Webb – Einsteinův prstenec

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má velmi širokou paletu cílů. Od výzkumu těles Sluneční soustavy, přes exoplanety až po hvězdy. Jedním z pilířů činnosti tohoto předního teleskopu je ale také výzkum galaxií. A to opět všech možných tvarů i vzdáleností, od trpasličích objektů v sousedství Mléčné dráhy, jako jsou ona slavná Magellanova mračna, po extrémně vzdálené galaxie z počátku existence vesmíru, jako je třeba GLASS-z12, dosud nejvzdálenější potvrzená galaxie. My se dnes podíváme na jedno pozorování galaxie, která je od nás velmi daleko, přece jen však ne tak daleko jako ony rekordní objekty. A když mluvím o jedné galaxii, za chvíli též zjistíme, že jde vlastně o galaxie dvě.

Zkoušky testovací Ariane 6 končí

Zástupci firmy Ariane Group i agentur ESA a CNES úspěšně 30. ledna dokončili zkoušky odpojování a odtažení kryogenních přívodních systémů nové vzletové rampy pro Ariane 6. Tato činnost značí začátek demontáže zkušebního modelu Ariane 6, který nyní uvolní místo pro první start. Fáze kombinovaných testů s využitím pohonných látek je nyní ukončena a nová evropská raketa je na cestě ke svému premiérovému startu. Testovací model, který se nachází na rampě kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, měří na výšku 62 metrů. V zásadě je stejný jako produkční model Ariane 6, který odsud snad již relativně brzy odstartuje. Rozdíl je v zásadě pouze v pomocných urychlovacích stupních, které nejsou certifikovány pro to, aby byly součástí letového exempláře.

Na ISS dorazila první 3D tiskárna na kov

V rámci zásobovací mise lodi Cygnus NG-20 se na oběžnou dráhu vydala 3D tiskárna pracující nikoliv s plastem, ale kovem. Za tímto v kosmonautice prvním krokem svého druhu, stojí Evropská kosmická agentura ESA. „Tato nová 3D tiskárna kovových dílů představuje světové prvenství. Přichází v čase rostoucího zájmu o výrobu v kosmickém prostředí,“ vysvětluje Rob Postema z ESA a dodává: „3D tiskárny na bázi polymerů se již na oběžnou dráhu dostaly a na palubě ISS se používají. Plastový materiál se v tiskové hlavě ohřívá a poté je uložen na požadované místo, čímž vrstvu po vrstvě vzniká požadovaný tvar. 3D tisk kovu představuje větší technologickou výzvu, protože pracuje s mnohem vyššími teplotami a kov se taví pomocí laseru. Kvůli tomu je potřeba zajistit bezpečí posádky i stanice samotné, ačkoliv možnosti údržby jsou vlemi omezené. Pokud však projekt uspěje, mohly by pevnost, vodivost a tuhost kovu poslat kosmický 3D tisk na novou úroveň.“

Vesmírné výzvy – Leden 2024

VV_2024_01

Začátek roku byl doslova napěchovaný kosmonautickými událostmi. Proto lednové Vesmírné výzvy atakují téměř hodinu. Zde je rychlý přehled témat, která jsou zpracována v reportážích: přistání landeru SLIM na Měsíci, start první rakety Vulcan a problémy landeru Peregrine, konec marsovského vrtulníku Ingenuity, odklady misí Artemis, otevření pouzdra se vzorky sondy OSIRIS-REx, start mise Cygnus NG-20 na Falconu 9, starty indické kosmické observatoře XPoSat, čínsko-evropské observatoře Einstein Probe, družice Ovzon-3 nebo rakety Gravity-1 a odlet nákladní lodi Tianzhou 6 a přílet Tianzhou 7. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Arno Allan Penzias (1933 – 2024)

Svět fyziky zasáhla 22. ledna letošního roku nesmírně smutná zpráva. Ve věku 90 let nás navždy opustil vynikající americký kosmolog, astronom a fyzik Arno Allan Penzias, držitel Nobelovy ceny pro rok 1978. Jeho výzkum byl mimořádně důležitý z hlediska fyzik, avšak velmi ovlivnil i kosmonautiku. V zásadě to byl totiž právě Penzias, kdo umožnil existenci sond COBE, WMAP, Planck nebo budoucí LiteBIRD. Proto se domnívám, že je zcela na místě si tohoto jednoho z nejvýznačnějších kosmologů 20. století připomenout i na našem webu.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus NG-20 přilétá k ISS

30. ledna byla nákladní kosmická loď Cygnus dopravena na oběžnou dráhu raketou Falcon 9, poslední lednový den strávila prováděním manévrů, které ji mají donést k Mezinárodní kosmické stanici. 1. února okolo 12:20 našeho času by mohla být tato loď zachycena staničním manipulátorem Canadarm 2, aby mohlo dojít k jejímu připojení k ISS. Proces zachycení si nechceme nechat ujít a proto Vás zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Jak sonda LRO zaměřila laserem indický lunární lander

Družice LRO

Vůbec poprvé se u Měsíce podařilo vyslat z americké sondy laserový puls, který zasáhl zařízení o velikosti sušenky na indickém landeru Vikram, který pobývá na povrchu Měsíce. Tento úspěšný experiment otevírá dveře k novému stylu přesné lokalizace cílů na povrchu Měsíce. 12. prosince 2023 ve 21:00 SEČ zamířila americká sonda LRO svůj laserový výškoměr směrem k landeru Vikram, který pobývá u kráteru Manzinus v širším okolí jižního pólu Měsíce. Obě tělesa v okamžiku vyslání signálu dělilo zhruba 100 kilometrů. Poté, co sonda LRO zachytila světlo, které se odrazilo od amerického koutového odražeče na Vikramu, odborníci z NASA věděli, že jejich metoda konečně funguje.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon poprvé vynáší Cygnus

Jak bohužel všichni víme, tak válka na Ukrajině se promítla do všech oborů a to i do kosmonautiky. Raketa Antares 230+, která dlouhá léta sloužila k vynášení kosmických lodí Cygnus, je nyní kvůli zlikvidování výrobních závodů právě na území Ukrajiny vyřazena z provozu. Ve vývoji již je její nástupce a to Antares 300, do jejíhož prvního startu ovšem chybí minimálně rok. Jelikož je třeba stále pokračovat ve vynášení lodí Cygnus, které dopravují zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici, podepsala firma Northrop Grumman kontrakt se SpaceX na vynesení tří lodí Cygnus na Falconu 9 a právě dnes má proběhnout první start.

Je pod povrchem u rovníku Marsu voda?

Mars Express

Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení. Získané poznatky naznačují, že by se několik kilometrů pod povrchem mohly táhnout vrstvy vodního ledu. Šlo by o největší množství vody, jaké kdy bylo nalezeno v této části planety. Před 15 lety studovala sonda Mars Express oblast označovanou jako MFF (Medusae Fossae Formation) a odhalila zde docela masivní ložiska až do hloubky 2,5 kilometru. T těchto prvotních pozorování nebylo jasné, čím jsou tato ložiska tvořena, ovšem aktuální průzkum nyní přinesl odpověď.

Testy lunárních skafandrů

V programu Artemis chce agentura NASA přistát s astronauty na Měsíci už při misi Artemis III, čímž položí základ pro budoucí dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci. Až lidé vykonají první kroky v okolí jižního pólu Měsíce, budou mít na sobě skafandry vyvinuté firmou Axiom Space. Od chvíle, kdy NASA vybrala tuto firmu, aby dodala skafandry a související systémy pro misi Artemis III, se Axiom Space daří pokračovat ve vývoji a testování těchto speciálních obleků. Na konci roku 2023 zástupci agentury NASA a firmy Axiom Space oblékli skafandry nové generace, aby je mohli otestovat na Johnsonově středisku v Houstonu. Tady pak provedli celou řadu zkoušek pohyblivosti při činnostech, které budou astronauti provádět při výstupech na lunární povrch – jde třeba o sehnutí se za účelem odběru vzorků s využitím speciálních geologických nástrojů.