Inženýři z firmy L3Harris Technologies v Rochesteru (stát New York) spojili všech deset zrcadel pro Teleskop Nancy Grace Roman. Předběžné testy ukazují, že nově srovnané optické členy (společně označované IOA (Imaging Optics Assembly) tedy sestava snímkovací optiky) dokáží nasměrovat světlo do vědeckých přístrojů teleskopu s extrémní přesností. To je základní předpoklad pro ostré snímky vesmíru, které bude teleskop po svém startu produkovat.
V předchozích článcích jsme se věnovali projektu americké lunární základny pojmenované LUNEX (Lunar Exploration). Samozřejmě se nejednalo o jediný projekt z dílny USA a je také možné zmínit projekt Horizon, který vedl legendární Wernher von Braun, než byl projekt přetransformován na cestu k Měsíci. Ani na druhé straně nezaháleli, a tak už v roce 1962 můžeme najít zmínku o plánované lunární základně se sovětskou vlajkou. Dnešní článek se tak bude věnovat právě tomuto projektu. Ačkoliv, stejně jako LUNEX, nebyla základna realizována, na její základy později navazovaly ještě další podobné snahy, které však také nebyly úspěšné. Na začátku plánů lunární základny nestál nikdo jiný než sám Sergej Koroljov.
Rubrika Historie, Technologie 
Štítky: Barmingrad, GSKB Specmaš, LUNEX, OKB-1, Sergej Koroljov, Vladimir Pavlovič Barmin, Zvezda (Lunar base) 
Kalifornské Údolí smrti je nejsušším místem Severní Ameriky a od konce roku 2023 se tu vyskytuje dočasné jezero. Experty z NASA vedený rozbor nedávno umožnil vypočítat hloubku tohoto jezera v průběhu několika týdnů v únoru a březnu. Podařilo se jim tak demonstrovat schopnosti americko-francouzské družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), která byla vypuštěna v prosinci 2022. V rámci výzkumu se zjistilo, že se hloubka vody v jezeře po dobu zhruba 6 týdnů pohybovala v rozmezí jednoho až méně než půl metru. Dané období obnášelo i několik bouřek, které se prohnaly Kalifornií a přinesly s sebou rekordní srážky.
Fotografie obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway z 28. března ukazuje, že v místech obou bočních dokovacích uzlů jsou již navařené prstence. Oproti fotografii z minulého dílu jsou viditelné i počáteční instalační práce v interiéru modulu. Aktuální plán NASA předpokládá vynesení modulu HALO společně s energetickým a pohonným modulem PPE ve fiskálním roce 2026. V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA představila náklady na dosažení počáteční schopnosti Gateway s těmito dvěma moduly. Náklady pokrývající aktuální plán činí 432 milionů USD pro fiskální rok 2025 a 181 milionů USD pro fiskální rok 2026. Současně NASA zveřejnila vypočtené datum startovní připravenosti v úrovni pravděpodobnosti 70 %, kterým je prosinec 2027. Toto datum zahrnuje rizika a budoucí potenciální problémy. NASA ho přijme jako závazek a využije ho při posuzování výkonnosti programu. Není však cílovým datem startu. Aktuální plán je agresivnější a mnohem méně spolehlivý než odhad vypočtený s použitím statistických metod.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: Artemis III, Artemis IV, Artemis V, ESA, Gateway, Gateway (seriál), IFT-3, JAXA, LTV (Lunar Terrain Vehicle), Měsíc, ML-2, NASA, rozpočet NASA 
Po zabalení v Německu, cestě do USA a měsíčním pobytu ve skladu mohla být evropská družice EartheCARE opatrně vyzvednuta z transportního kontejneru a tým ji na místě startu může začít chystat na její velký den, který přijde v květnu. S tím, jak se klimatická změna projevuje stále intenzivněji, by měla družice EarthCARE (Earth Cloud Aerosol and Radiation Explorer) vybavená čtyřmi špičkovými přístroji poskytovat celkový pohled na komplexní systém vztahů mezi mraky, aerosoly, přicházející sluneční záření a vycházející vyzařování, aby mohli experti získat nový pohled na bilanci vyzařování energie.
Administrátor NASA, Bil Nelson v pondělí prezentoval další plány americké kosmické agentury související s programem MSR (Mars Sample Return). Zmínil třeba hledání inovativních návrhů, jak dopravit vědecky cenné vzorky z Marsu na Zemi. Tyto vzorky by totiž vědcům pomohly jednak lépe porozumět vzniku a vývoji naší Sluneční soustavy, ale mohly by posloužit také pro přípravu budoucích lidských průzkumníků a také by se daly využít k pátrání po stopách dávného života. V uplynulém čtvrtstoletí vyvíjí NASA systematickou snahu lépe porozumět časné historii Marsu a tomu, jak by tyto poznatky mohly expertům pomoci s porozuměním procesů, které se týkají vzniku a vývoje obyvatelných světů včetně Země. Součástí tohoto úsilí je návrat vzorků z Marsu, což je již dvě desetiletí dlouhodobým cílem mezinárodního planetárního výzkumu. Na programu MSR totiž NASA spolupracuje s evropskou agenturou ESA. Americké vozítko Perseverance od svého přistání na Marsu v roce 2021 sbírá vzorky pro pozdější odběr a návrat na Zemi.
Kosmická loď, která v rámci mise CFT (Crew Flight Test) dopraví dva americké astronauty na ISS je připravena na přesun z montážní haly ke startovní rampě. Kosmická loď Starliner od firmy Boeing by měla 16. dubna (už zítra) opustit halu Commercial Crew and Cargo Processing Facilit na Kennedyho kosmickém středisku a vydá se k obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) u rampy SLC-41 na nedalekém Cape Canaveral Space Force Station, kde proběhne její spojení s raketou Atlas V od firmy United Launch Alliance. Náhledová fotka pro dnešní článek pochází z přípravy bezpilotní testovací mise lodi Starliner.
13. dubna roku 2029 mine Zemi planetka (99942) Apophis ve vzdálenosti menší než 32 000 kilometrů. Tato planetka o průměru přibližně 375 metrů se tak k Zemi přiblíží na menší vzdálenost, než ve které krouží geostacionární družice a z Evropy, Afriky a Asie bude pozorovatelná na noční obloze i pouhým okem. Když byl Apophis v roce 2004 objeven, tak prvotní pozorování naznačovala malou pravděpodobnost, že by mohl zasáhnout Zemi v letech 2029, 2036, nebo 2068. Taková srážka by byla pro naši civilizaci zničující a proto byla planetka pojmenována Apophis. Toto jméno totiž patří egyptskému bohu chaosu a destrukce. Další pozorování však naštěstí riziko srážky na dalších sto let vyloučila.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Apophis, cubesat, ESA, NASA, OSIRIS-APEX, planetární obrana, planetka, Ramses, Satis 
Agentura NASA financuje v rámci programu NIAC projekty, jejichž praktické uplatnění se nedá v blízké době očekávat. Na druhou stranu je potěšující sledovat, jakými směry by se v budoucnu mohla kosmonautika vydat. V rámci programu NIAC se setkáváme s projekty, které vypadají, jako kdyby opustily sci-fi knihy a filmy. Kdo ví, možná se u některých z nich ukáže, že tudy cesta nevede, ale i to je pokrok. U některých se však cesta ukáže a třeba za pár desítek let vznikne projekt založený na daném konceptu. Jak na tom bude projekt skrytý pod zkratkou ALF (celým názvem Add-on to Large-Scale Water Mining Operations on Mars to Screen for Introduced and Alien Life), nám ukáže až budoucnost. A teď už bude zbytek článku pokračovat přímou citací z klávesnic autorů tohoto projektu.
Rubrika Aktuální dění Štítky: ALF, astrobiologie, Mars, mimozemský život, NIAC, NIAC - Sny o budoucnosti 
Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Angara A5, Apollo, Artemis II, B1062, Delta IV Heavy, Falcon 9, JAXA, Kosmotýdeník, NASA, Orion, Roskosmos, Starlink, ULA 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
18. dubna 2024
