První člověk – dojmy z filmu

Plakát k filmu První člověk

Příští týden čeká fanoušky filmů s kosmonautickou tematikou svátek. Ve čtvrtek 11. října do českých kin dorazí velmi očekávaný snímek „První člověk“ režiséra Damiena Chazelle. „První člověk“ se věnuje postavě muže, jenž byl hlavním aktérem podle mého soudu nejdůležitější události dějin lidstva – prvního přistání na jiném kosmickém tělese. Toto úterý se v Praze konala projekce pro novinářskou veřejnost, které jsem mohl být účasten a mohu se tak podělit o první dojmy z tohoto filmu, který je na jednu stranu vyzdvihován (režisér, stejně jako představitel hlavního hrdiny je uváděn jako kandidát na Cenu Akademie, tedy Oskara), na straně druhé se zase nevyhnul kontroverzi pro údajné záměrné opomenutí vlasteneckého detailu. I na to v následujících řádcích přijde řeč. Než se do nich pustíme, rád bych předeslal, že nejsem filmový kritik a nejsem schopen hodnotit dílo režiséra v kontextu jeho předchozí tvorby, stejně tak nejsem schopen kvalifikovaně hodnotit, zda herci v tomto snímku podali lepší či horší výkon, než tomu bylo u jiných filmů či herců. Mé dojmy a hodnocení jsou naprosto subjektivní, na druhou stranu však zcela upřímné. Hlavním cílem tohoto pokusu o recenzi je odpovědět na jednoduchou otázku: bude fanoušek kosmonautiky po shlédnutí filmu „První člověk“ zklamán, či nikoliv?

Ty, kteří se chtějí nechat překvapit zápletkami či si nechtějí kazit zážitek z filmu zprostředkovanými dojmy, musím varovat – během psaní článku nebylo možné vyhnout se prozrazení části děje. Doporučuji přeskočit až na poslední odstavec.

Scénář filmové biografie Neila Armstronga si vzal jako základ knihu renomovaného historika kosmonautiky Jamese Hansena „First Man: The Life of Neil Armstrong“. Kniha je neuvěřitelně hutná ohledně detailů, nicméně i přes svůj rozsah je velmi čtivá. Byl jsem velmi zvědav, jak si scénárista s režisérem s touto látkou poradí. Výsledkem jejich snažení je dílo trvající 2 hodiny a 21 minut. Při pohledu na stopáž se může divák ptát, zda není velká část filmu pouze nastavovanou vatou (paní Spáčilová údajně strhla už předem filmu 10 % hodnocení právě kvůli délce). Podle mého názoru tomu tak není, nicméně i tak překvapuje fakt, že film nepojednává o celém Armstrongově životě, ale odehrává se v období jaro 1961-léto 1969.

Záběr ze scény s X-15

Záběr ze scény s X-15
Zdroj: Universal/Cinemart

Hned samotný začátek člověka pohltí – popisuje Armstrongův notoricky známý dramatický let v raketoplánu X-15, během nějž nechtěně překonal rekord v délce jeho trvání. Vzápětí film pokračuje sugestivním popisem zápasu Neilovy malé dcery Karen se zhoubným nádorem mozkového kmene. Bohužel, Karen svůj boj v lednu 1962 prohrála ve věku pouhých dvou let a právě vyrovnávání se s touto příšernou tragédií postavil scénárista Josh Singer jako klíčovou situaci celého filmu, od níž se odvíjí Armstrongovo chování ve vztahu k manželce, dětem, kolegům a v krizových situacích obecně. Nelze se neubránit dojmu, že odkaz na tuto událost občas zbytečně „přiohýbá“ realitu, například ono zmíněné Neilovo šesté svezení na X-15 se odehrálo až po smrti „Muffie“, jak byla Karen láskyplně přezdívána.

Film se právě ve vztahu k realitě ukázal být zvláštním hybridem. Na jednu stranu zmiňuje lapálii se zatuhlým epoxidem v přezce Davea Scotta před startem Gemini VIII, přičemž ona epizoda nemá na běh filmu žádný vliv, na straně druhé občas ulétává do smyšlenek typu oslavy úspěšného spojení s Agenou s kytarou v řídicím středisku. Tyto „minely“ malinko mrzí, o to více, že konzultantem scénáře byl samotný James Hansen. Chápu však, že je občas nutné realitě a historii malinko „domluvit“ jednak proto, že Hollywood si potrpí na hyperboly a dramatické oblouky a také proto, že ten, kdo se o kosmonautiku nezajímá, by čas od času nebyl jinak schopen pochopit děj.

Naprostou lahůdkou jsou vizuály. Dokonalé kopie Gemini, LLRV, lunárního modulu, trenažéru MASTIF, to vše je doslova pastvou pro oči. Samozřejmě i zde by se našla občas drobnost typu ošoupané spínače ve zbrusu nové Gemini nebo v dosud nepoužitém lunárním modulu, na úchvatné podívané to však nic nemění. Velmi šikovně jsou ve filmu použity dobové záběry, jichž si laik ani nepovšimne. Prostřihy mezi CGI a reálnými záběry jsou nenásilné a nepůsobí nijak rušivě. Naopak, spíše umocňují atmosféru.

Co mě ovšem trochu nemile překvapilo, byl zvuk během některých dramatických okamžiků. Ohlušující rachot během scény, kdy se Gemini ocitá v nekontrolovatelné rotaci mi nepřijde jako dobrý nápad. Na druhou stranu start Titanu z kabiny Gemini, totéž z kabiny Apolla nebo rachot po zážehu motoru X-15 jsou mnohem více uvěřitelné a dobře dokreslují situaci, která je zrovna popisována. Krásným zvukovým kontrapunktem je scéna, během níž Neil sestupuje z lunárního modulu na povrch Měsíce. Naprosté ticho dotváří lehce tísnivou atmosféru a připomíná, že se celá záležitost odehrává ve vakuu.

Claire Foy v roli Janet Armstrong

Claire Foy v roli Janet Armstrong
Zdroj: Universal/Cinemart

Zajímavou kapitolou je výběr herců. Ryanu Goslingovi, představiteli hlavního hrdiny, jsem věřil naprosto vše. Možná byl občas malinko melodramatický (ale skutečně jen velmi málo), podle mého názoru se mu však podařilo věrně vystihnout Neilovu povahu člověka, který je spíše introvert, moc toho nenamluví a v sociálních kontaktech si není úplně jistý v kramflecích. Claire Foy, jež představuje Armstrongovu tehdejší manželku Janet, odvedla také vynikající práci. V jejím podání jsou shrnuty všechny ty tuny stresu, hrůzy a nekonečného čekání na manžela, který se už nemusí vrátit domů. Už mnohokrát jsem pomyslně smeknul před manželkami astronautů na obou stranách kosmických závodů. Jejich role dosud nebyla dostatečně doceněna a Claire Foy jejich pocity vyjádřila velmi věrně.

Co se týče dalších rolí, byla znát zajímavá snaha o alespoň základní podobnost herce s fyziognomií postavy, kterou ztvárňuje. I tady se najdou výjimky, jako například Jason Clarke v roli Eda Whitea. Nemohu si pomoci, ale filmový Ed White na mě působil svou vizáží jako muž v relativně pokročilém stádiu zralosti (Clarkovi je v současnosti 49 let a je to znát). Na druhou stranu například šéf rampy Guenter Wendt je téměř k nerozeznání od své předlohy. Herecké výkony jsou pro mě osobně na vysoké úrovni. Když se například na plátně poprvé objevil Buzz Aldrin, říkal jsem si, kde se tam hernajs vzal Peter Russo (výrazná postava z první série seriálu House of Cards)? Corey Stoll se však své role zhostil perfektně a dokázal předvést autentický mix inteligence, neomalenosti, ega a současně nejistoty přesně v duchu skutečného Buzze.

Zajímavým prvkem filmu je hudba. Často se v ní objevuje nástroj theremin. Je to první elektronický nástroj v dějinách, který vynalezl ve dvacátých letech minulého století ruský inženýr a vědec Léon Theremin (původně Lev Termen). Armstrong si hudbu s tímto nástrojem velmi oblíbil a kazetu s albem „Music Out of the Moon“ měl s sebou i při misi Apollo 11. Melodie právě z tohoto alba jsou součástí hudebního doprovodu. Originální soundtrack byl pro mě poměrně příjemnou záležitostí s důrazem na rytmus. Jediný moment, kdy mi hudba „neseděla“ vzhledem k ději, nastal ve scéně, kdy LM sestupuje k Měsíci, ale to může být čistě subjektivní dojem.

Musím se ještě malinko pozastavit u českého překladu. Film bude distribuován v původním znění s titulky. Je jasné, že otitulkovat tak obří porci dialogů, jakou skýtá více než dvouhodinový film, nebyla žádná legrace. Přesto mě zamrzelo, že se v titulcích občas objevily chybičky jak češtinářské, tak ohledně technikálií. Doufám však, že na novinářské projekci byly promítány provizorní titulky a do distribuce se dostane verze s opravenými chybami. I kdyby tomu tak nebylo, nejedná se o nic vysloveně do očí bijícího, byť zkušený kosmonautický fanoušek těch pár chyb pravděpodobně zaznamená.

Celkově film působí jako sugestivní sled dramatických situací, jež se střídají v rychlém sledu s pomalejšími pasážemi. Jediné, co bych filmu vyčetl i coby prostý divák, je konec, který se mně osobně zdá být příliš „useknutý“. Možná je tomu tak proto, že tempo, které Damien Chazelle nasadil, je skutečně velmi vysoké a diváka naprosto pohltí. Osobně jsem po více než dvou hodinách zíral na závěrečné titulky a vzpomínal jsem, kdy jsem se to vlastně naposledy nadechnul. Toto rychlé tempo si však vyžádalo občasné osekání, urychlení nebo úpravu reality. Někdy se tak děje na úkor srozumitelnosti, v laikovi neznalém historie dobývání vesmíru mohou některé scény vyvolat zmatek, nicméně není to úplně na škodu. Pokud máte ve své rodině či okolí osoby „nepolíbené“, stačí, aby se prostě pohodlně usadily do křesla a nechaly se unášet úžasnou podívanou. Můžete si být jisti, že film je, stejně jako vás, na konci „vyplivne“ a s údivem všichni zjistíte, že dvě a čtvrt hodiny uběhly nečekaně rychle.

Armstrong v podání Ryana Goslinga na Měsíci

Armstrong v podání Ryana Goslinga na Měsíci
Zdroj: Universal/Cinemart

Na samotné Apollo 11 překvapivě zbylo poměrně málo času, není to však nutně na závadu. Film je obrazem jednoho období v životě Neila Armstronga, které sice Apollem 11 vyvrcholilo, ale je přesto mnohem pestřejší, než aby se soustředilo na oněch několik dní v červenci 1969. Není to film o Apollu, ani o NASA, ani o kosmických závodech. Je to film o člověku, jenž překonává spoustu objektivních i subjektivních překážek a jehož rodina je nucena žít život, který se ani náhodou nedá nazvat normálním.

A právě vzhledem k výše uvedenému mi není jasné, z jakého důvodu propukl virtuální skandál s absencí vztyčování americké vlajky na Měsíci. Ve filmu se americká vlajka objevuje v různých kontextech několikrát, režisér ani scénárista se nesnaží skrývat, že projekty Gemini a Apollo jsou americké, je zmiňována i rivalita se Sověty. Osobně mi scéna s vlajkou na lunárním povrchu nijak nechybí, navíc část filmu, jež se odehrává na Měsíci, má značně emocionální osobní podtext a jakýkoli patos by působil rušivě.

Pro ty, kteří jsou tímto pokusem o recenzi zmateni (a upřímně se vůbec nedivím, moje neználkovství ohledně filmů a filmového umění je evidentní), se pokusím shrnout své dojmy pomocí několika odpovědí na možné otázky, z nichž některé padly po novinářské projekci „Prvního člověka“.

Je film naprosto věrným popisem historických skutečností? Není, stejně jako u 99,9 % jiných filmů. Odchylky či vynechané okolnosti však nejsou nijak zvláště rušivé.
Jsou ve filmu zcela smyšlené události? Ano, pár se jich najde, až na kytaru v řídicím středisku však platí totéž co u předchozí odpovědi.
Jsou ve filmu chyby? Ano, jsou. Od ne zcela reálného počasí během letu X-15 až po absenci fotoaparátu na Armstrongově hrudi během scén na lunárním povrchu. Jsou to však maličkosti a zaznamená je pouze skalní fanoušek kosmonautiky.
Je První člověk lepší než Apollo 13? Nelze tyto filmy srovnávat. Apollo 13 je zaměřeno hlavně na misi, První člověk zase na osobu Neila Armstronga a do jisté míry i na jeho rodinu.
Vyplatí se na tento film jít do kina? Ano, ano, ano a ještě jednou ano. Jak jsem již napsal, pro neznalé film obsahuje akci, napětí, výbornou práci s kamerou, střihem a skvělé herecké výkony. Pro ty zasvěcené pak možnost alespoň přeneseně pocítit, jak vypadá let v X-15, start z kokpitu Gemini nebo prostý lidský úžas nad panenskou krajinou Mare Tranquilitatis. Své si najde opravdu každý a věřím, že u mnoha z nás nezůstane pouze u jednoho shlédnutí.
   

   
První člověk
(v originále First Man)
UIP – Universal, USA, 2018
Režie: Damien Chazelle
Scénář: Josh Singer, James R. Hansen (předloha)
Kamera: Linus Sandgren
Hudba: Justin Hurwitz
Hrají: Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Ciarán Hinds, Pablo Schreiber a další
Přístupnost: nevhodné pro děti do 12 let
Žánr: drama
Verze: anglicky s českými titulky
Stopáž: 141 min
Formát: 2D

Rád bych poděkoval společnosti Cinemart a zvláště Pavlu Novákovi, díky němuž jsem mohl být přítomen na novinářské projekci.

 

Zdroje obrázků:

Universal/Cinemart, kredit: Daniel McFadden

První člověk – dojmy z filmu, 5.0 out of 5 based on 29 ratings
Pin It
(Visited 5 478 times, 7 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (29 votes cast)
(Visited 5 478 times, 7 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


63 komentářů ke článku “První člověk – dojmy z filmu”

  1. Alois napsal:

    Ta vlajka tam nepochybně měla být. Každý nýmand, který vyleze na Zemi na sebemenší kopec první co udělá, že vztyčí vlajku. Let na Měsíc zaplatili Američané, Saturn-5 a Apollo postavili Američané, ale hlavně to bylo jasné vítězství demokracie nad bolševíkem.

    • MichaelM napsal:

      Amen

    • Spytihněv napsal:

      Z důvodu varování před spoilery jsem článek vynechal, ale pokud chybí vztyčení vlajky, tak to nedává smysl. Především k tomu ve skutečnosti došlo a je to jeden ze symbolů této události. A pokud byla vynechána proto, aby to vypadalo, že opravdu přišli ve jménu celého lidstva, tak tuto symboliku jsem nikdy neuznával. Měsíc dobyli Američané a sláva navždy za to patří jim a nikoliv lidstvu, jehož kvalita jako celku je mírně řečeno rozdílná.

      • Jožka Somík napsal:

        Kvalita lidstva jako celku bude vždy rozdílná, pokud budete srovnávat vzdělané lidi postindustriální společnosti, s lovci a sběrači, kteří žijí stejným způsobem života už desítky tisíc let, kdy někteří byly donuceni kolonisty převzít jejich způsob života a dosud se ho nenaučili žít.

        Sami astronauté se po svém letu a při oslavných cestách po světě setkávali s reakcemi: „Dokázali jsme to!“
        Všichni víme, že to zaplatili a realizovali američané, ale ten symbolický první krok spolu s Armstrongem vykonalo celé lidstvo. Alespoň tak to chápali astronauté i NASA.

    • Radim napsal:

      My Češi jen těžko chápeme jaký a proč má vlajka pro Američany význam. Na kolika českých zahradách najdete stožár s českou vlajkou? Kdo u nás vyvěsí státní vlajku sám od sebe, bez výzvy úřadu?

      To, že Američanům vztyčení vlajky ve filmu chybí, je přirozené a logické. Že zbytku světa ne taky. Jen by nad tím ten zbytek světa neměl „udiveně“ kroutit hlavou či si dokonce klepat na hlavu.

      • Petr Poruban napsal:

        Nemám celkem nic proti tomu, když si země, která něčeho dosáhne vyvěsí při té příležitosti svoji vlajku. I firmy se chlubí na svých výrobcích svými znaky.
        Pokud to má rozumný rozsah je to pochopitelné a pomáhá to budovat pocit sounáležitosti.

        I když víme, že bez Wernhera von Brauna, který přispěl k úspěchu Saturnu, který vlastně stál na počátku kosmického věku (i když značně kontroverzně) vývojem prvních skutečných raket V2 za války. Tyhle rakety si poté odvezli Rusové a na jejich základě začali rozvíjet své kopie. Američané si zase odvezli Von Brauna…
        A samozřejmě spousta dalších vědců a techniků a především technologií šla do USA z (po válce zrujnované a rozdělené) Evropy, která právě kvůli šílenému nacionalizmu konce 19. a začátkem 20. století, vedoucímu k válkám ztratila značně svůj vliv a pozici ve světě, vědě i technice. Bylo to selhání Evropy, které udělalo z USA velmoc.

        Proto rád vidím, známky toho, že se svět zbavuje nacionalizmu.

        Četl jsem, že právě při přistání Apolla 11 během instalace vlajky a rozhovoru s prezidentem USA se ozvali vědci v řídícím středisku, že by už měli skončit se šaškováním s vlajkou a rychle sebrat pár kamenů…

        Jak symbolické… víc než ta vlajka.

        Znamení toho, že ti chytřejší měli vždy jasněji v hodnotách a prioritách.

      • Jožka Somík napsal:

        Přečtěte si text americké hymny. Pak pochopíte, proč je pro Američany vlajka tak důležitá, a proč si jí vyvěšují z vlastní vůle na svých zahrádkách.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Já jsem byl před promítáním jedním z těch, kteří se klonili spíše k Vaší straně pohledu na věc. Po projekci jsem ale změnil názor.
      Film skutečně není o Apollu 11, je o člověku Neilu Armstrongovi. Koneckonců scény na povrchu zabraly podle mého odhadu (nedíval jsem se na hodinky) cca 10 minut. A nejsou pojaty bombasticky, ale odehrává se v nich hlavně poslední fáze jedné dějové linky, která je zdánlivě uzavřena v první fázi filmu (byť to zakončení oné linky je malinko nepravděpodobné, ale zcela vyloučit jej nelze). A ta linka nemá moc co dělat s USA a vlastně ani s kosmonautikou.
      Opravdu zkuste počkat až na film samotný.

      • Radim napsal:

        Určitě budu film vnímat stejně, jako příběh člověka Neila Armstronga.

        Ale zároveň chápu, že pro Američany je to (také) film o Američanovi, který díky americkému programu stanul na Měsíci. A proto mnoha z nich ten ceremoniál chybí. Stejně jako Apollo 13 i První člověk se v USA nepochybně dočká nadšeného přijetí. Ale zároveň mu bude to (ne)vztyčování vlajky spousta Američanů vyčítat.

        Rozumím jim, ale jde to zcela mimo mě. Jak se říká „To je jejich boj.“

    • Jarda napsal:

      Já vám nevím. Američané jsou ještě větší bolševici, než byli Sověti.

      • Ondřej Šamárek napsal:

        Poprosím, držme se tématu. Krom toho, že jsou OT, výpady proti jedné či druhé straně nepřináší do diskuse naprosto žádnou hodnotu. Díky!

      • Miloš napsal:

        Áno. A v dnešnom Rusku je kapitalizmus.
        Teraz je otázka, že kto napísal väčšiu blbosť.
        Vy či ja?

        • Ondřej Šamárek napsal:

          Opravdu už uhýbáme totálně mimo. S dovolením bych toto vlákno stopnul. Díky!

    • Jan Březina napsal:

      Vzhledem k roli jakou pohyb vlajky hraje v konspiračních teoriích je možná dobře, že tam její vztyčení není.

    • Miro napsal:

      Alois – celkom by ma zaujimalo, ci bol Gagarinov let podla vas hlavne vitazstvom bolsevika nad demokraciou.

  2. KarelK napsal:

    Díky za recenzi a na film se těším ještě více.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Díky, jsem rád, pokud jsem Vás dodatečně navnadil! 😉

      • Daniel Mencl napsal:

        Také děkuji za recenzi a navnadění na film. Teď jen přemýšlím jak na to navnadím manželku 🙂

        • Ondřej Šamárek napsal:

          Je to jednoduché: pro manželky je tam moc hezká dějová linka týkající se manželky a rodiny. No a pro nás je tam ten zbytek… 😉

  3. Radim napsal:

    Dobrá recenze, prima čtení k sobotní snídani :-).
    Pokud se týká spoileru, celý Kosmonaitix je v tomto případě jeden velký spoiler :-).

    Osobně tedy doporučuji číst recenzi celou. O zážitek z filmu nás neochudí, naopak.

  4. Paliativní trika napsal:

    Díky! Tohle rozhodlo, že půjdu.

  5. Jaro Pudelka napsal:

    Pán Šamárek, lepšiu recenziu na film som ešte nečítal. Na film sa teším až neskutočne.
    Bohužiaľ už reakcia Aloisa nám ukazuje, čo sa asi spustí na tento film.

    • Spytihněv napsal:

      Tady jde spíš o nedorozumnění. Také jsem měl pocit, že se jedná o něco jako hraný dokument. A to by chybějící vlajka byla opravdu divná úlitba bůhvíčemu. Ale pan Šamárek to v komentáři objasnil, tak by to snad mohlo být přijatelné.

    • Goodman napsal:

      On ten Alois má částečně pravdu. Byl to hlavně americký triumf a vztyčení vlajky bylo ikonické. Oficiální tvrzení autorů filmu je, že chtěli zůraznit triumf lidstva (ostatně W. von Braun nebyl rodilý američan, že), ne jenom jednoho národa. Nicméně v tom je právě ta chyba autora. Protože zapíchnutí vlajky je symbol překonání překážky. Je úplně jedno co na ní je, je to symbol zdolání nové hranice nemožného (třeba Aloisovo přirovnání k pokoření hory). Ta vlajka tam prostě měla být. Rečím autora filmu nevěřím, že chtěl zdůranit jednotu lidsvta. On vynechal moment z daleko méně povznášejícího důvodu. A to je komerční úspěch. Žijeme v době sílícího anti-amerikanismu, takže řada lidí by to neskousla.
      Jenom takový myšlenkový experiment, co by se stalo, kdyby Armstrong vztyčil vlajku NASA? Nejspíš by se ve filmu tento moment objevil. Nikomu by nevadil. A přitom NASA není lidstvo, ale relativně malá skupina lidí. A teď, co kdyby první přistáli na Měsíci Izraelci? Pravděpodobně by ani film nevznikl. Čili není problém s lidmi, co tam vlajku chtějí, ale s těmi, co jim naopak vadí.
      Každopádně já se na film těším, protože je to na mé nejoblíbenější téma. Byť mi je proti srsti trendové upravování historie, ale budiž. Btw.trailer k filmu jsem skouknul na youtube. V komentářích se ale autor antiamerickým aktivistům stejně nezavděčil. Protože přeci američané na Měsíci nebyli!

      • Ondřej Šamárek napsal:

        Ohledně té vlajky – každý má právo na názor, jen je možná dobré počkat po shlédnutí filmu. Do té doby je to jen spekulace.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Díky, ale myslím, že mě trochu přeceňujete… 😀

      • Marián Grega napsal:

        Výborná recenzia. Fakticky. Často si chodím pred zhliadnutím snímky po „názor“ na net, a bez akéhokoľvek preháňania tvrdím – takto zformulovaný subjektívny pohľad robí obrovskú radosť.

  6. Petr Bílek napsal:

    Rad bych pridal k dobru tip na jiny pekny film z prostredi kosmonautiky:

    https://www.csfd.cz/film/58088-vremja-pervych/prehled/

    • Goodman napsal:

      Skvělý tip, díky !
      Pro inspiraci taky něco přidám http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php?t=5341

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Díky za tip! Vremja pjervych je moc hezký film, jen člověk musí zavřít oči na konci, toho heroismu a ne zcela reálných věcí je v posledních minutách na můj vkus trochu moc… 😀

      • Dan napsal:

        Vremja pěrvych jsem shlédl v týdnu, v rámci celého tria (Pěrvyj v kosmose a Saljut 7) je asi nejlepší, těsně před Gagarinem. Musím uznat, že pokud Rusové ten patos okoukali od Hollywoodu, tak žák přerostl svého učitele, ale tlačí jej tam občas nad míru, zvlášť u konce je to dost těžké 🙂
        A děkuji za recenzi, zabrala 😉

        • Ondřej Šamárek napsal:

          Pokud zabrala v pozitivním slova smyslu, jsem moc rád! 😉

    • Radim napsal:

      Z té ruské kosmické trilogie je podle mě „Gagarin: Pervyj v kosmose“ výborný, „Vremja pjervych“ hodně dobrá (zejména zpracování Leonovova výstupu) a „Saljut 7“ havárka. Škoda, že Rusové neudrželi laťku.

  7. Alois napsal:

    I ten první Číňan mával vlajkou jako divý a přitom je známo, že otec jejich raketového programu se “ vyučil “ v USA.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Pane Aloisi, pojďme se dohodnout, že vlajku budeme řešit až poté, co film uvidíte. Platí?

      • Alois napsal:

        Jen bych si dovolil malou poznámku : Při všech dalších přistáních na Měsíci američtí astronauti vztyčovali americkou vlajku a nikomu to ku podivu již nevadilo.

        • Ondřej Šamárek napsal:

          A ono to někomu vadilo při prvním přistání?

        • Cx napsal:

          Fun with flags!

        • Pane Alois, už mluvíte z cesty. O tom tady vůbec není řeč. Držte se, prosím, ve svých komentářích tématu článku, tedy FILMU. Autor v recenzi jasně vysvětlil souvislosti, my s vámi vesměs souhlasíme s tím, že zapíchnutí vlajky je dobyvatelské gesto, které nebývá opomenuto, a tím bych debatu na téma vlajka uzavřel, aby se nám to nerozrůstalo nechtěným směrem. Respektujte to, prosím. Děkuji.

  8. Petr Scheirich napsal:

    Kdyby této diskuzi nepředcházel (skvělý!) článek, skoro by to budilo dojem, že se zde nediskutuje o FILMU, ale o tom, zda v reálu měli či neměli američané na Měsíci vztyčit vlajku :-D.

  9. Jirka napsal:

    Na to, ze opravi titulky bych moc nespolehal. Pochybuji, ze prizvali na kontrolu opravdiveho odbornika. V ceskem dabingu Apolla 13 je napr. v okamziku pristani „stable 1“ nahlaseno neco jako „kabina je stabilni“. Nevim, proc by tenhle film mel byt vyjimkou. Nejvetsi prekladova lahudka u filmu souvisejicich s kosmonautikou je z Kozoroha 1: astronaut se plazi pousti priplazi se k upati kolme skalni steny. Pohledne vzhuru a sarkasticky poznamena „heh, piece of cake“ (brnkacka). Titulky: „boze, ja mam hlad!“

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Pokud to nechají tak, bude to trochu škoda… Odborník sice přizván byl, ale co vím, tak musel pracovat víceméně bez kontextu.

      • Jirka napsal:

        Způsob, jakým vznikají překlady filmů, je zoufalý a asi čím dál horší kvůli ochraně proti pirátství. V Apollu 13 je chyb spousta, třeba „Close main bus B“ – uzavřit obvod neboli zapnout. V české verzi „Vypni hlavní panel B“. Zhasnutá loď se začíná rozsvěcet, přístroje ožívají, a Kevin Bacon coby Jack Swigert hlásí „Main bus B is closed“, v češtině „Hlavní panel B vypnutý“. To musel překládat někdo, kdo k tomu neměl obraz…
        A v žádné verzi (kino, DVD, TV) jsem neviděl dobře přeložené „constellation Urion“ – souhvězdí Urion.

  10. MIKA napsal:

    Veliký dík za recenzi. Závidím vám, že jste měl to štěstí a byl jste přizván na novinářskou projekci 🙂
    Já mám už zarezervovaný lístek, ale musím čekat až do čtvrtka.

    Jen bych měl pár (spoileroidních) otázek. Je scéna z Měsíce spíše minimalistická anebo je to epická záležitost s širokými záběry? Stejně tak start Saturnu V se podobá tomu z Apolla 13 anebo je pojat stejně jako start Geminni (známý z traileru)? Ten sice působí jistě sugestivně, ale opakovat dvakrát stejný efekt by dost ubíralo celistvosti filmu. A jak si filmaři poradili s pohybem v šestinové gravitaci, která zatím byl „kámenem úrazu“ předchozích pokusů o zfilmování misí Apolla?

    Škoda jen, že ještě nikdo nenatočil objektivní zpracování snah Sovětů o let k měsíci – tam je materiálu k několika velkofilmům.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Scény s měsíční krajinou jsou pojaty docela velkolepě. Start Saturnu V je protkán dokumentárními záběry a ten mix je alespoň pro mě moc hezký. Stran šestinové gravitace – hopkání na povrchu znázorněn je, ale žádná velká fyzika například s prachovými částicemi se nekoná. On například i stav beztíže je zachycen poměrně střídmě (tedy ne že by herci jen předstírali, že vlají, ale tam, kde to nebylo nutné zdůrazňovat, to zdůrazněno není.).
      Objektivní zrpacování sovětských snah – řekl bych, že sami Rusové by se tomu docela bránili. Ani bych se nedivil, kolosální selhání v kontrapunktu s úspěchem Američanů, to by byla i po letech dost hořká pilulka…

  11. ejencik napsal:

    Ja jsem Pavla varoval, ze toho o Armstrongovi vite vice nez ti filmari, ale jsem rad, ze jste se potkali.
    Jdu na premieru v utery ale zajimalo by mne, kolik tam je jeste dalsich technickych nepresnosti. Filmari se vychloubali, jak se snazili byt naprosto presni a zavoven se priznali k pouziti viceoseho trenazeru ve filmu, ackoliv bylo jeho pouziti ukonceno po Mercury.
    Co jste tam jeste nasel ? Dik.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Tak to jste byl Vy! 😀 Mockrát díky za napojení na pana Nováka!
      Nepřesností tam pár je, včetně použití MASTIFu (používán jen během pár měsíců na začátku roku 1960), ale asi by nebylo fér je všechny ještě před premiérou jmenovat a úplně všech jsem si navíc určitě nevšimnul. 😉

  12. maro napsal:

    Zajímavá diskuse s tou vlajkou. Osobně si myslím, že tam asi filmařům neseděla dynamika záběru. Vrcholem toho záběru prostě už bylo to, že se člověk opravdu dotkl nohou měsíčního povrchu. Vlastně nejikoničtějším symbolem toho přistání vůbec není zapíchnutá vlajka, ale otisk té lidské boty v měsíčním prachu. To je to co máte vypáleno v mozku jako nejpronikavější. Nakonec v té době už bylo na Měsíci několik vlajek, dopravených automatickými sondami. Amerických i sovětských. A jak by pak lepili ten záběr? Jako že by zase lezl zpět pro vlajku a kladivo a nějak to tloukl do toho měsíčního povrchu a pak zasalutoval? Jenže to by pak už chtělo i americkou hymnu a tu by zas nebylo možné jen tak utnout, takže celý ten záběr samotný by v tom filmu klidně urval třeba 6 minut. A jestli na celé Apollo 11 měli jen pár minut, tak by museli vyškrtnout něco mnohem zajímavějšího. A ta vlajka v tom záběru beztak nějak byla. Tipuju, že tam udělali aspoň záběr, kde je pořádně vidět na Armstrongově skafandru nebo na lunárním modulu.

  13. tycka napsal:

    Titulky – takže lidé co na dálku hůř vidí, mají zřejmě smůlu. Pokud nezvládají komunikativní angličtinu.

  14. Zevlák napsal:

    Film jsem viděl a dovolím si tvrdit, že fandu do kosmických letů nezklame, horší to bude s „nefanoušky“. Manželka mi před koncem usnula 🙂
    Mám technický dotaz na zdejší znalce – při skvěle zpracované scéně letu X-15, výškoměr ukazuje hodnotu 147 000… Něčeho… Ve stopách to určitě nebylo, protože pokud si dobře pamatuji tak max výška letu byla cca 100 km. Nevíte v jakých jednotkách byl tenhle výškoměr cejchován ?

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Výškoměr je cejchovaný ve feetech, tedy stopách. Armstrong se nikdy nedostal ke 100 km, nejvyšší dosažená výška při letu popisovaném ve filmu byla 63 km.

      • Zevlák napsal:

        Díky moc. Měl jsem za samozřejmé, že se při každém letu dostali přes 80 – 90 km. Což je blbost (trochu jsem pátral na webu). Ještě jednou díky.

  15. Ledna napsal:

    Dobry den, a co ten naramek? Je na tom neco pravdy?
    Dekuji

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Filmaři sami přiznávají, že konkrétně ten náramek je fabulace. Nicméně to, že na lunárním povrchu Armstrong nechal nějaké memento týkající se Karen, to se asi dozvíme pouze tehdy, až někdo přistane poblíž Tranquility Base…

      • Spytihněv napsal:

        Myslím, že v budoucnu se z místa prvního přistání stane jakýsi nedotknutelný památník, kam už nikdo nikdy nevstoupí.

  16. Jirka napsal:

    Mě tedy film těžce zklamal. To jsem jediný, komu vadí ty divné skafandry? I Jakub Kohák v reklamě s kozonautkou Vlastou má realističtější. V Apollu 13 natočeném před skoro čtvrt stoletím jsou repliky skafandrů programu Apollo dokonalé.
    http://images.fandango.com//mdcsite/images/featured/201805/fan_billpaxton_apollo13_20180517.jpg

    Špína, ošoupané ovládací panely a obouchané kosmické lodi, to je nějaká ujetá snaha o autenticitu? Všechno to byly ve skutečnosti funglovky…

    S tou vlajkou jsem to nepochopil. To nestačí, že tam je vidět už vztyčená? Když celý program posádky na povrchu je omezen na to, jak Neil jde sám hodit náramek do kráteru a uroní slzu, komu vadí, že tam není vztyčování?

Zanechte komentář