Kosmotýdeník 261 (11.9. – 17.9.)

Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.

Máme aplikaci i pro Windows

Na začátku července letošního roku jsme Vám představili naši oficiální mobilní aplikaci pro zařízení s operačním systémem Android, která zatím pracuje na necelých 400 zařízení. V článku jsme informovali i o tom, že zatím nechystáme vstup na další systémy, ale věci se někdy mění velice rychle. Je vidět, že mezi našimi čtenáři jsou lidé, kteří jsou ochotní ve svém volném čase něco vytvořit zdarma i pro ostatní. Jedním takovým člověkem je i pan Pavel Šebela, který pro nás vytvořil aplikaci pro systém Windows. Ta je k dispozici v internetovém obchodě a stejně jako aplikace pro Android je zdarma.

(R)evoluce jménem ARCA Space Corporation

V posledních několika měsících je stále více slyšet o progresivní kosmické společnosti ARCA, která by již velmi brzy mohla začít v Novém Mexiku testovat revoluční raketový motor typu aerospike (aerodynamic spike). Tento typ motoru by mohl být v budoucnu schopen dostat raketu ze země do vesmíru bez použití přídavných stupňů a jednalo by se tak o systém SSTO neboli Single Stage to Orbit, o kterém sní snad každý raketový konstruktér. Tak daleko však společnost zatím není a kdo ví, jestli vůbec někdy bude, ale na druhou stranu již nyní nabízí mnoho zajímavého a také neokoukaného. A to jak v podobě raketových nosičů, které tu ještě nebyly, nebo ve zvoleném přístupu. Pojďme tedy společně nahlédnout „pod pokličku“ společnosti ARCA Space Corporation.

OneWeb – s takovým množstvím satelitů by jej regulátoři neměli povolit

Tak i tento názor byl k zaslechnutí na 21. ročníku celosvětové konference World Satellite Business Week v Paříži. Pokud jste o této satelitní akci nikdy dříve neslyšeli, tak vězte, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších každoročních událostí, na kterou se sejdou stovky lidí z vesmírného businessu. Jsou to až na drobné výjimky výhradně výkonní ředitelé, techničtí ředitelé, šéfové marketingu a občas i finančníci. Novináři tam tvoří značnou menšinu. Shodou okolností jsem se některých akcí z programu mohl zúčastnit. 

SLEDUJEME: Cassini ukončuje svou jedinečnou misi

Dnes ve 13:55 našeho času by měl na Zemi dorazit poslední signál ze sondy Cassini, která 83 minut předtím shoří v atmosféře Saturnu. Skončí tak její mimořádně přínosná mise, díky které jsme se o Saturnu i o jeho rodině měsíců dozvěděli neskutečné množství informací. Cassini vstoupila na oběžnou dráhu planety s prstencem už v roce 2004 a od té doby jej zkoumala z dálky i hodně zblízka. Po 13 letech intenzivní práce tak pozemní týmy vyždímaly z možností této sondy i poslední kapky vědeckých informací. Tento článek si klade za cíl poskytnout aktuální zpravodajství spojené se zánikem této sondy.

Cassini, děkujeme!

Okamžik, o kterém jsme věděli již několik let dopředu, je tu. Stále nám připadalo, že je někde daleko, ale teď se stává realitou. Dnes se uzavře kapitola jedné z nejúžasnějších kosmických misí celé historie – americká sonda Cassini (s evropským podílem) dnes shoří v atmosféře planety Saturn, kolem které kroužila od roku 2004. Za ty roky dokázala nasbírat neskutečné množství údajů, díky kterým jsme mnoho věcí pochopili a také jsme dostali náměty nové otázky. Díky Cassini máme o Saturnu a jeho měsících nesrovnatelně lepší přehled než před startem této sondy. Dnes ve 13:54 našeho času sonda zanikne 1528 km nad vrcholky mraků.

Video plné destrukce – jak se Falcony učily přistávat

Cvičení dělá mistra, žádný učený z nebe nespadl a chybami se člověk učí – jsou to sice ohraná klišé, ale perfektně vystihují podstatu dnešního článku. Elon Musk před několika týdny slíbil, že brzy představí kompilaci záběrů z nepovedených přistání či jinak kuriózních momentů, ze kterých se SpaceX poučila na cestě ke znovupoužitelnosti svých raket. Dnes jsme se konečně dočkali – Musk nejprve zveřejnil na svém Instagramu kratší verzi, která stačila na internetu udělat slušné pozdvižení. o chvíli později SpaceX vydala na Youtube delší verzi a ta byla ještě lepší. Ve videu jsou totiž hojně použité záběry, které veřejnost ještě nikdy neviděla. A věřte mi, že tohle dvouminutové video za to opravdu stojí.

ANKETA: Na jaký moment roku 2018 se těšíte nejvíce?

Rok 2017 se pomalu blíží ke své poslední čtvrtině a tak je čas se začít dívat na to, co nám přinese rok následující. Předpokládám, že všichni fanoušci kosmonautiky tak nějak tuší, že právě rok 2018 bude bez přehánění mimořádný. Proto jsme se rozhodli, že tradiční anketu s očekávanými událostmi zveřejníme o pár týdnů dříve než obvykle. Rok 2018 totiž nabídne tolik událostí, že je vhodné na ně začít upozorňovat se značným předstihem. V minulých letech jsme Vám vždy nabídli deset nejzajímavějších momentů následujícího roku s tím, že jste mohli hlasovat pro tři možnosti. Vzhledem k nabitosti roku 2018 Vám však přinášíme rovnou 20 významných momentů a svůj hlas můžete dát hned pěti událostem.

Dva Američané a jeden Rus dorazili na ISS

Startu kosmické lodi Sojuz MS-06 jsme se věnovali v úterý pozdě večer v rámci živě a česky komentovaného přenosu. Sojuz následně využil rychlé přeletové dráhy a spojil se s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Přes průlez v modulu Poisk pak tři muži (Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acaba) vstoupili do útrob stanice, kde už na ně čekal zárodek 53. dlouhodobé expedice (Sergej Rjazanskij, Randolph Bresnik a Paolo Nespoli). V dnešním článku se podíváme na životopisy všech tří nových obyvatel ISS. Bude řeč o jednom kosmickém nováčkovi a dvou mužích, kteří již zkušenost s dlouhodobým pobytem ve vesmíru mají.

New Glenn odhalil detaily

Společnost Blue Origin provedla aktualizaci svých webových stránek a zveřejnila tak hned několik zajímavých informací o připravované raketě New Glenn. Ta má poprvé startovat v roce 2020, přičemž použije kyslíko-metanové motory BE-4. Raketa má startovat v floridské rampy číslo 36 a nosič vznikne ve dvou variantách – dvou stupňové a třístupňové. Důležité je, že v obou případech by se firma chtěla pokoušet o motorické přistání prvního stupně. Pokud New Glenn vznikne, mohl by vnést do kosmonautiky velmi zajímavý čerstvý vítr.