Mars má nového návštěvníka

Takto vypadá vizualizace sondy InSight na Marsu.

Přistání americké sondy InSight bylo zcela jistě jedním z vrcholných momentů letošního roku. Celou událost jsme Vám zprostředkovali formou psaného online přenosu a včera jsme si ukázali, jak se možná psala historie využívání cubesatů, které při této misi hrály poměrně důležitou roli. Ale jelikož je přistání mise InSight natolik důležité, považujeme za vhodné se k celé situaci ještě vrátit a rozebrat ji v článku. Dnes si tedy zopakujeme, co se vlastně v pondělí stalo, proč je to tak důležité a na co se můžeme těšit v dalších týdnech a měsících.

Umělecká představa přistání landeru InSight.

Umělecká představa přistání landeru InSight.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Samotný název InSight jednak v angličtině znamená vhled, ale jedná se také o zkratku Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport. Tento název můžeme do češtiny volně přeložit jako Průzkum vnitřní stavby s pomocí seismického výzkumu, geodézie a přenosu tepla, což v kostce popisuje celý úkol mise. K přistání došlo po téměř sedmiměsíční cestě, která měřila 458 milionů kilometrů. Samotná mise má trvat dva roky a měla by nám pomoci prozkoumat hloubkové vrstvy Marsu a zjistit, jak se tělesa s kamenným povrchem (tedy i Země či Měsíc) kdysi vyvíjela.

Mise InSight startovala 5. května letošního roku z mlhou obklopené Vandenbergovy základny v Kalifornii a stala se prvním meziplanetárním průzkumníkem, který na cestu vyrazil právě ze západního pobřeží USA. 26. listopadu pak sonda dosedla nedaleko marsovského rovníku do západní části rovinaté hladké oblasti Elysium Planitia. Několik hodin po přistání pak dorazili signál potvrzující úspěšné vyklopení solárních panelů, což je nezbytný krok k zajištění bezproblémového provozu.

První snímek sondy InSight na povrchu Marsu byl na Zemi přenesený přes cubesaty MarCO.

První snímek sondy InSight na povrchu Marsu byl na Zemi přenesený přes cubesaty MarCO.
Zdroj: https://mars.nasa.gov

Dokázali jsme poosmé v dějinách lidstva přistát na Marsu,“ prohlásil administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „InSight prozkoumá vnitřní stavbu Marsu a naučí nás mnoho cenných věcí, které použijeme pro přípravu cesty astronautů k Měsíci a později k Marsu. Tento úspěch je důkazem důmyslnosti Spojených států a našich mezinárodních partnerů. Slouží jako potvrzení obětavosti a vytrvalosti celého našeho týmu. To nejlepší z NASA nás ale teprve čeká a bude to již brzy.

Signál z přistávající sondy byl do střediska JPL v kalifornské Pasadeně přenášen přes retranslační cubesaty MarCO, které byly vypuštěny společně s hlavní misí. Vůbec poprvé se cubesaty dostaly do meziplanetárního prostoru a svůj úkol splnily na výbornou. V minulých týdnech a měsících provedly celou řadu zkušebních komunikačních a navigačních experimentů a v den přistání přenášely údaje o všech fázích sestupu a přistání hlavní sondy. Cubesaty kolem Marsu jen prolétly – neprováděly žádné manévry, nevstupovaly na oběžnou dráhu planety. Zůstanou tedy na dráze kolem Slunce. „Je to obří skok pro naše neohrožené robotické průzkumníky o velikosti krabice od bot,“ říká Joel Krajewski, projektový manažer cubesatů MarCO z JPL a dodává: „Myslím si, že cubesaty mají v oblastech za oběžnou dráhou Země velkou budoucnost a náš tým je hrdý, že může ukázat tuto cestu.

Tradice se musí dodržovat. V řídícím středisku proto nemohly chybět arašídy, které nosí při přistáních na Marsu štěstí.

Tradice se musí dodržovat. V řídícím středisku proto nemohly chybět arašídy, které nosí při přistáních na Marsu štěstí.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

První snímek z kamery Instrument Deployment Camera, která bude sledovat ukládání přístrojů na povrch Marsu.

První snímek z kamery Instrument Deployment Camera, která bude sledovat ukládání přístrojů na povrch Marsu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

InSight vstoupil do atmosféry rychlostí 19 800 km/h a celá sekvence do dosednutí trvala jen šest a půl minuty,“ popisuje projektový manažer Tom Hoffman z JPL a dodává: „Během tak krátké doby InSight autonomně provedl desítky operací a zvládl je skvěle – podle všech indicií udělal vše tak, jak měl.“ Zpráva o úspěšném přistání odpálila vlnu oslav, ale všichni věděli, že ještě není vyhráno. Šestnáct minut po přistání začalo rozvíjení solárních panelů, které trvalo dalších šestnáct minut, jenže na potvrzení o spěšném vyklopení panelů jsme museli čekat několik hodin.

Cubesaty už byly od Marsu daleko a tak měla tuto informaci přenést sonda Mars Odyssey, která krouží kolem Marsu. Očekávalo se, že tato zpráva dorazí na zemi zhruba pět a půl hodiny po přistání. „Sonda má čerpat energii ze solárních panelů, takže jejich rozložení a úspěšné fungování jsou klíčové,“ vysvětluje Hoffman a pokračuje: „Jakmile máme zajištěný přísun energie, budeme se moci začít těšit na úžasnou vědu. Jsme na cestě k detailnímu a premiérovému průzkumu toho, co se ukrývá pod povrchem Marsu.

Neskrývané nadšení po přistání sondy InSight zavládlo v řídícím středisku JPL. Není se co divit, mnozí členové týmu věnovali této misi velkou část svého života.

Neskrývané nadšení po přistání sondy InSight zavládlo v řídícím středisku JPL. Není se co divit, mnozí členové týmu věnovali této misi velkou část svého života.
Zdroj: https://www.nasa.gov

InSight by měl začít sbírat vědecká data zhruba týden po přistání, ale hlavně se týmy zaměří na samotné umístění vědeckých přístrojů na povrch planety. Zhruba dva dny po přistání začne rozkládání 1,8 metru dlouhé robotické paže, která pořídí snímky okolní rovinaté krajiny. „Přistání bylo děsivé, ale už se nemůžeme dočkat vědy,“ říká hlavní vědecký pracovník mise, Bruce Banerdt z JPL, který dodává: „Jakmile dostaneme první fotky okolí, naše inženýrské i vědecké týmy hned začnou plánovat, kam by se daly umístit vědecké přístroje. Během tří měsíců pak robotická paže umístí na povrch dva hlavní vědecké přístroje – seismometr SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) a přístroj HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package) studující přenos tepla.

MarCO v rozloženém stavu.

MarCO v rozloženém stavu.
Zdroj: https://photojournal.jpl.nasa.gov

InSight má na Marsu fungovat dva pozemské roky a 40 dní, tedy do 24. listopadu 2020, což je jeden marsovský rok. „Každé přistání na Marsu je strašidelné, ale teď, když máme InSight bezpečně na povrchu, můžeme začít s unikátním výzkumem,“ říká ředitel JPL, Michael Watkins a dodává: „Experimentální cubesaty MarCO navíc otevřely nové dveře menším sondám v meziplanetárním prostoru. Úspěch dvou unikátních misí je oslavou stovek talentovaných inženýrů a vědců, kteří vložili svou genialitu a úsilí do projektu a díky nim zažíváme tento skvělý den.

JPL řídí misi InSight, která spadá pod vědecké ředitelství NASA. Celá mise je součástí velkého programu Discovery, který spravuje Marshallovo středisko v Huntsville, stát Alabama. Stavbu sondy včetně přeletového stupně zajistila firma Lockheed Martin z Denveru. Cubesaty MarCO byly postavené v JPL, která se starala i o jejich provoz. Na projektu se podílela i celá řada evropských partnerů. Například francouzská kosmická agentura CNES (Centre National d’Études Spatiales) se společně s fyzikálním institutem IPGP (Institut de Physique du Globe de Paris) postarala o výrobu přístroje SEIS.

U přístroje SEIS je významný podíl německého Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy (MPS), Švýcarského technologického institutu (ETH), Imperial College a Oxford University z Velké Británie a kalifornské JPL. Německá kosmická agentura DLR se postarala o přístroj HP3, na kterém má významný podíl i Vesmírné výzkumné centrum CBK z Polska, polská akademie věd a polská společnost Astronika. Španělské středisko astrobiologie CAB zase dodalo větrné senzory.

Model sondy InSight

Model sondy InSight
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.flickr.com/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/downloadable_items/42184_PIA22743.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22812-nasa.jpg
https://mars.nasa.gov/…/C000M0000_596533559EDR_F0000_0106M_.PNG
https://c1.staticflickr.com/5/4874/32190050198_7dac2a46cb_k.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Ds-dFjuUUAIIEL9.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/31124964067_d0e24e6e8c_k.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA22317.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4825/31111064867_12c601c242_k.jpg

Mars má nového návštěvníka, 5.0 out of 5 based on 36 ratings
Pin It
(Visited 5 766 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (36 votes cast)
(Visited 5 766 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


11 komentářů ke článku “Mars má nového návštěvníka”

  1. Štefan Kundla napsal:

    Ďakujem za skvelé články k tejto misii.
    Viem, že táto sonda koncepčne vychádza z Phoenixu a ten mal statické fotovoltaické články. Predsa len cez marsovskú zimu by natočenie článkov InsSight na juh značne zlepšilo jej energetickú bilanciu. Obe vozítka Spirit aj Oppo sa pred zimou vyštverali na vhodne natočený svah. Aj tak ich činnosť bola značne obmedzená. Tuším Phoenix skončil práve preto, že námraza CO2 na jeho paneloch bola neúnosná (a to možno doslova). Dúfam, že toto nebude problém tejto misie.

    • Dušan Majer napsal:

      Phoenix ale přistával velmi blízko pólů. InSight je blízko rovníku. Proto by mu zima neměla tolik vadit.

    • Spytihněv napsal:

      V případě Phoenixu existují i záběry MRO ze začátku a konce zimy. Na nich je jasně vidět, že panely „chybí“. Takže se s největší pravděpodobností opravdu zhroutily pod námrazou. Ono se není moc co divit. Když si vezmeme polární podmínky, délku místní zimy a velkou plochu panelů, tak ta přidaná hmotnost mohla být podle mě klidně ve stovkách kilogramů.

  2. Alois napsal:

    A navíc stojí na téměř ideální rovině, někde jsem zahlédl sklon pouhé 2°

  3. oko23 napsal:

    Chtěl bych se zeptat, neví někdo z vás jak velké množství dat je sonda schopna poslat za den ?

    • Dušan Majer napsal:

      To se takhle říct nedá – vždy záleží na tom, jaká družice zrovna zajišťuje přenosy – přelétá nad místem přistání. Každá totiž umí přenášet jinak rychle.

  4. Petr Roth napsal:

    Patrik Kořenář říkal, že by to v průměru mělo být 20Mb denně, ale kde bere informace to nevím.

  5. Alois napsal:

    Připadá mi podivné, že nejprve vysadí supercitlivý seismometr, který chrání i před větrem a poté budou metr, či dva vedle kutat několik hodin a působit značné otřesy, zejména pokud narazí na tvrdou horninu. Nemělo by to být opačně, nejprve se zavrtat a pak seismometr ?

  6. frank napsal:

    možná přistál tak akorát, třeba nakonec zjistí, že Arsia Mons přece jenom trochu třese a soptí 🙂

Zanechte komentář