Kosmotýdeník 424 (26.10. – 1.11.)

Týden utekl jako voda a je tedy ideální čas se podívat, jaké kosmonautické události jej tvořily. V Kosmotýdeníku se dnes podíváme do roku 2014, kdy na kometě 67P přistával lander Philae. V tomto týdnu byly zveřejněny informace o jeho strastiplné cestě k povrchu a zejména o jeho druhém odrazu od povrchu komety, při kterém byla nečekaně zjištěna nějaká ta novinka o kometách. V dalších tématech se podíváme na testování světlometů roveru VIPER, anebo na aktuální testování Starship SN-8. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

Vesmírná technika: Vědecké přínosy programu Fobos

VT_2020_44

Minule jsme se podívali podrobně na mise Fobos 1 a Fobos 2. Dnes povídání o tomto sovětském programu zakončíme. I když je program sond Fobos veřejností považován za fiasko, vědecké výsledky určitě nebyly bezvýznamné. Sonda Fobos 2 měřila magnetické pole Marsu, určila chemické složení povrchu nebo zmapovala teploty na rudé planetě.

20 let nonstop obydlená ISS

Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.

JWST má zkoumat i vzdálené končiny naší soustavy

JWST při zkoušce rozložení a napnutí pěti vrstev slunečního štítu.

Dalekohled Jamese Webba má na svou misi vyrazit zhruba za rok. Už teď se na jeho výsledky těší astronomové po celém světě. Možnosti této největší kosmické observatoře budou mimořádně široké – od studia vzdálených galaxií, přes sledování exoplanet až po lepší pochopení objektů v naší soustavě. Za oběžnou drahou Neptunu se nachází pestrá paleta kosmických objektů – tisíce trpasličích planet, planetek, a dalších menších objektů společně vytváří takzvaný Kuiperův pás. Často se jedná o vzácné pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy a vzhledem k jejich velkému vědeckému potenciálu se na ně má JWST také zaměřit, aby vědci lépe porozuměli procesu formování naší soustavy.

Pokec s kosmonautixem – říjen 2020

Již po dvaadvacáté jsme pro Vás připravili virtuální setkání členů naší redakce s Vámi, čtenáři. A jelikož jsme v uplynulých téměř dvou letech ani jednou neporušili pravidlo, že se Pokec s kosmonautixem koná každý poslední pátek v měsíci, věřím, že s dnešním vysíláním už počítáte. A jestli ne, aspoň Vám to tento článek připomene. Jako obvykle začne vysílání v osm hodin večer a potrvá zhruba dvě hodiny. Během této doby budeme odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Jste to tedy Vy, kdo rozhoduje o obsahu videa. Budeme rádi, když se k našemu pohodovému a přátelskému povídání připojíte.

Známe problém Merlinů – cesta ke Crew-1 je volná

SpaceX vymění dva motory Merlin na raketě Falcon 9, která má v listopadu vynést čtyři astronauty v první ostré lodi Crew Dragon mířící na ISS. Jde o reakci na výsledky vyšetřování, při kterém se ukázalo, že subdodavatel nezvládl odpovídajícím způsobem vyčistit úzké prostory na několika raketových motorech pro SpaceX. NASA a SpaceX oznámily, že start Crew Dragonu chystají na 15. listopadu po půlnoci našeho času. Falcon 9 s tímto nákladem má odstartovat z floridské rampy 39A. Velitelem mise bude Michale Hopkins, pilotem Victor Glover, a pozici specialistů mise obsadí Shannon Walker a Soiči Noguči – na všechny čeká půlroční pobyt na stanici. Start mise Crew-1 byl před několika týdny odložen z původního termínu 31. října, aby bylo možné vyšetřit problém, který se objevil 3. října. Tehdy se ke startu chystal jiný exemplář Falconu 9, který měl vynést družici GPS. Objevila se však závada, která krátce před startem způsobila automatické zastavení odpočtu. Hans Koenigsmann, viceprezident SpaceX nyní oznámil, že inženýři objevili krycí lak, který nedopatřením zůstal v motoru, který způsobil přerušení odpočtu. Odborníci se proto zaměřili i na další motory a na dvou z devíti kusů pro misi Crew-1 objevili stejný problém.

Ukládání odběrné hlavy pokračuje

27. října byla odběrná hlava sondy OSIRIS-REx umístěna do návratového pouzdra SRC (Sample Return Capsule). První přiložený snímek ukazuje odběrnou hlavu v době, kdy se nacházela nad pouzdrem SRC, když ji rameno přesunulo do požadované pozice pro uložení. V článku je pak vložen i druhý snímek, který již ukazuje odběrnou hlavu po zachycení zádržným mechanismem pouzdra SRC. Obě zmíněné fotografie pořídila k tomu určená kamera StowCam. 28. října došlo k pevnému usazení odběrné hlavy do zádržného mechanismu pouzdra a sonda také vykonala zkoušku tzv. backoutu. Při něm mělo rameno zkusit zatáhnout za odběrnou hlavu směrem nahoru. Tato zkouška má za úkol prověřit, že západky, které drží odběrnou hlavu na místě, jsou správně aktivovány. Po tomto testu se pozemní tým dočkal telemetrických údajů, které potvrzují, že odběrná hlava je pevně usazena v pouzdru SRC.

ESA hledá materiály odolávající regolitu

Až se lidé vrátí na Měsíc, bude tam na ně čekat již známá výzva v podobě lunárního regolitu. Tento prach je považován za jeden z největších problémů, kterým budou muset budoucí lunární kolonisté čelit. Během programu Apollo stačilo jen pár dní přímého kontaktu a skafandry se potýkaly se zaprášenými průzory, ucpanými mechanismy a dokonce poškozenými vrstvami. Tým expertů z ESA se proto poohlíží po možnostech nových materiálů, které by mohly sloužit jako základ pro budoucí skafandry, ale také by mohly najít uplatnění na roverech či pevné infrastruktuře.

Perseverance je za polovinou cesty

V úterý ve 21:40 SEČ mohlo pozemní středisko zodpovědné za vozítko perseverance vydat zprávu, která oznamuje, že sestava projektu Mars 2020 urazila od startu 30. července už 235,4 milionu kilometrů. Přesně stejná vzdálenost přitom v danou chvíli ještě zbývala do chvíle, než pouzdro se složeným vozítkem vletí rychlostí 19 000 km/h do atmosféry Marsu, k čemuž dojde 18. února 2021. „Nemyslím si sice, že by nám za tenhle milník někdo upekl dort, zvlášť když teď většina z nás pracuje z domova, ale je to příjemný milník. Další zastávka – kráter Jezero,“ uvedla Julie Kangas z JPL, která se na misi podílí v pozici navigátora.

Největší český festival kosmických aktivit bude online

V minulých dvou letech se na podzim uskutečnil veřejností oblíbený festival Czech Space Week. Také letos měl proběhnout v klasické formě, leč aktuální omezení spojená s pandemií COVID-19 udělala čáru přes rozpočet. Organizátoři, tedy agentura CzechInvest a Ministerstvo dopravy společně s dalšími partnery proto rozhodli, že se tato akce uskuteční online. Jelikož je portál Kosmonautix hrdým mediálním partnerem této akce, rádi bychom Vás informovali o široké nabídce programů, ve které si to své najde asi opravdu každý – od studentů až po zástupce soukromých firem. Od 6. do 14. listopadu 2020 proběhnou přednášky, panelové diskuse a živé přenosy, v rámci kterých společně oslavíme kosmické úspěchy České republiky a veřejnost se bude moci seznámit s novinkami na poli vědeckého výzkumu a kosmického průmyslu.