Lodě Orion přechází do výrobní fáze

Svařování kabiny Orionu pro Artemis 3, leden 2021

Zatím sice proběhl pouze jeden testovací let lodi Orion, ale v dalších letech se počítá s hojným využíváním této americké lodi. Ta by měla v rámci programu Artemis vozit astronauty k Měsíci, aby se lidé připravili na budoucí pilotované výpravy k Marsu. Práce na misi Artemis I jsou již téměř hotové, příprava mise Artemis II také utěšeně pokračuje a pokrok se nevyhýbá ani přípravě lodí pro další mise. Nedávno mohla agentura oznámit dokončení svařování přetlakové kabiny Orionu pro misi Artemis III. Jde o základní konstrukci vzduchotěsného modulu pro posádku. Jedná se o první velký díl hardwaru v produkční fázi, kterou zajišťuje firma Lockheed Martin.

ŽIVĚ A ČESKY: První Starlinky z Kalifornie

Před několika týdny dosáhla SpaceX významného milníku při budování družicové komunikační sítě Starlink, když dokončila první vrstvu této komunikační sítě. Aby však systém poskytoval lepší spojení a pokrýval více oblastí, je potřeba vybudovat další vrstvy. Jedna z nich využije družice na oběžné dráze se sklonem 70° vůči rovníku, díky čemuž bude zajištěno pokrytí oblastí blíže k pólům. První taková mise se právě chystá. Zatím devětkrát použitý první stupeň by měl 14. září v 5:55 vynést z Vandenbergovy základny 51 družic Starlink a poté se pokusí o přistání na mořskou plošinu Of Course I Still Love You. Všechny zájemce srdečně zveme ke sledování.

Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu

Americké vozítko perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla analýza a společně se znalostmi získanými u prvního neúspěšného odběru může vědecký tým začít skládat časovou osu historie této oblasti, která byla ovlivněna vulkanickou činností, ale také v ní najdeme období trvalé přítomnosti vody.

Kosmotýdeník 469 (6.9. – 12.9.)

Krásné nedělní poledne, vážení čtenáři. Srdečně Vás vítám u dalšího dílu našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník, ve kterém si jako obvykle připomeneme důležité momenty uplynulého týdne, které jsme nestihli rozebrat v samostatných článcích. Dnešním hlavním tématem bude start z kosmodromu Pleseck pro ruské ministerstvo obrany, ale těšit se můžete také na novinky kolem nejbližších chystaných misí firmy SpaceX, nebo na informace o nečekaném poplachu, který v pátek večer našeho času zastihl Kennedyho středisko. Dočkáte se také tradičních rubrik jako jsou Foto a Video týdne. Přejeme Vám příjemné čtení.

ŽIVĚ: Nezvyklý výstup z ISS

Výstup do volného prostoru je vždy atraktivní událostí, ale troufnu si říct, že ten, který nás čeká v neděli, je ještě o trochu zajímavější. Důvodů je více, ale začněme tím asi nejneobvyklejším. Původně měl tento výstup proběhnout už v srpnu, ale musel se odložit kvůli drobné zdravotní indispozici, kterou trpěl Američan Mark Vande Hei. Odložený termín přichází právě dnes a změnil se nejen termín, ale i složení dvojice. Japonec Akihiko Hošide zůstal, ale Mark Vande Hei byl nahrazen Thomasem Pesquetem. Došlo tak k nepříliš běžné situaci, kdy se výstupu zúčastní dva muži, z nichž ani jeden není Američan či Rus.

Vesmírná technika: Výzkum v pádových věžích, parabolických letech a výškových raketách

VT_36_2021

Ne každý vědecký experiment vyžadující prostředí mikrogravitace musí za každou cenu letět na oběžnou dráhu. Možnosti jsou pestré a vždy záleží na potřebách konkrétního experimentu. V minulých dílech jsme si stručně představili tři pozemní prostředky k navození podmínek snížené gravitace či mikrogravitace. Dnes se zaměříme na rozdíly mezi nimi, rozebereme si výhody a nevýhody jednotlivých typů a také si řekneme, které metody se hodí pro které vědní obory.

Raketě H3 chybí už jen poslední certifikace motoru

Japonská nosná raketa třetí generace na kapalné pohonné látky, H3, se přibližuje svému prvnímu startu. Nosič společně vyvíjený japonskou agenturou JAXA a společností MHI (Mitsubishi Heavy Industries) navazuje na rodinu raket H-II, které po dvě desetiletí zajišťovaly vynášení družic a nákladních lodí mířících k ISS. Jak již zaznělo, raketa H3 bude třetí generací japonských orbitálních raket na kapalné pohonné látky. První z nich (H-I) se používala mezi roky 1984 a 1992. Její první stupeň tvořil americký ELTT (Extended Long Tank Thor) se šesti nebo devíti pomocnými motory Caster-2 na tuhé pohonné látky. Na této raketě také Japonci poprvé použili vlastní kryogenní druhý stupeň s tehdy novým motorem LE-5. Raketa o průměru 2,44 metru byla vysoká 42 metrů, letěla celkem devětkrát a ani jednou neselhala.

Upřesněný harmonogram letů Crew Dragonů pro NASA

NASASpaceX se společně dohodly na aktualizovaném harmonogramů letů lodí Crew Dragon, které zajišťují rotaci posádek na ISS. Nejbližší plánovaná mise je Crew-3, jejíž start by měl přijít 31. října. Hned v první polovině listopadu bychom se měli dočkat návratu lodi Crew Dragon z mise Crew-2. Mise Crew-3 bude (jak již číslo napovídá) třetí rotací posádek na ISS s použitím amerických raket a lodí startujících z území USA, půjde také o čtvrtý pilotovaný let Crew Dragonu s astronauty k ISS, pokud počítáme také testovací misi DM-2 v roce 2020. Crew-3 tak naváže na mise Crew-1 z přelomu let 2020 a 2021 a probíhající Crew-2, jejíž posádka je členem 65. dlouhodobé expedice na ISS.

18. prosinec 2021 – termín startu JWST

Kosmické agentury ESANASA společně s firmou Arianespace oznámily, že termínem pro start rakety Ariane 5 na misi VA256 bude 18. prosinec. Nepůjde o nic menšího, než o vlajkovou loď astronomie příštích let, tedy Dalekohled Jamese Webba. Třetí start rakety Ariane 5 v letošním roce vyrazí ze stejného místa jako všechny předchozí – z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně. Důležité milníky v rámci přípravy na start buďto již byly splněny, nebo se nezadržitelně blíží. Jde třeba o závěrečný analytický přezkum startu mise, převoz částí nosné rakety Ariane 5 z kontinentální Evropy na kosmodrom nebo naplánovaný převoz Webbova teleskopu do Francouzské Guyany, ke kterému by mělo dojít koncem září.

ŽIVĚ: Oživování modulu Nauka pokračuje výstupem

Dvojice ruských kosmonautů je připravena na svůj druhý výstup do volného prostoru věnovaný postupné aktivaci nového ruského víceúčelového modulu Nauka. Kosmonauti Oleg Novický a Pjotr Dubrov dokončili ve středu před obědem naplánované kontroly svých skafandrů Orlan a jsou tedy připraveni na čtvrteční výstup. Jeho začátek je plánovaný na dnešních 17:00 SELČ, kdy se otevře průlez z modulu Poisk do volného prostoru. Výstup je předběžně plánován na zhruba šest a půl hodiny, přičemž jeho hlavní náplní má být pokračující instalace ethernetových a elektrických kabelů, které propojí modul Nauka se zbytkem stanice.