ŽIVĚ A ČESKY: New Shepard poletí poprvé s lidmi

Čekání na první pilotovanou misi suborbitálního nosiče New Shepard je u konce. Firma Blue Origin plánuje start s čtyřčlennou posádku na úterý v 15:00, ale vše bude záležet jako obvykle na souhře mnoha faktorů – od techniky po počasí. Do kosmického prostoru nad mezinárodně uznávanou hranici ve výšce 100 kilometrů se podívá nejen zakladatel Blue Origin, Jeff Bezos a jeho bratr Mark, ale také dva zajímaví lidé. Při tomto letu totiž padnou hned dva rekordy. Na palubě bude jak nejstarší (Wally Funk), tak i nejmladší člověk (Oliver Daemen), který překročí hranici kosmického prostoru. Pokud budete mít čas a chuť, rádi bychom Vás pozvali ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Stupeň Astris rozšíří možnosti Ariane 6

Evropská kosmická agentura se rozhodla, že rozšíří schopnosti chystané rakety Ariane 6 pomocí dodatečného horního stupně Astris. Kontrakt na vývoj za 90 milionů euro byl podepsán s hlavním dodavatelem, firmou Arianespace. Jedná se o součást strategie ESA, která chce rozšířit schopnosti nové rakety, aby byla schopna pokrýt širší spektrum požadavků na dopravu do kosmického prostoru. Astris, který má letět poprvé v polovině roku 2024, bude nepovinný přídavný horní stupeň pro Ariane 6 vybavený rozhraním pro přímé připojení nákladu. Tento horní stupeň by měl umožnit Ariane 6 obsloužit nové spektrum dopravních služeb. Raketa by totiž díky němu mohla zvládnout i mise s komplexními přesuny mezi oběžnými drahami.

Sluneční plachetnice, která prozkoumá planetku

Program NEA Scout počítá se sluneční plachtou

Sonda Near-Earth Asteroid (NEA) Scout je jedním ze sekundárních nákladů, které se svezou při misi Artemis I, prvním nepilotovaném letovém testu rakety SLS a lodi Orion. NEA Scout má malé rozměry srovnatelné s větší krabicí od bot a nyní byla sonda uložena do dispenzeru a usazena do prstencového adaptéru, který propojí SLS a Orion. Při misi Arteis I totiž nepůjde jen o test rakety a lodi, ale jde i o možnost, jak dostat v rámci programu Artemis malé sondy (jako je NEA Scout) k Měsíci i dál. „NEA Scout bude první americkou meziplanetární misí, která využije pohon slunečním zářením,“ říká Les Johnson, hlavní technologický pracovník z Marshallova střediska a dodává: „Měli jsme už pár zkoušek plachetnic na oběžné dráze Země, ale nyní jsme připraveni ukázat, že můžeme použít tento nový typ pohonu sond k tomu, abychom se dostali na nová místa a provedli důležitou vědu.“

Kosmotýdeník 461 (12.7. – 18.7.)

Dalších sedm dní uteklo jako palivo z nádrže startující rakety a před vámi je opět nachystán pravidelný týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník má tentokrát jako hlavní téma novou přistávací plošinu pro rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Čím se liší od svých starších sestřiček a proč se jiná plošina stěhovala na západní pobřeží? Podíváme se však také na vyvezení rakety Proton s modulem Nauka na startovní rampu, či na přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Prodlužovací nástavec manipulátoru OBSS

VT_2021_28

Manipulátory amerických raketoplánů SRMS jsme si popsali ve třech minulých dílech našeho pořadu. Než toto téma definitivně opustíme, věnujeme ještě jeden díl tématu, které se SRMS velmi dotýká. Řeč bude o prodlužovacím nástavci OBSS, který byl do služby nasazen v reakci na havárii raketoplánu Columbia. Své úkoly plnil spolehlivě a dokonce se dočkal i nečekaného sekundárního využití při jednom z nejnebezpečnějších výstupů do volného kosmického prostoru v rámci programu ISS.

Přípravy Webbova teleskopu pokračují

Před pár dny jsme na našem webu vydali článek o zhodnocení, které ukazuje, že Dalekohled Jamese Webba i jeho nosná raketa Ariane 5 jsou na správné cestě ke startu. Ale to rozhodně neznamená, že by se v dalších měsících inženýři nudili. Právě naopak. Čeká na ně ještě mnoho zodpovědné práce, ale přesto můžeme říct, že předlouhý seznam všemožných úkolů, testů, zkoušek a ověřování se už výrazně ztenčuje. Experti v posledních době dosáhli významného pokroku v rámci závěrečné série zkoušek Dalekohledu Jamese Webba. Byly dokonce splněny hned tři velké milníky, čímž se tento nejkomplexnější a nejschopnější vědecký kosmický teleskop jaký byl kdy postaven, výrazně přiblížil k plné připravenosti na cestu dlouhou skoro 1,6 milionu kilometrů. Dnes si tyto tři důležité milníky představíme.

Přepnutí se podařilo, Hubble ožívá!

Expertům z NASA se 15. července podařilo aktivovat záložní hardware na Hubbleově teleskopu. Toto přepnutí bylo nutné k vyřešení problému, který 13. června potkal počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů. Ten přestal pracovat, čímž byl pozastaven sběr vědeckých dat. Samotné přepnutí obnášelo aktivování záložní jednotky PCU (Power Control Unit) a záložního systému CU/SDF (Command Unit/Science Data Formatter) na druhé straně jednotky SI C&DH (Science Instrument and Command & Data Handling). PCU distribuuje elektřinu do jednotlivých částí a CU/SDF posílá a formátuje pokyny a nasbíraná data. Kromě toho došlo k přepnutí dalších systémů na palubě na jejích záložní rozhraní, aby mohlo dojít k propojení záložních systémů v SI C&DH. Jakmile byly tyto kroky dokončeny, mohl být záložní počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů v té samé jednotce aktivován. Následně do něj byl nahrán letový software, načež se přešlo do běžného provozního režimu.

TOP 5: Země v době koronavirové krize

Již více jak dva roky je světovým tématem číslo jedna koronavirus SARS-CoV-2. Ovšem planeta se točí dál i se všemi dalšími problémy a strastmi. Některé jsou dokonce vcelku dobře patrné z oběžné dráhy, kde krouží flotila vědeckých družic neustále sledujících naší „bleděmodrou tečku“ v černém prostoru nehostinného kosmu. Stránka NASA Earth Observatory (NEO) každý den publikuje nějakou zajímavou informaci z těchto strojů. Navíc tým NEO sleduje i změny a informuje o nejrůznějších událostech. Za pouhý rok tak vyjde přes 500 vizuálních událostí, které nám vyprávějí příběh naší planety v trochu jiných souvislostech. My se z nich pokusili vybrat 5 nejzajímavějších z uplynulého roku, který byl na povrchu ovlivněn hlavně koronavirovou krizí a i to se na výsledku projevilo.

Automatická navigace pro sebevražednou sondu

Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) zahájí závěrečnou fázi své mise, bude mít k dispozici čtyřmegapixelový snímek prázdnoty, kterou jen výjimečně doplní pouze pár velmi slabě svítících teček. V tuto chvíli bude sonda od svého cíle vzdálena jen něco mezi 87 000 a 98 000 kilometry, přičemž tuto vzdálenost urazí za zhruba 4 hodiny. Jejím cílem (doslova) bude malá planetka Dimorphos. Sonda do ní ve velké rychlosti narazí, čímž by měla drobně (ale měřitelně) ovlivnit její oběžnou dráhu. Ve zmíněné vzdálenosti by i drobná chyba v manévrování mohla být rozhodující – zasáhne DART asteroid, nebo jej mine vzájemnou rychlostí 21 000 km/h. DART svůj cíl spatří jen asi hodinu před kolizí, takže aby se maximalizovala pravděpodobnost, že sonda zasáhne tuto málo jasnou a z většiny neznámou planetku, je zapotřebí nový navigační systém, který by dokázal samostatně navádět sondu bez jakéhokoliv lidského zásahu.

Česká simulace letu na Měsíc (1/2)

K. Bernardová s vlajkami participujících zemí

Kořeny nápadu právě proběhlého izolačního experimentu AQUAKOSMOW 10 na jihu Čech, ve Slověnickém mlýně, sahají do začátku roku 2016, kdy se tři čeští vědci domluvili na pokusu znovu obnovit kosmický sociální výzkum v České republice. Po velmi náročných třech letech se to podařilo Dr. Kateřině Bernardové Sýkorové, psycholožce, vývojové a výzkumné pracovnici s tehdy malým týmem KOSMOW, který svým přístupem a prací natolik zaujal vedení Institutu biomedicínských problémů ruské akademie věd v čele s prof. Olegem Orlovem, americkou NASA, působící v témže institutu pod vedením prof. Williama Palowského, že byl přijat k účasti na mezinárodním projektu kosmického výzkumu a jeho účast v něm je potvrzena až do roku 2027.