Je pod povrchem Pluta vodní oceán?

Pluto-01_Stern_03_Pluto_Color_TXT

I když sonda New Horizons proletěla kolem Pluta už téměř před rokem, vědci ještě ani zdaleka nevyhodnotili všechna naměřená data. Nedávno se ukázala nova teorie, která dokonce hovoří o oceánech vody v kapalném skupenství pod povrchem Pluta. To, že se na Plutu nachází vodní led už New Horizons potvrdila, ale vodu v kapalném skupenství by takto daleko od Slunce snad nikdo nehledal. Skupina vědců přišla s teorií podpovrchového oceánu, kvůli obrovským prasklinám na povrchu trpasličí planety. Ty vznikají, pokud hmota pod pevným povrchem expanduje, čímž způsobí jeho popraskání. A právě vodní oceány by mohly tuto expanzi vysvětlit.

Cesty za kosmonautikou – Alexej Leonov

Alexej Leonov

Když jsem před dvěma týdny otevřel mailovou zprávu od Dušana Majera, výrazně se mi zrychlil puls. Podle toho, co se v mailu psalo, měl do Bratislavy zavítat jeden z titánů historie kosmonautiky, generálmajor Alexej Archipovič Leonov. Mělo se tak stát v rámci akce „Adrenalínové nebo“ přímo uprostřed Bratislavy, u umělého jezera Kuchajda. Vzhledem k tomu, že cesta do Bratislavy nezabere příliš dlouhý čas, nebylo co rozmýšlet – oba jsme s Dušanem po této příležitosti bez váhání skočili. Navázali jsme kontakt s hlavním organizátorem panem Veselským a informovali se o možnosti setkání s touto žijící legendou.

ŽIVĚ: Největší verze Atlasu V startuje

av_muos5_r19623201643802PM63

Raketa Atlas V je již na floridském kosmodromu připravena k další misi. Pod jejím pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývá pátý zástupce z armádního komunikačního systému MUOS. Start je prozatím naplánován na dnešních 16:30 našeho času. Pro zájemce, kteří by chtěli celý start sledovat živě jsme připravili tento článek, ve kterém najdete vložený přehrávač přímo z originálního zdroje. Nejde tedy o česky komentovaný přenos, ale i tak věříme, že se Vám bude start líbit. Přecijen jde o start nejsilnější verze rakety Atlas V, tedy konfigurace 551.

Velká čínská premiéra snad už tento víkend

lm7_model

Nový kosmodrom se neotevírá každý den, pokaždé jde o velkou událost v rámci celého roku. Letos tomu ale osud chtěl, aby se v roce 2016 otevřely rovnou dva nové kosmodromy. Zatímco ruská brána do vesmíru, tedy kosmodrom Vostočnyj už má svou premiéru za sebou, jeho čínský protějšek Wenčang na ostrově Hainan na první start čeká. Ale podle všeho by se nemělo čekat dlouho – k premiérovému startu by mělo dojít v sobotu 25. června ve 13:30 našeho času. A bude to velká podívaná – premiéra totiž nečeká jen samotný kosmodrom, ale i použitou nosnou raketu Dlouhý pochod 7.

Svařování vodíkové nádrže pro SLS

20160525_lox_wca_tank_lh2_con_in_vac-31

Centrální tělo rakety SLS bude ukrývat dvě nádrže – jedna bude uchovávat kapalný kyslík, druhá kapalný vodík. A právě kvalifikační exemplář nádrže na zkapalněný vodík vznikl v minulých týdnech na obří svářečce Vertical Assembly Center v Michoudově středisku. Snímek byl pořízen 25. května a uvnitř zařízení VAC vidíme tři svařené válce, které tvoří základ této nádrže. Ta se bude v kompletním stavu skládat z pěti válců a dvou kopulí na koncích. Kvalifikační díly můžeme považovat za jakousi generální a finální zkoušku všech systémů, která má ověřit, že všechno pracuje správně, aby se mohlo začít s výrobou letového hardwaru.

Sentinely spojily své síly

Sentinel-1

Evropský program Sentinel obsahuje několik typů družic, přičemž každá z těchto vývojových řad míří na jinou metodiku sledování naší planety. Celý program byl spuštěn v dubnu 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydala družice Sentinel 1A. Písmeno A v jejím názvu napovídalo, že se má dočkat pomocníka. Všechny vývojové řady družic Sentinel totiž mají disponovat dvojicí družic. Sentinel 1B vyrazil na oběžnou dráhu 25. dubna letošního roku a momentálně se připravuje na spuštění vědecké fáze. zatím všechno běží podle plánu a nový satelit zároveň ukázal, že si bude se svým identickým kolegou skvěle notovat.

Prozkoumejte terén v okolí Curiosity

msl_3D

Moderní technologie dnes umožňují neuvěřitelné věci. Na internetu se například objevila 3D simulace povrchu Marsu v okolí vozítka Curiosity. Jako vstupní údaje se použila skutečná data ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter a návštěvníci této stránky si mohou celou 3D animaci libovolně otáčet, zoomovat v ní a jako třešnička na dortu je tu i trojrozměrný model samotného vozítka včetně zobrazení ujeté trasy za poslední soly. Jelikož jsem v této aplikaci strávil již hezkou chvíli, napadlo mne, že by mohla zaujmout i naše čtenáře. Je to opravdu úžasný zážitek.

Pátý komunikační satelit pro armádu

muos5_lm

Na mysu Canaveral v těchto dnech panuje čilý ruch – raketa Atlas V se připravuje na start s vojenským komunikačním satelitem MUOS-5, který bude pracovat na geostacionární dráze. Ačkoliv jde o armádní technologii, není kolem ní ani zdaleka tolik tajností, jako bývá zvykem v případě družic spadajících pod označením NROL. Do pátečního startu ještě pár dní zbývá a proto se naskýtá ideální možnost představit si vynášený náklad a jeho účel, stejně se můžeme seznámit s plánovaným letovým profilem, který bude o trochu neobvyklejší, než je běžné. Horní stupeň Centaur totiž nečekají klasické dva zážehy, ale rovnou tři.

Maketa horního stupně SLS připravena ke zkouškám

elg_6408

Do prvního startu rakety SLS už zbývají „jen“ dva roky a pár měsíců. Přípravy proto nabírají na obrátkách. při misi EM-1 se použije horní stupeň Interim Cryogenic Propulsive Stage, zkráceně ICPS. Jeho testovací exemplář určený ke strukturálním zkouškám byl v minulých dnech převezen z areálu společnosti Uited Launch Allinace v Decaturu na Marshallovo středisko. Cesta po vodě […]

Výzkum Venuše – 8. díl

Venus Express zdroj: nasa.gov

Náš seriál se překlopil do období po Magellanu. Povrch byl zmapován s do té doby nepředstavitelnou detailností (kolem 100 až 150 metrů). A v tu chvíli se ukázalo, jak geologicky zajímavý povrch Venuše má. Množství sopek, lávových tunelů a jiných sopečných útvarů se nachází po celé planetě. Co ovšem zásadně chybí, jsou jakékoli stopy deskové tektoniky nebo působení tekuté vody. Povrch je geologicky relativně mladý, přibližně v posledních 500 miliónech let byl celý přetvořen sopečnou činností. Tedy alespoň v něčem je Venuše trochu podobná Zemi. Velkým otazníkem ale zůstalo, zda tato geologická aktivita už skončila, nebo v určité míře pokračuje. Vzhledem k velikosti planety je zřejmé, že vnitřního tepla zde bude ještě dost, ale to nejdůležitější, totiž přímý důkaz sopečné činnosti chybí. A nebo ne? Pokusíme se nahlédnout na tuto hádanku podrobněji i díky jedné z posledních misí, která měla tu čest Venuši prozkoumat.