Zopakujte si setkání s Davidem Pavlíkem

18. října jsme společně s portálem elonx.cz uspořádali v budově ČVUT FEL v Praze neformální setkání fanoušků SpaceX. V jeho rámci jsme zájemcům zprostředkovali rozhovor s jediným Čechem, který pracuje ve SpaceX. Velkým překvapením bylo, že Davida Pavlíka doplnil i Otto Fabri, který mohl přispět osobními zkušenostmi, které nasbíral během práce pro firmu Tesla motors a Faraday future. Diskuse se točila nejen kolem SpaceX, ale i celkově kolem rozdílu mezi českým a americkým pracovním prostředním, přičemž oba hosté sdělili i své osobní tipy pro všechny, kdo by se v Silicon Valley chtěli prosadit.

Nový teleskop je moc drahý – ořeže se věda?

Týmy, které projektují teleskop WFIRST (Wide-Field Infrared Survey Telescope), dostaly od NASA jasný příkaz – dalekohled, který se má po startu v polovině dvacátých let zařadit mezi vlajkové lodě astronomie a který je určen ke studiu temné energie a exoplanet, bude muset být upraven, aby se náklady udržely pod 3,2 miliardami dolarů. Nejjednodušší je bohužel ořezat vědeckou část projektu. NASA má bohužel s navyšováním rozpočtu čerstvé zkušenosti s Dalekohledem Jamese Webba, který v řadě astronomických vlajkových lodí předchází WFIRST (má startovat v roce 2019) a agentura nechce tuto zkušenost opakovat i u dalšího projektu, který se zatím jen navrhuje.

Češi vyrobí 600 tun těžký díl pro rampu Ariane 6

Odborný server konstrukce.cz přinesl velmi potěšující informaci – německá firma MT-Mechatronics získala zakázku na výrobu velmi důležitého prvku pro starty nových evropských raket Ariane 6 a předala jej své dceřinné firmě MCE Slaný. Konkrétně se bude jednat o 600 tun těžký deflektor s rozměry 16 × 16 × 9 m, přičemž i s náhradními díly firma dodá celkem 800 tun materiálu. Deflektor uložený 25 metrů pod úrovní rampy bude částečně svařovaný a částečně šroubovaný, takže bude možné snadno vyměnit díly krycího pláště, který bude vystaven náročným podmínkám.

Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS

Americká kosmická agentura dokončila třídenní setkání Technical Interchange Meeting věnované blížící se misi Europa Clipper, která se řadí mezi vlajkové lodě vědeckého výzkumu. Sonda má startovat jako první vědecký náklad na raketě Space Launch System (SLS) ne dříve než 4. června 2022. Datum je však s velkým otazníkem, protože závisí na dokončení úprav mobilní odpalovací plošiny. Na první pohled spolu obě věci nemusí souviset, proto se článek na webu nasaspaceflight pokusil přinést kompletní průřez minulými i nadcházejícími roky, aby mohli čtenáři důkladněji proniknout do tématu.

Když byl Sentinel 5P ještě na pevné zemi …

Družice Sentinel 5P krouží od 13. října kolem země po polární dráze, ale my se dnes vrátíme o několik týdnů zpět. Evropská kosmická agentura totiž představila velmi povedené tři a půl minuty dlouhé video, které ukazuje, jak probíhala příprava této vědecké družice na ruském kosmodromu Pleseck. Těšit se můžete na mnoho atraktivních (často časosběrných) záběrů, díky kterým uvidíte usazování družice na horní stupeň, instalaci aerodynamického krytu, polepů s logem mise, ale i vývoz na startovní rampu a integraci s nosičem. Vše je korunováno odsunem servisní věže a startem.

Kosmotýdeník 268 (30.10. – 5.11.)

Start Falconu 9 a start rakety Minotaur C. To byly dvě hlavní kosmonautické události uplynulého týdne. My se však v Kosmotýdeníku podíváme i na další. V hlavním tématu se zaměříme na výzkum krevelu na Marsu a na to, jaké metody k průzkumu používá vozítko Curiosity. Podíváme se také na testování nouzového opuštění lodi Orion, kdyby v ní (nebo v okolí) začalo hořet. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Zažijte Mars!

V lednu 2015 vydal kolega Tomáš Kohout článek pojmenovaný Vědci jako hologramy na Marsu, ve kterém popisuje novou metodu výzkumu rudé planety. Ze snímků pořízených roverem Curiosity se složil trojrozměrný virtuální prostor, kterým mohli vědci s brýlemi pro virtuální realitu procházet a prozkoumávat okolí vozítka. Kolega tehdy článek zakončil větou: „Díky tomu, že brýle budou i pro širokou veřejnost, je velmi pravděpodobné, že podobnou vycházku nejen po Marsu si budeme moci užít i my.“ A ta chvíle je tu, přichází projekt Access Mars! Ale pozor, je to ještě lepší – k procházce totiž brýle nepotřebujete – stačí vám běžný počítač s přístupem k internetu, nebo mobilní telefon.

Rosetta měla štěstí na zajímavý výtrysk

Od konce mimořádně úspěšné evropské mise Rosetta už uplynul více než rok, ale data, která tento průzkumník nasbíral během několik let dlouhého obíhání kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Nejnovější publikovaná zpráva se věnuje situaci z loňského roku, kdy evropská sonda sledovala doslova prachovou fontánu. Vědci si už delší dobu kladou otázku, co vyvolalo a pohánělo tento jev? Aktuálně se odborníci přiklání k tomu, že mechanismus byl poháněn v nitra jádra – možná došlo k uvolnění dávných dutin s plynem nebo podpovrchovým ledem. Bylo 3. července roku 2016 a do konce mise Rosetty zbývalo ještě několik měsíců a kometa se již vzdalovala od Slunce, od kterého byla půl miliardy kilometrů daleko.

Vesmírné výzvy – říjen 2017

EVA Joe Acaba zdroj:spaceflightinsider.com

Říjen 2017 byl ve znamení kanonády od SpaceX. Užít v přímých přenosech jsme si mohli rovnou tři starty raket Falcon 9. Přistání prvních stupnů rozhodně nemohlo chybět. Co se týče startů raket, činila se i ruská státní agentura. Z kosmodromu Pleseck vynesla raketa Rokot evropskou družici Sentinel 5P. Raketa Sojuz si to na oběžnou dráhu zamířila prozměnu z Bajkonuru. Pod svým aerodynamickým krytem nesla zásobovací loď Progress, která po oddělení od horního stupně začala stíhat ISS. Na Mezinárodní kosmické stanici se mezitím celý říjen „netrhly dveře“ přechodové komory v americkém segmentu. Hned třikrát se astronauti vydali ve skafandrech EMU vně svého kosmického příbytku.

23 očí pro nový marsovský rover

Vizualizace Mars rover 2020

Technologický pokrok můžeme sledovat v různých směrech a jedním z nich je i to, jakými kamerami jsou vybaveni průzkumníci Marsu. Když před 20 lety dosedla na rudou planetu sonda Mars Pathfinder s prvním vozítkem Sojourner, posílala na Zemi snímky z pěti kamer. Dva přitom byly umístěné na landeru a samotné vozítko mělo pouze tři kamery. Od té doby se zvyšoval nejen počet kamer, ale i jejich rozlišení. Stejně jako v případě elektroniky, které je v našich mobilech se i kosmické kamery zmenšovaly a přitom zlepšovaly. Dvojčata Spirit a Opportunity už disponovaly deseti kamerami a rover Curiosity jich má 17. A tento trend bude pokračovat i u nejbližšího pohyblivého průzkumníka Marsu – roveru 2020.