Plán vývoje komerčních lodí NASA na rok 2017

Podobně, jako NASA zrekapitulovala pokrok ve vývoji komerčních lodí za uplynulý rok 2016, se kterým jsme vás seznámili v tomto článku, nabídla nám v minulých dnech také přehled plánovaných milníků tohoto programu, jež mají být splněny během letošního roku 2017. Záměrně mluvíme v podmiňovacím způsobu, protože odklady a zpoždění jsou v kosmonautice poměrně běžné a nevyhýbají se ani tomuto programu NASA na využívání komerčních kosmických lodí – CCP (Commercial Crew Program).

Vrátí se Peggy Whitson později?

Momentálně na ISS funguje 50. dlouhodobá expedice, jejíž součástí je i Američanka Peggy Whitson, která sem dorazila společně s Thomasem Pesquetem a Olegem Novickým v lodi Sojuz MS-03. Měla se tak se svými kolegy vracet v květnu, ale jak nyní na našem fóru informoval Tomáš Přibyl, zvažuje se, že by se Peggy Whitson vrátila na Zemi až v Sojuzu MS-04, který by měl přistát v září nebo říjnu. Důvod je prostý – Sojuz MS-04 ponese jen dvoučlennou posádku (Fjodor Jurčichin a Jack Fischer). Minimálně na cestě zpátky by tak mohla být využitá i třetí sedačka.

Chybělo 170 milionů euro, říká o misi AIM Michal Václavík

Fanoušci kosmonautiky se těší na mnoho projektů. Některé z nich již mají zajištěnou realizaci, jiné naopak musí o své schválení tvrdě bojovat. Některé uspějí, jiné nikoliv. Bohužel se někdy do fáze realizace nedostanou projekty, které jsou mediálně i vědecky atraktivní a které si získaly mezi lidmi značnou podporu. Jedním takovým projektem, který se nedočkal schválení byla evropská sonda AIM, což měla být součást americko-evropské mise AIDA. Evropská AIM a americká DART měly společně prozkoumat duální asteroid Didymos a americká sonda měla do asteroidu i cíleně narazit. Proč přesně nebyla sonda AIM schválená a jaký to bude mít dopad na celý projekt? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

Lednová kosmoschůzka

Samantha_Cristoforetti_drinks_coffee_in_the_Cupola zdroj: wikimedia.org

První Kosmoschůzka v novém roce 2017 se už kvapem blíží. Tentokrát vás čekají dvě přednášky. Jedna kratší o chování kapalin ve stavu beztíže. Druhá přednáška nabídne takříkajíc informace přímo od zdroje, protože vystoupí Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Tématem bude budoucnost po skončení provozu Mezinárodní kosmické stanice a to nejen na nízké oběžné dráze Země, ale i u Měsíce.

Thomasův fotokoutek (9)

Snímky z Mezinárodní stanice se asi nikdy nemohou okoukat. Pořád nás budou udivovat a fascinovat. Tyhle fotky jsou jedinou spojnicí nás, pozemšťanů s největší lidskou stavbou ve stavu beztíže. A Thomas Pesquet dokáže svými snímky míchat velmi zajímavý koktejl, který obsahuje jak kochací fotky s nejrůznějšími krásnými místy Země, tak i snímky technologické, které nám ukazují, jak fungují nejrůznější systémy na ISS. V dnešním díle se tak opět můžeme podívat na návštěvu na Mezinárodní vesmírnou stanici – a jak už jste zvyklí, fotky budou doplněny originálními popisky přímo od Thomase, které ale jsou přeložené do češtiny.

Historická rampa pod křídly SpaceX

Odpalovací rampa LC-39A na Floridě má velmi bohatou historii. Odstartovalo odsud dohromady 92 misí – 12× to byla lunární raketa Saturn V, a celkem 80× odsud vzlétl americký raketoplán. Je stěží bychom hledali rampu, která má na svém kontě více historických misí. Po ukončení provozu raketoplánů rampu převzala společnost SpaceX, která ji začala upravovat pro své rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Tento krok se nakonec ukázal jako velmi prozřetelný, když vloni 1. září explodoval Falcon 9 na nedaleké rampě LC-40. Kdyby v té době SpaceX neměla rozpracovanou rampu LC-39A, přišla by o možnost startovat z východního pobřeží na poměrně dlouhou dobu. V dnešním článku se podíváme, jak to na historické rampě vypadá v těchto dnech, kdy do jejího opětovného využití zbývá jen zhruba týden.

Kosmotýdeník 227 (16.1. – 22.1.)

Dalších 168 hodin nás dělí od vydání minulého Kosmotýdeníku a je proto čas na vydání nové. Právě uplynulý týden nám přinesl jak nepříjemnou zprávu o skonání Eugena Cernana, tak mnoho dalších již radostnějších zpráv. Ne na všechny se dostalo v našich hlavních článcích, a proto se dnes podíváme na ten ne méně zajímavý zbytek. Například v pozici administrátora NASA skončil Charles Bolden. NASA také vydala velmi zajímavé výsledky měření globální teploty za uplynulý rok, které ukazují rekordní čísla. Podíváme se i na to, že následující start Falconu 9 bude tentokrát bez přistání prvního stupně. To a mnohem více v článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vrtáková výbava nového roveru

Velice nás těší, že Vás náš včerejší článek o nástupci vozítka Curiosity zaujal. Dnes Vám proto přinášíme další informace, které budou detailně zaměřené na vlastní vrtačku ROPEC, jejíž fotku vidíte nalevo. O výrobu tohoto dílu, který je pro odběr vzorků klíčový, se postará společnost Honeybee Robotics. Už samotný rover Curiosity disponuje dvěma výměnnými vrtáky, pokud by došlo k jejich zlomení, ale Mars rover 2020 jich ponese více. Každý vrták bude mít speciální určení a použije se k jinému druhu práce.

První díl cis-lunární stanice

Mezinárodní vesmírná stanice se dočká nástupce, který ale nevznikne na nízké oběžné dráze, ale v takzvaném cislunárním prostoru – to je zpráva, která se v loňském roce začala šířit internetovým prostorem a i náš portál vydal na toto téma několik článků. Nyní se zaměříme na první detailní rozbor, který na svém webu prezentoval ruský bloger Anatolij Zak. Ten již dříve několikrát prokázal, že vzhledem k dobrým kontaktům na správné lidi v kosmické branži dokáže přinášet informace, které se od výsledku příliš neliší. Pojďme se tedy podívat na jeho rozbor základního dílu nové mezinárodní stanice.

První krok k dopravě vzorků z Marsu

Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.