Urychlovací motor Ariane 5 na testovacím standu

ARTA5-Helico

Raketa Ariane 5 je v současnosti nejsilnější raketou, kterou používá Evropa pro vynášení těžkých nákladů. Její schopnosti jsou ceněné i proto, že je schopna vynášet dva těžké náklady zároveň. Raketa poprvé vzlétla v roce 1996 a jedná se tak již o ozkoušený nosič. To však neznamená, že by i nadále neprobíhalo jeho postupné vylepšování a testování. Naposledy proběhl zkušební zážeh jednoho motoru na tuhé pohonné látky. Dvojice těchto motorů pomáhá raketě vzlétnout v prvních fázích letu.

Kosmotýdeník 210 (19.9. – 25.9.)

V kalendáři jsme se přetočili o dalších sedm listů dopředu a proto je ideální čas na další Kosmotýdeník. Tentokrát se v našem souhrnu právě uplynulého týdne zaměříme na hodně věcí, které nastanou v příštím týdnu. Ale podíváme se také na projekty, které vyhrály let zdarma na raketě Atlas 5. Samozřejmě v podobě cubesatů. Zamíříme třeba i k Saturnu, kde sonda Cassini prožila další své naposledy. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Nové informace o explozi Falconu 9

160901_falcon9pad40-675x381

SpaceX zveřejnila na svých stránkách nové informace o vyšetřování výbuchu rakety Falcon 9 z 1. září. Vyšetřovací skupina, která se skládá z odborníků ze SpaceX, NASA, FAA a amerického letectva zkoumá data z 3000 kanálů telemetrie. Od prvních náznaků anomálie do úplného přerušení toku telemetrických údajů uplynulo pouze 93 milisekund, odborníci tedy pracují s velice krátkým časovým úsekem. Většina trosek, které byly po explozi nalezeny, jsou nyní zkoumány a katalogovány v hangáru. Analýza telemetrie a nalezených trosek zatím ukazuje na masivní únik hélia v tlakovacím systému druhého stupně. Nehoda při misi CRS-7 z roku 2015 také souvisela s tlakovacím systémem druhého stupně, tehdy selhala vzpěra u jedné z nádrží na hélium. SpaceX ale nyní potvrdila, že mezi těmito nehodami nebyla nalezena žádná spojitost.

Vědci NASA našli na Titanu „nemožné“ mraky – zase

cassini prolétá nad titanovým severním pólem zdroj:nasa.gov

Záhadný výskyt ledového mraku jakoby z ničeho nic, přesvědčil vědce NASA o tom, že tvorbu mraků na Saturnově měsíci Titanu řídí jiný proces, než se dříve myslelo. Mohlo by jít o podobnost s procesem pozorovaným nad pozemskými póly.

Mrak se nachází ve stratosféře Titanu a je tvořen sloučeninou uhlíku a dusíku známou jako dikyanoacetylen (C4N2), jež je právě tou ingrediencí v chemickém koktejlu, která barví atmosféru největšího Saturnova měsíce do hnědooranžové mlhy.

Antares odstartuje v půlce října

8675761270_6bfebc9bcc_o

Raketa Antares, kterou potkala 28. října roku 2014 havárie těsně po startu, je konečně připravena pro další mise. Během téměř dvou let, které už od nehody uplynuly, musela být opravena startovní rampa a i raketa Antares si prošla změnami. Její nová verze nese jméno Antares 230 a hlavním rozdílem jsou nové motory RD-181, které nahradí původní AJ26 (NK-33). Plány na výměnu motorů existovaly ještě před říjnovou nehodou a měly být realizovány v roce 2017, ale firma Orbital ATK se asi měsíc po nehodě rozhodla, že výměnu urychlí. Vynášeným nákladem bude samozřejmě nákladní loď Cygnus, která zamíří k ISS. Start by měl proběhnout někdy mezi 9. a 13. říjnem.

Mise sluneční observatoře IRIS prodloužena

IRIS. Zdroj: Lockheed Martin

Nejméně na pět let se prodlouží mise speciálního slunečního spektrografu NASA. První pozorování se uskutečnilo 27. června 2013 a nyní bylo oznámeno prodloužení pozorování o dva roky. IRIS (= Interface Region Imaging Spectrograph) patří mezi menší projekty (typu Small Explorer). K jeho vypuštění posloužila i adekvátně menší raketa Pegasus, která startuje z podvěsu letadla. Úkolem observatoře je studium spodních vrstev sluneční atmosféry. Vědci by rádi blíže poznali způsob, jakým zde plasma získává energii, ohřívá se a pohybuje. Pochopení principu, jakým tato vrstva funguje, by mohlo vést k lepšímu popisu, jak se potom uvolňuje plasma do okolního vesmírného prostoru, což známe jako sluneční vítr, nebo jako koronální výrony hmoty (CME) při eruptivních jevech na Slunci. Důsledkem proudění plasmy a především CME jsou potom magnetické bouře na Zemi, které mají zase zásadní vliv na náš život, čím dál více závislý na technologiích a elektřině. Extrémně silná a dobře mířená sluneční erupce by mohla vyřadit z provozu jak některé satelity, tak komunikaci pomocí rádiových vln. V elektrickém vedení zase může naindukovat takové proudy, že by to vyřadilo části energetické sítě z provozu.

Kde i malé měsíčky hrají hlavní roli

Měsíček Pan v Enckeho mezeře. Zdroj: NASA

Měsíčky velkých planet to mají složité. Zatímco ty velké měsíce vídáme často i malým dalekohledem, malé mají kvůli jasu planety často smůlu. K jejich objevu přispěla až pokročilá pozemní technika a především průlety kosmických sond. Tyto často jen malé ledové balvany či větší kusy skal nejsou tedy zrovna na očích a často ani nehrají v dynamice celého systému výraznou úlohu. Jinak je to ovšem v případě některých měsíčků Saturnu. Ty, které se nachází poblíž výrazných prstenců, hrají hlavní roli ve formování jejich tvaru a dokonce se mohou podílet i na tom, že někde částice v prstencích ani být nemohou a my pozorujeme mezery. Takovým příkladem je i měsíček Pan.

Kdy byla naposledy na Marsu jezera?

O existenci tekuté vody na historickém Marsu dnes již nikdo nepochybuje. Pozůstatky vodních toků, jezer a usazené jíly dávají na tuto otázku vcelku jasnou odpověď. Ostatně vozítko Curiosity dokonce našlo důkazy o tom, že na povrchu Marsu byly podmínky vhodné pro vznik života. Otázkou zůstává, kdy voda definitivně zmizela? Obecně se soudilo, že před více jak třemi miliardami let došlo k definitivnímu vyschnutí vodních zdrojů. Nyní se však zdá, že v minulosti planeta minimálně ještě jednou roztála.

Tiangong-2 na finální dráze, Tiangong-1 neřízeně padá

Tiangong-1

Stanice Tiangong-2, která byla vypuštěna minulý týden, už dosáhla své určené oběžné dráhy. Ta je kruhová a nachází se ve výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Po startu se stanice nacházela na nižší oběžné dráze s parametry 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), ze které musela vystoupat pomocí vlastních motorů. Čína také odhalila zajímavé informace o vybavení stanice, na palubě Tiangongu-2 se totiž nacházejí velice přesné atomové hodiny, které používají pokročilou technologii studených atomů. Tyto hodiny by se měly v časovém horizontu 30-300 milionů let zpozdit o méně než jedinou sekundu. Hlavním účelem takto přesných hodin by kromě výzkumu měla být synchronizace ostatních atomových hodin ve vesmíru. Ty se používají převážně na navigačních satelitech, které si musí pro správnou funkci udržovat velmi přesný čas. Lepší synchronizace mezi jednotlivými satelity by tak přinesla vyšší navigační přesnost.

Start Worldview-4 zatím ve hvězdách…

Požár na Vandenbergu

Ještě před pár dny to vypadalo, že plejáda satelitů snímkujících zemský povrch se rozroste o nový přírůstek. Družice Worldview-4 měla původně odstartovat v pátek 16. září. Technická závada na jednom z ventilů, jimiž byl do nosiče Atlas V tankován kapalný vodík, však přinutila techniky zrušit start a vadný ventil vyměnit. Zajímavostí v této souvislosti je, že pro Atlas V se jednalo o první technický odklad během prvního startovního pokusu za čtyři roky a po více než třiceti startech. Původně bylo v plánu po výměně ventilu startovat v sobotu 17. září, problémy během výměny si pak vyžádaly ještě jeden posun termínu na neděli 18. září. Nakonec se vše zkomplikovalo působením zcela neočekávaného faktoru. Hlavu si tentokrát postavil suchý porost v areálu základny Vandenberg…