Poslední zastávka družic Galileo před kosmodromem

Evropský navigační systém Galileo se již brzy rozroste. Ještě letos by měla raketa Sojuz vynést z kosmodromu CSG na oběžnou dráhu první dvě z celkem dvanácti družic, které patří do tzv. třetí porce. Jejich poslední zastávka na cestě ke startu se nachází u písečných dun nizozemského pobřeží – ve zkušebním středisku ESTEC, tedy největším evropském komplexu pro testy družic. Celkem 24 z 26 družic Galileo, které jsou na oběžné dráze, prošlo předletovými testy v tomto komplexu s řízeným prostředím s rozlohou 3 000 metrů čtverečních. Všech dvanáct družic ze třetí porce (jsou po funkční stránce podobné družicím s plnou operační schopností, které jsou na oběžné dráze) sem má postupně dorazit z výroby od firmy OHB v Německu. Zde pak bude zhodnocena jejich připravenost ke kosmickému letu, než budou odeslány na Francouzskou Guyanu.

Start Virgin Orbit poprvé on-line

Startovací okno další mise soukromé společnosti Virgin Orbit se otevře poslední týden v červnu a poprvé bude vysílán živý přenos na YouTube. Poslední let firma uskutečnila 17. ledna 2021 a byl úspěšný. Raketa LauncherOne při něm vynesla několik menších družic. Nosič této firmy startuje z podvěsu majestátního letounu Boeing 747. Společnost ho pojmenovala „Kosmické děvče“ (Cosmic Girl). Pylon pro uchycení rakety se nachází pod levým křídlem a odhození probíhá v oblasti nad oceánem. Tento způsob není často využívaný a proto je každý podobný start divácky atraktivní. Má však oproti klasickým startům i některé důležité výhody. Letoun může raketu vypustit v místě vhodném pro určenou oběžnou dráhu, nebo zvyšuje nosnost nosiče, protože ten své motory zažehne v předem plánované výšce. Jsou tu ovšem i nevýhody, jako omezená nosnost a náročnost celého procesu vypouštění. 

Kosmotýdeník 457 (14.6. – 20.6.)

Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Druhý výstup z ISS věnovaný panelům iROSA

Dnes je od 14:00 do 20:30 SELČ naplánován 75. výstup do volného kosmického prostoru z amerického segmentu stanice ISS. Opět se jej jako ve středu účastní astronaut ESA Thomas Pesquet (červené pruhy na EMU) a americký astronaut Robert Kimbrough (EMU bez rozlišovacích pruhů). I když se 75. EVA koná v dlouho plánovaném termínu, jsou její úkoly jiné. Astronauti dokončí instalaci nových fotovoltaických panelů iROSA na příhradovém nosníku ITS-P6 (křídlo 2B) – propojení elektrických konektorů (silových i datových), rozložení obou polovin iROSA a následné rozvinutí a zajištění panelů. Instalace flexibilních panelů iROSA na křídlo 4B je odložena na dodatečnou EVA.

Vesmírná technika: Družice typu CubeSat

VT_2021_24

Jsou malé, dostávají stále více prostoru a je o nich čím dál tím víc slyšet. Tak nějak by se daly stručně popsat malé družice postavené na základě standardu označovaného CubeSat. Družice tvořené základními krychlemi s délkou hrany 100 milimetrů otevřely kosmický prostor mnohem většímu množství vědeckých pracovníků, tak i akademické sféře. Celý příběh těchto malých družic, které se staví i v České republice, se začal psát v 90. letech 20. století na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.

Jak chránit kosmonauty před radiací?

Již v nejbližších letech by se po dlouhé době měli lidé opět vypravit mimo ochranná křídla zemského magnetického pole do vzdáleného vesmíru. Budou tak daleko více vystaveni kosmickému záření a radiaci. Intenzivně se tak pracuje na metodách, jak je chránit. Podívejme se, co víme o radiačních podmínkách ve vesmírném prostoru, na Měsíci i na Marsu. A jak můžeme zajistit ochranu kosmonautů v těchto místech.

VZLUSAT-2 změnil poskytovatele služeb

Původně měl český CubeSat VZLUSAT-2 letět na oběžnou dráhu už začátkem letošního roku na Falconu 9 při sdílené misi Transporter 1 s desítkami dalších malých družic. Jenže nakonec neletěl. Za všechno mohly administrativní nedostatky. Nikoliv však na české straně, ale u společnosti Momentus. Ta v celé věci působí v pozici poskytovatele letových služeb. Stručně a zjednodušeně řečeno – jedná se o prostředníka mezi SpaceX a výrobci družic. Pro misi Transporter 1 však společnost Momentus nezískala od federálního úřadu FAA povolení k vynesení svého zařízení, které mělo uvolnit několik CubeSatů včetně VZLUSAT-2. Chyby se stávají, ale jelikož SpaceX do budoucna plánuje další podobné mise, nebylo nic ztraceno – český CubeSat měl letět letos v létě na další sdílené misi. Jenže nepoletí. Společnost Momentus opět nezískala povolení od FAA.

Důležité figuríny programu Artemis

Až kosmická loď Orion vyrazí na raketě SLS ke své první lunární misi, bude na její palubě figurína vybavená spoustou senzorů. Díky tomu bude možné získat cenná data o tom, co by na palubě zažívali skuteční astronauti. Součástí nepilotované mise Artemis I je hledání řešení, jak co nejlépe ochránit posádku Artemis II, tedy první pilotované mise. Figuríny se již dlouho úspěšně využívají v mnoha oborech lidských činností – třeba k trénování mimořádných zásahů, vývoji prostředků do extrémních prostředí bez rizika ohrožení lidí. Figurína usedne do velitelského křesla a bude vybavena dvojicí radiačních senzorů. Před startem má být figurína oblečena do první generace skafandru OCSS (Orion Crew Survival System), který budou nosit astronauti při startu, či návratu, ale i dalších dynamických fázích své mise.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší navigační družici

V tomto týdnu si zajímavých startů užíváme dosyta a nyní nám přichází rovnou další chod. Na floridské rampě číslo 40 již stojí raketa Falcon 9 s pátým exemplářem nejnovější generace amerických navigačních družic GPS. O vynesení se postará první stupeň, který už má za sebou jeden start a nyní zažije druhou misi. Chybět by neměl ani pokus o přistání na mořské plošině Just Read the Instructions. Zhruba pětitunová družice bude doručena na eliptickou dráhu, ze které se pak sama dostane na kruhovou dráhu ve výšce 20 200 km. Startovní okno trvá 15 minut a otevírá se ve čtvrtek v 18:09.

Hubbleův teleskop potkala závada počítače

Experti z NASA momentálně pracují na řešení problému v počítači Hubbleova teleskopu, který má na starost vědecké přístroje. Ten přestal pracovat v neděli 13. června krátce po 22:00 SELČ. Po analýze dat se tým zodpovědný za provoz teleskopu pustil do rozboru, zda k závadě počítače vedla stárnoucí palubní paměť. Specialisté uvažovali o tom, že by ve středu 16. přepnuli provoz na jeden ze záložních modulů. Zatím však není jisté, zda k tomuto přepnutí došlo, případně jaké to přineslo výsledky. NASA ale už dopředu uvedla, že po přepnutí nechá počítač běžet zhruba jeden den, aby měla jistotu, že se problém podařilo vyřešit. Poté by mělo dojít k restartu všech vědeckých přístrojů a návratu teleskopu do běžného pozorovacího režimu.