První fotky z odběru OSIRIS-REx

Při prvním pokusu o odběr vzorků z planetky Bennu pořídila sonda OSIRIS-REx celou řadu fotografií. Ty nemohly být odeslány během sestupu a pozemní týmy musely čekat několik hodin. V průběhu dne však začaly fotky přicházet. Fotky už umožnily vytvořit časosběrná videa, ale další snímky ještě dorazí. Tyto obrázky nemají sloužit pouze k tomu, aby se jimi kochala veřejnost. Pro vědce představují mimořádně cenný prostředek k detailnímu zkoumání planetky Bennu. Fotky ocení také inženýři, kteří mohou pečlivě sledovat všechny kroky spojené s odběrem vzorků.

ŽIVĚ: Návrat Sojuzu MS-16

Krátce po půlnoci dojde k odletu kosmické lodi Sojuz MS-16 od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ta k ní přiletěla 6. dubna a připojila se k modulu Poisk. U stanice tak zůstala zadokovaná déle než 190 dní. Dnes mezi 22:10 a 22:30 SELČ nastoupí posádka ve složení Anatolij Alexejevič Ivanišin, Ivan Viktorovič Vagner a Christopher John Cassidy do kosmické lodi a dojde k uzavření průlezu s modulem Poisk. Odletem Sojuzu MS-16 také formálně končí dlouhodobá Expedice 63 a začíná Expedice 64, která by měla trvat do 9. dubna 2021.

Evropský vědecký JUICE: Fotovoltaické panely

Sonda Juice se vydá zkoumat Jupiter a jeho měsíce

Všech deset letových kusů segmentů fotovoltaických panelů pro evropskou vědeckou sondu JUICE dorazilo do nizozemského areálu firmy Airbus Defence and Space, kde proběhne jejich společná integrace. Právě fotovoltaické panely, jejichž celková plocha dosahuje 86 metrů čtverečních, budou představovat klíčový díl celé sondy – ta bude díky nim získávat elektrickou energii k provozu dalších systémů včetně vědeckých přístrojů. Samotné segmenty fotovoltaických panelů pro JUICE mají rozměry 2,5 × 3,5 metru a tvoří je uhlíkovým vláknem zesílené desky s šestihrannými „plástvemi“.

SLEDUJEME: OSIRIS-REx odebírá vzorky z Bennu

Americká sonda OSIRIS-REx se vydala do kosmického prostoru na raketě Atlas V 8. září 2016 a od konce roku 2018 obíhá kolem planetky Bennu. Za necelé dva roky ji stihla nafotit zdálky i zblízka, provedla také chemická měření a mnoho dalších výzkumů, které vědcům rozšíří znalosti o planetkách. Dnes však přichází vrchol celé mise – sonda se vydá k povrchu, aby se 12 minut po naší půlnoci (tedy už ve středu) dotkla povrchu a zkusila z něj odebrat možná i několik set gramů materiálu, který je určen k dopravě na Zemi, kde bude pečlivě analyzován. V tomto článku budeme celý proces bedlivě sledovat v psaném online přenosu.

Testovací kampaň Green Run – říjen 2020

Od minulého dílu uplynul měsíc a je tedy čas na další souhrn testů centrálního stupně SLS na stanovišti B-2 ve Stennisově středisku. Jak jsme uvedli, 13. září byl dokončen test 5, který byl zaměřen na ověření činnosti systému řízení vektoru tahu motorů RS-25. Trysky motorů byly nejprve nakláněny v jedné ose a později v kruhu v rozsahu 8°. Následující test 6 byl dokončen 5. října poté, co kontrolní týmy provedly simulované 48hodinové odpočítávání zahrnující simulované plnění paliva a tlakování nádrží.

Vrták se spektrometrem pro Měsíc

NASA přidělila firmě Intuitive Machines z Houstonu kontrakt za 47 milionů dolarů. Společnost bude mít za úkol do prosince 2022 dopravit v rámci programu CLPS na Měsíc vrták kombinovaný s hmotnostním spektrometrem. Experiment PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment) pomůže NASA hledat led v okolí jižního pólu Měsíce a také bude vůbec jako první zařízení v historii těžit podpovrchový led. „Informace, které získáme díky PRIME-1, ale i dalším vědeckým přístrojům a technologickým demonstrátorům, které pošleme na povrch Měsíce, nám pomohou získat informace pro pilotovaný program Artemis a budeme moci lépe hledat cesty k udržitelné přítomnosti na Měsíci,“ uvedl přidružený administrátor NASA pro vědu, Thomas Zurbuchen.

NASA investuje do nových technologií

Americká kosmická agentura vybrala 14 soukromých firem, se kterými uzavřela kontrakty za více než 370 milionů dolarů. Obsahem kontraktů je zpřesnění a vylepšení technologií, které by mohly najít využití při pilotovaných výpravách k Měsíci a Marsu. Největší část financí dostanou firmy SpaceX, ULA a další společnosti, které mají při letových testech prokázat možnosti využití přečerpávání pohonných látek v kosmickém prostoru, ale i jakýchsi čerpacích stanic pro znovupoužitelné lunární landery či transportéry mířící do hlubšího vesmíru.

Kosmotýdeník 422 (12.10. – 18.10.)

Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme tentokrát zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenního paliva v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Dleta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Třináctá porce družic Starlink

V neděli ve 14:25 by měl z floridské rampy 39A odstartovat Falcon 9 s šedesáti družicemi Starlink. Těšit se můžeme na šesté použití prvního stupně – zatím jsme něco podobného zažili jen jednou. A čeká nás také premiéra – vůbec poprvé budou obě poloviny aerodynamického krytu použity potřetí. Tímto startem navíc začne měsíc dlouhé období, ve kterém bychom se mohli dočkat rovnou sedmi startů raket Falcon 9. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Vesmírná technika: Vědecké přístroje na sondách Fobos

VT_2020_42

Minulý týden jsme si ukazovali kostrukci sond Fobos, dnes se zaměříme na vědecké přístroje. Sondy Fobos 1 a Fobos 2 měly primárně studovat marsovský měsíc Fobos a také samotný Mars. Kormě toho ale nesly i přístroje pro výzkum Slunce a meziplanetárního prostředí. Především sestava aktivních i pasivních přístrojů pro planetární výzkum, tedy studium měsíce Fobos a planety Mars, byla do té doby nevídaná a velmi komplexní.