V září jsme se dočkali dlouho odkládaného startu rakety Vega pro misi SSMS. Pak se podíváme na statický zážeh FSB-1 motoru na tuhé pohonné látky pro SLS. Další velké reportáže budou patřit SpaceX. Nejprve se vydá do vesmíru na raketě Falcon další nálož družic Starlink napěchovaná pod aerodynamickým krytem a pak se zaměříme na dění na základně Boca Chica (skok Starship SN6, destrukce SN7.1, příprava SN8). Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: Boca Chica, Falcon 9, FSB-1, SLS, SpaceX, SSMS, Starlink L11, Starship SN-6, Starship SN-7.1, Starship SN-8, Vega (raketa), Vesmírné výzvy 
V minulém díle naší minisérie jsme se věnovali českému podílu na francouzské misi TARANIS, která má startovat na raketě Vega začátkem listopadu. Dnes si ale posvítíme na jiný projekt, kde se česká stopa otiskla opravdu výrazně – čeká nás vědecká sonda Evropské kosmické agentury Solar orbiter určená k průzkumu Slunce. Ta odstartovala na raketě Atlas V začátkem letošního roku a česká pracoviště se podílela hned na několika jejích přístrojích. Projekt Solar orbiter tak v našem miniseriálu nemůžeme vynechat – právem se řadí mezi největší české příspěvky ke kosmickým projektům.
Na kosmodromu MARS ve Virginii se na start připravuje raketa Antares ve verzi 230+ od firmy Northrop Grumman. Start se sice musel kvůli špatnému počasí odložit, nicméně nyní se zdá, že by ke startu mohlo dojít 2. října ve 3:38 našeho času. Pokud se start podaří, vydá se zásobovací loď Cygnus k Mezinárodní kosmické stanici, kam má doručit téměř 3,5 tuny nákladu. Bude se jednat již o třetí misi lodi Cygnus v rámci kontraktu CRS-2 a na palubě se nachází například 850 kilogramů zásob pro posádku, nebo 151 kilogramů potřeb pro výstupy do volného prostoru.
Ve změti posunů a odkladů startů posledních dnů se člověk už může snadno ztratit. Věřme však, že se situace konečně srovná a jedním krůčkem k tomuto srovnání může být start rakety Falcon 9, která by dnes v 15:17 měla vynést dalších 60 družic Starlink – půjde již o dvanáctou várku těchto ostrých družic. První stupeň na této misi bude použit podruhé, ale zato jedna polovina aerodynamického krytu zažije již svůj třetí start. Věřme, že se dočkáme úspěšné záchrany prvního stupně i obou polovin krytu. Jako obvykle budeme rádi, když zavítáte na náš živě a česky komentovaný přenos.
Na mobilní vypouštěcí plošině v montážní hale VAB byly 14. září v rámci školení personálu a prověrek jeřábů spojeny dva inertní neletové díly pathfinderu vzletového stupně SRB – spodní segment a středový segment. Až budou takto spojeny první dva letové díly, bude to nezpochybnitelný signál, že NASA má i se započtením předpokládaných skluzů důvěru ve start mise Artemis I do dvanácti měsíců. Životnost sestavených boosterů je totiž dvanáct měsíců od spojení prvních dvou segmentů. Po této době je vyžadována demontáž boosterů, kontrola segmentů včetně inspekce pohonné hmoty a případná údržba. Hlavním limitem životnosti jsou těsnicí prvky mezi jednotlivými segmenty. Aby k této situaci nedošlo, bude datum zahájení sestavování SRB upřesněno po zážehu Green Run na základě zjištění potřebného rozsahu renovace centrálního stupně. Předběžné úvahy směřují k umístění letových spodních segmentů vzletových stupňů na mobilní vypouštěcí plošinu přibližně dva až čtyři týdny po zážehu Green Run a k připojení středových segmentů do konce letošního roku.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Artemis, Artemis I, Artemis II, Cesta k Artemis I a Artemis II, ICPS, NASA, Orion, SLS 
Skoro osm měsíců visela v pravém menu našeho webu anketa, ve které jste mohli hlasovat o nejdůležitějších kosmonautických událostech roku 2019. Ano, uznávám, že ta anketa tam byla déle než obvykle, ale jednak jsme neměli inspiraci na novou otázku a také se toho dělo (a stále děje) tolik, že jsem si na anketu, přiznám se, vůbec nevzpomněl. Dnes se to ale změnilo – stará anketa byla uzavřena (všem jménem redakce mnohokrát děkuji za hlasy!) a místo ní byla spuštěna anketa nová. Dnes jsem si totiž uvědomil, že tu máme jednu věc, u které bych rád znal Vaše názory.
Americké misi OSIRIS-REx se nezadržitelně blíží její vrcholný okamžik. Sondu dělí již jen několik týdnů od sestupu k balvany posetému povrchu planetky Bennu. Kontakt sondy s povrchem bude trvat pouze pár sekund, během kterých proběhne odběr kamenů a regolitu. Půjde o vůbec první americkou misi, která odebere vzorky z povrchu planetky určené k pozdější dopravě na Zemi. První pokus o odběr vzorků TAG (Touch-And-Go) je plánován už na 20. října. Série manévrů navede sondu až do lokality Nightingale, což je kamenitá oblast o průměru 16 metrů v severní části Bennu, kde se robotická paže pokusí odebrat vzorek.
NASA a SpaceX se dohodly na posunutí startu první ostré lodi Crew Dragon o zhruba týden. Nyní platí, že ke startu s čtyřčlennou posádkou dojde nejdříve 31. října v 8:40 SEČ. Nový termín má zajistit eliminaci časového konfliktu s činnostmi, které souvisí se startem a přistáním ruských lodí Sojuz. Dodatečný čas navíc umožní v klidu dokončit všechny zatím otevřené úkoly – ať už na pozemské technice nebo na ISS. Posun startu také zajistí vhodné příležitosti k provedení dodatečných zkoušek nutných k izolaci místa úniku vzduchu z ISS, pokud to bude zapotřebí. Čas navíc ocení i SpaceX, která na start připravuje loď Crew Dragon i raketu Falcon 9 – technici tak budou mít na všechny činnosti více času.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Crew Dragon, Falcon 9, Michael Hopkins, NASA, Shannon Walker, Sóiči Noguči, SpaceX, Victor Glover 
Vozítko Perseverance ještě několik měsíců poletí meziplanetárním prostorem a pak na něj čeká složité přistání na Marsu, ke kterému by mělo dojít 18. února 2021. Pokud se všechno podaří, bude moci zahájit svou vědeckou misi, při které má pátrat po stopách mikroskopických forem života, které na Marsu mohly existovat před několika miliardami let. Za tímto účelem je rover vybaven třeba přístrojem PIXL (Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry), přesným zařízením, které k vědeckému výzkumu používá rentgenové záření a také umělou inteligenci.
Na začátku září jsme se těšili na působivý start rakety Delta IV Heavy od United Launch Alliance na misi NROL-44 s utajeným nákladem. Jenže nosič se vinou technické závady neodlepil od rampy – start byl totiž na poslední chvíli zastaven. Následovala podrobná inspekce situace a firma ULA vyměnila pro jistotu všechny tři regulátory přívodu vysokotlakého helia. Nyní se zdá, že by startu nemělo nic bránit a ke startu by tedy mělo dojít v úterý ráno v 6:02 SELČ. Pokud Vás tedy časné vstávání neodradí, rádi Vás pozveme k našemu živě a česky komentovanému přenosu.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
2. října 2020
