Články autora 'Martin Gembec':

Velikonoce s kosmonautikou

kosmo vajíčka

Vesmír je v neustálém pohybu bez ohledu na svátky a tak se pořád někde něco děje, nebo probíhá výzkum různými kosmickými sondami. Velikonoce jsou svátky hodně propojené s vesmírem, vždyť jak známo Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, tedy Velikonoční neděle připadá na tu po prvním jarním úplňku. Ačkoli je to svátek pohyblivý, často nám příroda během Velikonoc připomíná poslední souboje mezi zimou a jarem, třeba právě jako letos. Ani u nás na portálu, jak vidíte den co den, jsme příliš nezvolnili a tak i během Velikonoc se snažíme přinést zajímavosti ze světa kosmonautiky a výzkumu vesmíru. A protože i u nás doma čekala na koledníky vajíčka s vesmírnými motivy, nebylo už daleko k nápadu trochu zvolnit a podívat se na Velikonoce i z trochu jiného pohledu.

Nádherný Jupiter ze čtvrtého průletu Juno

Zatímco na konci března proběhl už pátý průlet sondy Juno v těsné blízkosti plynného obra, my se právě nyní kocháme snímky, které byly zpracovány ze čtvrtého průletu. A nezůstane jen u snímků, tentokrát tu máme pro vás i video, jak to asi vidí sonda během průletu a to už je opravdu nádhera. Snímky se však nerodí snadno, snad proto i ono zpoždění skoro dvou měsíců. Není to jako se snímky z Voyageru, Cassini, nebo Galilea. Kamera má velké zorné pole a je tak odlišná od toho, jak vypadají barevné kamery běžných sond. Výsledné obrázky jsou nakonec kromě vědecké studnice pokladů i neuvěřitelně nádherným výtvarným dílem, jaké dokáže stvořit snad jen příroda.

ISS na vlastní oči

Každý den se tu setkáváme s děním v kosmonautice a máme ji tak díky internetu na dosah. Jsme zahrnováni úžasnými snímky z Mezinárodní vesmírné stanice a kdykoli si můžeme pustit přímý přenos z její paluby. Žijeme prostě v úžasné době. Tentokrát si ale nebudeme ukazovat další snímky z kosmu, ale podíváme se na ISS na vlastní oči. Tedy pokud budeme chtít. Bude to prostě takové oddychové partyzánské okénko do praktické kosmonautiky od milovníka okukování oblohy na kosmonautickém portálu. Nicméně věříme, že se nyní necháte unést do tajuplného světa pozorování stanice v prchavých okamžicích, kdy neutíká ze zorného pole dalekohledu naháněného za ní. A za odměnu si prozradíme i to, jak ji pohodlně pozorovat dalekohledem nepohyblivým a ještě u toho pořídit dechberoucí snímek. Chybět nebudou i tipy, jak na to i bez nákladného vybavení.

Dočká se kráter Jezero napodruhé v případě Mars roveru 2020?

Kráter Jezero, potenciální cíl Mars Roveru 2020

V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, který má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.

Mars o Vánocích

Beagle 2 se svou robotickou paží zdroj:esa.int

V čase vánočním máme čas na malé zklidnění a tak často vzpomínáme, co jsme kde zažili s našimi blízkými, prohlížíme staré fotografie a vůbec relaxujeme. Pak jsou ale tací z nás, kteří se o vánočních svátcích rádi pohybují, někdo už jen pomocí auta, když objíždí známé a rodinu, někdo i po vlastních. Pro mě je to tak od všeho něco a protože jsme tvorové sentimentální, zavzpomínal jsem, kterak jsem já trávil Štedrý den s Marsem a zároveň myslím na všechny ty roboty, ať už funkční, nebo dávno umrzlé v marsovských pustinách. A dnes, kdy tento článek čtete máme důvod ke vzpomínce, byť poněkud smutné. Dnes před 13 lety se o přistání neúspěšně pokusil Beagle 2. A protože tu jsou mezi námi tací, kteří tehdy také kvůli němu nemohli spát, nebo tací, které zajímá, co se děje na Marsu o Vánocích, zvu vás k našemu svátečnímu čtení. A najdeme si chvilku i pro obdivovatele nebeských jevů obecně.

ŽIVĚ A ČESKY: Minipozororovatelé hurikánů na neobvyklé raketě

V první řadě se musím omluvit za drobnou mystifikaci, které jsme se na Vás předevčírem (v úterý) nevědomky dopustili. Avizovali jsme totiž, že se v úterý uskuteční druhý pokus o start rakety Pegasus-XL s družicemi CYGNSS. V době vydání článku však již tato informace nebyla pravdivá – zlobivý hydraulický systém, který má za úkol uvolnit raketu z podvěsu pod letadlem se totiž musel vyměnit za náhradní kus, který bylo potřeba dopravit z Kalifornie. Už včera ráno tak byla venku informace, že se start odkládá až na středu. Za chybu se samozřejmě omlouváme a je pro nás poučením do budoucna, abychom si více kontrolovali aktuálnost informací. Dnes je ale vše připraveno ke startu a také k našemu česky komentovanému přenosu.

ŽIVĚ A ČESKY: Dvě a půl tuny zásob v Progressu

Mezinárodní vesmírná stanice se v těchto dnech dočká hned dvojité dávky zásob. Už dnes odpoledne by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat nosná raketa Sojuz U, která na oběžnou dráhu vynese čtvrtý exemplář modernizované řady zásobovacích lodí Progress MS. Příští týden se můžeme těšit na japonský příspěvek ve formě šesté automatické zásobovací lodi HTV. Oba starty Vám zprostředkujeme živě s českým komentářem.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz v barvách Ruska, USA a Francie

Fanoušci kosmonautiky si dnešek užívají plnými doušky. Po úspěšném vynesení čtyř navigačních družic Galileo raketou Ariane 5 se pozornost přesunuje ze západního pobřeží Atlantiku do kazašské stepi. Na kosmodromu Bajkonur tu stojí raketa Sojuz-FG, která by měla dnes ve 21:20 našeho času vynést na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-3 s tříčlennou posádkou. Jelikož vysíláme všechny starty mířící k ISS, nemůžeme Vás ochudit ani o tohle vysílání.

ŽIVĚ A ČESKY: Čtyřnásobný navigační nášup

Pokud půjde všechno podle plánu, odstartuje zítra k obloze raketa Ariane 5. Na první pohled nic neobvyklého – vždyť je to již 233. let nosiče z této rodiny, přesto jde o historickou událost. Vůbec poprvé totiž tato nejsilnější evropská raketa vynese čtyři družice navigačního systému Galileo. O jeho budování se zatím staraly rakety Sojuz, které vynášely satelity po dvou. Nyní ale přijde dvojnásobný příděl. A je to ještě jedna zajímavost – rakety Ariane vetšinou startují večer a v noci, aktuální start tedy bude zajímavý tím, že k němu dojde ráno místního času. To jsou dost podstatné důvody, abychom Vám tento start přinesli v rámci našich česky komentovaných přímých přenosů.

Bližší pohled na části modulu Schiaparelli

Výřez ze snímku EDM Schiaparelli pořízeného kamerou na MRO. Zdroj: NASA

19. října se pokazila závěrečná fáze přistávací sekvence zkušebního modulu EDM, známého také pod jménem Schiaparelli, který byl součástí mise ExoMars 2016. Již 20. října jsme měli možnost nahlédnout do oblasti Meridiani Planum, kde se odehrál dopad přistávacího modulu. Díky snímku sondy Mars Reconnaissance Obiter (MRO), která patří americké NASA, jsme mohli pozorovat tmavou skvrnu v místě dopadu, světlý padák a skvrnku po pravděpodobném dopadu tepelného štítu. Protože šlo o snímek zešikma a tedy z větší vzdálenosti s menším rozlišením, všichni jsme se těšili na další detailní snímek. Ten byl pořízen již 25. října a tentokrát už je vidět i menší objekty. Snímek odhalil předtím nesnadno viditelné, nebo nespatřené části a dává tušit, co se přesně při dopadu stalo. Přesto bude třeba ještě počkat na další detailní snímky pořízené v jinou část dne nebo pod jiným úhlem a také na výsledky vyšetřování, co se přesně pokazilo.