Články autora 'Jiří Hošek':

Změny v konstrukci modulu PPB

Vizualizace modulu PBB

Uvažovaná nová kosmická stanice, která má vzniknout na přibližně polární výstřední dráze Měsíce, prochází podle informací na webu russianspaceweb.com Anatolije Zaka další komplikací a překvapivým vývojem s přímým dopadem na zahraniční partnery. Jak jsme vás informovali v lednovém článku, byl koncem loňského roku rozpracován návrh jejího prvního dílu, nazvaného Power and Propulsion Bus (PPB) – viz náhledový snímek článku – který by byl k Měsíci dopraven nosnou raketou SLS při misi EM-2. Podle scénáře vydaného v březnu 2017 bylo vypuštění modulu PPB přesunuto z mise EM-3 na misi EM-2. Tento přesun by zajistil i přes aktuální odklad harmonogramu startů raket SLS zachování termínu vynesení PPB v roce 2023. Mise EM-2 bude současně prvním pilotovaným letem Orionu, a pro tento let byl vybrán bezpečný profil, nazvaný Multi-TLI Lunar Free Return. Anatolij Zak nyní zveřejnil informaci, že profil požadovaný pro první pilotovaný let Orionu je sice bezpečnější, ale méně efektivní pro souběžný náklad, a že přesunem na EM-2 byl vyvolán tlak na snížení hmotnosti modulu z 8,5 tuny na pouhých 6,5 tuny.

Cesta k Exploration Mission 1 (Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2017)

Přípravy na třítýdenní let kosmické lodi Orion na vysokou oběžnou dráhu Měsíce prošly od poslední rekapitulace dalším zajímavým vývojem. Hned v dubnu uznal šéf programu pilotovaných letů NASA William Gerstenmaier, že cílové datum startu mise EM-1 v listopadu 2018 je nedosažitelný. Novým interním termínem pro startovní připravenost je nyní nejdříve srpen 2019, přičemž aktualizovaný časový harmonogram prací by měl být zveřejněn za šest týdnů. Varianta změny mise na pilotovanou, na které tým NASA pracoval po dobu necelých tří měsíců, byla v květnu zamítnuta. Zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot nazval studii „fascinujícím cvičením“, které ukázalo, že by bylo technicky možné vyslat při této misi dvoučlennou posádku za předpokladu zkrácení délky letu na třetinu a pasivního obletu Měsíce na dráze volného návratu. Jedním z rozhodujících důvodů pro zamítnutí však byly vysoké dodatečné náklady ve výši 600 – 900 milionů dolarů, jejichž zajištění není zaručeno. Dalším důvodem byl negativní časový dopad na další mise vzhledem k nutnosti posunutí startu EM-1 až na rok 2020. Podle oficiálního zdůvodnění byl vzhledem k těmto zvýšeným nejistotám, nikoli pro nemožnost či rizika samotného letu, stávající nepilotovaný plán mise vyhodnocen jako správný k realizaci.

Peripetie Federálního kosmického programu v prvním pololetí 2017

Vyjma letů k Mezinárodní vesmírné stanici se v prvním pololetí letošního roku neuskutečnil v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace žádný jiný start. Nejbližším letem má být vynesení družice Kanopus-V-IK a hejna malých družic raketou Sojuz-2.1a z Bajkonuru, které je nyní plánováno na 14. července. Start nosiče Rokot z Plesecku se třemi družicemi Gonec-M má známý jen obecný termín „druhá polovina roku 2017“ a oba exempláře Sojuzu-2.1 z Vostočného „nejdříve prosinec 2017“. Další lety jsou uvedeny v naší aktualizované tabulce, odrážející informace nasbírané z diskusního fóra na ruském portálu novosti-kosmonavtiki.ru. jako náhledový snímek článku jsme vybrali Poslední známý náklad Protonu v rámci FKP – astrofyzikální observatoř Spektr-UF, rok vynesení 2024.

Co prozradil Trumpův rozpočet o stanici u Měsíce

Letos v březnu se v úvahách o průzkumných misích americké pilotované kosmonautiky na dvacátá léta odehrály tři zásadní momenty. Nejprve 13. března nová administrativa zveřejnila předběžný rozpis rozpočtu NASA na nový fiskální rok, v němž oznámila, že nebude financovat robotickou misi ARM, která by dopravila k Měsíci několikametrový balvan z asteroidu. 21. března pak prezident Donald Trump podepsal autorizační zákon pro NASA č. S.442, který v sekci 421 ukládá povinnost pokračovat ve vývoji deep space habitatu jako klíčového prvku v architektuře průzkumu vesmíru a v sekci 434 přikazuje zhodnotit alternativní přístupy k ARM pro demonstraci technologií a schopností vysoce výkonného solárně elektrického pohonu.

Týden špatných zpráv o SLS

Někdy se najednou sejde víc zpráv, které v úhrnu vydají na samostatný článek. Protože další díl našeho tradičního komplexního čtvrtletního seriálu o přípravách na let Orionu k Měsíci je ještě daleko, přinášíme Vám v tomto článku souhrn aktualit, které se nakupily během tohoto týdne. Řeč bude jednak o problémech a incidentech ve svařovacím zařízení VAC v Michoudově středisku v New Orleans, ale budeme se věnovat také výsledkům studie, která však nedostala šanci změnit tento let na pilotovaný.

Oddíl amerických astronautů šest let po konci éry raketoplánů

Po vydání článku se soupisem aktivních ruských kosmonautů jsme se rozhodli provést inventuru i v oddílu amerických astronautů. NASA nyní disponuje celkem 44 astronauty, z nichž 32 má letovou zkušenost. Z nich má 26 astronautů zkušenost z letu raketoplánem (tři na pozici pilota a 23 jako letový specialista), a letovou zkušenost z této éry, byť pouze se Sojuzem, má i Shannon Walker. Od roku 2013 počet letících astronautů doplnilo pět astronautů z 20. skupiny, vybrané v roce 2009. Zbylí čtyři kandidáti z této skupiny byli nominováni do posádek Sojuzů do roku 2018. Současně získal letovou nominaci i první kandidát z 21. skupiny z roku 2013.

Cesta k Exploration Mission 1 – ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2017

Letový exemplář horního stupně ICPS pro misi EM-1

Vztah nové americké administrativy k programu SLS/Orion byl zprvu nejasný. Počáteční obavy se postupně rozplývaly, ale pádnou odpověď dal až zveřejněný předběžný obrys požadavku na rozpočet NASA na období 1. října 2017 až 30. září 2018. Zatímco Obamova administrativa žádala pro fiskální rok 2017 na tyto programy 3,3 miliardy dolarů (NASA nakonec obdržela 4,3 miliardy), Trumpova administrativa předběžně žádá pro fiskální rok 2018 celkem 3,7 miliardy. Přípravy na první misi se však potýkají s jinými než finančními problémy. Všeobecně se předpokládá, že z důvodu problémů při montáži centrálního stupně nosné rakety a servisního modulu kosmické lodi bude v příštích dnech termín startu oficiálně odložen na rok 2019. Stejně jako v minulém článku z 1. ledna zrekapitulujeme práce provedené v uplynulém čtvrtletí a podíváme se na aktuální plán dalších prací.

Michoud Assembly Facility zasažen tornádem

Středisko Michoud po zásahu tornádem.

Včera kolem poledne místního času byla v souvislosti s přechodem studené fronty pohybující se přes jižní část Spojených států zasažena velmi silným tornádem výrobní budova NASA Michoud Assembly Facility (MAF) ve východní části New Orleans. Oko tornáda prošlo v těsné blízkosti budovy MAF, rychlost větru byla pomocí radaru odhadnuta přibližně na 240 kilometrů za hodinu. Přesný rozsah poškození budov se zjišťuje, hlášeny jsou i drobné úrazy zaměstnanců NASA. Tornádo vyrazilo otvory ve střeše a stěnách hlavní budovy MAF, kterou NASA v současné době používá pro stavbu centrálního stupně rakety SLS.

Velký milník pro silný horní stupeň SLS dokončen

Včera uvolnila NASA zprávu, že pouhý den před odstoupením Charlese Boldena z funkce administrátora NASA, souvisejícího s koncem funkčního období prezidenta Baracka Obamy, tedy dne 19. ledna 2017 úspěšně dokončila předběžný přezkum návrhu (preliminary design review – PDR) horního stupně EUS pro raketu SLS. Osobně se domnívám, že nešlo o časovou náhodu, nýbrž o to, že vzhledem k mezistřediskovému charakteru vyžadovalo formální schválení dokumentu PDR podpis administrátora NASA.

Cesta k Exploration Mission 1 – ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2016 a výhled na 1. čtvrtletí 2017

V předchozím článku z 1. října byl popsán stav příprav k prvnímu letu nosné rakety SLS a 26-denní kosmické misi bezpilotní kosmické lodě Orion. S čtvrtletním odstupem se dnes opět podíváme na postup prací. I přes odklady, které si popíšeme, současné vedení NASA stále tvrdí, že se let může uskutečnit v plánovaném datu do listopadu 2018.