Kosmotýdeník 256 (7.8. – 13.8.)

Další týden uplynul a s tím logicky připlul Kosmotýdeník. Na co se v něm můžete těšit? Podíváme se na dokončení jednoho ze sedmi dílů tlakové kabiny lodi Orion určeného pro první misi s posádkou. Dále zamíříme do Japonska, kde byl odložen start rakety, podíváme se na extrémní počasí v jižní Evropě a nevynecháme ani tradiční rubriky jako je snímek a video týdne. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Interaktivní mapa družic Iridium

Předpokládám, že znáte web Stuffin.space, na kterém můžete v reálném čase sledovat dráhy obrovského množství družic kolem Země (a pokud jej neznáte, pak Vám jej vřele doporučujeme!). Pavel Mašek využil tohoto systému a upravil jej tak, aby zobrazoval pouze družice telekomunikačního systému Iridium – jak původní systém, tak i aktuální modernizované kusy. To, aby byly dráhy vždy aktuální, zajišťuje aktualizace dat z veřejně dostupných údajů, ke které dochází několikrát denně. Ovládání je jednoduché a stačí vám k němu myš, se kterou otáčíte Zeměkoulí a scrollovacím kolečkem si můžete pohled přiblížit nebo oddálit.

SpaceX se vrací po vynucené přestávce

Fanoušci SpaceX byli v květnu a červnu hodně zmlsaní – firma nasadila k rychlé kadenci startů, která v průměru dosahovala jednoho odpalu za 14 dní. Po vypuštění Falconu 9 s družicí Intelsat 35e (6. července) ale přišlo více než měsíc dlouhé období bez startu. SpaceX v tom ale byla nevinně – během této doby nemohla z Floridy startovat žádná raketa, protože kosmodrom procházel tradiční údržbou systémů, které se používají k odbavování startů. Nyní je tato vynucená pauza u konce a my tak můžeme netrpělivě vyhlížet další start. Neklamnou známkou toho, že se blíží start Falconu, je bezpochyby statický zážeh. Ten byl nejprve plánován na 8. srpna, následně se posunul o jeden den a pak ještě o jeden – tentokrát kvůli menší závadě na raketě. Okno pro zážeh se otevíralo ve 14 hodin našeho času, ale už několik hodin předtím raketa zamířila na startovní rampu 39A, kde byla následně vztyčena. Následovala tradiční procedura, která probíhá před každým startem Falconu – při procesu WDR (Wet dress rehearsal) postupují technici prakticky stejně jako při startu a kontrolují, zda všechny systémy odpovídají podle plánu. Součástí zkoušky je i natankování nádrží, přičemž vše bývá zakončeno několikasekundovým zapálením všech devíti motorů na prvním stupni.

Jemné mraky na Marsu

Rover Curiosity nasnímal svými kamerami jemné mraky, které připomínají pozemské ledové mraky typu cirrus. Samotný rover už dříve pořídil fotky těchto útvarů, stejně tak i jiné mise včetně landeru Phoenix, ale tentokrát byly mraky nejlépe vidět. Inženýři tentokrát použili kamery NavCam, aby pořídily dvě sady po osmi snímcích nebe během marsovského rána. První sada fotek vznikla když kamera mířila téměř přímo vzhůru, při druhé pak rover hleděl k jižnímu obzoru. Na obou sériích byly vidět pohyby mraků, které ještě vynikly po obrazových korekcích snímků. Když pak rover ten samý den pohlédl stejnými kamerami k obloze v poledne, nebylo už po mracích ani vidu.

TOP5: Nejsilnější raketové motory

Bez raketových motorů by kosmonautika nemohla existovat. Právě jejich spoutané síle vděčíme za to, že lidstvo dokáže překonat gravitaci a uniknout do vesmíru. Raketové motory jsou různé – používají odlišná paliva, stojí na odlišných konstrukčních základech a odlišují se od sebe i svým určením – zatímco na horních stupních najdeme spíše slabé motory s možností opakovaného zapalování, motory na prvních stupních, nebo dokonce na urychlovacích blocích sází na brutální sílu. Není proto překvapením, že v dnešním výčtu figurují pouze motory, které se zapalují při startu z rampy.

Kosmická noc v Praze

Zajímá Vás, proč kosmické agentury věnují tolik pozornosti snímkování Země? Máte dojem, že nasbíraná data nemají žádný vztah k běžnému životu? Nebo by Vás naopak zajímalo, kde všude se dají tyto údaje využít? Zkrátka a dobře – ať už Vás ohledně snímkování Země zajímá cokoliv, rádi bychom Vás upozornili na akci, která je věnována právě přínosům, které mají družice sledující Zemi. SPACE NIGHT zaměřená na tento obor proběhne už 15. srpna v Praze, přičemž akce začíná o půl šesté večer.

Svážeme cubesaty a prozkoumáme Měsíc?

Inovativní koncept kosmické mise počítá s dvojicí cubesatů, které by spojovalo tenké, několik kilometrů dlouhé lano. Tato neobvyklá mise by mohla pomoci vědcům lépe pochopit, jak Měsíc získal zajímavě vypadající útvary. Na více než sto místech lunárního povrchu najdeme vířící vzory světlých a tmavých materiálů, které někomu mohou připomínat abstraktní tetování. Oddělení studií malých satelitů pro planetární vědu a hluboký vesmír (Planetary Science Deep Space SmallSat Studies), označované také jako PSDS3 před nedávnem vybralo tým z Goddardova střediska, aby dále rozvinul projekt označovaný Bi-sat Observations of the Lunar Atmosphere above Swirls (dvoudružicové pozorování lunární atmosféry a vírů), tedy ve zkratce BOLAS. Celou skupinu vede Timothy Stubbs, který by jednou mohl stát i v čele první podobné reálné mise.

RS-25 opět zaburácí

Na Stennisově středisku má dnes dojít ke zkušebnímu zážehu motoru RS-25 s poslední zatím neotestovanou letovou řídicí jednotkou pro premiérový let rakety SLS. Ještě včera touto dobou se zdálo, že ve středu proběhnou hned dva statické zážehy – kromě již zmíněného RS-25 se mělo na několik sekund zapálit devět motorů Merlin 1D. SpaceX ale svůj zážeh posunula na čtvrtek, ale kdo zná zážehy motorů RS-25, ten dobře ví, že pohled na jeho nespoutanou sílu stačí sám o sobě.

Aby se Webbův teleskop neohřál

S infračervenými teleskopy je to těžké. Na jednu stranu poskytují unikátní pohled do dávných dob, kdy byl vesmír ještě batole a kam nikdy nemohou optické teleskopy nahlédnout a na druhou stranu jejich stavba není vůbec jednoduchá. Je to tím, že jejich detektory jsou citlivé na teplo. Ono to ve skutečnosti dává smysl, protože teplo se z předmětů uvolňuje právě ve formě infračerveného záření, díky čemuž mohou třeba policisté najít osobu skrývající se v lese. Pro infračervené teleskopy je ale teplo oslepující – podobně jako když pozorování v optickém spektru ruší světelné znečištění. Detektory infrateleskopů proto musí zůstat pokud možno co nejchladnější.

Je jasno, Majak plachtu nerozložil

Cubesat Majak v rozloženém stavu.

Kolem cubesatu Majak bylo v posledních týdnech docela živo. Lidé se těšili, že na obloze uvidí blikat umělou hvězdu, ale místo toho přicházela rozporuplná hlášení. V době, kdy měl Majak nad určeným místem přelétat jej buďto nikdo neviděl, nebo přicházela hlášení o pozorování objektu, který byl slabší, než měl být a někdy zase lidé hlásili, že viděli něco, co se podobalo projevům Majaku, jen to letělo jindy, než mělo a také to bylo slabší. Období spekulací ukončil sám vedoucí celého projektu, Alexander Šajenko. Podle jeho slov cubesat vůbec plachtu nerozložil.