SLEDUJEME: Nouzové přistání pilotovaného Sojuzu

Start kosmické lodi Sojuz MS-10 musel být přerušen kvůli blíže neupřesněné závadě nosné rakety. Loď i s dvoučlennou posádkou přešla na balistický návrat. Nick Hague a Alexej Ovčinin v křeslech kosmické lodi by při balistickém vstupu do atmosféry zažili neřízený návrat a přetížení několika G – výrazně vyšší než při běžném návratovém profilu. Podle dostupných informací by měla být posádka v pořádku. V tomto článku najdete psaný přenos, který bude přinášet aktuální informace o průběhu celé mimořádné situace. 

I druhý Voyager míří do mezihvězdného prostoru

Když v září 2013 NASA potvrdila, že sonda Voyager 1 jako první lidmi vyrobený objekt vstoupila do mezihvězdného prostoru, šlo o velkou událost, protože ještě žádná sonda v historii neměla možnost tuto oblast zkoumat. Všichni ale věděli, že pokud se nestane nic nečekaného, za pár let se do potřebné vzdálenosti od Slunce dostane i druhá aktivní sonda – Voyager 2, která letí o „kousek“ za ní. Aktuální měření ukazují, že tato chvíle je již prakticky za dveřmi. Sonda se již pohybuje v oblasti, kterou můžeme považovat za hraniční.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz vynese dvoučlennou posádku

Kosmické lodě Sojuz jsou vybaveny třemi sedačkami a v drtivé většině případů proto vynáší tříčlennou posádku. Ovšem neplatí to vždy a zítra bychom měli takový výjimečný start zažít. Do kabiny lodi Sojuz MS-10 totiž usednou jen dva muži – Američan Nick Hague a Rus Alexej Ovčinin. Raketa již stojí na startovní rampě kosmodromu Bajkonur a startu zítra dopoledne nestojí nic v cestě. Budeme tedy rádi, když si náš přenos pustíte. Sice je to v době, kdy jsou lidé většinou v práci či ve škole, ale i tak se už na přenos těšíme!

Čína vynesla další dvě snímkovací družice

Čína včera provedla již svůj 27. start letošního roku, když z rampy 94 na startovním komplexu 34 kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Dlouhý pochod 2C. Jejím nákladem byly dvě družice Yaogan Weixing-32, které tvoří první díl z plánované větší sítě družic, o které se má starat čínské ministerstvo zemědělství. Úkolem těchto družic by podle všeho měl být specifický druh dálkového průzkumu Země. Podle oficiálního prohlášení „družice vstoupily na plánované oběžné dráhy a jejich úkolem bude průzkum elektromagnetických vlastností a s tím spojené technologické zkoušky.“ Je pravdou, že v minulosti dostávaly družice generické označení Yaogan Weixing (číslo série) z jediného důvodu – tím bylo jakési skrytí jejich vojenské podstaty. Svým způsobem tedy můžeme v mnoha případech (čest výjimkám) považovat označení Yaogan za jakýsi ekvivalent sovětského označení Kosmos.

Velké změny našich pořadů o kosmonautice

Vážení čtenáři, v posledních dnech jsem od mnoha lidí dostal spoustu otázek, které jsou spojeny s výrobou pořadů o kosmonautice. Odpovědi na tyto otázky zajímají mnoho lidí, ale celá věc je velmi rozsáhlá a při reakci se musím omezit jen na sdělení toho hlavního. Z těchto důvodů jsem se rozhodl sepsat tento článek, který má za úkol komplexně zhodnotit realizované i chystané změny v produkci našich videí o kosmonautice. Změny to jsou opravdu velké, ale myslím si, že čtenáři / diváci budou ve výsledku spokojeni, protože právě na přínos pro diváky jsem kladl při rozhodování o dalších krocích velký význam.

Vesmírné výzvy – září 2018

BFS u Měsíce zdroj:arstechnica.net

Už se pomalu stalo tradicí, že Vesmírné výzvy nabízejí pět velkých reportáží. Ani září nebude výjimkou. A co nás tedy čeká? V úvodu to bude start mise ICESat-II, pak výsadek dvou modulů na asteroid Ryugu a další start, tentokrát zásobovací lodě HTV-7. Turistu, který obletí v lodi BFS Měsíc si představíme v předposlední reportáži a nakonec se podíváme na start mise Telstar 18V.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (5)

Vizualizace ITS na Enceladu.

Dnešním článkem uzavřeme pětidílný seriál věnovaný překladu obřího článku, který vyšel na webu nasaspaceflight. Několik měsíců jej tvořili specialisté z tamní uzavřené sekce L2 a výsledkem je mimořádně detailní průřez postupným vývojem nově vyvíjené rakety od SpaceX. Minulý týden jsme se věnovali první oficiálně představené verzi a dnes se posuneme ještě blíže k současnosti. Ale pozor, jelikož chceme tento článek pojmout jak překlad originálu, nebudou v něm obsaženy ty nejnovější informace. S technickými změnami Vás seznámíme v jiném, samostatném článku.

České dotyky vesmíru – Frank Malina

Česká republika nemá svou vlastní kosmickou agenturu, své vlastní nosiče a (až na čestné výjimky) ani své satelity. V době RVHP jsme měli svého kosmonauta a máme krajanskou vesmírnou komunitu – někteří američtí astronauté měli české předky (nebo manželku Indíru). Již 10 let jsme členy ESA a malým dílem se podílíme na její činnosti. Některá naše pracoviště dodávají komponenty pro přípravu řady sond. V tomto článku se zmíním o jednom krajanovi, o kterém toho v obecném povědomí moc nevíme, a který se ve své době podstatným způsobem vesmíru dotkl.

Uplynulo 90 let od prvního letu raketového letadla

Téměř vše v historii lidstva začíná postupným vývojem, a proto někdy bývá velmi těžké označit či určit jednoznačný počátek. Podobné je to i s kosmonautikou a raketovou technikou. Když však nahlédneme do historie a budeme pečlivě hledat nějaký skutečný moment prvního praktického využití raket v letectví, tak to bude zřejmě legendární let raketové „kachny“. Letos od tohoto památného dne uplynulo již 90. let a my si nejen tuto událost v následujících řádcích připomeneme.

ŽIVĚ A ČESKY: První přistání Falconu v Kalifornii

SpaceX už dokázala přistát na pevnině 11×, ale vždy to bylo na východním pobřeží, tedy na Floridě. Všechny dosavadní starty ze západního pobřeží proto přistání prvního stupně neobsahovaly vůbec, nebo se přistávalo na mořskou plošinu. Tomu by ale měl být konec. Zítra ráno bychom se měli dočkat historicky prvního pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9 na Vandenbergově základně. Start samotný má za úkol vynést argentinskou radarovou družici a ve hře by mohla být i loď zachytávající aerodynamický kryt. Máme se rozhodně na co těšit!