Nosiče malých satelitů

Tento článek je založen na textu Romana Ponnappana The world of small satellite launchers. Spolu s tím, jak klesá cena výroby malých satelitů, zvyšuje se poptávka po nosičích, které by tyto satelity cíleně, levně a v krátké době vynášely na požadované orbity. Malým satelitem (smal sat) se označuje satelit s „mokrou“ (wet) hmotností, tj. vč. vlastního paliva pro manévrování do 500 (600) kg – různí se to podle zdroje informací.

Aeolus je v krytu

Přípravy na start nového evropského průzkumníka naší planety běží podle plánu. V minulých týdnech proběhla důkladná kontrola všech systémů a nádrže družice byly naplněny hydrazinem, který bude Aeolus používat jako palivo. Na kosmodromu v Kourou nyní mohla být tato družice uzavřena do aerodynamického krytu rakety Vega a vše směřuje ke startu, který je zatím plánován na 21. srpna ve 23:20 našeho času. Aeolus nese na své palubě jeden z nejsofistikovanějších přístrojů, jaký se kdy vydal do vesmíru. Jmenuje se Aladin a je postaven na revoluční laserové technologii. jeho úkolem je generovat mimořádně krátké pulsy ultrafialových laserových paprsků, které vyšle k Zemi, aby pomohl sledovat pohyb vzdušných mas – jinými slovy bude zjišťovat, jaké jsou na rozličných místech Země větry a jak vanou v různých výškách.

Kosmotýdeník 308 (6.8. – 12.8.)

Jako každé nedělní poledne, je i během tohoto připraven další díl Kosmotýdeníku, který vám přinese to nejzajímavější, co se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnešní hlavní téma bude velmi sympatické. Skupinka středoškoláků totiž ve starých datech XMM Newton nalezla zcela nový typ rentgenového zdroje ve vesmíru. Díky nim mají nyní vědci co dělat. Dále se podíváme na přípravy na start Parker Solar Probe, nebo nové kandidáty na kosmonauty Ruska. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro sluneční sondu

Dnešní pokus o start rakety Delta IV Heavy byl plný změn a překvapení. Nejprve se musel start odložit o dvacet minut, pak o další půlhodinu kvůli přerušení datového přenosu mezi raketou a pozemním střediskem a když už se odpočet přece jen rozběhl, zastavil se minutu a 55 sekund před startem. Podle aktuálních informací byl odklad způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. Rakety jsou prostě nevyzpytatelné a mimořádně komplexní stroje tvořené mnoha systémy. Je lepší desetkrát odložit, než jednou riskovat havárii. Zítra si proto můžeme celý přenos zopakovat.

Co musí SpaceX splnit před prvním letem Crew Dragona s posádkou

V jakém stavu je plnění milníků kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability), jakožto certifikační fáze programu CCP (Commercial Crew Program), jsme vás naposledy informovali v článku na konci března tohoto roku. Od té doby zatím nebyla zveřejněna žádná další prezentace nebo článek NASA s podrobnějším popisem aktuální situace. Nicméně, v pátek 3.8. NASA ústy svého administrátora Jima Bridenstina představila světu vybrané astronauty, kteří budou tvořit posádky testovacích a prvních operačních misí komerčních lodí Crew Dragon a CST-100 Starliner. Detaily o každém z těchto odvážlivců lze nalézt v tomto článku. O den dříve také NASA bez větší pompy uveřejnila nejnovější odhad termínů pro testovací lety. V případě lodi Crew Dragon od SpaceX má bezpilotní testovací let DM-1 proběhnout v listopadu 2018 a první pilotovaný let DM-2 přibližně o 6 měsíců později, v dubnu 2019.

ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která se dotkne Slunce

Letošní rok je v kosmonautice nabitý mnoha fantastickými momenty a jen těžko se v něm hledá něco jako vrcholný moment. Ovšem start sondy Parker Solar Probe má k té špičce opravdu hodně blízko. Především je to dáno vlastní podstatou této vědecké mise, která by se měla přiblížit ke Slunci víc než jakákoliv sonda v historii. Měla by odpovědět na otázky, které astrofyziky trápí již desítky let. Na své palubě nese unikátní tepelný štít, který ji ochrání před spalujícím žárem slunečního záření a navíc odstartuje na mimořádně fotogenické raketě Delta IV Heavy, pro kterou to bude první a poslední vědecká mise. Mám tu čest Vás pozvat k živě a česky komentovanému přenosu této výjimečné mise.

TOP5: Jumbo Jet ve službách kosmonautiky

Je to rok, co jsme se v seriálu TOP 5 věnovali „Letadlům ve službách kosmonautiky“. Dnes se zaměříme na jeden jediný konkrétní typ letounu: Boeing 747 Jumbo Jet. Jde o ikonický stroj, který se stal synonymem opravdu velkého a silného letadla. Jeho nejznámější „kosmická aplikace“ je převážení kosmických raketoplánů po Spojených státech – a v počátcích programu i série zkoušek ALT (Approach and Landing Test) vedoucí k samostatným letům zakončeným přistáním raketoplánu Enterprise.

Oddíl astronautů NASA v roce 2018

Když byly před několika dny jmenovány posádky pro čtyři lety komerčních pilotovaných kosmických lodí, a celá pětina oddílu astronautů NASA získala letovou nominaci, rozhodli jsme se, že by stálo za to soupis oddílu po roce aktualizovat. Během posledního roku z oddílu odešlo pět astronautů: Timothy Kopra a Rex Walheim přestoupili do managementu NASA, a v červnu 2018 opustili NASA tři astronauti – Daniel Burbank, Jack Fischer a Peggy Whitson[ová]. Počet aktivních astronautů se zkušeností z letu raketoplánem se tím snížil na 22 (z toho 3 na pozici pilota a 19 jako letový specialista). V roce 2017 bylo vybráno 12 nových kandidátů, kteří po dvouletém základním výcviku oddíl doplní.

Ryugu z výšky jednoho kilometru!

Na konci července jsme se na našem webu společně rozplývali nad fotografií asteroidu Ryugu, který japonská sonda Hayabusa 2 pořídila z výšky 6 kilometrů. Libovali jsme si, jak je snímek detailní, jak jsou na něm ve srovnání s dřívějšími fotkami vidět pěkné detaily. Ano, věděli jsme, že tohle rozhodně není to nejlepší, co nám tato sonda může nabídnout a ve skrytu duše jsme se těšili na chvíli, kdy nám malý robotický průzkumník pošle snímek asteroidu z ještě větší blízkosti. Věděli jsme, že se dočkáme, jen jsme nevěděli, kdy to bude. Ta chvíle přišla právě nyní.

TESS vidí i komety a asteroidy

TESS bude do vesmíru hledět čtyřmi kamerami.

Teleskop TESS má za úkol hledat exoplanety. Za tímto účelem je vybaven čtveřicí kamer, jejichž zorná pole vytváří dohromady pás s rozměry 24 × 96 stupňů. Tomuto pásu se říká pozorovací sektor a TESS bude do každého sektoru hledět zhruba 27 dní, než se otočí k sektoru sousednímu. V záznamech se budou vyhledávat pravidelné změny jasnosti hvězd, které naznačují, že by kolem nich mohly obíhat planety, které je částečně zastíní. Teleskop vstoupil 25. července do operační fáze, ale ještě předtím zaznamenaly jeho kamery hned několik zajímavých objektů.