Posádku Sojuzu MS-10 ohrozil vadný senzor

11. října startovala z Bajkonuru raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-10. Ta měla na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit dvoučlennou posádku – v sedačkách leželi Američan Nick Hague a Rus Alexej Ovčinin. Jejich let však skončil jen po několika desítkách sekund anomálií při oddělení postranních urychlovacích bloků a loď musela přejít na záchranný režim. Oba muži zažili při neřízeném balistickém sestupu přetížení 6,7 g, ale přistání v kazašské stepi u města Žezkazgan přežili ve zdraví. Alexej Ovčinin a Nick Hague měli mimo zemský povrch strávit několik měsíců, ale jejich let nakonec trval jen 19 minut a 41 sekund, z čehož většinu času zabrala návratová fáze. Rusové zřídili hned dvě vyšetřovací komise – ta státní včera v 10:00 našeho času spustila tiskovou konferenci, která představila zjištěné výsledky.

Konstrukce urychlovacího bloku raket Sojuz - v horní části se nachází nádrž s okysličovadlem (kapalným kyslíkem).

Konstrukce urychlovacího bloku raket Sojuz – v horní části se nachází nádrž s okysličovadlem (kapalným kyslíkem).
Zdroj: https://i.imgur.com

Ukázalo se, že za nejkrizovější situaci pilotovaných misí v posledních letech mohl vadný senzor na jednom ze čtyř postranních urychlovacích bloků. Tento senzor měl za úkol po oddělení od centrálního stupně otevřít ventil na kyslíkové nádrži v horní části urychlovacího bloku. V nádrži je samozřejmě zvýšený tlak a ven proudící kyslík funguje jako tryska, která odstrčí horní část urychlovacího bloku od centrálního stupně. U jednoho ze čtyř postranních bloků ale tento senzor selhal a špička bloku tak nebyla odstrčena. Výsledkem byla kolize s centrálním stupněm a roztržení jeho nádrže.

Raketa tedy byla silně poškozena a loď musela přejít na záchranný režim. Na tiskové konferenci bylo dále uvedeno, že hlavní příčinou selhání senzoru byla chyba při sestavování rakety. Tisková konference navíc představila i několik screenshotů z palubních kamer a po jejím skončení se na YouTube kanálu Roscosmos media objevil i kompletní nesestříhaný videozáznam, který ukazuje, jak kritická celá situace byla.

Po běžném startu probíhalo vše podle plánu. Přesně v čase 117,8 sekund po startu začala sekvence oddělování postranních urychlovacích bloků. Přímý přenos tehdy zrovna ukazoval pohled do kabiny, kde bylo vidět, že s kosmonauty oddělení zatřáslo a pak obraz zamrzl. Chvění a otřesy při oddělování stupňů bývají běžnou součástí raketových startů, ale v tomto případě bylo vše intenzivnější než obvykle.

Vizualizace anomálie rakety Sojuz-FG při misi Sojuz MS-10.

Vizualizace anomálie rakety Sojuz-FG při misi Sojuz MS-10.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Při střihu na vnější záběr čekali diváci na známý Koroljovův kříž – tedy útvar, který na obloze vykreslují čtyři odhozené urychlovací bloky. Jenže čekali marně. Absence Koroljovova kříže byla dalším varovným signálem, že je něco špatně. Kříži totiž chyběl čtvrté rameno. Když se navíc na videu objevily dodatečné úlomky, bylo téměř jasné, že situace probíhá nestandardně.

Podle informací na uzavřené sekci L2 diskusního fóra webu nasaspaceflight.com začaly problémy ve 119. sekundě letu, když se urychlovací blok D nesprávně oddělil od centrálního stupně. Kvůli tomu, že se mu neotevřel ventil na kyslíkové nádrži a proudící kyslík tak nemohl odstrčit špičku od centrálního stupně. Ventil se neotevřel kvůli senzoru, který se nachází v horní části urychlovacího bloku a který měl zajistit jejich otevření. Motory centrálního stupně stále hořely, zatímco vyhořelé urychlovací bloky měly odlétnout pryč.

Špička bloku D však nebyla odstrčena a tak se celý blok vlastně jen sesunul podél stupně centrálního. Vzhledem k hmotnosti těchto dílů pak stačil jen drobný kontakt a urychlovací blok roztrhl nádrž centrálního stupně. „Prvotní odchylka z kurzu byla významná, ale pořád stačilo systému řízení letu 3× méně času ke stabilizaci než je horní limit pro klasický let,“ připomíná Michal Václavík z české kosmické kanceláře. Velmi dobře celou situaci ukazuje níže přiložená počítačová animace.

Ve 121. sekundě letu byl centrální stupeň zasažen urychlovacím blokem, což zaregistroval letový počítač lodi Sojuz MS-10. Sestava se totiž oproti plánu naklonila. Náklon překonal hranici sedmi stupňů, což je u centrálního stupně limit pro spuštění nouzové sekvence. Řídící počítač lodi tak v čase T+122 sekund vydal pokyn ke spuštění mimořádného stavu. Automaticky se aktivovala sekvence obsahující deaktivaci rakety Sojuz FG a spuštění záchranného systému. Jelikož už v té době nebyla součástí rakety záchranná věžička, přišly ke slovu dva páry motorů na tuhá paliva umístěné na horní části aerodynamického krytu.

Alexej Ovčinin a Nick Hague se setkávají s rodinami.

Alexej Ovčinin a Nick Hague se setkávají s rodinami.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

V čase T+123 sekund došlo k oddělení servisního a návratového modulu lodi. Zatímco servisní zůstal na horní části rakety, modul návratový a orbitální už odnášel aerodynamický kryt pryč. V bezpečné vzdálenosti od rakety se oddělil návratový modul s posádkou od orbitálního modulu a posádku čekal návrat po balistické dráze. Na místo nouzového přistání vyrazily týmy specialistů, kteří potvrdili, že oba muži jsou zdraví. Následoval přesun na kosmodrom a setkání obou kosmonautů s rodinami.

Pro správné vyšetření příčin této anomálie bylo potřeba získat části rakety Sojuz-FG, především pak urychlovací blok, který selhal. Po objevení byly tyto díly včetně vadného bloku D převezeny do CSKB Progress v Samaře. Výsledky naznačují, že sestava byla po dopadu v dost dobrém stavu na to, aby se z ní daly vyčíst důležité informace o selhání. Kromě jiného se ukázalo, že se ventil otevřel, ale až jako důsledek kolize s centrálním stupněm. To by vysvětlovalo, proč jsme v přímém přenosu viděli venting, tedy únik kyslíku z urychlovacího bloku.

Slajd s detailními fotkami vadného urychlovacího bloku D.

Slajd s detailními fotkami vadného urychlovacího bloku D.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Inspekce navíc odhalila i deformaci senzorové tyčky, která byla na jednom prezentovaném slajdu i vyfocena v detailu. Tisková konference sice proběhla včera, ale už o den dříve oznámil Sergej Krikaljov, výkonný ředitel Roskosmosu pro pilotovaný program, při rozhovoru pro agenturu Tass, že selhání způsobila neobvyklá funkce senzoru. Rodina raket Sojuz obsahuje několik modelů, které se v některých ohledech liší, ale systém urychlovacích bloků mají společný (výjimkou je jen Sojuz 2-1v, který urychlovací bloky nemá vůbec).

Úspěšný návrat do služby přišel před týdnem, když Sojuz 2-1b vynesl z kosmodromu Pleseck průzkumnou družici Lotos S-1. Start nebyl vysílán na internet kvůli armádní podstatě vynášené mise, ale dnes již víme, že při startu nedošlo při odhození urychlovacích bloků k žádné mimořádné události. V listopadu nás čekají další starty raket z této rodiny, které dále potvrdí jejich správné fungování. Už o víkendu by mělo dojít k vynesení družice Uragan-M (součást navigačního systému Glonass), šestého listopadu pak z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartuje na polární dráhu evropská družice MetOp-C, kterou vynese Sojuz ST-B.

Sojuz 2-1b vynáší družici Lotos S-1 a rakety Sojuz se vrací do služby.

Sojuz 2-1b vynáší družici Lotos S-1 a rakety Sojuz se vrací do služby.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Komise navíc na konferenci oznámila, že kvůli chybě při montáži rakety na misi Sojuz MS-10 proběhnou na raketách, které jsou již smontované dodatečné kontroly – dojde k rozpojení urychlovacích bloků, kontrole a opětovnému spojení, aby se chyba nemohla opakovat. Raketa Sojuz FG by se měla do služby vrátit 16. listopadu, kdy by měla mimořádně vynést zásobovací loď Progress, která poletí na ISS. Všechny starty musí být úspěšné, ale právě let Progressu bude tím pravým prubířským kamenem. Pokud ani v tomto případě nenastane problém, měl by pilotovaný start přijít už 3. prosince. Pokud by se to podařilo, začala by se stanice pomalu vzpamatovávat ze současného omezeného provozu, který zajišťuje tříčlenná posádka.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.youtube.com/
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/11/2018-11-01-10_21_48-Window.jpg
https://i.imgur.com/nhAd1su.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-11-01-00_50_18-Window.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-11-01-01_06_08-Window.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/11/2018-11-01-09_09_27-Window.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-11-01-01_10_45-Window.jpg

Posádku Sojuzu MS-10 ohrozil vadný senzor, 5.0 out of 5 based on 27 ratings
Pin It
(Visited 5 700 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (27 votes cast)
(Visited 5 700 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


72 komentářů ke článku “Posádku Sojuzu MS-10 ohrozil vadný senzor”

  1. Ales napsal:

    Maji hezka videa ze startu (ty kamery na rakete) Skoda ze je nedavaji do live prenosu jakk spacex …

    • batmaster napsal:

      Taky mě to docela mrzí. Tohle by denní starty Sojuzu hodně oživilo. Více, než renderovaná „lživá“ animace. 😉

      • android napsal:

        Pochybuju, že tam mají live přenos. Nejpíš to vyšťáraj až ze stupně co dopadnul na zem.

        • Ales napsal:

          No jak je videt tak kameru tam maji a zaridit aby fungovala live by asi problem nebyl. Muj nazor je takovy ze proste nechteji.

      • Josef Waters napsal:

        Je to skutečně hrozná škoda, záběry jsou to skvělé a bylo by na co se dívat. Snad tu zažitou snahu o „utajování“ překonají, poslední dobou je přece jen už i v jejich otevřenosti vidět velký pokrok.
        Ale „lživá“ bych nepsal ani v uvozovkách. Nejde o žádné oblbování, ale o snahu přiblížit divákovi jak let standardně probíhá, když na něj už kamery ze Země nevidí. Tam byla jediná chyba, že to nechali běžet dál. Někdo zodpovědný to měl utnout, ale třeba všichni sledovali co se to děje a na tohle nikdo ani nepomyslel.

        • Vladiczek napsal:

          To „lživá“ asi mířilo na to, že bývá často prezentováno a animace se tak i tváří, že jde o renderování na základě telemetrických dat. Ostatně i ostatní agentury mají zobrazeny tyto údaje a měly by být live (minimálně SpaceX, chtělo by to ale zkontrolovat záznamy při selhání, zda-li je tomu opravdu tak). Nyní už víme, že jakmile zmizí ruská raketa z obrazovky, jedná se jen o hezké obrázky a čísílka, která nic neříkají, a měli bychom pečlivě poslouchat komentátora Roskosmosu, případně překladatele z NASA, zde je ještě informace nezkreslená.

  2. android napsal:

    Sem netušil že tam mají ještě další záchrané tph motory na aerodynamických krytech!

    • JaGa napsal:

      No ono je stejně potřeba ty kryty nějak odhodit i v případě úspěšného startu.

      • Dave S. napsal:

        Mě osobně to taky překvapilo. Už když sem koukal na ty animace záchrany. Vždy, když Dušan ukazuje fotky nebo videa, co Roskosmos uvoní a vždy se povídalo jen o věžičce. Ale že jsou ještě motory v krytech? To prostě vypadá skoro jako superdraco. Btw. na odhození krytů nepotřebuješ přece motory!! Stačí pružina nebo trochu vzduchu jako u urychlovacích bloků.

  3. Petr Čása napsal:

    Je vidět, že Sojuzy jsou opravdu dobrý kousek kvalitní techniky.
    Lidská chyba (nebo záměr?) je stále ta nejčastější příčina nehod ve vzduchu a výš.
    Musím si zkusit najít nějakou studii, která by popisovala možnosti (a náklady) eliminace takových chyb v leteckém/vesmírném průmyslu.

  4. JaGa napsal:

    To je poprvé po několika letech co mám z rusů radost! Přiznat, že došlo k chybě při montáži rakety, to je pro rusi nevídaná věc, a rozhodně cesta správným směrem.

  5. yamato napsal:

    ani slovko o tom, ako je mozne ze sa vadny senzor dostane na raketu a prejde cez dve kontroly. Pripadne nejaky navrh upravy procesov, aby to nabuduce uz cez dve kontroly nepreslo. To mozu tie kontroly rovno vynechat a usetrit cas a peniaze…

    • Dušan Majer napsal:

      Osobně se domnívám, že senzor byl v pořádku, ale byl nainstalován špatně. Tedy k chybě došlo až při montáži. Tím tu chybu neobhajuju, jen říkám, že to asi nebylo tak, že by byl senzor vadný už z výroby.

      • yamato napsal:

        môže byť, ale tu nejde o ten senzor alebo jeho montáž. Ide o nefunkčnú kontrolu. Pokiaľ sa stane takýto incident, spravidla sa určí priama príčina (senzor), ale aj sled pochybení, ktorý k tej priamej príčine viedol. Následne sa príjmu nejaké úpravy postupov, aby k takému sledu udalostí už nedošlo.

        Možno to na tej tlačovke odznelo (rusky negavarim), ale nikde som nezachytil nič o takýchto hĺbkových zmenách. Pritom to nie je prvý senzor, čo bol namontovaný zle, prešiel cez kontrolu a spadla raketa. Ako keby rusom stačilo zistenie, že konštrukcia rakety nie je vadná, a ide sa ďalej.

      • Jak říká Dušan, senzor byl plně v pořádku přebrán od výrobce (tzn. že tam proběhla v pořádku výstupní kontrola). A byl v pořádku (tzn. proběhla v pořádku kontrola při přejímce) dodán k instalaci. Velmi hezky a podrobně je to popsáno (dokonce dvakrát) ve včerejší tiskové konferenci. Opravdu doporučuji, aby se na ni všichni podívali a to na celou včetně velmi zajímavých odpovědí na dotazy novinářů. Trvá kolem 40 minut, to nikoho nezabije 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Našel jsem zatím jen tuhle 26 minut dlouhou verzi: https://www.youtube.com/watch?v=ml6fBgz9T1c

        • Tady je celá – https://www.youtube.com/watch?v=IoDl2UVuoFk, odkaz jsem dával i do fóra.

        • Dušan Majer napsal:

          Zvláštní, video mi předtím nešlo přehrát, teď už jo, tak jsme hledal jiné.

        • yamato napsal:

          vdaka za videa (nastastie s anglickym prekladom :)) pozriem si to. Myslim ale ze je jasne co som chcel svojimi komentarmi povedat. Pokial senzor aj bol v poriadku pri dodani, niekde pocas montaze sa stala chyba. Vysledkom spravne prebiehajucich prac skratka nemoze byt nefungujuca suciastka. A potom nasleduje otazka – preco neprebehli prace spravne? A preco sa na to neprislo?
          To sa teraz nesnazim nejako vrtat do rusov, to vobec nie. Len skratka vysledkom vysetrovania by nemalo byt len zistenie priciny, ale aj zabranenie podobnym udalostiam dobuducna.

        • Mirek Pospisil napsal:

          Díky za odkaz na tiskovku v plné délce, ale…
          Naposledy jsem rusky gavaril při maturitě a to bylo ještě za bývalého režimu 🙂
          Takže, rozumím jim max 30%. Nešlo by ty nejdůležitější informace, které se zatím nevyskytují v už publikovaných článcích, někde přehledně shrnout?
          Dík

  6. Tom napsal:

    Je vidět že systém záchrany mají vychytaný, pro mne to byl malý zázrak a ta rychlost k obnovení letů s posádkou.

  7. Adam Trhoň napsal:

    Je ten záznam opravdu nesestříhaný? Přijde mi, že mezi 1:25 a 1:26 horizont dost poskočí…

    • Edemski napsal:

      To bude ten kopanec a vychýlení o 7°

      • Jakých 7° máte na mysli?

        • Dan napsal:

          Mám pocit, že tato informace tu byla, už ji ale nemohu najít. Cituji z NSF:

          „The booster hit the core, which was registered by the Soyuz MS-10 flight computer via the stack being pushed over seven degrees off course, automatically initiating the shutdown of the Soyuz FG rocket and commanding the thrusters on the Soyuz MS shroud/fairing to pull the spacecraft away from the failed rocket.“

        • Dušan Majer napsal:

          Daná pasáž v našem článku byla po konzultaci s Michalem přeformulována, aby přesněji vystihovala realitu:
          Ve 121. sekundě letu byl centrální stupeň zasažen urychlovacím blokem, což zaregistroval letový počítač lodi Sojuz MS-10. Sestava se totiž oproti plánu naklonila. Náklon překonal hranici sedmi stupňů, což je u centrálního stupně limit pro spuštění nouzové sekvence. Řídící počítač lodi tak v čase T+122 sekund vydal pokyn ke spuštění mimořádného stavu.

        • Dan napsal:

          Taky jsem to původně chápal tak, že blok A dostal kopanec, který ho vychýlil o 7°, teď je to jasnější, 7° je limit pro abort, díky za upřesnění.

        • Dušan Majer napsal:

          Díky patří Michalovi, který mne na tu chybu upozornil.

        • lvy napsal:

          Já se přiznám, že jsem to pochopil tak, že směr letu se změnil o oněch sedm stupňů, ale to nijak nesouvisí se samotným otočením, to mohlo být klidně o 90 stupňů aniž to mělo vliv na směr letu. Chápu to správně?

    • Dušan Majer napsal:

      Je možné, že tam pár snímků chybí. Nemusí to být střihem, prostě by šlo o vadu záznamu.

    • casso napsal:

      tych snimkov tam chyba pomerne dost – horizont na pozadi sa otoci o 90 stupnov v chybajucom useku. existuje viacero technickych pricin, preco k tomu mohlo dojst, urcite by som za tym nehladal ziadne konspiracie.

  8. Geo napsal:

    Video je dokonale ilustrativní. Škoda že ho nevídáme.
    Ale Sojuz situaci zvládl perfektně ! :U

  9. Kamil napsal:

    Jak vysoko loď vyletěla?

    • Dan napsal:

      Anomálie nastala v 50 km, Sojuz doletěl do 93 km. Jen kousek, a Hague už mohl být astronautem podle kritérií NASA.

  10. Rado napsal:

    Je zaujímavé, že to nemajú zálohované. Ak by to bol snímač, tak prečo neboli dva? A ak bola chyba vo ventile, tiež by sa dal zdvojiť pre prípad zlyhania jedného. Ale asi to bude ozaj malá pravdepodobnosť keď sa toto stalo naposledy pred veľa rokmi. A samozrejme klobúk dole pred konštruktérmi, jednak je všeobecne Sojuz najspoľahlivejšia a najviac pouzivaná raketa ale hlavne pre posádku bezpečná a aj keď sa už niečo stane dostane posádku v poriadku na zem. To video je super, škoda, že ho nedávajú do priameho prenosu..

  11. Dan napsal:

    Přiznám se, že jsem takhle rychlý postup u Rusů nečekal. A video už vůbec ne. Milé překvapení.

  12. Jirka Hadač napsal:

    Prohlašuju, že se moc těším na přenos startu toho Progressu. Doufám, že to bude jako minule. Kdy Rusové zapnuli přímý přenos hodiny před startem, a měli sme se možnost koukat na různé testy solárních panelů, živé záběry startovní rampy atd. Byla to neskutečná lahůdka a dodnes na to vzpomínám. Mít to anglické titulky, byl bych celkom spokojný človek.
    Ona transparentnost je samozřejmě velký krok kupředu. A to i za předpokladu, kdyby to udělali jen proto, že kvůli NASA, ESA a JAXA to udělat museli.

  13. Jara napsal:

    Jestli jsem to pochopil správně, tak když se loď začala otáčet, byla kabina s kosmonauty už odpojená?

  14. frank napsal:

    v souvislosti s událostí je možná zajímavé, že Roskosmosu se podařilo “ vytendrovat pojištění na další starty.

    Roskosmos předpokládal, že pojistné bude 178 milionů rublů pro start Uragan-M ( plnění 2095 miliardy rublů v případě havárie) ale nabídka pojišťoven byla až na 201 milionech rublů za start tedy o 23 milionů rublů vyšší.

    Pro zajímavost v roce 2015 stejné pojišťení od SOGAZ a Ingosstrakh “ plnilo“ 1,936 miliardy za ztrátu Progresu M27M ..

    • Pave69 napsal:

      Vzhledem k tomu, že jim pořád průměrně padá/selhává méně než 10% startů, tak by se jim celkem vyplatilo nepojišťovat se….
      Ale je to typické státní/korporátní myšlení – když je to pojištěné, tak vlastně nedošlo k žádné škodě, takže to nikdo nedostane na triko….

      • frank napsal:

        Pojišťovny to momentálně spočítaly na 9,6 procenta a je vysoce pravděpodobné, že si to zajistily u Lloyds:)
        Naopak, typické chování tamních státních korporací bývalo vůbec nic nepojišťovat a škody vrazit “ do nákladů“, takové neodpovědné chování nakonec i v Rusku vedlo k odsouzení příslušných manažerů, tak se holt už pojišťuje.

        Neobvyklý je i fakt, že pojišťovny nyní čekají na víkendový let a teprv potom se budou pojišťovat let Progressu k ISS, ostatně i tahle pojistka byla na poslední chvíli….

  15. Roman napsal:

    Stejně je ten Sojuz nádherná raketa, na ty starty bych se mohl dívat pořád dokola. Líbí se mi ten postupný náběh motorů, nejdříve začnou jen pozvolna šlehat plameny a pak přijde plný tah, bomba jako když udeří hrom a raketa jde nahoru. 😀

    • Jirka Hadač napsal:

      A s trochou představivosti si člověk pořád může říkat, že startuje nadporučík J. A. Gagarin.

      • Roman napsal:

        To ano, ale Gagarinův Vostok byl o něco menšího vzrůstu 😀
        I tak bych si přál někdy zažít takový start rakety na vlastní oči a uši. Musí to být zážitek a hlavně velkej randál. 🙂

        • Jirka Hadač napsal:

          Já vím, ale nechtěl jsem to pro jednoduchost dodávat. Takhle se ta představa pak otřásá na hranici reality. 🙂

        • Rado napsal:

          Nieje problém ísť na štart. Ruská agentúra vám to za patričný peniaz zabezpečí od a po z 🙂

        • Roman napsal:

          Rado, myslím že by to byla hodně drahá dovolená 😉

        • Jirka Hadač napsal:

          Pamatuju si to video z havárie protonu. Taky to točili návštěvníci. A to teda bylo, jak koukali a nevěřili vlastním očím.

        • marian napsal:

          Roman: Až také drahé to zas nie je, stačí si len určiť priority. Dá sa to cez kazašskú cestovku vybaviť už od necelých 1300 euro na osobu a môžem ti potvrdiť, že je to totálna bomba a stojí za to každý jeden cent. 😉

        • ptpc napsal:

          Je. Aj veľký zážitok aj veľký randál. 🙂

  16. Roman napsal:

    Na tu havariji jsem taky koukal. Je na YouTube několik povedených záznamů. Dokonce to někdo natáčel z okna nějaké budovy a přitom startu řinčely okna až se nakonec vysypaly, když Proton dopadl na zem a explodoval.

    • Jirka Hadač napsal:

      Tomáš Přibyl zmiňuje ve své přednášce o haváriích raket, že takhle se kdysi (2002 tuším) jeden Rus koukal na havárii z okna své kanceláře. A Tomáš to komentoval slovy, že nemůžete udělat nic chytřejšího, než mezi sebe a tlakovou vlnu dát skleněnou výplň. Taky to dotyčný nepřežil.

      • Jednalo se o start Sojuzu-U z kosmodromu Pleseck s družicí Foton-M 1 v polovině října 2002. Ten zabitý voják byl Ivan Marčenko a zraněno bylo dalších osm bylo zraněno. Tomáš Přibyl někdy ty příhody přehrává a to je i tento případ. Není to tak, že se někdo postavil k oknu a nechal si v mést sklo do obličeje. Tito vojáci měly službu v jedné z přípravných budov, jejíž část se zřítila a to samozřejmě včetně skleněných výplní oken a světlíků.

        • Jirka Hadac napsal:

          Tak dal sem na informaci v prednasce, diky za upresneni. Ma chyba za nepresnou informaci. Dekuji pane Vaclavik za opravu.

  17. Vladimír Todt napsal:

    Jak je výše psáno v diskusi, tak u záběru kamery na centrálním stupni chybí od času cca 1:25/1:26 zrovna ta nejzajímavější část videa.
    Krásně je to vidět při prohlížení vide/krokování snímek po snímku. Vypadlo ukládání videa¨- proč? Vystřížení? Marťani nebo Aštar Šeran? To tady nezjistíme.

    Urychlovací blok při sklouzávání po centrálním stupni tedy roztrhl nádrž s palivem (je níže, nádrž na kyslík je v centrálním stupni výše) centrálního stupně k tomu se uvolnil asi ke konci konečně ventil bloku D a vyfuněl zbytek kyslíku do prostoru protržení nádrže s palivem. Mezitím byly automaticky odstaveny motory centrálního stupně. Drobet to asi „řuchlo“. Tedy ty řeči, které tady byly v diskuzích, že to měli nechat dál běžet, že by se to srovnalo apod. byly blbiny – centrální stupeň byl vážně poškozen/dále nepoužitelný a nebyl již schopen další funkce.

    Samozřejmě, kdyby palivem centrálního stupně byl kapalný vodík, tak by ze Sojuzu mohla být i prskavka. Ovšem i unikajícího kyslíku z D bloku bylo málo a v 50 km je atmosféra řídká (ovšem viz. Challenger, kde byla protržena nádrž s vodíkem do které ještě šlehaly plameny).

    Problém byl s montáží. Když to nešlo silou, tak to šlo větší silou, případně to dorazili „na štorc“.

      • Trabis napsal:

        Jen bych podotkl, ze par snimku videa chybi i během prvnich par vterin startu… tj.. vypadek kamery pri otresech muze byt čistě technickeho rázu a nema smysl v tom hledat podezřelost.

    • maro napsal:

      A právě proto Rusové naštěstí rozumně plní ty rakety kerosenem, aby to neexplodovalo jako ta vodíková prskavka typu amerického Challengeru. A SpaceX to má naštěstí taky tak.

  18. spimfurt napsal:

    Ty chybejici snimky mi hnuly zluci. Osobne nemam vubec pocit, ze by byli rusove otevrenejsi. Otevrenost by byla kdyby o tom informovali novinare. „Nechceme ukazat nebo nemame par klicovych frejmu, tak alespon takhle.“

    • KarelTv napsal:

      To uplně normálně může být podobný problém jako výpadky přenosu kamer při přistávání F9 na plošině. Není za tím nutné hned hledat kdovíco.

      • Tomáš N. napsal:

        Souhlasím s vámi. Osobně si také myslím, že chyba nastala při přenosu videa. Představa, že video se ukládá lokálně a po dopadu někdo vytáhne sd kartu z kamery (když uvážíme, že za normálních okolností centrální stupeň letí dost vysoko) mi nepřijde úplně reálná. A v případě podobné havárie, kdy dochází k neplánovanému rozdělení rakety, bych jako nejpravděpodobnější příčinu viděl ve výpadcích vysílání způsobených kolísáním napětí.

    • maro napsal:

      Myslím, že vaši představu o otevřenosti mají úplně na háku. Jejich cílem bylo ukázat, jak to prostě při tom špatném oddělování proběhlo. A to bylo vidět docela dobře.

  19. MartinL napsal:

    Řeší se zde výpadky videa v nějaké sekundě. Ale já mám pocit, že jsem něco nepochopil. Problémy dle textu nastaly cca v 118 s, ale celé video má jen 1:33. Takže mi vychází, že někde chybí půl minuty?

  20. maro napsal:

    Geniální. Ty dva další motory na těch krytech. Jsme fakt netušil, že mají i takový záložní zádchranný systém.

  21. Jaroslav Šmíd napsal:

    Moc hezký článek . Chyby se dělají všude :-)) Hlavní je že na to přišly .

Zanechte komentář