Sága jménem Saljut – 7. díl

Vzhled stanice typu Almaz

Almaz byl pro konstrukční kancelář CKBM Vladimira Čeloměje významným programem, od kterého si mnozí slibovali velké věci. Špionáž v reálném čase, rychlé hrubé vyhodnocování pozorování přímo na palubě, stovky metrů fotomateriálu dopraveného na zemi pomocí autonomní kapsle a navíc i pozorování a experimenty v zájmu národního hospodářství – co si přát více? Ovšem realita byla trochu jiná. Už v počátcích pilotovaného programu začalo být zřejmé, že přítomnost lidí na palubě špionážní kosmické techniky nepřináší nijak významné výhody oproti automatickým družicím. Inženýry v CKBM navíc trápil ne zrovna povzbudivý výsledek dosavadního průběhu programu. Z dosavadních dvou stanic z různých důvodů fungovala pouze jedna a i v jejím případě nebylo vzhledem k původním plánům příliš důvodů k úsměvu: na palubě OPS-2 (nazvané oficiálně Saljut 3) pracovala pouze jedna posádka po dobu dvou týdnů. To bylo dost málo na projekt, který už spolykal stovky milionů rublů. Reputaci programu Almaz měla zachránit další stanice, exemplář s výrobním číslem №103. Jeho označení OPS-3 však, stejně jako u předchozích Almazů, znali jen zasvěcení. Veřejnost měla mít za to, že se jedná o další pokračování „mírového“ programu Saljut, proto stanice dostala název Saljut 5. Na počátku léta 1976 byl stroj připraven ke startu.

Březnová kosmoschůzka

cape canaveral zdroj:nasa.gov

Březnová Kosmoschůzka, kterou pořádá Kosmo Klub o.s., si pro nás v březnu připravila hned tři témata přednášek. Dvě z nich má na svědomí Michal Václavík. V první zrekapituluje 10 let výuky kosmonautiky u nás od prvních skromných počátků po dnešní stav. Druhá přednáška se bude věnovat opomíjené a přitom velice důležité součásti kosmonautiky a sice kosmodromům.

Třetí přednáška je v režii Michala Poláka. Pokud chcete vědět, jak se sestřelují družice, tato část kosmoschůzky bude právě pro Vás.

Thomasův fotokoutek (18)

Thomas Pesquet

Máme tady další pondělí a ani dnes nebude chybět další díl seriálu Thomasův fotokoutek. V minulých sedmi dnech byl nejvýznamnější událostí na ISS výstup do volného kosmu. EVA 40 velel americký astronaut Robert Kimbrough a doplňoval jej Francouz Thomas Pesquet, který je, jak dobře víte, autorem všech fotografií tohoto seriálu. V dnešním díle tudíž nebude chybět několik fotek z příprav i z výstupu samotného. Hlavní částí budou jako obvykle fotografie rozličných míst na zemi, mezi kterými najdeme evropská města, zasněžené krajiny i tropické ostrůvky. Chybět samozřejmě nebude ani nějaká ta momentka z interiéru stanice. Doufáme, že se Vám bude osmnáctý díl Thomasova fotokoutku líbit.

ŽIVĚ: SpaceX chystá zážeh znovupoužitého stupně

Fanoušci kosmonautiky mají ve svých kalendářích zakroužkované datum 29. března. Právě tehdy by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s družicí SES-10. Myslím, že už asi všichni vědí, že při této misi bude poprvé v historii použitý již jednou letěný první stupeň. Dlouhé měsíce jsme se těšili na tuto výjimečnou událost, která se právem zapíše do dějin kosmonautiky a nyní nás od ní dělí pouhé desítky hodin. Čekání si můžeme ukrátit přímým přenosem, který zajišťuje portál spaceflightnow.com. Jeho kamera míří na floridskou rampu 39A, kde by v noci z dneška na zítřek mělo dojít ke statickému zážehu, který je nezbytným krokem k finálním předstartovním přípravám. Nejdůležitější momenty Vám zároveň přineseme formou psaného přenosu.

Kosmotýdeník 236 (20.3. – 26.3.)

Vítáme vás u čtení dalšího pravidelného vydání Kosmotýdeníku, který vás i tentokrát provede kosmonautickými novinkami z uplynulých sedmi dní. Tentokrát vyrazíme daleko od Země a vydáme se k trpasličí planetě Ceres, kde v dnešním hlavním tématu prozkoumáme, kde by se na povrchu stále ještě mohla nacházet zmrzlá voda. Budeme tedy zkoumat takzvané chladné pasti. V dalších tématech se podíváme například na to, kdy nás čeká očekávaný start Falconu 9, proč byl odložen start rakety Atlas 5 se zásobovací lodí Cygnus a nevynecháme ani tradiční video a obrázek týdne. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

Nová generace atomových hodin

Minulý měsíc přinesl velký pokrok v rámci přípravy prvního exempláře nové generace atomových hodin. zařízení Deep Space Atomic Clock bylo připojeno k družici Orbital Test Bed (OTB-1), na jejíž palubě se vydá na oběžnou dráhu. Ke startu by mělo dojít na konci letošního roku a nosičem má být Falcon Heavy od SpaceX – nejedná se přitom o jeho premiéru, ale až o druhou misi. Atomové hodiny postavila kalifornská Jet Propulsion Laboratory a 17. února se citlivý hardware spojil se satelitem v montážní hale společnosti Surrey Satellite Technology v coloradském městě Englewood.

Beztíže možná svědčí kmenovým buňkám

Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.

ŽIVĚ: Kosmická procházka Francouze a Američana

Dnešním dnem startuje na ISS dva týdny trvající maraton tří výstupů do volného prostoru spojený i s robotickou operací. V 11:30 našeho času by mělo začít vysílání NASA TV věnované prvnímu výstup do volného prostoru, který společně absolvují Robert Kimbrough a Thomas Pesquet. Během šest a půl hodiny dlouhé procházky na ně bude čekat třeba instalace nového řídícího počítače, příprava na oddělení modulu PMA-3, nebo promazávání staniční robotické paže. Detailní popis výstupu najdete v minulém článku, tady ale máte možnost celý výstup sledovat živě.

Na ISS startuje série výstupů

Na Mezinárodní vesmírné stanici bude v dalších dnech opravdu hodně živo. Čeká nás hned několik výstupů do volného prostoru, které budou proloženy robotickou manipulací, chybět nebude ani přemístění jednoho modulu. Právě dnes celý maraton startuje – přímý přenos prvního výstupu Vám přineseme v samostatném článku, ale teď se podrobně podíváme na to,co astronauty v příštích dvou týdnech čeká. Zkráceně jde o přípravu ISS na pilotované soukromé lodě, ale i o modernizaci a údržbu vnějšího vybavení, což zahrnuje třeba nové HD kamery.

Orion pro druhou ostrou misi

Na konci roku 2018 by měla z Floridy poprvé odstartovat nová americká raketa SLS, která dopraví k Měsíci loď Orion. Ta měla být původně nepilotovaná, ale v poslední době se hovoří o možnosti pilotované mise. Ale v tomto článku se podíváme do vzdálenější budoucnosti. Zatím sice do mise EM-1 zbývá více než rok a půl, ale to nebrání technikům z kalifornské firmy AMRO Fabricating , aby začali s výrobou lodi Orion pro misi EM-2. Ta je od začátku plánována jako pilotovaná a prozatím se s ní počítá na rok 2021. Dnešní krátký článek Vás tedy seznámí s fotkami, které ukazují, že se nová americká éra skutečně začíná velmi pomalu rozjíždět.