Jódový pohon družic otestován

Vůbec poprvé byl na družici použit jódový pohon ke změně její oběžné dráhy kolem Země. Malá, ale potenciálně nadějná inovace by mohla jednou pomoci vyčistit oběžnou dráhu od kosmického odpadu. Malé družice by mohly díky této technologii získat možnost levně a jednoduše zakončit svou misi sebevražedným vstupem do atmosféry, kde shoří. Technologie by také mohla najít uplatnění při prodloužení služby malých družic, které sledují růst plodin, ale i celých megakonstelací malých družic, které zajišťují přístup k internetu – mohla by jim pomoci zvýšit oběžnou dráhu, pokud by začaly vlivem odporu atmosféry klesat dolů.

Gateway (leden 2021)

Moduly PPE a HALO u Měsíce.

Nová americká administrativa převzala štafetu od té předchozí a hned první den přišly tři pozitivní signály o jejím vztahu k návratu amerických astronautů za nízkou oběžnou dráhu Země. Mezi patnácti exekutivními příkazy, které prezident Joe Biden podepsal, aby se odstřihl od aktivit Trumpovy administrativy, nebylo nic, co by se týkalo NASA. Na žádost Bidenovy administrativy byl z Johnsonova vesmírného střediska zapůjčen a vystaven v Oválné pracovně Bílého domu lunární kámen z poslední mise Apolla, což JSC vysvětluje mimo jiné jako připomenutí podpory budoucích misí za nízkou oběžnou dráhu Země. Úřadující administrátor NASA Steve Jurczyk a Bhavya Lal za Bílý dům, která je současně členkou přechodového týmu NASA pro prezidenta Bidena, vydali společné prohlášení, ve kterém vyjádřili nadšení nad plánem návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. V dnešním článku si připomeneme i další události, ke kterým došlo od našeho prosincového přehledu.

ŽIVĚ A ČESKY: Nejistý termín skoku SN9

Zatímco u většiny komentovaných přenosů víme, kdy má dojít ke startu a podle toho určujeme začátek komentovaného přenosu, dnes to bude jiné. Ke skoku do výšky 12,5 kilometru (dřívější informace o deseti kilometrech již zřejmě neplatí) se totiž na základně Boca Chica chystá prototyp Starship SN9. Dostupné informace nejsou jednoznačné a zřejmě ani sama SpaceX v tuto chvíli neví, kdy skok zkusí. Pokud by to bylo v pondělí (na kdy už má povolení), mělo by k tomu dojít mezi 19:00 a 1:00 našeho času. Bude to však spíše až ke konci okna. Vyloučit se však ale nedá ani realizace o den později, tedy v noci z úterý na středu. Sledování tohoto komentovaného přenosu tedy bude vyžadovat pravidelné monitorování situace. V tomto článku se budeme snažit informovat o aktuálních posunech termínů skoku.

6 nejdůležitějších věcí o marsovském vrtulníku

Jestli se 18. února letošního roku podaří americkému vozítku Perseverance přistát na Marsu, dopraví sem i malého spolucestujícího – marsovskou helikoptéru pojmenovanou Ingenuity. Tento stroj váží na Zemi pouze 1,8 kilogramu a jeho vývoj začal před šesti lety jako projekt, který neměl moc šancí na realizaci. Inženýři z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory věděli, že je teoreticky možné létat v řídké atmosféře Marsu, ale nikdo si nebyl jistý, zda dokáží postavit stroj dost silný na to, aby mohl vzlétnout, komunikovat a celkově autonomně fungovat vzhledem k drsným omezením spojeným s jeho hmotností. Tým proto zkusil marsovské podmínky napodobit na Zemi. Když už bylo jasné, že se tyto úkoly dají splnit, zbývá už pouze vyzkoušet Ingenuity ve skutečném prostředí na Marsu.

ŽIVĚ A ČESKY: 143 družic čeká na druhý pokus

Sobotní pokus o start Falconu 9 na misi Transporter 1 musel být kvůli špatnému počasí odvolán a SpaceX jej odložila o jediný den. V neděli v 16:00 by tedy mělo dojít ke startu, který dopraví na oběžnou dráhu rekordní počet aktivních družic – celkem jich bude 143. Meteorologové na dnešek slibují sedmdesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek – věřme tedy, že se dočkáme nejen startu, ale také přistání prvního stupně na mořské plošině. Ten má mimochodem za sebou už čtyři starty.

Kosmotýdeník 436 (18.1. – 24.1.)

V pravé nedělní poledne je ideální čas na další vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se v pravidelném přehledu událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice, podíváme na celou řadu témat. Začneme prvním letošním čínským startem, při kterém se na oběžnou dráhu dostala telekomunikační družice. Budeme pokračovat novinkami, které se udály na základně Boca Chica společnosti SpaceX a nevynecháme ani důležitou událost společnosti Virgin Orbit. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Vesmírná technika: Sonda ISEE-3 (historie a popis)

VT_2021_03

Od dopravy vzorků z Měsíce, které jsme si vrchovatě užili v minulých několika dílech, se přesuneme k trochu jinému výzkumu. Sonda ISEE-3 vznikla (jak již název napovídá) v rámci americko-evropského programu ISEE (International Sun-Earth Explorer) a jejím úkolem bylo zkoumat vztahy Slunce-Země. Na své palubě nesla 13 vědeckých přístrojů, které dodala NASA ve spolupráci s agenturou ESA.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynese 143 družic najednou

První mise programu, který vytvořila SpaceX přesně na míru malým družicím je tu a rozhodně netroškaří. Na sun-synchronní oběžnou dráhu se totiž má vydat rovnou 143 družic. Tím bude překonán rekord v počtu aktivních družic vypuštěných při jednom startu. Proč je tam důležité slovo aktivních? Stačí připomenut projekt West Ford a jeho desítky milionů měděných jehliček. Pokud bychom však počítali pouze družice tak, jak je obecně lidé chápou, pak bude dnešní start rekordní – motory Falconu 9 se mají zažehnout v 15:40 našeho času, přičemž startovní okno trvá 42 minut.

Nové poznatky od družic Swarm

Družice SWARM na oběžné dráze

Díky evropským družicím Swarm se vědcům podařilo učinit nový objev spojený s tím, jak proudí do zemské atmosféry energie z elektricky nabitých částic slunečního větru. Překvapující je, že většina míří k magnetickému severnímu pólu než k jižnímu magnetickému pólu. Slunce dává naší planetě světlo a teplo, což jsou nezbytné předpoklady pro nám známý život, ale také nás bombarduje nebezpečnými nabitými částicemi slunečního větru. Tyto nabité částice mohou poškodit komunikační sítě i družice na oběžné dráze. některé silné bouře mohou způsobit výpadky elektrické energie, což byl třeba případ kanadského Quebecu v roce 1989. Před většinou těchto nežádoucích projevů sluneční aktivity nás chrání zemské magnetické pole.

Lunární kámen v Oválné pracovně

Na první pohled jde pouze o symbol, ale jeho význam je velký a sdělení jasně zřetelné. Symbol ambicí a úspěchů dřívějších generací je zároveň připomenutím podpory aktuálního průzkumu měsíce a Marsu – kámen přivezený z Měsíce je nyní součástí Bílého domu. Na žádost administrativy nového amerického prezidenta Joe Bidena totiž agentura NASA zapůjčila vzorek přivezený z Měsíce, který byl 20. ledna vystaven v Oválné pracovně. Lunární kámen byl předtím uložen v areálu Lunar Sample Laboratory Facility na Johnsonově středisku v Houstonu, kde se skladuje většina vzorků dopravených na Zemi v rámci programu Apollo. Vitrína s lunárním kamenem obsahuje také vysvětlující popisek, který se věnuje nejen zasazení vzorku do historického kontextu, ale také připomíná aktuální snahy agentury NASA.