Kosmotýdeník 324 (26.11. – 2.12.)

Taky se Vám zdá, že se toho poslední dobou děje nějak hodně? Pokud ano, pak nejste sami, taky máme ten dojem. Kosmonautika momentálně zažívá opravdu plodné období a my tak máme o témata postaráno. I tento týden se proto našlo několik informací, na které se v průběhu týdne nedostalo, aby mohly být zpracovány do podoby článku na našem webu. Proto přichází Kosmotýdeník – nepravidelným čtenářům zrekapituluje hlavní události týdne a pravidelným čtenářům zase přinese něco navíc. V hlavním tématu se podíváme na start rakety Rokot s armádním nákladem, ale čekají nás i zprávy o SpaceX či z Marsu.

Rokot ve službách armády
Ruská raketa Rokot s horním stupněm Briz-KM odstartovala ve čtvrtek 29. listopadu ve 3:27 SEČ z kosmodromu Pleseck na severu Ruska. Pod aerodynamickým krytem se ukrývaly tři družice z rodiny Rodnik. Každá nosná raketa má omezenou nosnost – v případě Rokotu je to zhruba 1950 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu, z čehož se dá usuzovat hmotnost vynášených družic.

Tento start můžeme považovat za jakýsi začátek konce nosných raket Rokot. Jejich historie je velmi zajímavá a proto se na ni podíváme podrobněji. Jedná se o třístupňový nosič, přičemž všechny stupně využívají kapalných pohonných látek. Tato raketa bývá nabízena i západním zákazníkům pod hlavičkou německo-ruské organizace Eurockot, která vznikla právě proto, aby umožnila komerční využívání těchto raket.

Samotné nosiče Rokot jsou těsně spjaty s armádními střelami. Jako první dva stupně využívají technologie z vojenských raket SS-19 (RS-18) Stiletto. Raketa SS-19 byla vyvinuta mezi roky 1964 a 1975 v rámci série mezikontinentálních raket UR-100N. V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo vyrobeno více než 360 raket SS-19. Horní (v tomto případě třetí) stupeň Briz-KM je restartovatelný a jako pohonné látky využívá nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý, což je směs hojně využívaná i v jiných sovětských/ruských kosmických projektech.

Horní stupeň Briz-KM

Horní stupeň Briz-KM
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Jak již bylo uvedeno výše, první dva stupně rakety Rokot jsou převzaté z raket SS-19, které byly doplněny o systémy nutné k transportu a startu. Pro každou misi se musí vyrobit nový horní stupeň Briz-KM. Právě v něm bychom našli moderní autonomní systém, který řídí let všech tří stupňů. Schopnost horního stupně provádět více zážehů je ideální pro doručování nákladů na různé oběžné dráhy. Jeho průměr je 2,5 metru a na délku měří 3,9 metru. Jako hlavní motor používá motor RD-0235 s uzavřeným cyklem, který tlakuje turbočerpadlo. Tento motor není schopen naklánění trysky, takže o manévrování stupně se starají čtyři Vernierovy motorky označované jako RD-0236.

Samotný Briz-KM je blízkým příbuzným stupně Briz-K, který byl použit na prvních třech misích rakety Rokot. Aby bylo možné vynášet větší družice, bylo potřeba udělat na stupni Briz-K konstrukční změny, které měly snížit strukturální zatížení. Část navazující k nákladu byla rozšířena a zploštěna, navíc došlo k reorganizaci kontrolního systému.

Když se podíváme na první dva stupně, tak za pozornost stojí, že separace těchto stupňů využívá takzvaný hot staging. To znamená, že se druhý stupeň zapaluje ještě v době, kdy je k němu připojený stupeň první. Nezapaluje se však hlavní motor druhého stupně, ale pouze Vernierovy motory. Spaliny pak unikají speciálně navrženými průduchy v horní části prvního stupně. Po oddělení se na prvním stupni zapálí protisměrné brzdící motorky a druhý stupeň následně zažehne svůj hlavní motor.

Typický letový profil rakety Rokot.

Typický letový profil rakety Rokot.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Samotný náklad aktuální mise je lehce obestřený tajemstvím a víme o něm jen poměrně málo. Družice Rodnik by měly být verzí družic systému Gonec-M, které se někdy nazývají též Strela-3M. Družice Gonec-M by podle ruské kosmické agentury měly být určeny k poskytování digitálních uživatelských terminálů navigačního systému GLONASS, ale mají zajišťovat i služby elektronické pošty. Zdá se však, že toto označení není přesné, protože podle některých zdrojů nemají družice Gonec-M v provozu systému GLONASS žádnou roli. Samotný systém Gonec-M je vylepšenou verzí staršího systému Gonec, které byly odvozeny od satelitního systému Strela-3 používaného armádou. Předpokládá se, že družice systému Rodnik mají být armádní verzí systému Gonec.

Kosmický přehled týdne:

Vývoz Falconu 9 na misi SSO-A.

Vývoz Falconu 9 na misi SSO-A.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

V těchto dnech nás čeká opravdu mimořádný nášup událostí. Ještě včera platilo, že dnes, zítra i pozítří proběhnou důležité starty raket, přičemž všechny bychom Vám chtěli přinést živě a česky. Už dnes o půl osmé večer měla z Vandenebergovy základny v Kalifornii odstartovat Falcon 9 na misi SSO-A. Ta je zajímavá nejen tím, že při ní bude vynesený rekordní počet družic americkou raketou, ale i tím, že bude vůbec poprvé použit první stupeň Falconu potřetí. Raketa se už během včerejška vydala na startovní rampu a Elon Musk při té příležitosti sdělil, že stupeň je špinavý nejen od sazí, které tam přináší spaliny, významnější vliv mají mít spáleniny ze vstupu do atmosféry a ty se nedají snadno odstranit. Stupeň se tím však neopotřebovává. Misi však potkal odklad o 24 hodin kvůli kontrolám horního stupně, takže si v pondělí užijeme hned dvou startů.

V pondělí kolem našeho poledne má totiž z Bajkonuru startovat raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-11. Půjde o první pilotovaný let rakety Sojuz od říjnové nehody se Sojuzem MS-10. Nosič se již v sobotu vydal na startovní rampu.

A konečně v úterý nás čeká opět Falcon 9, tentokrát z Floridy. Nákladem bude zásobovací loď Dragon, která vůbec poprvé poletí na prvním stupni z vývojové verze Block 5. Včera tato raketa podstoupila statický zážeh a zítra bychom Vám chtěli přinést článek věnovaný této misi. Zatím ale trochu zlobí počasí. Meteorologové zatím dávají úternímu startu jen 40% pravděpodobnost dobrých podmínek, ale při odkladu o 24 hodin by se situace razantně zlepšila. Najednou by byla pravděpodobnost dobrých podmínek celých 90 %. Nechme se tedy překvapit dalším vývojem.

Kamera na robotickém rameni vyfotila oblohu.

Kamera na robotickém rameni vyfotila oblohu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Přistání sondy InSight na Marsu bylo bezesporu událostí týdne a dost možná i jedním z vrcholů celého roku. Sonda je nyní v bezpečí na povrchu rudé planety a inženýři začínají kontrolovat její systémy a připravovat je na provoz. Podle přiložené fotografie je vidět, že došlo k pohybu robotického ramene, které bude ukládat dva vědecké přístroje na povrch Marsu. InSight už má navíc v kapse i jeden rekord. Jeho solární panely totiž vygenerovaly za jeden marsovský den (sol) více elektrické energie (4588 Wh) než jakýkoliv energetický zdroj, který se zatím na Mars dostal. To znamená, že překonal i radioizotopový zdroj roveru Curiosity (2806 Wh).

Už zítra, tedy 3. prosince dorazí sonda OSIRIS-REx ke svému cíli – planetce Bennu. V době, kdy tento článek vychází, je sonda od cíle vzdálená méně než 20 kilometrů. NASA chystá k jeho příletu přímý přenos z řídícího střediska na NASA, který Vám přineseme v samostatném článku.

Na Mys Canaveral dorazily skladovací nádrže na zemní plyn. Metan, který bude sloužit jako palivo rakety Vulcan, tvoří jeho hlavní složku. Zatím jsou tyto zásobníky umístěny na provizorním místě, ale později se přesunou na  startovní rampu 41, ze které má nová raketa poprvé startovat v roce 2021.

Zásobníky na zemní plyn pro raketu Vulcan

Zásobníky na zemní plyn pro raketu Vulcan
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

I v právě končícím týdnu jsme Vám přinášeli dva články o kosmonautice denně. Pokud jste nějaký z nich nestihli, tady máte jejich souhrn. Pozvali jsme Vás na listopadovou Kosmoschůzku a připomněli jsme si osud Luďka Peška – umělce, který měl blízko ke kosmonautice. Přistání sondy InSight jsme Vám přinesli v psaném online přenosu a pak přišel čas na sedmý díl seriálu o stanici Mir. Poté se už zase přihlásil o slovo Mars – nejprve jsme si připomněli úspěch cubesatů MarCO a v dalším článku jsme zrekapitulovali úspěšné přistání. Jedna mise úspěšně přistála, další se na svůj velký moment chystá – New Horizons proletí 1. ledna kolem objektu s provizorním názvem Ultima Thule. Evropský teleskop Euclid ještě není ve vesmíru, ale i o něm jsme psali – jeho primární zrcadlo totiž bylo dokončeno. Připomněli jsme si nabitý harmonogram posádky ISS a zrekapitulovali jsme plány NASA ohledně využívání soukromých lunárních landerů. Evropský servisní modul lodi Orion byl natrvalo spojen s adaptérem návratové kabiny a v seriálu Návrat k poslovi bohů jsme udělali radost milovníkům technických detailů – přinesli jsme popis vědeckých přístrojů sondy MPO. Na první nepilotovaný testovací let se chystá i loď Starliner od Boeingu. Horní stupeň Atlasu V pro tuto misi již byl zkompletován.

Snímek týdne:

Přetěžké rozhodování jsme tento týden měli v této kategorii. Že to bude fotka ze sondy InSight, to bylo prakticky jisté. Jenže po vyřešení této otázky přišla druhá, mnohem těžší – kterou fotku z InSight? Pravda, ten výběr není tak široký, protože nominaci do této kategorie si zaslouží dva snímky – první, na které je ještě zaprášená krytka kamery, tedy fotka přijatá jen pár desítek sekund po přistání a druhá, kterou pořídila kamera na robotické paži. Nakonec jsme dali přednost té první fotografii. Její vizuální krása v tomto případě nehraje roli, rozhodující je symbolický význam. Jedná se o první fotografii z nového robotického průzkumníka Marsu, který na výbornou zvládl složité přistání na rudé planetě. A co víc! Tuhle fotografii jsme na Zemi přijali přenesenou přes cubesat. To je další argument, proč vybrat právě tento zaprášený snímek.

První snímek sondy InSight na povrchu Marsu byl na Zemi přenesený přes cubesaty MarCO.

První snímek sondy InSight na povrchu Marsu byl na Zemi přenesený přes cubesaty MarCO.
Zdroj: https://mars.nasa.gov

Video týdne:

Ano, ani tentokrát neunikneme masivní vlně, kterou rozpoutalo přistání sondy InSight. Jako video týdne jsme vybrali záznam zachycující náladu v řídícím středisku mise před přistáním i po něm. Velká část lidí, kteří se radují jako malé děti, věnovali této misi vlekou část svého života. 26. listopad 2018 tak měl na jejich kariéru významný vliv.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://mars.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018-11-30-20_53_54-Window.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018-11-30-01_45_18-Window.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018-11-30-01_54_30-Window.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DtWLH5MU4AEgc5p.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DtTGdR1UUAEJ8s9.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…19f213dff80c4117d8dd6400d2274f8e&oe=5CA1400D
https://mars.nasa.gov/…/icc/C000M0000_596533559EDR_F0000_0106M_.PNG

Kosmotýdeník 324 (26.11. – 2.12.), 5.0 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 1 905 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (20 votes cast)
(Visited 1 905 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


7 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 324 (26.11. – 2.12.)”

  1. Spytihněv napsal:

    Že solární elektrárna InSight překoná vše, co zatím přistálo na Marsu, to se díky poloze a velikosti panelů dalo čekat. Ale že překoná jadernou Curiosity o celých 60%, to už tedy stojí za pozornost. Škoda, že nelze poslat přebytečnou energii přes některou z družic na Meridiani Planum 🙂

    • tycka napsal:

      Jen zřejmě za velmi dobrých podmínek co se týče počasí.
      Stejně jako na zde na Zemi. Pokud chcete solárními panely napájet zařízení na místě bez přívodu elektrické energie a požadujete jeho spolehlivou nepřetržitou činnost i s využitím rozumné kapacity akumulátorů – tak vám nic jiného nezbude než jeho panely mnohonásobně předimenzovat, než by stačilo například v letních měsících.
      Na rozdíl od jaderného zdroje – který funguje stále stejným výkonem nepřetržitě.

  2. Lukas napsal:

    Presne to ma napadlo,ale myslel som ci by opi sa nejako nedoplazil k insight a napichol sa na nu cez usb konektor

  3. Jiří Hošek napsal:

    K větě „Tento start můžeme považovat za jakýsi začátek konce nosných raket Rokot“:
    Rakety Rokot mají ukrajinské řídicí systémy. Nyní zbývají poslední tři rakety, připravované na rok 2019 (první pro trojici družic Gonec-M, druhá pro geofyzikální družici Geo-IK-2, třetí s družicemi Rodnik). GKNPC Chruničeva pracuje na projektové dokumentaci rakety Rokot 2 se stoprocentním ruským řídicím systémem pro první start v roce 2021.
    https://ria.ru/space/20181023/1531289433.html

    Vztah mezi vojenskými družicemi Rodnik (Strela), GLONASS a civilními Gonec-M lze popsat takto:
    První vojenská komunikační družice Strela byla vynesena v roce 1964, její první civilní protějšek Gonec v roce 1992. Název Rodnik byl odhalen v prosinci 2005, kdy byla první vojenská družice verze Strela-3M (Rodnik) vynesena společně s první civilní družicí verze Gonec-M. Obě družice byly postaveny na stejné bázi a je těžké určit, která z nich je verzí té druhé.
    Civilní komunikační družice Gonec-M využívají pro přesnost zaměření pozemních stanic služeb navigačního družicového systému GLONASS.

  4. Alois napsal:

    Na rozdíl od Japonců, kteří letí “ ve formaci “ by měl OsR okolo asteroidu obíhat.

    • Dušan Majer napsal:

      Ne tak docela. oficiální profil mise na Facebooku píše: the spacecraft won’t land or go into orbit around Bennu (yet). It will execute a small engine burn marking the end of its journey toward Bennu and setting it up to operate around the asteroid.
      Volně přeloženo: Sonda nepřistane na asteroidu, ani kolem něj nebude obíhat(zatím). Provede malý motorický zážeh, který zakončí její přibližování k Bennu a připraví na provoz u planetky.

  5. Alois napsal:

    Rozdíl mezi oběma sondami je mj. právě v tom, že rozhodující operace, tj. příkladně odběr vzorků budou a některé již jsou u Japonců prováděny z letu “ ve formaci“ a u OsR budou z letu po oběžné dráze, na kterou sonda nevstoupí “ z chodu“, ale po vstupních operacích v řádu týdnů a po provedení odběru se na ni opět vrátí.

Zanechte komentář