Články autora 'Michael Voplatka':

Falcon 9 připraven na další start

Statický zážeh v rámci příprav na misi GPS III SV01 proběhl úspěšně. Start proběhne 18. 12. v 15:11. 14. prosince 7:09

Návrat k poslovi bohů – 10. díl / Pohled pod kůži

Mercury Planetary Orbiter

V minulém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů jsme si podrobněji popsali šest z celkových jedenácti vědeckých přístrojů družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Jednalo se o laserový výškoměr BELA, akcelerometr ISA, magnetometr MPO-MAG, radiometr a infračervený spektrometr MERTIS, neutronový a gama spektrometr MGNS a rentgenový spektrometr MIXS. Popsání všech jedenácti experimentů by však bylo na jeden článek až příliš a proto jsme tento pohled pod kůži rozdělili na dva články. Dnes se tedy k vědeckým přístrojům MPO vracíme a rozebereme si zbývající pětici, která se bude věnovat převážně podrobnému studium povrchu planety Merkur.

Návrat k poslovi bohů – 9. díl / Pohled pod kůži

MPO

BepiColombo je multidisciplinární meziplanetární misí, která se navíc skládá hned ze dvou vědeckých družic, které budou podrobně zkoumat nejméně probádanou terestrickou planetu Sluneční soustavy. Díky velkému množství tajemství, které Merkur skýtá a díky složitosti celé mise, která s sebou nese 16 vědeckých přístrojů, se v BepiColombo skrývá obrovský potenciál v oblasti průzkumu Sluneční soustavy a její historie. V minulém díle tohoto seriálu jsme se podívali na hlavní a podpůrné systémy vědecké družice Mercury Planetary Observer (MPO), což je hlavní vědecký průzkumník mise BepiColombo, za jehož výrobu a provoz je zodpovědná Evropská kosmická agentura (ESA). Jelikož už víme, jak funguje pohonný i navigační systém MPO, známe funkci a charakteristiky jejího solárního panelu, sady antén i termoregulačního systému, je čas podívat se dnes na to hlavní, tedy vědecké přístroje, které MPO na své palubě nese.

Falcon 9 až v neděli

Start Falconu 9 s misí SmallSat Express (SSO-A) je z kosmodromu VAFB plánován na 2. 12. v 19:31. 29. listopadu 6:37

Návrat k poslovi bohů – 8. díl / Pohled pod kůži

MPO

Po podrobnějším pohledu na planetu Merkur, jakožto objektu vědeckého bádání evropsko-japonské mise BepiColombo, který jsme vám nabídli minulou sobotu, se dnes přesuneme z astronomie zpátky do kosmonautiky. Dnešní díl seriálu Návrat k poslovi bohů bude trochu unikátní tím, že půjde o vůbec první článek na našem webu, který bude patřit do dvou seriálů najednou. A jelikož se tento článek bude soustředit na konstrukci evropské vědecké družice Mercury Planetary Orbiter (MPO), tím druhým seriálem nebude nic jiného, než vámi oblíbený Pohled pod kůži, ve kterém do detailu rozebíráme konstrukce kosmických strojů, zejména vědeckých sond, a jejich vědeckého vybavení.

Start rakety z nadpozemské perspektivy

Start Progressu MS-10.

Nejspíš všichni z nás už měli možnost vidět alespoň na videu start nějakého kosmického nosiče. Určitě se mezi vámi najdou i tací, kteří takových startů viděli desítky či dokonce stovky. Dnes se ale podíváme na něco, co ještě nikdo z nás neviděl. V tomto článku vám ukážeme video, po jehož zhlédnutí člověku nezbývá nic jiného, než smeknout a hluboce se poklonit. Toto video zobrazuje start rakety Sojuz FG se zásobovací lodí Progress MS-10. „Takových startů Sojuzu už jsem viděl,“ možná si říkáte. Toto video je ale výjimečné tím, že lze celý let nepřetržitě pozorovat z rampy až na oběžnou dráhu. „Ha! To přece dneska ukazuje kdekdo pomocí kamer na raketě,“ mohlo by vás napadnout. My vám ale ukážeme úchvatné video, které se na tento start dívá z oběžné dráhy Země!

ANKETA: Na jaký moment roku 2019 se těšíte nejvíce?

Rok se pomalu chýlí ke svému konci a je proto čas na tradiční změnu ankety. Zajímalo by nás, na jaké momenty blížícího se roku 2019 se nejvíce těšíte. Tato anketa se opakuje každý rok – pokaždé je pro nás velmi důležitou sondou do zájmů našeho čtenářského okruhu. Díky těmto anketám poznáváme, které mise Vás zajímají – u těch, které naopak dostanou málo hlasů, nám dáváte signál, že bychom možná měli o daném tématu informovat trochu více, protože třeba jen hlasujícím chybí informace. I dnes bychom Vás tedy požádali o hlasy v nově založené anketě, abychom věděli, na co se v příštím roce hlavně zaměřit.

Jak složité je přistát s Curiosity na Marsu?

thumbnail

Mars má velmi řídkou, avšak stále přítomnou atmosféru, která sice může sondám mířícím na povrch pomoci brzdit, ale zároveň činí celý proces přistání značně složitý, jelikož není tak hustá, aby bylo možné přistávat pouze za pomocí padáků. V historii se různé sondy i robotická vozítka pokoušely o přistání na Rudé planetě pomocí různých způsobů a jejich všemožných kombinací. Tím nejsložitějším způsobem, který byl doposud zároveň i posledním úspěšným přistáním na Marsu, se stalo použití takzvaného nebeského jeřábu, který pro své přistání v roce 2012 využilo vozítko Curiosity. Dnes se na tento způsob dopravy na povrch Marsu podíváme v dalším minutovém videu ze série Mars v jedné minutě.

Kde je BepiColombo?

Aktuální pozici sondy můžete sledovat na této stránce, kde se také můžete libovolně posouvat v čase od startu až po přílet k Merkuru. 19. listopadu 8:01

Návrat k poslovi bohů – 7. díl

Merkur

Jakožto první planeta Sluneční soustavy, která je Slunci nejblíže, hraje Merkur důležitou roli při ověřování teorií o dynamice vzniku terestrických planet a o jejich vývoji. Společně s Venuší, Zemí a Marsem tvoří rodinu kamenných planet, ve které je každý jedinec držitelem unikátních informací, které jsou nezbytné pro rekonstrukci historie celé skupiny. Znalost původu a vývoje těchto planet je jedním z klíčů k pochopení magické kombinace podmínek potřebných pro vznik života nejen v našem planetárním sousedství, ale také na předalekých světech u cizích hvězd. Toto pátrání po vědění je o to důležitější, že nemáme a ještě dlouho mít nebudeme možnost zblízka tyto vzdálené exoplanety studovat. Naše Sluneční soustava tak zůstává jediným prostředím, ve kterém je možné zkoumat a ověřovat naše teorie a vývojové modely, které jsou obecně aplikovatelné i jinde. Výzkum Merkuru má tedy zásadní význam při hledání odpovědí nejen na otázky astrofyzikálního charakteru, ale také na otázky filozofické.