2. Krásy Slnečnej sústavy – asteroidy a kométy

Slnečná sústava je plná úžasných obrázkov, ktoré iba čakajú na to, až ich naše sondy a ďalekohľady zachytia. Nie len planéty, ale aj malé asteroidy sú nádherné. Navyše, je ich veľmi veľa. Počas stoviek rokov skúmania vesmíru sa pred nami tak trochu schovávali. Za to kométy boli obdivované miliónmi ľudí po celom svete. Niektorí špekulanti na tej najznámejšej, Halleyho kométe dokonca aj zarobili. Ako, to sa dozviete v druhom diely seriálu Krásy Slnečnej sústavy. Pohodlne sa usaďte a vychutnajte si tie najkrajšie obrazy našich malých susedov.

Krásy modré planety – 5. díl

Italský astronaut Luca Parmitano se v poslendních dnech dostal do povědomí veřejnosti hlavně kvůli vodě, kterou měl při výstupu v helmě, ale nyní se můžeme pokochat jeho snímky. I dnes je pro Vás připraveno dvacet krásných fotek ze všech koutů naší jedinečné planety. V dnešním díle se krásně projeví, že Luca pochází z Itálie. Právě snímky z této prázdninové destinace mnoha Čechů budou dnes docela časté. Pojďte se nyní podívat, jak vypadá Země z pořádného nadhledu – řekněme nějakých 400 kilometrů. Z takové výšky je najednou všechno úplně jiné. I místa, která známe buďto osobně, nebo z atlasů světa jsou najednou jako vyměněná – ostatně, posuďte sami.

MGS – ďalší americký úspech na Marse

Po obrovskom neúspechu so sondou Mars Observer sa NASA rozhodla zmeniť pohľad na výskum Marsu. Miesto drahých sond padlo rozhodnutie poslať tam pri každom štartovacom okne jeden lacný orbiter a jeden lander. Vzniklo hneď niekoľko programov podporujúcich projekty sond a začal sa výskum vesmíru v pravom zmysle slova. Červená planéta bola v centre toho všetkého, a tak sa na ňu štartovalo každé dva roky, vždy keď to výhodné postavenie planét dovoľovalo. V tomto článku sa dočítate o prvej družici, ktorá na tam po dlhých desaťročiach dostala a vydržala viac ako pár dní. Kliatba bola na chvíľu prelomená a nám sa opäť naskytol pohľad na červený povrch zbrázdený kaňonmi a obrovskými horami, dve polárne čiapočky a obrovskú zásobáreň informácií o Slnečnej sústave, tvorbe planét a života.

Na ISS šlo o život!

Ne, titulek opravdu nepřehání. Včera nechybělo mnoho a výstup do volného kosmu mohl skončit tragicky. Skoro se tomu ani nechce věřit. Lidstvo má přece za sebou stovky hodin strávených ve volném kosmu. Pro někoho to může vypadat jako běžná rutina rutina. Nad slovy, že výstup do volného prostoru patří mezi nejnebezpečnější úkony vůbec, leckdo mávne rukou. Ano, může to vypadat jako brnkačka. Ale pak přijde mimořádná situace a rázem je tu drama – přesně tak, jako se to stalo včera. Stačí jen drobnost a z výstupu do volného kosmu může být hodně nebezpečný podnik.

Vesmírné osudy 13. díl – Wernher von Braun

Úspěchy Německa z počátku druhé světové války byly nadobro pryč. Rok 1943 byl ve znamení boje o přežití. Němečtí vojáci na několika frontách prohrávali a jen za cenu velkých ztrát drželi některé vzdálené pozice. Prohra u Stalingradu předznamenala rozpad východní fronty. Spojenecká Itálie kapitulovala a spojenečtí vojáci se vylodili na Sicílii. Afrika byla už vesměs osvobozena a kdysi silné německé námořnictvo ztrácí svoji poslední bojeschopnou bitevní loď. Hitler a vojenské vedení Německa začali sahat k zoufalým řešením. Potřebovali něco, co by zvrátilo nekonečné porážky na všech frontách. Hitler se upnul k zázračným zbraním. Roky, kdy jeho armády vyhrávaly konvenčním způsobem, byly pryč a právě nyní se začal zoufale poohlížet po tom, co by mohlo zázračně přeskupit karty. Začala doba zázračných zbraní.

Mars rover 2020

Ešte pred pristátím roveru MSL na planéte Mars NASA oznámila, že v roku 2020 by chcela na červenú planétu poslať podobné vozítko. Konštrukčne by malo vychádzať z Curiosity, ale malo by niesť nové prístroje. Potom bolo dlho ticho a nedávno sa začali objavovať nepotvrdené informácie o aparatúrach, ktoré sa naň namontujú. Nakoniec sme sa predsa len dočkali. NASA deviateho júla vydala prvé oficiálne info. o novom projekte a zdá sa, že sa máme na čo tešiť. Nie je síce isté, či sa dočkáme aj realizácie, ale celkovo by mal rover vychádzajúci s MSL alias Curiosity stáť „iba“ jeden a pol miliardy dolárov, čo na takú ambicióznu a prínosnú misiu nie je zas tak veľa a vzhľadom na to že Američania by radi okolo roku 2035 pristáli na Marse je nutné pokračovať v aktívnom prieskume. No, uvidíme ako to nakoniec dopadne. Dnes tu pre vás mám menšiu ochutnávku toho, na čo sa môžete v najbližších rokoch tešiť.

Kosmotýdeník 43. díl (8.7. – 14.7.2013)

Dobrý den, nedělní poledne má na našem blogu rezervovaný seriál Kosmotýdeník. Je tedy jasné, že ani tento týden nepřijdete o aktuální informace z kosmonautiky. Tentokrát na nás čeká výstup v podání americko – italské dvojice astronautů. Druhým tématem bude úspěch americké sondy New Horizons, která dokázala vyfotit plutův měsíc Charon. Třetí téma se bude věnovat prvním podrobnějším informacím o novém americkém vozítku, které by mělo v dalších letech zamířit k Marsu. nemá zatím název, není jisté,zda se dočká realizace. Ale jeho plány zní velmi zajímavě.

Krásy modré planety – 4. díl

Jak je vidět z minulých článků (a především z jejich hodnocení), můžeme usuzovat, že se Vám, návštěvníkům, seriál Krásy modré planety velmi líbí. Doufám proto, že Vás potěší zveřejnění dalších 20 krásných fotek, které vznikly na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. I tentokrát je jejich autorem italský astronaut Luca Parmitano. Jak sami uvidíte, tenhle člověk má opravdu dobrý čich na povedenou fotku. V některých případech můžete být až na pochybách, zda něco tak neobvykle krásného může vůbec existovat. Pohodlně se tedy usaďte do svých křesel, čtvrtý díl Krás modré planety právě startuje.

Mise Apollo v hledáčku sondy LRO

LRO_nahled zdroj:nasa.gov

Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) měla být jakýmsi předvojem návratu Američanů na Měsíc. Jejím hlavním úkolem bylo vytvořit podrobnou mapu Měsíce, zjistit, zda na něm je voda a další suroviny, které by co nejvíce pomohly snížit množství nákladu pro budoucí lunární základnu, jenž by se musel vozit ze Země. Dalším úkolem bylo zkoumat radiaci na Měsíci, její množství a povahu ovlivněnou například i topografií terénu. To vše mělo sloužit k výběru míst pro přistání lidských posádek a zbudování stálé lunární základny.

Ariane 6 – Nová raketa pre Európu

Pred dvoma dňami 9. júla sme sa konečne dočkali. Európska kozmická agentúra predstavila finálny koncept raketového nosiča novej generácie Ariane 6, ktorý má od nového desaťročia poskytovať služby hlavne súkromným spoločnostiam a nahradiť tak dnes slúžiace nosiče Ariane 5 a Sojuz. Ak však čakáte obrovský nosič s nosnosťou cez tridsať ton, asi budete mierne sklamaní. Napadá ma otázka, či to nie je po obrovských úspechoch s raketovými technológiami krok späť.