Články autora 'Jan Dryák':

Budoucí solární observatoř

ESA vybírá sondu, jež by z libračního centra L5 sledovala oblasti na Slunci ještě předtím, než se natočí k Zemi. Vítězný koncept se dozvíme za 18 měsíců. Zdroj 3. února 18:20

Odepsaná družice se hlásí o pozornost

NASA se pokouší obnovit komunikaci s dávno ztracenou družicí IMAGE (Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration). Sonda určená ke studiu magnetosféry a polárních září startovala do vesmíru 25. března 2000. Během úspěšné prodloužené mise se však v roce 2005 nečekaně odmlčela. O dva roky později již nekomunikující IMAGE měla strávit delší čas v zemském stínu a její operátoři tedy doufali, že se jí vybijí palubní baterie, řídící počítač se restartuje a sonda zavolá domů. To se však nestalo, a tak NASA sondu odepsala a misi ukončila.

Psyche na webu

Arizonská státní univerzita dnes spustila oficiální stránku mise Psyche, jež v roce 2022 odstartuje ke stejnojmennému kovovému asteroidu. 29. ledna 22:50

Electron poskočil na vyšší hladinu

Ne, nebojte se, nebudeme zde probírat částicovou fyziku. Zůstaneme věrni naší oblíbené kosmonautice a podíváme se na nedávný start z Nového Zélandu, odkud lehká raketa Electron vynesla do kosmu tři cubesaty. O úspěšném uvedení první „elektrické“ rakety do provozu jsme psali v Kosmotýdeníku, kde můžete zhlédnout i záznam startu. Záhy po něm oba zákaznící (Planet a Spire Global) potvrdili navázání komunikace se svými satelity a tím se zdálo být hotovo. Společnost Rocket Lab však pod aerodynamickým krytem Electronu měla schované jedno překvapení.

Vývoj gravitační observatoře pokračuje

Obor astronomie gravitačních vln je nové teprve nedávno otevřené okno do vesmíru. Po úspěšném otestování konceptu pozorování těchto vln přímo ve vesmíru prostřednictvím sondy LISA Pathfinder, chystá Evropská kosmická agentura plnohodnotnou misi LISA sestávající ze tří družic. „Laserová interferometrická kosmická anténa“ (Laser Interferometer Space Antenna) sice má startovat až v roce 2034, nicméně už nyní probíhají pilné přípravy.

„Úsvit“ nad Venuší stále nezhasíná

Přestože se kosmonautika v posledních letech rozvíjí mílovými kroky, schopnost umístit vesmírnou sondu na oběžnou dráhu jiné planety je i v dnešních dnech stále prestižní záležitostí. Jen hrstka zemí potažmo institucí tuto výzvu dokázala překonat a dlouhodobě operovat s robotem kolem cizího světa. Do tohoto klubu v roce 2015 přibyl další člen, když se umělým satelitem planety Venuše stala sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA. Akatsuki je japonský výraz pro úsvit či svítání, čímž tato sonda tak trochu sdílí jméno s americkou družicí Dawn, která pracuje v Hlavním pásu asteroidů. Samotná Akatsuki se sice na oběžnou dráhu Venuše dostala s pětiletým zpožděním, přesto nejenže nyní i po více než dvou letech na orbitě stále dobře funguje, ale je navíc jedinou sondou momentálně operující ve vnitřní Sluneční soustavě.