Testy v hodně zaprášené místnosti

Aby lunární lander bezpečně přistál, musí zbrzdit klesání pomocí svých raketových motorů, které se postarají o měkké dosednutí. Během tohoto procesu však spaliny z motorů zvíří regolit (prach a kameny na povrchu Měsíce), což může být zdrojem problémů – od destabilizace landeru, přes poškození přístrojů až po zhoršenou viditelnost. Aby se tyto problémy co nejvíce omezily, pustily se týmy na Kennedyho středisku do přípravy 16 tun simulantu lunárního regolitu označovaného jako BP-1 (Black Point-1), který bude využit při experimentech pro lepší porozumění interakcím se spalinami trysek. Vědci chtějí zjistit, jak se regolit chová, když je ovlivněn proudem spalin během přistávání.

První díl SLS pro Artemis II je na kosmodromu

Druhý start rakety SLS, tedy mise Artemis II, je od 28. července o drobný kousek blíže. Právě v tento den totiž na Floridu dorazil první kus letového hardwaru nosiče pro tuto misi. Jde o horní stupeň ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage), který tu čeká závěrečná fáze příprav. Tento horní stupeň i s jediným motorem RL-10 poskytne potřebný pohon, aby mohla být kosmická loď Orion (vůbec poprvé s posádkou na palubě) navedena na přesnou dráhu vstříc Měsíci. Firmy Boeing a United Launch Alliance, tedy hlavní dodavatelé tohoto stupně, zajistily přepravu ICPS z výrobního závodu firmy ULA v alabamském městě Decatur do střediska Delta IV Operation Center na Cape Canaveral Space Force Station. Stupeň teď projde závěrečným zpracováním a kontrolami. Po jejich dokončení přijde na řadu transport na Kennedyho středisko, kde budou následovat předstartovní přípravy.

Thomasův fotokoutek 45

Thomas Pesquet a Megan McArthur v modulu Cupola po zachycení lodi Cygnus NG-16. Zdroj: twitter.com

ISS si dál žije svým životem. Modul Nauka je už zabydlen a v dnešním díle najdete také prohlídku s tím nejlepším průvodcem, Thomasem, který nás zásobuje nejen fotkami, ale i zajímavými videoklipy. Během týdne se stanice rozrostla dočasně o další část, nákladní loď Cygnus NG-16, zvanou Ellison Onizuka, na počest astronauta, který zahynul při startu raketoplánu Challenger v roce 1986. Pokračuje tak tradice názvů každé této lodi a tradice našeho fotoseriálu s nezbytnou anketní otázkou na konci. Příjemné čtení.

12. let Ingenuity

Malý stroj, který měl původně pouze vyzkoušet, zda může vrtulový stroj létat ve velmi řídké atmosféře Marsu, nepřestává překvapovat. Zatímco původně se u něj počítalo pouze s pěti vzlety, teď už jich má na svém kontě dvanáct (a stejný počet přistání). Namísto původně plánovaného měsíc dlouhého testování tu máme misi, která samostatně (byť v těsné spolupráci s roverem Perseverance) funguje už 4 měsíce, jelikož k vysazení na povrch došlo 3. dubna. Odborníci z Jet Propulsion Laboratory, kteří za tímto projektem stojí, tak mají náběh na další misi, která se zařadí do kategorie legendárních překonání původních očekávání.

Zkoušky softwaru pro Artemis I

S tím, jak na Kennedyho středisku na Floridě pokračuje sestavování lunární rakety SLS pro misi Artemis I, přišel čas, aby experti nainstalovali letový software, s jehož pomocí bude moci raketa zatáčet, aby letěla po plánované dráze. Inženýři 6. srpna uložili software do počítačů centrálního stupně. Bylo to poprvé od chvíle, kdy začalo sestavování rakety. Když byl software uložen, mohli inženýři z Marshallova střediska, kteří letové programy vyvinul, zahájit závěrečné kontroly a testy, které jsou nezbytné k certifikaci programového balíčku pro jeho použití na této misi.

ŽIVĚ: Raketa Vega startuje

Na dnešní noc je naplánován ze vzletové rampy ELV na evropském kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně start nosné rakety Vega (mise VV19). Vzlet je očekáván v úterý ve 03:47:06 SELČ. Hlavním nákladem je francouzská družice Pléiades-Neo 4 pro pozorování Země s prostorovým rozlišením až 30 cm. Družice o hmotnosti 922 kg bude umístěna na retrográdní oběžnou dráhu s výškou perigea 614 km, apogea 625 km a sklonem 97,89°. Pléiades-Neo 4 doplní v dubnu vypuštěnou družici číslo 3. V roce 2022 přibudou ještě dvě družice Pléiades-Neo a bude tak dokončena malá konstelace. Družice Pléiades-Neo budou následně schopny s vysokým rozlišením nasnímat 2 miliony km² za den. S přenosem takto velkého objemu dat budou využívat optické vysokorychlostní přenosové linky na družice evropského systému družic EDRS.

Gateway (srpen 2021)

V den, kdy vyšel minulý díl našeho seriálu, vydala kanadská společnost MDA Ltd. tiskovou zprávu, podle níž jí Kanadská kosmická agentura udělila další kontrakt v rámci programu robotického manipulátoru Canadarm3. Po dokončené fázi A, tedy fázi definice externích rozhraní GERI (Gateway External Robotics Interfaces), nyní společnost obdržela kontrakt v hodnotě 35,3 milionů USD. Tento kontrakt je udělen na předběžný (fáze B) a podrobný (fáze C) návrh externích rozhraní GERI. Kontrakt na fázi výroby bude pravděpodobně přidělen přibližně za rok s cílem dodávky první sady standardizovaných připojovacích bodů pro moduly HALO a PPE.

ADEPT testuje nový materiál

Tým, který pracuje na technologii tepelného štítu ADEPT (Adaptable, Deployable, Entry and Placement Technology), který by se rozkládal jako deštník, testuje nový materiál, který by jednou mohl pomoci dopravit na povrch Marsu i jinam nejrůznější vědecké vybavení. Materiál označovaný jako Spiderweave je tkanina, která má zajistit bezpečnější přistávání velkých zařízení na vzdálenějších tělesech. Výhodou také je, že může být při startu uložena do menšího prostoru, takže zabírá málo místa. A pokud se nějaká mise posílá k cizím světům, bývají právě úspora prostoru a zajištění bezpečného průchodu atmosférou mezi nejvyššími prioritami. ADEPT by to jednou mohl umožnit.

Kosmotýdeník 465 (9.8. – 15.8.)

Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Parabolické lety letadel

VT_2021_32

Stav mikrogravitace či snížené gravitace můžeme na Zemi navodit mnoha různými způsoby. Každý z nich má své výhody, ale i nevýhody. Letadla letící po takzvané parabolické dráze sice nenabídnou pravou mikrogravitaci, pouze sníženou gravitaci, ale zase mohou mít na palubě posádku, která experiment obsluhuje, experimenty mají k dispozici hodně místa a jsou tu i další výhody. Není tedy divu, že tohoto prostředku využívají různé kosmické agentury.