Finální zkouška před odběrem z Bennu

První americká sonda, která má za úkol odebrat materiál z planetky je nyní ve fázi příprav na sestup k povrchu a odběr vzorků. Již 11. srpna sonda OSIRIS-REx provede druhý nácvik sekvence, která ve finále povede ke kontaktu s povrchem. Pozemní týmy tak budou moci naposledy nanečisto prověřit správné fungování všech systémů před ostrým odběrem, který přijde letos na podzim. Úterní zkouška dostala označení „nácvik Matchpoint“ a bude velmi podobná testu, který sonda provedla 14. dubna. Tehdy byly při nácviku Checkpoint ověřeny první dva manévry sestupu. Nyní bude tato fáze zopakována, ale OSIRIS-REx provede navíc ještě třetí manévr (zážeh Matchpoint). Ve srovnání s dubnovou zkouškou se sonda těsněji přiblíží k odběrné lokalitě Nightingale – než se začne opět vzdalovat, bude od povrchu pouhých 40 metrů.

Destrukce centra Bejrútu pohledem družice

Sentinel 1

U různých družic často čteme, že data z nich mohou být využita buďto pro prevenci přírodních katastrof nebo jako prostředek, který po rozsáhlých katastrofách usnadňuje práci záchranářům. Dnes Vám přinášíme jeden konkrétní příklad. Tým NASA označovaný jako ARIA (Advanced Rapid Imaging and Analysis) se zaměřuje na pokročilé rychlé zpracování družicových dat. Ve spolupráci s projektem Earth Observatory ze Singapuru se pustili do analýzy dat z evropské družice Sentinel 1A, která svým radarem zmapovala rozsah ničivé exploze, ke které došlo 4. srpna v libanonském hlavním městě.

Kosmotýdeník 412 (3.8. – 9.8.)

Týden, při kterém úspěšně přistál Crew Dragon, proletěla se Starship SN-5, startovala čínská raketa CZ-2D stejně jako Falcon 9 vynesl další várku družic Starlink, je z kosmonautického hlediska opravdu zajímavý. Krom těchto událostí se udála ještě celá řada dalších. Podíváme se však zejména na udělení velmi lukrativní smlouvy na vynášení amerických armádních družic. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v hlavním článku Kosmotýdeníku, nevynecháme však ani další dění v týdnu a dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Vesmírná technika: Sonda LADEE – vědecké přístroje

VT2020_32

S další sobotou se opět hlásí o slovo Vesmírná technika. Jestli se vám minulý díl tohoto pořadu o konstrukci sondy LADEE líbil, máme tu pro vás další. Tentokrát se Michal Václavík zaměřil na vědecké úkoly této sondy a zejména přístroje, kterými jich měla dosáhnout. Hlavní cíl sondy, prozkoumat velmi řídkou měsíční atmosféru, je podrobně rozebrán právě v tomto díle.

Utajené družice z NROL-129 objeveny

15. července 2020 v 15:47 SELČ odstartovala z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) v americké Virginii raketa Minotaur IV (mimochodem upravená mezikontinentální balistická raketa Peacekeeper). V rámci tohoto startu byly na oběžnou dráhu umístěny čtyři utajené družice s kódovým označením USA 305, USA 306, USA 307 a USA 308. Tyto družice se společně s horním stupněm Orion 38 podařilo objevit amatérským „lovcům družic“. Utajené družice se nachází na oběžné dráze, která se nachází ve výšce 570 až 580 kilometrů a vůči rovníku je skloněna o 54°. jejich účel však neznáme a proto můžeme pouze odhadovat na základě dostupných informací. Právě parametry oběžné dráhy jsou jednou z těchto indicií.

Družice zmapovala kolonie tučňáků

Družicové snímky odkáží odhalit mnohé – třeba, že se v Antarktidě nachází o 20 % tučňáčích kolonií více, než se čekalo. Vědci z British Antarctic Survey využili snímky z evropské družice Sentinel-2, na kterých hledali tučňáčí guano, tedy trus. S jeho pomocí dokázali odhalit přítomnost tisíců nelétavých ptáků. Tato data odhalila 11 nových kolonií, z nichž tři byly objeveny již dříve, ale nikdy nebyly jednoznačně potvrzeny. Tento objev tak zvýšil celkový počet kolonií na ledovém kontinentu na 61. Tučňák císařský žije v Antarktidě, která je jednak vzdálená a nepřístupná, ale taky tam teploty klesají k -50°C. Studium kolonií je proto extrémně náročné. I proto začali vědci před deseti lety využívat družicové snímky, na kterých hledali nové kolonie.

Top 5: Atmosférické jevy po startu raket

Starty kosmických nosičů přitahují pozornost veřejnosti z mnoha důvodů. Každý start větší rakety je veliká podívaná, dá se říci, že čím větší raketa, tím větší taková podívaná může být. V posledních letech navíc narůstá kadence a to především z území USA a Číny. Úměrně s tím v posledních letech roste také počet nahlášených úkazů na obloze, které si mnozí nedokážou vysvětlit. Někteří přitom automaticky předpokládají, že jde o UFO, útok mimozemšťanů, či dokonce o novou nebezpečnou zbraň, která má za úkol zničit celé lidstvo. Jen málokdo si však ihned uvědomí, že tuto povětšinou velice efektivní podívanou dokáže způsobit raketa a často si takové vysvětlení ani nepřipouštějí. Ono to totiž už není tak romantické, jako představa invaze mimozemské civilizace z galaxie „Gama“. My si ovšem některé takové události v následujících řádcích připomeneme.

ŽIVĚ A ČESKY: Odklady provázená devátá várka Starlinků

Tahle mise si opravdu vybrala odkladů měrou vrchovatou. Od technické závady na senzoru motoru prvního stupně, přes termínovou kolizi se startem družice GPS až po špatné počasí – v součtu se start posunul o skoro měsíc a půl. Nyní je však čekání snad již konečně u konce a start by měl přijít v pátek v 7:12 našeho času. Raketa Falcon 9 s prvním stupněm, který má za sebou 4 starty, by měla vynést nejen 57 družic Starlink, ale také dvě družice BlackSky Global pro snímkování Země. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi bychom Vás pozvali na náš komentovaný přenos.

První testovací skok prototypu Starship

Prototyp pro masivní znovupoužitelný kosmický stroj od SpaceX, který by mohl vozit astronauty na Měsíc či Mars, odstartoval ve středu ráno našeho času ze základny v jižním Texasu. Po vystoupání do výšky zhruba 150 metrů provedl řízený sestup na nedalekou přistávací plochu. „Hop“ do výšky 150 metrů byl vůbec prvním letovým testem prototypu Starship, který byl vybaven plnorozměrovými nádržemi. Úspěšná zkouška otevírá dveře dalším testům jiných strojů, které zamíří do větších výšek. Velkým finále samozřejmě bude dostat Starship na oběžnou dráhu pomocí nosné rakety Super Heavy – takový systém by pak dokázal doručovat do kosmického prostoru velké náklady – od družic přes teleskopy až po vědecké sondy.

VZLUSAT-1 atakuje rekord Magionu 5

VZLÚSAT-1

Když 23. června 2017 startovala z kosmodromu Šríharikota indická raketa PSLV, byl na palubě i první český cubesat VZLUSAT-1. Ačkoliv cubesaty průměrně vydrží fungovat jen 1,1 roku, český výtvor je i po více než třech letech od startu stále funkční. Pokud vydrží ještě pár týdnů, mohl by si připsat i rekord pro nejdéle fungující českou družici. Tento rekord zatím drží Magion 5, který posílal údaje po dobu tří let a 2 měsíců. „Úspěšně provozovat fungující satelit není tak jednoduché, jak se může zdát. Navíc VZLUSAT-1 byl vystřelen na oběžnou dráhu po čtrnáctileté pauze v českém vesmírném programu, což znamená, že bylo nutné vybudovat mnohé postupy téměř od nuly.  Dnes díky prvnímu VZLUSATu máme znalosti, které nám umožňují mnohem rychleji postupovat ve vývoji další družice VZLUSAT-2,“ uvedl Vladimír Dániel z VZLÚ.