Adaptér pro Orion pomalu vzniká

diaphragm

Na náhledovém snímku dnešního krátkého článku vidíme techniky ze společnosti Janicki Industries, která sídlí v Houstonu, jak konstruují letový exemplář tzv. Orion stage adapter (OSA). Tento díl poslouží ke spojení kosmické lodi Orion a horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage) při premiérové misi rakety SLS. Snímek zachycuje pracovníky, jak instalují speciální membránu, jejímž úkolem je izolovat plyny z rakety od samotné kosmické lodi. Membrána je tvořena mnoha vrstvami uhlíkových vláken, které jsou navíc zpevněny pryskyřicí.

Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

ht_nasa_pluto_new_horizons_hb_151016_12x5_1600

Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

Rozhlédněte se po Marsu

vandal3

Toto panorama bylo složeno ze 137 snímků, které rover Curiosity pořídil během solu 673. Fotky vznikly s využitím kamery MastCam. Konkrétně šlo o kameru širokoúhlou s ohniskovou vzdáleností 34 milimetrů. Vzniklá mozaika měří na šířku téměř 30 000 pixelů a umožňuje tak velmi věrně prožít virtuální prohlídku Marsu. Rover Curiosity na této fotce zrovna s pomocí svého spektrometru APXS analyzuje povrchový materiál ve stopách, které zbyly po otáčení kol. Rozhlížení je snadné – stačí chytit obraz myší a libovolně s ním pohybovat. Scrollovací kolečko se pak stará o přibližování / oddalování. Kliknutí na šipky Vás rovnou pošle na další místa, kde byly tyto sférické fotky pořízeny.

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (odběrné zařízení)

osiris-rex-spacecraft-at-bennu

Hlavním (a mediálně i vědecký nejatraktivnějším) cílem americké sondy OSIRIS-REx je odebrat vzorky hornin z povrchu asteroidu Bennu a dopravit je za Zemi pro podrobnou analýzu. Ke splnění tohoto cíle jsou potřeba dva hlavní systémy – mechanismus pro odběr a manipulaci s možná až dvěma kilogramy vzorků z povrchu asteroidu a návratové pouzdro, které tyto vzorky bezpečně dopraví na Zemi. V našem nepravidelném seriálu jsme se již seznámili s konstrukcí sondy i jejími vědeckými přístroji. Dnes se podíváme na zoubek právě systému TAGSAM (Touch-And-Go-Sample Acquisition Mechanism), který se stará o odběr vzorků a manipulaci s nimi. V příštím díle se zaměříme na návratové pouzdro.

Stručná rekapitulace evropské kosmonautiky

esa-european-space-agency-national-flags-patch-20-flags-369-p

Prvního a druhého prosince se ve švýcarském Luzernu sejdou ministři 22 evropských států a Kanady. Budou zde jednat o prioritách ve financování evropského kosmického programu. V předstihu před touto důležitou akcí, která rozhodne o tom, kam bude ESA v dalších letech směřovat vzniklo hned několik videí, z nichž každé je zaměřeno na jeden konkrétní obor. Videa jsou opravdu povedená a slouží jako nádherný průřez toho, co všechno ESA dělá a že má být na co pyšná. Nezbývá než doufat, že ministři na začátku prosince rozhodnou zodpovědně a umožní této agentuře i nadále realizovat zajímavé mise.

Modul EDM si myslel, že je pod povrchem a vypnul motory

ppp

Evropská kosmická agentura má za sebou výrazný pokrok ve vyšetřování anomálie, která postihla 19. října přistávací modul EDM známý též jako Schiaparelli. Slovo anomálie je ve skutečnosti pouze eufemismem pro závadu, která nakonec vedla k havárii. Odborníci se při hledání příčiny museli probírat velkým množstvím údajů. Pozitivní je, že při analýze všech nasbíraných údajů zjistili, že modul pracoval velmi dobře ve fázích vstupu do atmosféry i hlavního brzdícího manévru.

Podpovrchový rezervoár ledu na Marsu

pia21136

Data ze sondy MRO naznačují, že by se na Marsu, konkrétně v jeho lokalitě Utopia Planitia měl nacházet velmi zajímavý útvar. Aktuální zprávu vydala NASA společně s Geophysical Research Letters, odtud se informace šířila internetovým světem a dokonce ji přejaly i mnohé české zpravodajské portály. Aktuální studie se zakládá především na tvaru terénu v této oblasti s mnoha prasklinami a propadlinami. Podle autorů studie to vypadá, jako na některých místech Země, kde se nachází podpovrchový led, nebo trvale zmrzlá půda, tedy permafrost. I na Marsu by se tedy mohlo jednat o velký podpovrchový zásobník ledu.

I druhý požár v útrobách lodi Cygnus skončil úspěchem

saffire-ii-identifer_0

Už když se v pondělí od Mezinárodní vesmírné stanice oddělila loď Cygnus, psali jsme na našem webu, že to ještě není konec její služby. Kromě vypuštění cubesatů Lemur se čekalo hlavně na experiment Saffire-II. Ten spočívá v zapálení několika velkých testovacích vzorků a z hlediska bezpečnosti se nedá provádět na obydlené stanici. Již nepotřebná zásobovací loď bez posádky a mířící k zániku v atmosféře je k tomuto účelu ideálním prostředím.

SpaceX má další vědecký náklad

nasa-swot-mission-759

Po každou společnost, která se věnuje poskytování nosných raket je každá zakázka na dopravu nákladu na oběžnou dráhu vítaná, nicméně vědecké družice hrají v tomto směru prim. Společnost SpaceX se v těchto dnech dohodla s NASA na vynesení družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), která bude z oběžné dráhy sledovat vodní plochy na celé planetě.

Nafukovací modul už přináší první poznatky

160528-beam5

Celé dva roky má být k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nafukovací modul BEAM od společnosti Bigelow. Jedná se o první nafukovací modul s certifikací pro lidskou posádku, který je připojený k obytné stanici. Už nyní ale senzory v něm umístěné přináší cenné informace. Hlavním cílem je ověřit, zda jsou nafukovací moduly bezpečné a využitelné pro budoucí průzkum vesmíru. Modul sice není příliš velký a posádka do něj vstupuje jen občas, přesto nejsme daleko od pravdy s tvrzením, že tenhle drobeček patří mezi nejzajímavější technologické projekty, které na ISS probíhají.