Články autora 'Lukáš Houška':

Proč právě Mars?

Spekulace, jak by mohla vypadat raketa BFR

Často se v diskuzích setkáváme s otázkou, proč vlastně vydávat tolik energie a prostředků na výpravu na Mars. Nebo se dokonce pokoušet osídlit tento velmi nevlídný svět. Názory na to se různí a to nejen mezi diskutujícími, ale přirozeně i v naší redakci. Rádi bychom vám den před oficiálním vyjádřením Elona Muska přinesli pohled na tuto otázku našima očima. Článek bude navíc doplněn o zajímavé obrázky, které proběhly internetem ještě před oficiálním vyjádřením Elona Muska, které bychom vám rádi zprostředkovali o den později v psaném online přenosu. Ten začne ve stejný čas jako přednáška, tedy v 8:30 večer našeho času. Pojďme si projít jednotlivé příspěvky.

Urychlovací motor Ariane 5 na testovacím standu

ARTA5-Helico

Raketa Ariane 5 je v současnosti nejsilnější raketou, kterou používá Evropa pro vynášení těžkých nákladů. Její schopnosti jsou ceněné i proto, že je schopna vynášet dva těžké náklady zároveň. Raketa poprvé vzlétla v roce 1996 a jedná se tak již o ozkoušený nosič. To však neznamená, že by i nadále neprobíhalo jeho postupné vylepšování a testování. Naposledy proběhl zkušební zážeh jednoho motoru na tuhé pohonné látky. Dvojice těchto motorů pomáhá raketě vzlétnout v prvních fázích letu.

Kosmotýdeník 210 (19.9. – 25.9.)

V kalendáři jsme se přetočili o dalších sedm listů dopředu a proto je ideální čas na další Kosmotýdeník. Tentokrát se v našem souhrnu právě uplynulého týdne zaměříme na hodně věcí, které nastanou v příštím týdnu. Ale podíváme se také na projekty, které vyhrály let zdarma na raketě Atlas 5. Samozřejmě v podobě cubesatů. Zamíříme třeba i k Saturnu, kde sonda Cassini prožila další své naposledy. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kdy byla naposledy na Marsu jezera?

O existenci tekuté vody na historickém Marsu dnes již nikdo nepochybuje. Pozůstatky vodních toků, jezer a usazené jíly dávají na tuto otázku vcelku jasnou odpověď. Ostatně vozítko Curiosity dokonce našlo důkazy o tom, že na povrchu Marsu byly podmínky vhodné pro vznik života. Otázkou zůstává, kdy voda definitivně zmizela? Obecně se soudilo, že před více jak třemi miliardami let došlo k definitivnímu vyschnutí vodních zdrojů. Nyní se však zdá, že v minulosti planeta minimálně ještě jednou roztála.

Murray Buttes zblízka

msl-1454-m-100-w

Vozítko Curiosity právě dokončuje svůj výzkum v oblasti Murray Buttes, kde narazilo na geologicky i vizuálně velmi zajímavé okolí. Už před časem jste se po této oblasti mohli rozhlédnout v jiném našem článku, ale dnes se na útvary podíváme trošku více zblízka. V následujících dnech by se Curiosity mělo vydat dále na své cestě k centrálnímu vrcholku kráteru Gale.

Kosmotýdeník 209 (12.9. – 18.9.)

0003b75c_medium

Uběhlo přesně 10 080 minut od vydání minulého Kosmotýdeníku a je tu pro vás nový díl, který rekapituluje dění právě uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start rakety Vega s velmi zajímavými satelity. Necháme se navnadit prosakujícími informacemi z chystané konference v Mexiku, kde by měly být odhaleny plány SpaceX na osídlení Marsu.To a mnohem více vás čeká v aktuálním vydání Kosmotýdeník

Kosmotýdeník 208 (5.9. – 11.9.)

Týden utekl a je tu další díl pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavní zprávě se tentokrát podíváme na problém v rozvodné síti evropského vědeckého modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanice, který vyřadil z činnosti jeden zajímavý vědecký přístroj. Zamíříme také do Číny, kde nás čeká vývoz druhé čínské orbitální stanice na rampu a nevynecháme ani nejnovější indický start. Příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 207 (29.8. – 4.9.)

Uplynulo 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku, tudíž je ideální čas, aby přišlo vydání nové. Máme za sebou náročný týden, který mnohem více než minulé týdny přinesl velmi nepříjemné události. Kosmonautika je vrcholový a náročný obor, který se často učí z chyb. Nechme ale havárii na později a prozraďme si, že první a hlavní téma v aktuálním vydání Kosmotýdeníku se bude zabývat osamělou horou na jedné trpasličí planetě. Podíváme se pak i na aktuální informace ohledně havárie Falconu 9 a zamíříme i na Mars. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 206 (22.8. – 28.8.)

Máme tu konec týdne, nedělní poledne a to je ten nejlepší okamžik se ohlédnout, co všechno nám tento týden přinesl v kosmonautice. Dnes se proto podíváme, jak se vrátil a co přivezl automatický nákladní Dragon z mise CRS-9, při které zásoboval Mezinárodní kosmickou stanici. Vypravíme se do Ruska, kde se objevily plány na novou nákladní loď, nevynecháme floridský kosmodrom, kde se nejen přesouvá další stupeň Falconu 9, který úspěšně přistál, ale hlavně finišují přípravy na očekávanou misi OSIRIS-REx. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

OBRAZEM: První stupeň navždy na očích

V prosinci 2015 zaburácely nad Floridským kosmodromem motory. Respektive jen jeden jediný. To by nebylo nic až tak zvláštního, ale bylo to poprvé, co raketa nikoli odlétala, ale naopak přilétala zpět z úspěšné mise. Nemyslitelná fantazie se v tom okamžiku stala neoddiskutovatelnou realitou. První stupeň rakety Falcon 9 v1.2 od soukromé společnosti SpaceX tehdy úspěšně přistál poté, co vynesl jedenáct satelitů ORBCOMM na cestu do vesmíru. Výjimečný stroj čeká výjimečný osud. Nebude mu dána ta výsada, že by se ještě jednou podíval do vesmíru, ale bude připomínat před zraky návštěvníků, jak se naplňují vize.