Ukrajinský Cyklon odstartuje z Kanady

Rakety Cyklon patří mezi poměrně málo známé nosiče. Technicky patří do rodiny R-36 a zatím poslední verzí byl Cyklon-3, který létal z kosmodromu Pleseck mezi roky 1977 a 2009. Nyní ale přichází nová verze označovaná jako Cyklon-4M, která cílí na komerční trh. Kanadská společnost Maritime Launch Services (MLS) před pár dny oznámila, že v kanadské provincii Nové Skotsko vybuduje odpalovací rampu pro ukrajinské rakety Cyklon-4M. Cíl není skromný – stát se členem mezinárodního trhu nosných raket se zaměřením na středně těžké náklady mířící na nízkou oběžnou dráhu.

ŽIVĚ A ČESKY: Beznohý Falcon dostává druhou možnost

Raketa Falcon 9 měla podle původního plánu startovat už v úterý, ale počasí udělalo čáru přes rozpočet. Konkrétně byly problémy se silným větrem a i když se při startu s družicí EchoStar 23 nabízí dvě a půlhodiny dlouhé startovní okno, SpaceX svůj pokus odpískala už několik desítek minut před startem. Náhradní termín tohoto startu byl stanoven na čtvrteční ráno a proto i my přinášíme článek, ve kterém můžete tento start, při kterém první stupeň nebude přistávat, sledovat živě a česky.

Pohled pod kůži: Juno (konstrukce)

Po delší době opět přichází nový díl našeho nepravidelného seriálu Pohled pod kůži, který se snaží maximálně rozebírat technologické řešení konstrukce nejrůznějších kosmických sond. Každému kosmickému průzkumníkovi věnujeme několik dílů, přičemž v každém se věnujeme jiné části. Dnes otevíráme kapitolu nové sondy. Řeč bude o nejnovějším průzkumníkovi Jupitera, americké sondě Juno. A jak už je v našem seriálu zvykem, začneme základními informacemi o samotné konstrukci hlavních systémů sondy. V příštím díle nás bude čekat přístrojové vybavení.

Enceladus má další záhadu

Saturnův ledový měsíc Enceladus připravil badatelům další nečekané překvapení. Analýza dat ze sondy Cassini umožnila vznik nové studie, která vyšla ve vědeckém magazínu Nature Astronomy. Tato studie ukazuje, že jižní pól Enceladu je pár metrů pod povrchem teplejší, než jak naznačovaly dosavadní modely. Z dřívějších pozorování už víme, že se pod ledovou krustou na jižním pólu nachází podpovrchový oceán kapalné vody. Ten by neměl být globální jako na jupiterově Europě, ale izolovaný v oblasti jižního pólu. Vědci nyní spekulují, že by spolu oba objevy mohly nějak souviset. Nabízí se myšlenka, že by se tento zásobník vody mohl nacházet jen pár kilometrů pod povrchem, tedy mnohem blíže, než se dříve předpokládalo.

Sága jménem Saljut – 5. díl

OPS-2/Saljut 3 na rampě

Na východě se nesměle začínaly ukazovat první náznaky svítání, ale zatím ještě nad kazašskou stepí držela vládu noc. Uprostřed pustiny by však případný náhodný divák spatřil jasně osvětlené místo, jemuž vévodil vysoký stroj připomínající tužku. Nezaměnitelné kontury rakety Proton-K byly osvětleny oslňujícími reflektory. Obslužné plošiny a celá startovní rampa č. 81 byly liduprázdné. Nic nenasvědčovalo tomu, že se zde ještě před několika desítkami minut odehrával zápas lidí s technikou: specialisté celou noc pracovali na odstranění problémů v elektrickém systému, propojujícím nosič s jeho nákladem. Nyní bylo vše v pořádku a odtikávaly poslední sekundy před startem. Byl 26. červen 1974, přesně 3:38:00 místního času (1:38:00 moskevského času), když Proton ožil. Pomalu se vydal vzhůru, aby na určenou dráhu donesl nový přístav pro připravené posádky – stanici OPS-2, druhý stroj oficiálně neexistujícího programu Almaz. Proton-K splnil svou úlohu a po několika minutách byla stanice na určené orbitě. Rozvinula své antény a křídla slunečních baterií a poté, co byly provedeny prvotní prověrky jejích systémů bylo oznámeno světu, že Sovětský svaz vypustil novou stanici programu Saljut. Stroj dostal oficiální označení Saljut 3. Pokud by si ji však někdo mohl na orbitu prohlédnout zblízka, zjistil by, že na trupu její oficiální jméno opět není napsáno. Averze Čelomějových lidí vůči programu, který jim před pěti lety „ukradl“ rozpracované trupy stanic, se nijak nezmírnila…

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 výjimečně na jedno použití se odkládá

Zvykli jsme si, že součástí startů raket Falcon 9 od firmy SpaceX jsou pokusy o přistání prvních stupňů – někdy na pevnině, jindy na mořské plošině. Zítra to ale bude jinak. Družice EchoStar 23 určená k šíření telekomunikačních služeb pro Brazílii a přilehlé oblasti, je totiž příliš těžká. Váží zhruba pět a půl tuny a stane se tak nejtěžším nákladem, jaký Falcon 9 v celé své historii vynášel na dráhu přechodovou ke geostacionární. Raketa tak nebude mít dostatek paliva k přistání, ale i přesto jsme se rozhodli Vám tento start přinést s živým, českým komentářem.

Thomasův fotokoutek (16)

Další týden nám začíná a jak je u nás již nějakou dobu zvykem, pondělky patří fotokoutku francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ani v uplynulých dnech Thomas u spouště fotoaparátu nezahálel. Dnes se můžete těšit jak na slušnou dávku snímků přírodních krás naší rodné planety, tak na nemálo fotografií měst se zaměřením na Thomasova tolik oblíbená letiště. Dále se dočtete, jakým způsobem se výzkumem na ISS připravujeme na cestu k Marsu, a možná se váš slovník obohatí o jedno známé a velice populární dánské slovo. U každé fotky samozřejmě nechybí originální popisek astronauta přeložený do Vaší mateřštiny (bratia Slováci prepáčia ;). Pohodlně se tedy opřete a dopřejte si několik minut nerušeného prohlížení.

Evropské státy očima evropské družice

Umělecká představa družice Proba-V na oběžné dráze

Vzpomínáte si ještě na 7. května 2013? Tehdy vynesla raketa Vega při své teprve druhé misi na oběžnou dráhu 158 kilogramů těžkou družici Proba-V. Písmeno V tady neznamená římskou pětku, ale zkratku slova vegetace. od té doby pořizuje tahle sonda pravidelné snímky nejrůznějších oblastí a nyní se můžete sami podívat, jaké jsou její schopnosti. Album, které Vám v tomto článku přinášíme, vzniklo na oslavu nového otevřeného přístupu k fotkám, videím a datům z evropských družic – konkrétně jde o licenci Creative Commons CC-BY SA 3.0 IGO. Můžete si tak prohlédnout nově zpracované fotky 22 evropských států pořízených sondou Proba-V. Fotky jsou díky metodě snímání bezoblačné a mají rozlišení zhruba 300 metrů na obrazový bod. Asi Vám neuniklo, že se jedná o státy, které jsou členy Evropské kosmické agentury, takže nechybí ani Česká republika.

Kosmotýdeník 234 (6.3. – 12.3.)

172 hodin od posledního vydání Kosmotýdeníku právě doběhlo a je tedy čas na jeho nové vydání. Pravidelný týdenní přehled událostí z kosmonautiky se dnes zaměří v hlavním tématu na zkoušku systému podpory života pro loď Crew Dragon od SpaceX. Podíváme se i na odklad dalšího letu soukromé zásobovací lodi Cygnus, nebo na první letový díl rakety SLS, který dorazil na kosmodrom. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

Europa Clipper – oficiální název nové mise

Vizualizace sondy Europa Clipper

Nejdříve se o ní hovořilo jako o misi, která prozkoumá jupiterův ledový měsíc Europa. Pak se tento projekt pracovně nazýval Europa Clipper, protože jeho letový profil připomínal starší návrh s tímto názvem. Před pár týdny se na internetu začala stále častěji objevovat zkratka EMFM (Europa Multi-Flyby Mission) a nyní se tato mise dočkala oficiálního pojmenování. NASA se vrátila k zažitému názvu Europa Clipper. Slovo clipper (v češtině klipr) odkazuje na velmi rychlé plachetnice z devatenáctého století, které brázdily všechny světové oceány a vynikaly nejen rychlostí, ale i grácií.