Češi pomohli rozlousknout záhadu blesků na Jupiteru

Už od března 1979, kdy kolem Jupiteru prolétla sonda Voyager 1 si vědci lámali hlavu nad původem Jupiterových blesků. O tom, že se na největší planetě naší soustavy blýská, se spekulovalo už několik set let, ale teprve až Voyager 1 tyto úvahy potvrdil. Když malá sonda prolétla kolem obří planety, naměřená data ukázala, že radiové signály související s blesky, nekorespondují s radiovými signály, které blesky vytváří na Zemi. Nyní se na tyto otázky podařilo najít odpovědi. Vznikly totiž dvě studie zaměřené právě na blesky na Jupiteru. Nás může těšit, že u jedné studie hráli prim Češi – Ondřej Santolík a Ivana Kolmašová z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

BepiColombo se připravuje na kosmodromu

V Kourou probíhá několikaměsíční kampaň zaměřená na předstartovní přípravu evropsko-japonské mise BepiColombo. Ještě než celá mise odstartuje ze zdejšího kosmodromu na raketě Ariane 5 a zahájí svou cestu k Merkuru je potřeba udělat hodně práce. Jednotlivé díly – evropská sonda MPO, japonská MMO, sluneční štít a transportní modul dorazily do Jižní Ameriky na přelomu dubna a května. Po příletu na letiště následovala přeprava po silnici do přípravné haly S5, kde byly jednotlivé díly vyjmuty z transportních kontejnerů a mohla začít jejich inspekce. Když se neobjevily žádné problémy, inženýři aktivovali palubní systémy a pustili se do kontrol.

Curiosity hlásí z Marsu objev dalších organických látek

Americké vozítko brázdící povrch Marsu se může pochlubit hned dvěma velmi zajímavými objevy. V prvním případě šlo o stopy důkazů schované v marsovských kamenech, které naznačují, že Mars mohl hostit dávný život. Druhý objev pak souvisí s plynným obalem planety, ve kterém vozítko hledalo náznaky, které by teoreticky mohly souviset s aktuálním životem na Marsu. Náš dnešní článek se na oba zaměří a ukážeme si, jak všestranným průzkumníkem Curiosity, největší laboratoř dopravená na cizí planetu, je.

Vesmírné výzvy – květen 2018

kveten2018 zdroj: nasa.gov

Vesmírné výzvy tentokrát obsahují dokonce šest velkých témat. Měsíc květen byl doslova nabit kosmonautickými události napříč světem. Dočkali jsme se startu nové verze rakety Falcon 9, Block 5. Na cestu k Marsu se vydala sonda InSight. Nosná raketa Antares vynesla zásobovací lod Cygnus OA-9. Američané obývající ISS se vypravili vně stanice. Na oběžnou dráhu se dostaly nové exempláře řady Iridium NEXT a také družice pro přesné měření gravitace, GRACE-FO. K libračnímu bodu L2 soustavy Země – Měsíc zamířila čínská retranslační družice Queqiao, která by nám měla zprostředkovat první přistání sondy na odvrácené straně Měsíce

Rusové chtějí oprášit starý projekt znovupoužitelnosti

Kdo by neznal legendární raketu Eněrgija. Do vesmíru sice letěla jen dvakrát, ale plány původně počítaly s jejím dalším vývojem. Kromě pekelně výkonné varianty Vulkán jsme se měli dočkat i dalších zajímavostí. Souběžně s tradičními urychlovacími bloky probíhal i vývoje jejich pokročilé verze. Bloky označované jako Bajkal navíc měly být znovupoužitelné. Po konci provozu raket Eněrgija se objevily plány na využití systému Bajkal na raketách Angara. Nejnovější informace hovoří o možnosti stavby úplně nové rakety, kde by Bajkal nefiguroval jako urychlovací stupeň, ale rovnou jako hlavní pohonná jednotka.

Přihlášky do Expedice Mars jen do poloviny července

Studentům ve věku 13–18 let skončí 18. července možnost přihlásit se do česko-slovenské soutěže Expedice Mars. Pokud tedy chcete být součástí již 15. ročníku akce, která popularizuje vědu a podporuje nadané děti a studenty v jejich zájmu o vědu, měli byste si pospíšit. Je totiž o co stát. V rámci akce dojde kromě jiného i k vypuštění stratosférického balónu, který ponese experimenty vytvořené samotnými soutěžícími. Pokud se dostanete až do finále, čeká na Vás exkurze ve středisku Evropské kosmické agentury a na pět nejlepších čeká 100 hodin dlouhý simulovaný let na Mars. „Soutěžící prochází velmi náročnou přípravou, potřebujeme mít jistotu, že si závěrečná posádka bude rozumět a dokáže spolu vydržet celých 100 hodin na velmi malém prostoru, téměř bez kontaktu s venkovním světem,“ říká velitel simulace Jan Jurica.

Evropský vytrvalec stále zkoumá Mars

Evropská sonda Mars Express

Druhého června uplynulo již 15 let od chvíle, kdy se z kosmodromu Bajkonur odlepila raketa Sojuz-FG s horním stupněm Fregat. Začala tak pozoruhodná cesta evropské sondy Mars Express, která o několik měsíců později dorazila ke svému cíli. Během své služby se stala jednou z nejúspěšnějších misí, jaké kdy u Marsu probíhaly. Na připomínku tohoto výročí ESA představila  pořídila úchvatný snímek Rudé planety, na kterém pokrývá jednu z nejzajímavějších částí Marsu a který sahá od jednoho obzoru k druhému. Fotka oblasti Tharsis zároveň krásně ukazuje možnosti, jakými sonda disponuje.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz vynese Rusa, Američanku a Němce

Sergej Prokopjev, Serena Auñón-Chancellor a Alexander Gerst – taková je posádka kosmické lodi Sojuz MS-09, která se na svou cestu k ISS vydá již zítra po poledni. Tato posádka je zajímavá hned z několika hledisek – třeba už jen tím, že je v ní žena, nebo tím, že dva ze tří členů posádky letí do vesmíru poprvé. Z hlediska Evropanů je však asi nejatraktivnější to, že se německý astronaut Alexander Gerst dostane do vesmíru již podruhé a navíc bude během své kosmické mise velet celé ISS. Rádi bychom Vás tedy pozvali ke sledování tohoto startu živě a s českým komentářem.

Probuzení New Horizons je tu!

Vše je připraveno k tomu, aby sonda New Horizons v nejbližších hodinách opustila hibernaci a začala se chystat na průlet kolem objektu 2014 MU69, kterému se přezdívá Ultima Thule. Tento objekt Kuiperova pásu by se měl dočkat své návštěvy na samotném začátku roku 2019 – hned v prvních hodinách 1. ledna příštího roku. Pro sondu New Horizons půjde o již druhý zápis do historických tabulek – v roce 2015 totiž jako první umělé těleso v historii prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet kolem Ultima Thule přinese i nový rekord v kategorii „průlet kolem nejvzdálenějšího objektu v historii“.

Alexander Gerst míří za nové horizonty

thumbnail

Již zítra se z kazašského kosmodromu Bajkonur vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici německý astronaut Alexander Gerst. Z nejnovějšího výběru evropských astronautů z roku 2009 se tak stane prvním, který se dočká své druhé mise. Do vesmíru se vrátí po pouhých 3 letech a 209 dnech. V roce 2014 byl na ISS členem Expedic 40 a 41 a podnikl jeden výstup do volného prostoru. Nyní nadešel čas pro jeho návrat. A nebude to návrat ledajaký! Alexander Gerst totiž bude velet Expedici 57. Po belgickém astronautovi Frankovi de Winne se tak stane teprve druhým evropským velitelem ISS. Člen Evropské kosmické agentury tak na stanici bude velet po devíti letech. Podívejme se, co to pro Alexandra Gersta znamená a čím je pro něj překračování horizontů.