ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz-FG se vrací po nehodě

11. října startovala ruská raketa Sojuz-FG zatím naposledy. Při odhazování postranních urychlovacích bloků se však kvůli vadnému čidlu neotevřel ventil na kyslíkové nádrži jednoho bočního bloku, který pak narazil do centrálního stupně. Výsledkem byla nouzová situace vedoucí k oddělení pilotované lodi Sojuz MS-10. Od té doby se již rakety Sojuz vrátily do služby a startovaly hned několikrát. Na všech je přitom stejný systém čtyř urychlovacích bloků i jejich odhazování. dnes se však do služby vrátí i samotná varianta Sojuz-FG.

Pět důležitých věcí o přistání mise InSight

10 dní! Přesně tolik času nám zbývá do jednoho z mnoha významných vrcholů letošního roku. Ne každý den se totiž dočkáme toho, že by se mělo přistávat na Marsu. 26. listopadu má americká sonda InSight přistát na rovinaté pláni Elysium Planitia a nás, fanoušky kosmonautiky po celém světě čeká stejně jako odborníky z vývojového týmu nervy drásající fáze, ve které můžeme jen držet palce. Každé přistání na Marsu je v tomto ohledu stejné – bez ohledu na počet dřívější úspěšných pokusů. Každý pokus o přistání je totiž trochu jiný a má svá vlastní úskalí a riziková místa. Sonda InSight, která má studovat vnitřní stavbu rudé planety není v tomto ohledu výjimkou. NASA pro tuto příležitost připravila článek, který rozebírá pět hlavních témat spojených s blížícím se přistáním.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start lodi Cygnus

Zásobovací loď Cygnus měla k Mezinárodní vesmírné stanici vyrazit už včera, ale čáru přes rozpočet udělalo počasí. Přes východní pobřeží totiž přechází frontální systém, což společně s faktem, že raketa Antares má pro tuto misi okamžité startovní okno, představovalo až příliš velké riziko. NASA proto po dohodě s firmou Northrop Grumman ještě ve středu večer našeho času rozhodla o odkladu startu o 24 hodin. Věřme tedy, že se počasí umoudří a jubilejní desátá zásobovací loď Cygnus bude moci vyrazit vstříc Mezinárodní vesmírné stanici.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší katarskou družici

Po více než měsíc dlouhé pauze přichází čas na další start rakety Falcon 9. Nákladem bude poměrně lehká (3 tuny vážící) telekomunikační družice Es’hail-2 pro operátora z Kataru. Jestli ale u tohoto startu něco přitahuje pozornost, pak je to opakované použití prvního stupně, který si svou premiéru odbyl letos v červenci. Mezi atraktivní zajímavosti patři start z floridské rampy 39A, která se od posledního použití dočkala přístupového ramene pro posádku. Některé fotografie navíc naznačují, že u paty obslužné věže začalo obkládání konstrukce. Jsme tedy zvědaví, co uvidíme v přenosu. Ten Vám nabídneme živě a s českým komentářem.

Evropský vědecký JUICE (2) Zkoušky magnetometru

Na začátku června vydala Evropská kosmická agentura na svém webu článek, který byl prvním dílem seriálu. Ten měl čtenáře seznámit s vývojem systémů první velké vědecké mise v rámci programu Cosmic Vision 2015-2025 – JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Článek obsahoval velmi zajímavé informace a technické detaily zkoušek, které se obvykle nezveřejňují. Evropská kosmická agentura ale dobře ví, že existují fandové, kteří právě takové informace ocení a kdy jindy než u prvního projektu z kategorie velkých, spustit takový podrobnější popis. Článek nás zaujal a na jeho základě jsme vytvořili první díl nepravidelného seriálu Evropský vědecký JUICE. Jenže v dalších týdnech a měsících jsme na webu ESA jen marně čekali na nový článek z této série. Když už jsme začali mít strach, že zajímavý informační projekt skončil, vydala ESA krátce po sobě hned dva tématické články. Dnes Vám tedy přinášíme první z nich a ten druhý zveřejníme za pár dní.

Zážeh evropského tištěného motoru

Nejslabší evropská raketa Vega se příští rok dočká modernizace a bude se označovat Vega-C. Ale tím vývoj tohoto nosiče neskončí. Evropská kosmická agentura plánuje další modernizace. Významný krok vstříc těmto budoucím vylepšením, která jsou zatím směřována někam k roku 2025, proběhl tento týden v italském městě Colleferro v areálu firmy Avio. Došlo zde ke statickému zážehu zmenšeného modelu spalovací komory motoru na kapalný metan a kapalný kyslík, která byla vytištěna na 3D tiskárně. Metoda postupného kladení vrstev oproti tradičním metodám umožňuje zrychlit výrobu, snížit počet dílů a ruku v ruce s tím jde i finanční úspora.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus pod křídly Northrop Grumman

Kosmické lodě Cygnus vypouštěla k Mezinárodní vesmírné stanici firma Orbital Sciences Corporation. Ta se později vlivem transformace přejmenovala na Orbital ATK, ale před několika měsíci došlo k mnohem výraznější změně – firmu vzal pod svá křídla gigant Northrop Grumman. Ale kromě jména se nic nemění. Cygnus je pořád Cygnus a do vesmíru jej dopraví nosná raketa Antares startující z Virginie na východním pobřeží USA. Přijměte, prosím, naše pozvání na první ze série několika živě a česky komentovaných přenosů, které nás v nejbližších dnech čekají.

Další opakované použití Falconu 9

To, že každému startu Falconu 9 předchází statický zážeh, už asi všichni fandové kosmonautiky vědí. Stejně tak není potřeba připomínat, že úspěšné provedení této zkoušky je neklamnou známkou blížícího se startu. Na statický zážeh Falconu před misí Es’hail-2 jsme ale museli čekat déle než obvykle. Raketa se vydala na startovní rampu 39A floridského kosmodromu v neděli večer, ale všem bylo jasné, že její vztyčení, kontroly a přípravy na zážeh zaberou několik hodin. Okno pro zážeh se otevřelo v pondělí 12. listopadu v 15:00 našeho času a mělo trvat do deváté večer. SpaceX se měla jako vždy pokusit o zážeh na začátku okna. Jenže tehdy zážeh z neznámého důvodu neproběhl a i do deváté večer jsme na něj čekali marně.

Adaptér pro první Starliner

Transportní loď Mariner dorazila 11. listopadu na floridský kosmodrom, kam přivezla hned několik dílů raket pro firmu United Launch Alliance. Třetího listopadu vyplula z Alabamského Decaturu, kde má firma Boeing výrobní linky a po téměř třech a půl tisících kilometrech byla ve svém cíli. Loď speciálně přizpůsobená k přepravě velkých raketových stupňů přivezla na Floridu nejen dva stupně rakety Delta IV, ale i první exemplář adaptéru LVA. Technici včera vyložili náklad, takže zabalený LVA zamířil do haly, kde bude spojen s horním stupněm Centaur.

Svět nad planetou (5. díl)

Kvant-1

Léto roku 1986 pomalu přešlo v podzim a základní blok stanice Mir stále kroužil kolem planety bez posádky. EO-2, tedy druhá expedice (označení EO je zkratkou основная экспедиция – základní expedice), měla původně startovat v říjnu toho roku, jenže vše vázlo na modulu 37КЭ, jenž dostal oficiální pojmenování „Kvant“. Jeho vybavování se stále protahovalo a stávající termín startu modulu, tedy listopad 1986, musel být přesunut na březen 1987. Hlavní problém spočíval v dokončení a vyladění orientačního systému. Stejně jako u základního bloku Miru, i tady ještě bylo třeba dopracovat hlavně software ovládání modulu. Za dané situace nemělo smysl k Miru posílat další posádku. Kosmonauti by totiž, podobně jako první expedice, neměli téměř nic na práci. Kvant se tak stal prvkem, udávajícím tempo sovětských pilotovaných startů. Bylo nutné smířit se s faktem, že v roce 1986 zapíše Sovětský svaz do statistik pouze jeden pilotovaný let. Onen rok koneckonců nebyl nijak jednoduchým jak pro Sověty, tak pro Američany. Posledně jmenovaní se vzpamatovávali z katastrofy raketoplánu Challenger, jenž se před tisíci diváky na kosmodromu a stovkami tisíc diváků u televizních obrazovek 28. ledna krátce po startu rozpadl a na jehož palubě našlo smrt všech sedm členů posádky. Ani pro Sověty nebyl šestaosmdesátý šťastným rokem. V dubnu proběhla havárie na jaderné elektrárně, jejíž jméno se stane synonymem pro největší katastrofu nukleárního zařízení vůbec – Černobyl. Likvidace následků polykala miliardy rublů a s odstupem je možné spekulovat o tom, že Černobyl se stal jedním z faktorů, jež v konečném důsledku znamenaly ekonomický kolaps SSSR. Na pozadí těchto událostí probíhal výcvik kosmonautů pro EO-2. Ani zde však nešlo vše zcela hladce…