Články autora 'Milan Štrup':

Cubesat ze základní školy

Možná jsme si už pomalu zvykli, že články týkající se cubesatů se zabývají buď hi-endovými kousky nebo zajímavými trendy týkající se např. využití letu v různých formacích či aplikace jiných průkopnických přístupů. Přírůstek o němž dnes bude řeč, ale není ani z jedné skupiny, není to ani původem český počin. Přesto je tato krychlička pozoruhodná právě díky svému původu, ale nikoli místem nýbrž svým týmem, postavili ji totiž žáci základní školy.

Kam se hrabe hvězda smrti – rentgenová astronomie

Dnes tu máme pozoruhodný multispektrální pohled směrem do souhvězdí Malíře, přesněji na Seyfertovu galaxii Pictor A, vzdálenou bratru 500 milionů světelných let. Snímek má dost vysoké rozlišení, aby nadšencům mohl posloužit třeba pro tisk plakátu. Na vzniku snímku se bezmála 130 pozorovacími hodinami podílela velkovýrobna efektních rentgenových obrazů observatoř Chandra a soustava radioteleskopů ATCA.

Nová metoda měření vzdáleností v kosmu – rentgenová astronomie

Nestává se často, abychom na Kosmonautixu mohli informovat o natolik přelomové skutečnosti, jako mám tu čest učinit dnes. Měření vzdáleností v kosmu je velmi obtížná disciplína. Naše měření dosud končila u známých supernov Ia, na které se ovšem nemůžeme spoléhat ve vesmíru mladším než 5 miliard let. Pro měření na těchto vzdálenostech potřebujeme jiný referenční zdroj.

Stopařův průvodce po kometách

I tak by mohl znít nadpis původního článku, který mě zaujal novátorským využitím dávno známé technologie. Zatímco dnes již příslovečný galaktický stopař pro své cestování potřeboval především ručník a uklidňující knihu, my se dnes budeme zabývat cestováním mezi malými tělesy Sluneční soustavy za použití harpuny. Vlastně je to geniálně jednoduché, ovšem nebyla by to kosmonautika, kdyby věc neměla nějaké to „ale“, plynoucí z tradičně specifických nebo extrémních požadavků.

Návrat cubesatu

Pokud přemýšlíte, jaký návrat mám na mysli, když v celém tomto občasném seriálu naopak nástup cubesatů oslavuji, tak vězte, že název článku je míněn doslova, nikoli obrazně. Pokud jste si – podobně jako já – už pomalu začínali myslet, že další obor, do kterého cubesaty promlouvají, vás již nemůže překvapit, tak na vás možná ještě jedno překvapení čeká. Nejedná se o nic menšího než o úspěšný návrat cubesatu z oběžné dráhy na zemský povrch.

Cesty za kosmonautikou: Brána do vesmíru v Praze

Asi každý fanoušek kosmonautiky zaznamenal informaci, že se na pražském výstavišti v pavilonech B a C koná výstava pojmenovaná Gateway to space, tedy hezky česky Brána do vesmíru. Pokud byste chtěli tuto výstavu spatřit na vlastní oči, dlouho neotálejte. Expozice bude otevřená pouze do 28. června. Na návštěvu tak máte už méně než měsíc. Jelikož jsme v minulých týdnech výstavu navštívili, rozhodli jsme se připravit pro Vás tento článek. Neobvyklý bude v tom, že jej vytvořilo pět autorů našeho portálu. Každý si z výstavy odnesl jiný zážitek, takže Vám, čtenářům, můžeme poskytnout pestrý přehled.

Malé novoroční zamyšlení nad malými satelity

Schema optického systému VTAS

O tom, že se ze mě během provozu kosmonautixu stal nadšenec do cubesatů, už asi naše čtenáře nemusím sáhodlouze přesvědčovat. O tom, že se jedná o zajímavý a životaschopný segment kosmonautiky, jsem snad většinu z vás přesvědčil také. V dnešním novoročně odlehčeném článku se zamyslíme nad provázaností vývoje cubesatů a jejich plnokrevných bratříčků. Dnešní článek bude zmiňovat leckteré informace, které už na kosmonautixu vyšly, ale nebudu zabíhat do podrobností, jde mi spíše o širší souvislosti ohledně technologického vývoje.

S rentgenem na tajemství Slunce – Rentgenová astronomie

Rentgenové observatoře jsou určeny především k výzkumu hlubokého vesmíru, hlavně těch nejbizarnějších objektů, jaké v něm známe – černých děr, kvasarů, pozůstatků po velkolepých výbuších supernov nebo srážejících se galaxií. Avšak občas se stane, že některý z těchto výdobytků kosmických technologií obrátí svůj zrak mnohem blíže – k nám domů do naší Sluneční soustavy.

Turbulence v mezigalaktickém plynu – rentgenová astronomie

Horký plyn centru galaktických kup Perseus a Panna v podání camery ACIS, není bez zajímavosti, že expozice trvala 416 hodin 32 min.

Pokud před sebou máte šálek kávy a pijete ji s mlékem, tak teď je ta správná chvíle mléko pomalu nalít do šálku a zlehka míchat. Jedná se o příjemný a dostupný způsob jak si navodit potřebnou představu. Ne nebudeme se zabývat gurmánským pohledem na nejrozšířenější a nejlehčí drogu. Řeč bude o turbulencích v mezigalaktickém plynu.

Nová naděje pro průzkum struktury neutronových hvězd

Co je nejdostupnějším nástrojem pro průzkum zemského nitra či jiných Nebeských těles? Přece seizmické vlny. Na Zemi ještě můžeme použít uměle vyvolané seizmické vlny, ovšem kdekoli jinde má tento postup své zjevné nevýhody. V případě natolik exotických objektů jako jsou neutronové hvězdy, neřku-li dokonce magnetary je takový postup a dlouhou dobu, když už ne na navždy, naší jedinou nadějí na získání nějakých exaktních dat z pod jejich povrchu.