Krásy modré planety – 7. díl

Říká se, že v životě je jednou z nejdůležitějších vlastností nadhled. Že prý kdo ho má, ten rázem vidí všechno v úplně jiném světle. Nebudu zde rozvíjet úvahy o tom, zda je tato teorie správná či nikoliv, ale v jednom případě platí stoprocentně. Hovořím o pohledu na naši rodnou planetu. Místa, která známe z dovolených, dokumentárních filmů, nebo atlasů světa nám rázem přijdou úplně jiná když se na ně podíváme z výšky pár set kilometrů. I dnes je proto připraven seriál Krásy modré planety, jehož hlavní náplní jsou kochací obrázky od italského astronauta Luca Parmitana.

Kosmotýdeník 46. díl (29.7. – 4.8.2013)

Po týdnu je tu opět kosmotýdeník a tři nejzajímavější zprávy, které tento týden přinesl na poli kosmonautiky. Dnes se můžete těšit na aktuální start další japonské zásobovací lodi Kounotori, blíže se podíváme i na náklad, který na ISS veze. Další zprávou se zaměříme na aktuální dění na Marsu a dnešní kosmotýdeník uzavřeme několika fotografiemi, které mapují dokončení prvního letového kusu nového Falconu 9 v1.1. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

Mesiac po havárii Protonu – diletantstvo, nezodpovednosť a nulová morálka

Stretol sa mesiac s mesiacom a o spektakulárnej havárii spred tridsiatich dvoch dní tu máme o trochu podrobnejšie informácie. Prečo raketa Proton s družicami Glonass za približne dvesto miliónov dolárov vybuchla už po niekoľkých sekundách? Môžeme čakať nejakú nápravu? Ako to nakoniec celé dopadlo? Ruský vesmírny program sa už stretol z množstvom problémov a toto ho určite nepoloží. Napriek tomu je veľmi zaujímavé, pozrieť sa spätne na túto katastrofu a porozmýšľať nad tým, čo by sa malo do budúcna zmeniť. No, v prvom rade by asi mali vyhodiť toho babráka, ktorý celú udalosť spôsobil. Poďme však pekne poporiadku.

i-Ball nechce shořet v atmosféře

i-Ball zdroj:nasa.gov

Evropské ATV a japonské HTV jsou automatické kosmické kosmické lodě pro zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Jejich koncept je velmi podobný a podobný bývá i konec jednotlivých misí. Obě lodi nedisponují tepelným štítem, takže po vstupu do atmosféry se rozpadnou a shoří. Ovšem nikoliv kompletně. Část jejich trosek dopadne do Tichého oceánu. Součástí některých misí ovšem byla i zařízení, která byla speciálně navržena, aby průlet atmosférou přežila a zmapovala žhavý konec obou typů lodí. Právě o nich bude dnešní článek.

Prvé autíčko na Marse

Rok 1997 bol, aspoň čo sa týka Marsu,veľmi úspešný. Spojené štáty americké konečne oslávili návrat na červenú planétu, a to vo veľkom štýle. Po neúspešnom Mars Observeri NASA zmenila taktiku a začala vyrábať menšie a lacnejšie automaty. Jej cieľom bolo každé štartovacie využiť naplno a poslať na prieskum jednu sondu a jeden lander, ktorý pristane na povrchu. Prvá časť sa splnila na jednotku. O družici Mars Global Surveyor som písal minule. Dnes je na rade pristávací modul, ktorý mal byť súčasťou veľkej siete automatov MESUR skúmajúcich atmosféru a povrch Marsu. Z toho pochádza aj jeho názov Pathfinder, čiže priekopník.

Aby Orion neshořel

Když na našem blogu vyšel 8. května článek, který shrnoval aktuální pokrok v přípravě na novou éru americké kosmonautiky, avizoval jsem, že vzhledem k tomu, jak je v této oblasti živo, tak je jen otázkou času, kdy přijde volné pokračování. Dnes je tedy připraven článek zaměřený na aktuální pokrok, který se za poslední týdny podařilo uskutečnit. Zaměříme se především na konstrukci tepelného štítu, který má za úkol ochránit Orion před žhavým vstupem do atmosféry. Dostaneme se ale i k dalším součástem celé komplexní mise.

Vesmírné osudy 15. díl – Wernher von Braun

V polovině padesátých let konečně skončila korejská válka, ale svět se stále hlouběji nořil do vod války Studené. Sovětský svaz získal vodíkovou bombu a svou sílu udržet si své satelitní státy ukázal při povstání v Maďarsku v roce 1956. Přesto se objevila iniciativa Mezinárodního geofyzikálního roku (IGY), která nabádala státy, aby využily některých technických prostředků k vědeckému výzkumu. V rámci těchto návrhů bylo i využití raket, jako raketových nosičů pro vědecké družice. Mezi účastníky se krom USA přihlásil i Sovětský svaz, což si u mnohých vládních i vojenských činitelů ze Spojených států vysloužilo jistý posměch. Všichni byli přesvědčeni o tom, že SSSR není technologicky natolik vyspělý, aby dokázal postavit raketu.

Kepler žije ďalej (?)

Americký hľadač exoplanét vesmírny teleskop Kepler má v poslednej dobe veľké problémy. Pred rokom, 14. júla 2012 sa zastavil jeden z jeho zotrvačníkov, ktorý mal za úlohu stabilizovať ďalekohľad. Našťastie na to NASA myslela a Keplera vybavila hneď štyrmi. Na správne fungovanie však stačia iba tri. V januári 2013 sa objavilo zvýšené trenie aj v druhom gyroskope. Tu už šlo o veľa a NASA na desať dní prerušila pozorovanie s nádejou, že sa problém vyrieši. Nič také sa bohužiaľ nestalo a jedenásteho mája sa zastavil aj druhý zotrvačník. Tým pádom sa misia ukončila a začalo sa s pokusmi o nápravu. Nie je samozrejme možné vymeniť poškodené súčiastky, ale oprava na diaľku by sa teoreticky mohla podariť. Momentálne sa konečne po mesiacoch skúmania začali prvé pokusy o vytiahnutie Keplera z dôchodku späť do aktívnej služby.

Kosmotýdeník 45. díl (22.7. – 28.7.2013)

Uplynul opět týden a na našem blogu jsme si pro vás připravili další vydání pravidelného souhrnu událostí, které se staly na poli kosmonautiky během uplynulého týdne. Dnes se podíváme na aktuální start zásobovacího Progressu k ISS, který se opět pokusil o rychlý profil letu ke stanici. Další zpráva se bude věnovat startu evropské nejsilnější rakety Arina 5 ECA a největšího evropského satelitu Alphasat. Dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o úspěšném testu prvního stupně rakety Falcon 9 v1.1. Přejeme příjemné čtení.

Krásy modré planety – 6. díl

Náš seriál má za sebou již 100 zveřejněných fotek, ale tohle téma je prakticky nevyčerpatelné. I dnes Vám proto přináším 20 povedených snímků, které nafotil italský astronaut Luca Parmitano během svého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Můžeme tak znovu na chvilku zažít pocity, které má posádka ISS, když ve chvílích volna může vykouknout ze staničních oken a pozorovat svět vzdálený více než 400 kilometrů.