Hlídač jaderných explozí poletí na Atlasu V

Družice schopná detekovat jaderné výbuchy poletí společně s několika dalšími experimenty přímo na geostacionární dráhu ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. O start v červnu 2019 se postará nejsilnější verze rakety Atlas V – americké letectvo před několika dny rozhodlo o tom, že využije právě služeb firmy United Launch Alliance. Ke slovu se tak dostane relativně málo využívaná verze osazená pěti pomocnými urychlovacími bloky a pětimetrovým aerodynamickým krytem, která zatím absolvovala jen sedm startů, přičemž Atlas V už má za sebou 71 misí.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 čeká na druhou šanci

Včerejší pokus o start soukromé rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Intelsat 35e byl zastaven devět sekund před zážehem motorů kvůli chybě na navigačním a orientačním systému ve druhém stupni rakety. Startovní okno trvalo jen 59 minut a proto nebyl čas na krátký odklad – start se tedy posunul o 24 hodin a tak si i v noci z pondělí na úterý užijeme ponocování. Tento start sice nebude ozdoben přistáním prvního stupně, ale i tak může SpaceX přinést dva rekordy.

Cesta k Exploration Mission 1 (Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2017)

Přípravy na třítýdenní let kosmické lodi Orion na vysokou oběžnou dráhu Měsíce prošly od poslední rekapitulace dalším zajímavým vývojem. Hned v dubnu uznal šéf programu pilotovaných letů NASA William Gerstenmaier, že cílové datum startu mise EM-1 v listopadu 2018 je nedosažitelný. Novým interním termínem pro startovní připravenost je nyní nejdříve srpen 2019, přičemž aktualizovaný časový harmonogram prací by měl být zveřejněn za šest týdnů. Varianta změny mise na pilotovanou, na které tým NASA pracoval po dobu necelých tří měsíců, byla v květnu zamítnuta. Zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot nazval studii „fascinujícím cvičením“, které ukázalo, že by bylo technicky možné vyslat při této misi dvoučlennou posádku za předpokladu zkrácení délky letu na třetinu a pasivního obletu Měsíce na dráze volného návratu. Jedním z rozhodujících důvodů pro zamítnutí však byly vysoké dodatečné náklady ve výši 600 – 900 milionů dolarů, jejichž zajištění není zaručeno. Dalším důvodem byl negativní časový dopad na další mise vzhledem k nutnosti posunutí startu EM-1 až na rok 2020. Podle oficiálního zdůvodnění byl vzhledem k těmto zvýšeným nejistotám, nikoli pro nemožnost či rizika samotného letu, stávající nepilotovaný plán mise vyhodnocen jako správný k realizaci.

ŽIVĚ A ČESKY: Do třetice Falconů za deset dní

23. června BulgariaSat-1 z Floridy, o dva dny později Iridium Next 2 z Kalifonie … a týden později Intelsat 35e – to je stručný souhrn startů, které na nás SpaceX nahrnula. Oba dva starty, které máme v živé paměti byly něčím zajímavé – viděli jsme druhé opakované použití prvního stupně, nebo nová roštová kormidla. Intelsat 35e by tak mohl vypadat jako chudý příbuzný – nebude se totiž přistávat. Ale ve hře je hned několik rekordů v historii SpaceX – kromě nejkratšího rozestupu mezi starty z jedné rampy jde i o nejtěžší náklad dopravený Falconem 9 na dráhu přechodovou ke geostacionární.

AKTUÁLNĚ: Těžká čínská raketa selhala

Ačkoliv čínská média krátce po startu rakety Dlouhý pochod 5 oznámila, že mise byla úspěšná, nebylo to tak. Aktuální informace říkají, že start nebyl úspěšný. Dosavadní analýza dat ukazuje, že centrální stupeň se od stupně druhého oddělil o téměř 100 sekund později, než měl a raketa začala ztrácet výšku. Druhý stupeň měl hořet 4 minuty a 48 sekund, ale ve skutečnosti hořel jen tři minuty a 15 sekund. Společně s pozdním oddělením centrálního stupně to byla smrtící kombinace. Mise tak bohužel nedosáhla parkovací dráhy.

Kosmotýdeník 250 (26. 6. – 2. 7.)

Po 250 týdnů se každou neděli setkáváte na našem serveru s Kosmotýdeníkem – pravidelným souhrnem týdenních událostí, které se týkají kosmonautiky. Tak to bude i tuto neděli. Dnes se podíváme na to, jak Donald Trump založil staronovou Národní radu pro kosmonautiku. Co tento krok může znamenat a jak to vypadá s administrátorem NASA? Podíváme se také na nadcházející starty, prohlédneme si stupně od SpaceX, které se vrátily z úspěšných přistání. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přejeme vám hezké čtení a pěknou neděli.

Technologické srdce ESA otevře své brány

Tak jako každý rok se i letos na začátku října uskuteční den otevřených dveří v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v Nizozemí. Na návštěvníky tu budou jako vždy čekat zajímavé exponáty – od propracovaných modelů nejrůznějších sond ve všech možných měřítkách, přes stánky jednotlivých misí, kde se člověk může zeptat přímo odborníků, kteří na daném projektu pracují až po životní zážitky. Každý rok je totiž součástí dne otevřených dveří i exkurze do čistých místností, kdy můžete přes sklo spatřit skutečný hardware, který poletí do vesmíru. My jsme měli v minulých letech to štěstí, že jsme viděli třeba jednotlivé díly projektu BepiColombo, nebo družici Sentinel 2B. Po areálu se také pohybují astronauti, se kterými se člověk může vyfotit.

Vstříc třetímu Falconu za deset dní

SpaceX umí překvapit. Když už jsme si začali zvykat na víceméně stabilní frekvenci jednoho startu za čtrnáct dní, přišel vložený start s družicemi iridium Next z Vandenbergovy základny. Náhoda tomu chtěla, že dva starty od sebe dělilo pouze padesát hodin, ale dalo se to chápat – každý start proběhl z jiné rampy na opačném pobřeží USA. Nyní ale přichází nečekané překvapení – na Floridě se chystá další start Falconu 9, ke kterému má dojít za méně než deset dní po posledním startu z této rampy. Pokud se to podaří, bude to další rekord – nejen v historii SpaceX, ale i celé rampy 39A!

Ukládání teleskopu do vakuové komory

Vím, psali jsme o tom už několikrát – Dalekohled Jamese Webba byl uložen do vakuové komory na Johnsonově středisku, kde podstoupí vakuové a termální zkoušky napodobující podmínky ve vesmíru. Jenže prostě nemůžeme odolat a musíme o tom opět informovat. Objevilo se totiž video, které celý proces detailně ukazuje. Kromě toho, že můžeme vidět obrovské množství detailů, které ukazují komplexnost celého systému se nám v plné kráse ukáže to, jak obrovská je optická sestava JWST i to, jaké rozměry má ona vakuová komora. Člověk může stokrát číst, že průměr zrcadla je šest a půl metru, nebo že se v téhle komoře testoval hardware pro projekt Apollo, ale po zhlédnutí videa většina z nás bude muset rukou přitlačit spodní čelist zpátky k horní. Je to opravdu mimořádná podívaná.

LISA Pathfinder dnes uzavře svou misi

Po šestnácti měsících vědeckého provozu ukončí demonstrátor LISA Pathfinder 30. června svou jedinečnou misi. A to už je více než podstatný důvod k tomu, abychom si její výkony představili detailněji. Tahle na první pohled nenápadná sonda nemá žádné kamery, kterými by si zasloužila prestižní místo na obálkách vědeckých časopisů, skrz které vede cesta k povědomí veřejnosti. Její přínos je ale přesto ohromný. Pomohla totiž učinit první krůčky k budoucí velké kosmické observatoři gravitačních vln, o které jsme nedávno psali.