Juno dnes prosviští kolem Jupitera

19_Juno2016_3k_2k

Ten čas opravdu letí jako splašený kůň. Na začátku prázdnin jsme my, Středoevropané ponocovali, abychom byli svědky vstupu sondy Juno na oběžnou dráhu kolem největší planety sluneční soustavy, Jupitera. V závěru července se sonda dostala do nejvzdálenějšího bodu své oběžné dráhy a začala se opět přibližovat k obří planetě. A dnes, když nám letní prázdniny pomalu dávají sbohem se Juno dostává opět do nejnižšího bodu své dráhy. Nabízí se proto skvělá možnost si zrekapitulovat některé informace a podívat se i na výhled do dalších týdnů a měsíců.

ŽIVĚ: Dragon po měsíci opouští ISS

14086214_10157868839285131_6380136135980615615_o

Minulý měsíc jsme s radostí sledovali, jak se do vesmíru vydává raketa Falcon 9, jak její první stupeň úspěšně přistává na pevnině a jak zásobovací loď Dragon s téměř dvěma tunami nákladu připojuje k ISS. Tady měla zůstat připojená po dobu jednoho měsíce, načež se do jejích útrob naložily dokončené vědecké experimenty a přichází čas se rozloučit. Dragon je momentálně jedinou nákladní lodí, která neshoří v atmosféře, ale díky tepelnému štítu přečká tepelný nápor a následně přistane na padácích do oceánu. V našem dnešním krátkém článku máte možnost celou několikahodinovou operaci sledovat živě.

TOP5: Děsivá raketová paliva

3-toxic-employees-need-fire

Technologický vývoj nejde vždy přímým směrem vpřed. V každém oboru se vyskytuje mnoho vývojových tendencí, z nichž jen některé se ukáží jako výhodné, přičemž ty další skončí jako slepé uličky. Nové obory navíc často ani nevědí, která cesta je správná, nejsou zatíženy dřívějšími předsudky a tak se pustí i do úvah, které nám dnes mohou připadat šílené. Letošní sérii letního seriálu TOP 5 zakončíme článkem o raketových palivech, která jsou z ekologického hlediska velmi sporná. Všechny zmíněné sloučeniny ale byly zcela reálně zvažovány jako pohon raketových motorů a jejich projekty se dostaly do různé fáze rozpracovanosti.

Střídání na postu amerických rekordmanů

iss048e057391

Ještě před pár měsíci jsme Vás informovali o tom, že americký astronaut Scott Kelly získal rekord v kategorii kumulativní délky pobytu ve stavu beztíže mezi americkými astronauty. Nyní se ale tabulky opět mění. není to ale žádné překvapení – změna rekordmana se prakticky očekávala už mnoho měsíců. Po Scottu Kellym, který po své roční misi opustil oddíl amerických astronautů přebírá titul ve výše zmíněné kategorii Jeffrey Williams, který včera překonal dosavadní rekord 520 dní. Sám Kelly pak ve středu svému bývalému kolegovi osobně gratuloval k získání prvenství.

Po dvouleté pauze STEREO-B opět komunikuje

512101main_stereo-orig_full

Znáte tu radost, když po dlouhé době objevíte něco, co jste považovali za ztracené? Něco podobného teď zažívají odborníci v NASA. Jejich sonda STEREO-B byla více než dva roky mimo provoz poté, co se odmlčela. Podle oznámení kosmické agentury se ale pozemní síti antén DSN podařilo na začátku týdne zachytit její signál. Několik hodin trvala analýza stavu družice podle posílaných údajů a následně bylo přistoupeno k omezení některých systémů na palubě, což má zajistit zotavení sondy a její návrat do provozu.

ŽIVĚ: Ariane 5 startuje s dvojicí družic Intelsat

VA230 Transfert lanceur en ZL3 le 16-06-2016

Dnes ve 23:55 by měla z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovat nejsilnější evropská raketa – Ariane 5. Jejími pasažéry jsou dvě telekomunikační družice Intelsat. První z nich, Intelsat 33e je druhým zástupcem nové generace Intelsat Epic a jeho úkolem je z místa nad 60. východním poledníkem poskytovat konektivitu a šíření signálu pro oblasti Evropy, Afriky, Středního Východu a přilehlé části Asie. Druhou družicí je Intelsat 36, který se usadí nad rovníkem v místě, kde se kříží s 68,5. poledníkem. Jeho oblast působnosti zahrnuje Jižní Afriku a oblast Indického oceánu. Zatímco výrobcem Intelsatu 33e je společnost Boeing, za Intelsatem 36 stojí firma Space Systems/Loral. V dnešním krátkém článku Vám dáme možnost sledovat celý start živě.

Uspěli jsme v celosvětové konkurenci, říká o českém přístroji Michal Václavík

Přistání návratového pouzdra Bion-M1 (zdroj DLR)

Česká republika se může radovat z dalšího úspěchu. Český přístroj CZENDA určený k přesnému měření kosmického záření poletí na ruské sondě Bion-M2, která by mohla odstartovat v roce 2021. O jak velký přístroj se jedná? Jaké senzory bude používat a co všechno bude potřeba zajistit, než se podívá do vesmíru? Na to všechno jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který stál u zrodu tohoto úspěchu a stále je s ním formou jednání a konferencí propojen. V rozhovoru, který Vám dnes přinášíme bude řeč především o tomto českém přístroji, ale v závěru nakousneme i širší souvislosti zaměřené na pronikání české techniky do kosmického prostoru.

Evropské technologické centrum zve na den otevřených dveří

Open_Day_visitors_in_Erasmus_large

Leckdo by si mohl myslet, že ve střední Evropě není možné navštívit místo, které by bylo nabité kosmonautikou. Opak je ale pravdou. Pokud pomineme nejrůznější muzea a science centra, která se zaměřují i na kosmonautiku, tak si uvědomíme, že Evropská kosmická agentura ESA má svá střediska rozložená po celém kontinentu. Nejznámějším a také největším je technologické středisko ESTEC u nizozemského městečka Noordwijk. A tohle středisko na začátku října opět otevře své dveře všem zájemcům o kosmonautiku a věřte, že je co sledovat.

Skylab – laboratoř na nebesích (7. díl)

Emblém mise SL-3

Ve specifickém oboru, jakým je kosmonautika, není výjimkou, když je start přeložen na pozdější termín. Může se tak stát měsíce před plánovaným startem, ovšem i pár minut nebo dokonce sekund před očekávaným okamžikem vzletu. Důvodů mohou být tisíce, od počasí přes poruchy pozemního vybavení až po problémy s nosičem či jeho nákadem samotným. Ovšem naprostou výjimkou jsou naproti tomu případy, kdy je start přeložen na dřívější datum. Jednou z oněch výjimek byla mise SL-3 – tedy druhý pilotovaný let ke Skylabu. Ještě v době, kdy na stanici pracovala Conradova posádka, probíhala v zákulisí programu jednání právě v tomto duchu. Vedení programu dělal vrásky na čele Parasol, u něhož si nebyl nikdo jist úrovní poškození solárními paprsky. Parasol byl konstruován pouze coby dočasné krátkodobé řešení a nebylo moudré spoléhat na něj příliš dlouho. Podle všech zúčastněných by měl být co nejdříve nahrazen plachtou Marshall sail, na jejíž vylepšené verzi se ve středisku Marshall pracovalo. Druhým důvodem k hlubokému zamyšlení byly pomocné nebo také měřící gyroskopy (tzv. rate gyros). Ty měly snímat úhlové rychlosti stanice a údaje předávat elektronickému mozku Skylabu. Ten v případě nutnosti změnil nastavení hlavních gyroskopů, jež dokázaly měnit polohu stanice v prostoru. Ovšem o věrohodnosti údajů z těchto pomocných gyroskopů začali operátoři pochybovat už v době před příletem první posádky. Gyroskopy umístěné na ATM snášely velmi špatně teplotní výkyvy během snah o záchranu stanice a jevily sklony k přehřívání a „driftu“ tedy pomalému vychylování z dané polohy. V průběhu mise první posádky se problémy s gyroskopy začaly horšit natolik, že nebylo jisté, zda Skylab přežije plánovanou přestávku mezi odletem první posádky a příletem posádky druhé. Přítomnost astronautů a transportní lodi byla klíčová. Po prvních jednáních na konci května bylo 6. června definitivně rozhodnuto o urychlení startu druhé posádky. Mise SL-3 měla nově místo 8. srpna odstartovat 27. července. Později bylo datum upraveno o jeden den na 28. červenec, aby byly zajištěny lepší podmínky pro sblížení a dokování. Jestliže předtím byly přípravy na let SL-3 tradičně hektické, nyní se tempo změnilo na téměř frenetické…

Rusko spekuluje o supertěžké raketě

800px-RD171_ILA2006

Portál novosti-kosmonavtiki přinesl zprávu o ruské snaze o stavbu rakety, jejíž nosnost by začínala na 80 tunách, ale šla by zvýšit na 120 až 160 tun na nízkou oběžnou dráhu. Srdcem rakety se mají stát již existující motory RD-171 (viz náhledový obrázek) na kapalný kyslík a speciální letecký petrolej, které létaly na raketách Zenit. Nejen na prvním, ale ani na druhém stupni by se neměly použít vodíkové motory, přičemž třetí stupeň má být odvozen od těch, které budou létat na raketách Angara. I zde je důvodem snaha o použití již vytvořeného hardwaru a snížení vývojových nákladů. O raketě je zatím jen minimum informací, projekt ještě podle všeho nemá ani název, nedohledal jsem ani plánovaný termín prvního startu. Rusko už dříve o nové supertěžké raketě uvažovalo, před lety se hovořilo i o oživení rakety Eněrgija, ale vždy byl tento projekt po čase bez bližšího upřesnění opuštěn.