Články autora 'Michael Voplatka':

TOP5: Kandidáti na mezihvězdný pohon

Deadalus

Léto je v plném proudu, začaly nám prázdniny, lidé tráví více času odpočinkem a my v tento čas již potřetí startujeme náš letní seriál TOP5. Ten se v každém díle opět zaměří na určité téma z oblasti kosmonautiky a vybere pět nejlepších, nejzajímavějších, nejrychlejších a dalších nej… reprezentantů daného tématu. Dnešní článek se zaměří na téma, které na náš portál zdánlivě nepatří – mezihvězdné cestování. V současnosti se jedná spíše o téma vhodné pro sci-fi, avšak my jsme se pokusili pojmout jej co nejrealističtěji a v rámci možností současných technologií. A jelikož by se pozemská kosmonautika neměla v budoucnu omezit jen na Sluneční soustavu, považujeme za vhodné krátce se rozepsat o pohonech, které by jednou mohly být kandidáty pro cesty mimo Sluneční soustavu nebo rovnou k cizím hvězdám.

Pohled pod kůži: LISA Pathfinder (koloidní mikrotrysky)

LISA Pathfinder

LISA Pathfinder je technologický demonstrátor pro budoucí velkou misi nazývanou eLISA (Evolved Laser Interferometr Space Antenna), která bude zkoumat gravitační vlny a její start je plánován až na první polovinu třicátých let. Tak vzdálené datum startu je odůvodněno vysokou náročností a vyspělostí konstrukce sondy. Některé technologie, které má eLISA nést na své palubě je ještě potřeba doladit a zjistit, které z možných provedení je to nejvhodnější. Jiné technologie dokonce ještě ani nebyly vyvinuty. A právě na jeden z klíčových komponentů se podíváme v dnešním Pohledu pod kůži. V tomto článku podrobně rozebereme konstrukci mikrotrysek sloužících k přesnému udržování polohy sondy LISA Pathfinder v prostoru. S hrdostí můžeme říci, že na vývoji a výrobě této vysoce vyspělé technologie mají své otisky i zlaté české ručičky.

SpaceShipTwo do vesmíru ještě letos?

Richard Branson v rozhovoru pro britský časopis GQ: „Určitě bych byl velmi zklamán, kdybychom příští rok neletěli. Doufám, že se tak stane ještě letos. Pokud se neobjeví žádné překážky, měli bychom být ve vesmíru nejpozději v prosinci.“ 15. června 13:36

Čchang’e 4 na Měsíc přiveze brambory

Experiment mini-ekosystému bude obsahovat semena brambor a larvy hmyzu včetně Bource morušového. Cílem bude zjistit, mohou-li brambory růst na povrchu Měsíce a může-li tam přežít hmyz. 14. června 11:07

Cesta do vesmíru pro rozvojové země

Čína a OSN navrhly plán pro zapojení dalších zemí do provozu plánované vesmírné stanice. Zejména rozvojové země OSN budou na stanici moct posílat své experimenty i kosmonauty. 13. června 15:40

Čína chce také znovupoužitelnou raketu

Navrhovaná raketa má vynášet malé satelity a měla by zvládnout 30-50 startů. Největším problémem je vyřešení spolehlivosti při udržení nízké ceny. 12. června 10:20

Poslední Thomasův fotokoutek

Proxima

Francouzský astronaut Thomas Pesquet i se svým kolegou Olegem Novickým ve zdraví přistáli v návratovém modulu ruské lodi Sojuz MS-03 v rozlehlé kazašské stepi. Dva vesmírní průzkumníci se na Zemi vrátili 2. června a náš fotografický seriál Thomasův fotokoutek tak skončil už minulý týden. Jak jsme Vám ale slíbili, přinášíme Vám dnes bonusový díl, který si klade za cíl rozloučit se s Thomasem a trochu sumarizovat. V článku najdete popis návratu ze stanice na Zemi, krátké shrnutí Thomasovy mise Proxima, fotografie z přistání, rozhovor po návratu do Evropského střediska astronautů a na závěr vás čeká malé překvapení v podobě videa, které Francouz natočil krátce před svým odletem z ISS.

Do třetice všeho dobrého

Robb Kulin ze SpaceX, nováček mezi astronauty NASA, uvedl, že uspěl napotřetí. V roce 2009 nebyl přizván a v roce 2013 se dostal mezi prvních 50. 10. června 9:55

Emblémy všech Dragonů od SpaceX

Na této velice povedené animaci se můžete podívat na všechny emblémy zásobovací misích Dragonu k ISS, které autor rozpohyboval a vzájemně spojil. 10. června 8:59

Mise na odvrácenou stranu Měsíce

Čchang'e 3

Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.