Složitá zkouška Ariane 6 úspěšná

Pokud by stavění a testování raket bylo počítačovou hrou, pak by se dalo říct, že nová evropská raketa Ariane 6 prošla závěrečnou zkouškou na vysokou obtížnost. Minulý pátek se zástupcům CNES, ArianeGroup a ESA podařilo dokončit poslední zkoušku plnění kryogenních pohonných látek do Ariane 6 včetně čtyřsekundového zážehu motoru na centrálním stupni. Kombinovaná zkouška plnění alias CTLO3 byla posledním testem v řadě nácviků, které se týkaly plnorozměrového testovacího exempláře. Tyto testy pomohly operátorům nacvičit různé průběhy předstartovních činností Ariane 6, kterou čeká v příštím roce premiérový start. Mezi zkouškami totiž nechyběly jak záměrně hladké scénáře, tak i zkoušky krajních nouzových režimů.

Gaia – 10 let v kosmickém prostoru

Právě dnes slaví evropská observatoř Gaia krásných deset let v kosmickém prostoru. Mezi lidmi bohužel není tato mise tak známá jako například Webbův dalekohled. Důvod musíme hledat v tom, že neposkytuje tolik krásných až dechberoucích fotografií nebeských objektů. Její význam je spíše v dlouhodobé vědecké činnosti, zaměřuje se totiž na astrometrii, tedy měření pozic a pohybů hvězd, ale i dalších […]

ESA hledá návrhy na dopravu nákladu

Na nedávném summitu agentury ESA rozhodly členské státy o spuštění nové výzvy pro evropské firmy, které mají předložit návrhy na první krok vstříc vzniku služby pro dopravu nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země a zpět. Ve zmíněné první fázi budou vybrané firmy vyzvány k provedení všech činností, umožnění prvních letových demonstrací k ISS v roce 2028. Tento plán má být součástí návrhu generálního ředitele ESA pro budoucí ministerský sjezd, který se uskuteční v roce 2025. Právě tam zástupci členských států agentury činí rozhodnutí o programech ESA.

Kyanovodík na Enceladu – je to důkaz života?

Výtrysky na Enceladu

Už dříve vědci zjistili, že obří gejzíry vyvržených ledových zrnek a vodní páry, které vyvěrají z povrchu Saturnova měsíce Enceladu, jsou bohaté na organické sloučeniny, z nichž některé jsou důležité pro život, jak jej známe. Nyní vědci, kteří analyzovali data z americké sondy Cassini, přináší důkaz o obyvatelnosti Enceladu na nové úrovni. Podařilo se jim totiž objevit silné potvrzení přítomnosti kyanovodíku, což je molekula, která je klíčová pro původ života. Kromě toho také výzkumníci odhalili důkaz, že oceán, který se ukrývá pod ledovým krunýřem měsíce a zásobuje zmíněné výtrysky, ukrývá významný zdroj chemické energie, který až doposud nebyl objeven. Zmíněná energie je zde ve formě několika organických sloučenin, z nichž některé na Zemi slouží jako „palivo“ pro organismy.

První laserové spojení přístroje ILLUMA-T

Zařízení ILLUMA-T umístěné na ISS bude přes laserové paprsky komunikovat se zařízením LCRD na geostacionární dráze, které pošle data do jedné ze dvou pozemních stanic.

Americký technologický experiment na stanici ISS má za sebou první úspěšné laserové spojení, ke kterému došlo 5. prosince. Společně s přístrojem na geostacionární dráze vytvoří první americký obousměrný kompletně laserový přenosový systém. Přístroje LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) a ILLUMA-T (Integrated LCRD Low Earth Orbit User Modem and Amplifier Terminal) si mezi sebou úspěšně vyměnily data, čímž prokázaly, jak uživatelé (v tomto případě ISS) mohou benefitovat z přenosu dat laserem přes retranslační družici na geostacionární dráze.

Kosmotýdeník 587 (11.12. – 17.12.)

NEOWISE

Další týden je za námi a před vámi je pravidelný souhrn nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Tentokrát si Kosmotýdeník vzal jako hlavní téma nucený konec mise NEOWISE, která se stala neplánovaně zásadní pro poznání planetek, blízkozemních planetek a komet. Proč končí? Podíváme se na to. V dalších tématech se zaměříme třeba na starty tajných armádních nepilotovaných raketoplánů. Zatímco ten americký má nový termín startu, čínský je již na oběžné dráze. Čeká nás také pátrání po ztraceném rajčeti na ISS a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Spektrograf slabých objektů FOS

VT_2023_50

Přístroj FOS (Faint Object Spectrograph) byl součástí prvního souboru přístrojů Hubbleova teleskopu. To znamená, že byl na palubě legendární kosmické observatoře už při jejím startu. FOS byl provázán se spektrometrem s vysokým rozlišením GHRS (Goddard High Resolution Spectrometer), kterému jsme se věnovali v předchozím díle Vesmírné techniky. Zatímco GHRS byl zaměřen na studium jasnějších objektů a poskytoval také detailnější pohled, tak FOS naopak cílil na velmi slabé objekty v rozsahu od 22. až do 26. hvězdné velikosti. Tedy byl schopen zachytit objekty přibližně 75milionkrát slabší, než jsme schopni vidět na noční obloze pouhým okem.

Fermi – zatmění gama záření

Kresba milisekundového pulsaru

Pulsary jsou jedny z nejvíce fascinujících a nejpodivnějších objektů v kosmu. Není proto divu, že je astronomové a fyzikové velmi intenzivně studují. Jak už jsme si řekli v minulém článku, pulsary se vyskytují samostatně, ve dvojicích s hvězdami hlavní posloupnosti a dokonce najdeme v kosmu i dvojice, kde jsou buď obě složky pulsary nebo jeden pulsar a jedna neutronová hvězda. Všechny tyto systémy jsou něčím zajímavé, nás dnes ale bude zajímat nejvíce situace, kdy se pulsar nachází ve dvojici s hvězdou hlavní posloupnosti.

Komunikační problémy Voyageru 1

Dne 12. prosince oznámila NASA probíhající komunikační problémy se sondou Voyager-1. Ta nyní přijímá a provádí příkazy za Země, ale nejsou odesílána zpět vědecká data. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.

Perseverance pokračuje v průzkumu i po 1000 solech

Rover Perseverance, který již překonal 1000. sol na povrchu Marsu, nedávno dokončil svůj průzkum dávné říční delty, která ukrývá důkazy o jezeru, které před miliardami let vyplňovalo kráter Jezero. Šestikolový rover zatím nasbíral celkem 23 vzorků, které odhalují geologickou historii této části Marsu. Jeden ze vzorků (pojmenovaný Lefroy Bay) obsahuje velké množství jemnozrnného oxidu křemičitého, který na Zemi dobře uchovává fosilie. Jiný vzorek (Otis Peak) zase obsahuje významné množství fosforečnanů, které jsou často spojovány se životem, jaký známe. Oba tyto vzorky jsou navíc bohaté na uhličitany, které mohou uchovávat informace o podmínkách okolního prostředí z doby, kdy tyto horniny vznikaly.