Falcony 9

Firma SES oznámila 20. srpna, že si zajistila další dvě rakety Falcon 9, které mají z Mysu Canaveral vynést další družice O3b mPower, které staví firma Boeing. Navazuje tak na vloni objednanou dvojici Falconů, které mají koncem roku 2021 vynést první kusy družic generace mPower – ty mají z oběžné dráhy zajišťovat širokopásmové připojení k internetu. Firma SES tedy má nyní nasmlouvané využití celkem pěti raket Falcon 9, které mají startovat v nejbližších letech. Tato v Lucembursku sídlící společnost vlastní jednu z největších sítí komerčních telekomunikačních družic na geostacionární dráze, odkud zajišťují televizní, datové a internetové služby zákazníkům po celém světě.

Na ISS řeší drobný únik vzduchu

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

Inženýři už minulé září zjistili, že se někde na ISS nachází malá netěsnost, kvůli které stanice ztrácí malé množství vzduchu. Vzhledem k době, která uplynula od objevení je jasné, že stav nepředstavuje žádné riziko pro tříčlennou posádku. Během víkendu se ale astronauti zavřou v ruské sekci, kterou hermeticky oddělí od západního segmentu. Nejde o bezpečnostní opatření, ale o prostředek, jak přesněji zaměřit místo úniku. „Všechny staniční průlezy budou o víkendu uzavřeny, takže řídící středisko bude moci přesně sledovat tlak v jednotlivých modulech,“ uvedla NASA na svém blogu, kde dále stojí: „Zkouška nepředstavuje pro posádku žádné riziko. Test by měl odhalit, který modul zažívá nadprůměrný pokles tlaku. Američtí a ruští specialisté pak výsledky svých zhodnocení předloží nejpozději do konce příštího týdne.“

TOP5: Průlety

Kráter Ciolkovskij z Apolla 13

Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.

Mimořádný pohled na startující Ariane 5

O startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5 jsme Vás informovali už dříve. Představili jsme si náklad, nabídli jsme Vám živý přenos, start proběhl a všechny tři vynášené družice se oddělily na správné dráze. Proč se tedy k tomuto startu opět vracíme? Společnost Arianespace, která tyto nosiče provozuje, totiž zveřejnila video z tohoto startu. A věřte mi, že stojí za to ho vidět. Jestli čekáte záběry, které jsou běžně vidět v přenosech ze startů, tak se mýlíte. Režisér nám nabídl luxusní sestřih zpomalených záběrů ve vysokém rozlišení z kamer umístěných na velmi originálních místech.

Končí mise, která úspěšně ozkoušela nové palivo

Vloni na Falconu Heavy vypuštěná družice GPIM zahájila manévry, které zajistí její stažení z oběžné dráhy. Družice financovaná NASA v uplynulých měsících úspěšně prokázala efektivitu použití netoxického paliva, které by mohlo najít využití u příštích kosmických misí a nahradit tak hydrazin. Tato látka totiž vyžaduje, aby se s ní před startem pracovalo velmi opatrně. Zkratka, pod kterou družici známe, vznikla z názvu Green Propellant Infusion Mission a této družici již zbývají poslední týdny, než shoří v atmosféře. Pozemní týmy během uplynulého roku vyzkoušely pět trysek na GPIM v různých operačních režimech. Testovala se jejich schopnost řídit orientaci družice v prostoru a ověřovala se také efektivita zážehů při změnách oběžné dráhy.

Starship SN6 dostala motor Raptor

Testovací prototyp Starship SN6 dorazil na testovací stanoviště 11. srpna. Následovala kryogenní tlaková zkouška 17. srpna a nyní jsme se dočkali dalšího důležitého kroku. Na základnu Boca Chica totiž dorazil motor Raptor s pořadovým číslem 29. Připomeňme jen, že Starship SN5 provedla svůj skok s Raptorem číslo 25 a na základně McGregor je Raptor s číslem 40. To jen dokládá rychlé tempo výroby těchto motorů, které jsou stále ve fázi ladění a drobných úprav. Ale zpět ke Starship SN6. Možná už 24. srpna (opět v tradičním obrobí 15:00 – 3:00 SELČ) bychom se mohli dočkat statického zážehu – SpaceX má pro jistotu rezervované i uzavírky na další dva dny, kdy by mohl zážeh proběhnout, pokud by to v prvním termínu nevyšlo. Jakmile proběhne statický zážeh, bude otevřená cesta ke skoku. Starship SN6 je vyrobena ze staršího druhu nerezové oceli, který používá i Starship SN5. Čeká na ni tedy také skok do 150 metrů. Elon Musk se již dříve vyjádřil, že jeho firma provede několik menších skoků, aby se odladil celý proces, než přijdou na řadu skoky vyšší.