Jak probíhala havárie Sojuzu

Včerejší start nosné rakety Sojuz FG se několik desítek sekund po startu změnil v mimořádnou událost. Vlivem anomálie při oddělování čtyř postranních urychlovacích bloků došlo k situaci, která již dlouhé roky nenastala – nouzové přerušení startu a balistický návrat kabiny s posádkou. Včera jsme Vám přinesli článek s psaným online přenosem, ve kterém jsme sledovali aktuální informace, jak zrovna přicházely. Některé informace, které jsme zveřejnily se později ukázaly jako nesprávné či nepřesné a postupem času i sami vyšetřovatelé začali přicházet na to, co se skutečně stalo. Dnes Vám proto přinášíme článek, který obsahuje rekapitulaci celé události, jak nám ji popsal Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterému tímto děkujeme.

Na základě zveřejněných nových informací se podařilo upřesnit průběh letu Sojuzu-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-10. Při odhození postranních urychlovacích bloků ve 118. sekundě letu došlo k úspěšnému pyrotechnickému oddělení spodních úchytů, a vyklouznutí kulového kloubu z lože v horní části. Následně se měl otevřít ventil v horní části kyslíkových nádrží urychlovacích bloků a unikající kyslík měl bezpečně vzdálit bloky od zbytku rakety. K tomu nedošlo u postranního bloku D, který tak narazil do centrálního stupně nosné rakety Sojuz-FG. Bezpečnostní systém počkal přibližně pět sekund, než se raketa stabilizuje po odhození postranních urychlovacích bloků, a pak (122 sekunda letu) zahájil nouzovou návratovou proceduru 1B – tj. v situaci, kdy je již odhozena záchranná věžička systému SAS, ale ještě není odhozen aerodynamický kryt.

Aerodynamický kryt je tvořen čtyřmi částmi. Svisle v ose rakety je rozdělen na dvě části a z nich pak každá vodorovně v místě mezi přístrojovým a návratovým modulem. Při nouzové proceduře 1B, se aerodynamický kryt rozdělí v místě vodorovného dělení pomocí dvou dvojic malých raketových motorků RDG na tuhé pohonné látky. Přístrojový modul kosmické lodi Sojuz MS-10 tedy zůstal spojen se zbytkem rakety. Po přibližně 35 až 40 sekundách dojde k oddělení návratového modulu. Vše se děje automaticky. V čase 164 sekund po startu vydal velitel Sojuzu MS ručně povel k balistickému návratu. Maximální hodnota přetížená při návratu byla 6,7 g.

Dmitrij Rogozin také prohlásil, že by Nick Hague a Alexej Ovčinin mohli letět do vesmíru příští rok na jaře. Další informace hovoří o tom, že vyšetřovací komise, která byla založena bezprostředně po kritické situaci, by měla předložit výsledky již za několik dní – konkrétně 20. října. Experti zatím pracují i na plánování dalšího osudu ISS, jelikož tato nehoda významným způsobem zamávala s harmonogramem příštích letů. Věřme tedy, že doba, po kterou budou Sojuzy uzemněné, nebude dlouhá.

Zdroje informací:
Michal Václavík
https://spacenews.com/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1959/44526530904_a5a2ea5083_o.jpg

Jak probíhala havárie Sojuzu, 5.0 out of 5 based on 30 ratings
Pin It
(Visited 8 366 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (30 votes cast)
(Visited 8 366 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


67 komentářů ke článku “Jak probíhala havárie Sojuzu”

  1. Václav Fanta napsal:

    Dobrý den,
    chtěl bych se zeptat, proč je tak velký problém, když napůl urychlovací boční stupeň narazí do centrálního stupně. Na videu to nevypadalo jako nějak extra velký náraz.
    Děkuji,
    V. Fanta

    • Daniel Bozner napsal:

      Mám také takový dojem že by to nemělo vliv a raketa by zvládla Sojuz vynést. Zřejmě se ale nemůže nic riskovat a navíc je všechno v automatickém režimu.

    • Tovy napsal:

      Jen spekuluji, ale mluvilo se o poklesu tlaku ve 3. stupni – mohlo dojít k poškození nádrží/přívodu paliva. Ze země není vidět, jak silný ten náraz byl.
      Každopádně telemetrie byla asi „mimo limity“, což může být důvod pro zahájení nouzového přerušení letu.
      Přece jen je lepší, když se loď oddělí od rakety, která je jen poškozená, než až v situaci, kdy začne hořet a rozpadat se.
      Jen mne udivuje, že povel k přerušení letu byl vydán ručně, myslel jsem, že se o to stará automatika.

      • RYAN napsal:

        … to aj mňa … neviem ako sa dá vydať ručne povel …

        • Libor napsal:

          třeba zmáčkneš tlačítko, nebo zatáhneš za páku a tak různě, záleží jak to vymyslí konstruktéři

      • android napsal:

        Předpokládám, že nakonec by ta automatika provedla i ten povel který byl vyvolán ručně. Obálka ve které je tento povel možné provést bude asi dost velká, pro to aby tento povel mohl být vydán ručně a teprve po nějaké delší nečinnosti posádky by byl proveden automaticky.

    • Jura napsal:

      Nevím, které video máte na mysli, ale pokud myslíte záběr pozemní kamery z kosmodromu, tak Sojuz se v té době nacházel přes 70km daleko a příliš detailů na záběru vidět není.
      Ke kolizi došlo při rychlosti zhruba 6500km/h a konstrukce raket bývají z důvodu úspory hmotnosti relativně subtilní (tuším u některého Atlasu se jako zajímavost uvádělo, že stěna nádrže je tak tenká, že by šla propíchnout propiskou). Nádrže, které tvoří současně i plášť stupně, jsou natlakované a vlivem akcelerace namáhány na tlak v podélném směru. Pak i realativně male místní zatížení může vést k narušení celistvosti a následné destrukci konstrukce.

    • dfx napsal:

      Zrejme ten naraz bol mimo limitov, takze pocitac nariadil balisticky navrat. Ak doslo k poskodeniu a zacalo by unikat palivo s kyslikom, tak hrozi vybuch ako vybuchol raketoplan Chalenger. Poskodenie sa mohlo prejavit neskor ked by druhy stupen bezal na plny vykon.

      • Cheatr01 napsal:

        Konec konců i k rozpadu Chalengeru došlo po nárazu bočního stupně do centrální části sestavy.

    • Radim napsal:

      Zamyslete se nad těmi hmotnostmi (a samozřejmě rychlostmi), jedná se o tuny a tomu odpovídající energie. Tady nic jako „lehké ťuknutí“ nebo šmrncnutí“ neexistuje.
      Dobře to bylo vidět na videu z kabiny, jak to s posádkou házelo…

  2. Alois napsal:

    Není mi jasné, jak se odděluje návratový modul, který je zřejmě navíc spojený s orbitálním od servisního modulu, který údajně zůstává spojen s nosičem, když návratový ani orbitální modul nemají vlastní pohon.
    Logické by bylo, kdyby byl odhozen celý aerodynamický kryt a zažehnuty motory servisního modulu.
    Podivné je též že loď setrvá spojena s poškozeným nosičem dalších 35-40 vteřin, / tady to bylo dokonce 43 vteřin/ když hrozí každou vteřinu, že nosič vybuchne.
    A vrcholem je že po oněch horních 40-ti vteřinách automatika nefungovala a po dalších 3 vteřinách musel modul oddělit kosmonaut.

      • Mike napsal:

        Koukal jsem na video montáže a není to všechno nějak dost na volno? Šrouby pro uchycení věžičky mají docela vůli… Já čekal, že raketa bude vyrobena extrémně přesně a ne že to bude +- několik milimetrů. Čekal jsem, že tedy třeba části budou kuželové a zasunou se do sebe, ale nepřišlo mi to.

        Teda nevím, nechci to zlehčovat a nechci do toho rýpat, ale kdejaký soustružník obrábí téměř na setiny milimetru. Představoval jsem si to uplně jinak tedy. Ale možná tam dali ještě nějaký vymezovací podložky, nicméně ty díry pro šrouby jsou obrovský. Ví někdo proč?

        No nevidím se, že si ji ELON MUSK postavil sám.

        • Jakub Vanek napsal:

          Hi,
          Tak si to video pusť ještě jednou, díval jsi se špatně, v jednou záběru je dost dobře vidět, že po usazení šroubu je na ně nasazen mezi kroužek, který tu vůli vyplní. Ono by to jinak nešlo moc dobře spasovat.

      • Josef Waters napsal:

        Skvělé video se spoustou záběrů na „detaily“. Zaujaly mě ty momentové klíče, nedigitální posuvka, používaný šroubovák v polovině videa, nebo nanášení těsnící hmoty přímo z tuby … tohle bych u tak špičkového oboru nečekal.

        • Yokotashi napsal:

          Pouzivam nedigitalni supleru a nevidim v tom zadny problem.

          Vyhody digitalni:
          – je novejsi, takze pusobi moderneji (bullshit)
          – umi ji precist i clovek, ktery nedostal desetisekundove skoleni :jak cist udaj suplery“

          Nevyhody digitalni:
          – baterka dojde
          – krehky display
          – vetsina dnesni elektroniky odejde za par let a nejinak tomu asi bude u suplery
          – teoreticky se muse rozjet nula na displayi a nula na suplere, protoze to temer urcite cte inkrementalne. Jinak by tam musel nekde byt cely Grayuv kod v potrebne presnosti.

        • Josef Waters napsal:

          To Yokotashi: ale jo, mám obě (dokonce jednu mosaznou s imperiálními jednotkami). Jen u té digi mi přijde menší pravděpodobnost chybového přečtení. Totéž ten momenťák – určitě funguje, ale výsledek hodně záleží na mechanikovi. Když u moderního nastavíš moment, nelze utáhnout víc (začne přeskakovat). A když nepřeskočí, byl moment malý. Prostě je to víc „idiotensicher“ 🙂

    • RYAN napsal:

      … pre lepšie pochopenie skladby … už nie je spojený s nosičom …

    • android napsal:

      Aloisi předpokládám, že počítač sojuzu se zachoval správně a nakonec by k oddělení vydal pokyn i on. Pokud sestava letěla nějaký následný čas společně může být skutečně stav se zvýšeným rizikem. Během letu je určitě mnoho kombinací které nelze dostatečně pokrýt zálohou.
      Věřím, že případné nedostatky v nouzových postupech budou analyzovány a vyřešeny.
      Zase na druhou stranu..Kdyby se podobná věc stala na STS (ona se ale vlastně stala že), tak by posádka byla ráda za jakýkoli nouzový plán. Který ale prostě tehdy bohužel nebyl.
      Prostě v dobývání vesmíru je stále co vylepšovat. Věřím že nově vznikající systémy dopravy lidí do vesmíru budou v záložních systémech ještě lepší než už tak dobrý sojuz.

    • ventYl napsal:

      Zda sa mi, ze uviest do cinnosti zachranny system mozno dvojako a na rampe trojako. Bud sa uvedie do cinnosti sam, ak su prekonane medze okamziteho rizika, alebo sa moze uviest z kabiny lode alebo z riadiaceho strediska. To je mozno schopne aktivovat ho aj za letu. Neviem.

      Obalka pre plne automaticku aktivaciu systemu bude asi dost velka, aby sa predislo nahodnej aktivacii pri anomalii, ktora nutne nemusi znamenat bezprostredne riziko. Zda sa mi, ze podobne to mali aj americania za cias Titanu a ktorysi astronauti boli radi za to, ze sa zachranny system samocinne neaktivoval, ked Titan zhasol na rampe.

    • KarelTv napsal:

      A neoddělí se orbitální a návratový modul spolu s tou horní polovinou krytu ? Samozřejmě pak by k němu musel být nějak připevněn. V textu se píše že k nosné raketě zůstal připojen přístrojový modul, ale nic o orbitálním a návratovém. Nevím co vše nese záchranná věžička, jestli tahá taky přístrojový modul, ale pokud ne, tak se to takto mohlo oddělit, akorát těmi menšími motoky v krytu.

      • Dušan Majer napsal:

        Věžička už byla pryč, na raketě zůstal spodní díl krytu a servisní/přístrojový modul lodi. Odpadla horní část krytu a motory lodi odnesly orbitální a návratový modul pryč. Pak došlo k jejich oddělení a dál už je to jednoduché.

        • Racek napsal:

          Omlouvám se za dotaz, ale motory Sojuzu jsou na servisním modulu, kromě nějakých maněvrovacích trysek. Takže mechanismus oddělení bude asi jiný.

        • Dušan Majer napsal:

          V tomto případě se o odnesení postaraly dvě dvojice motorů na tuhá paliva na horní části aerodynamického krytu, která s sebou vzala orbitální a návratový modul lodi.

        • Racek napsal:

          Děkuji za vysvětlení.

        • Dušan Majer napsal:

          Rádo se stalo. 😉

  3. Cocik napsal:

    Ten popis oddeleni zde v clanku je hodne zmateny. Mnohem lepe to vysvetluje Scott Manley ve svem videu…

    https://youtu.be/QMUJ004Dr8Q

    • KarelTv napsal:

      Ano, v tom videu v těch reálných záběrech je to vidět, nejdřív běží motory ve věžičce, a chvíli po tom co dohoří se ještě zapálí menší motory v horní části krytu. Orbitální a návratový modul jsou pořád uvnitř. Takže předpokládám že je to jak jsem psal, právě ty menší motory v krytu to oddělili a odtáhly, když už tam věžička nebyla.

    • Jirka Hadac napsal:

      Asi bych tam v tom popisku sjednotil casy, bud vsechny dat od startu, nebo od okamziku narazu, pripadne oboje a jedny z nich do zavorky.
      A bud sem nedaval pozor, nebo tam chybi oddeleni orbitalniho modulu.

      • Jirka Hadac napsal:

        Zase sem mel rychlejsi prsty nez hlavu. Takze dodavam, ze dekuju za aktualni zpravodajstvi. Pres tyden moc nestiham sledovat zahranicni weby, proto jsem rad za zpravy v cj. Diky moc. A zatim to teda vypada dost jasne. Dekuju Dusanovi i Michalu Vaclavikovi za informace.

    • maro napsal:

      Přesně. Ten zámek nahoře se neuvolnil.

  4. Petr Hájek napsal:

    Tu raketu mám v oblibě kvůli její historii a navíc je hezká ,doufám že ji vedení programu nezlikviduje současným přístupem. Děkuji redakci za luxusní infoservis.

    • maro napsal:

      Tak to fakt nehrozí. Tenhle způsob zavěšení čtyř boosterů už letěl do vesmíru víc než tisíckrát. V pilotovaných i nepilotovaných.

  5. Bzum napsal:

    Proto mi při startech přijdou animace dost srandovní… animace běžela jakože nic ukazovala předpoklad i v době kdy už tomu tak dávno nebylo.

    • Jakub napsal:

      Ano to sice je, ale co by tam měli místo toho dát? V PP je asi lepší animace než dvouminutový závěr na mrak. Animace která by zahrnovala i tento případ určitě není k dispozici. Alespoň že to tentokrát vypnuli a nenechali ji doběhnout jako minule (progress).

  6. Pavel napsal:

    Trochu nefér mi přišla animace a telemetrie, nebo střední stupeň pokračoval bez zátěže v limitech běžného strartu až po zážeh 3.stupně? Zdá se mi to poněkud padělané ( předpřipravené).

    • Libor napsal:

      myslím, že řešili důležitější věci než nějakou blbou animaci a ano, animace bývají vždy předpřipravené
      PS. padělal ji Putin

    • PeterK napsal:

      Animacie su skoro vzdy predpripravene, iba niekedy su realne na zaklade telemetrie, myslim, ze to vtedy pisu nejakym titulkom na obraze. Skoda ale, ze Dusan niekolko minut nereagoval na ten komentar “Emergency booster failure” v streame, bolo to pocut, aj ked bola jeho hlasitost stiahnuta dole. To uz tak byva, ked je roky vsetko ok, clovek necaka, ze sa nieco stane.

      • Dušan Majer napsal:

        Během přenosu je potřeba sledovat hrozně moc věcí – obrazová stránka přenosu, chat, předpřipravené informace, průběh mého vysílání … v tu chvíli mozek neakceptuje hlas originálního komentátora.

        • Jakub napsal:

          Ale stejně by byla parádní ta vaše/tvá reakce. Daváš tomu emoce, které tak moc kosmonautika a její popularizace potřebuje. Bylo by to jedno z mála pozitiv tohoto startu.

        • Dušan Majer napsal:

          Díky moc za pochvalu.

      • casso napsal:

        Videli sme tolko uspesnych startov rakiet, ze aj ked sme cca 2 minuty po starte videli nejaky nepodareny koroljovov kriz, asi nikomu z nas nenapadlo, ze nieco je zle. sice som si vravel ze to bolo nejake divne, ale v danej chvili som to nepokladal za dolezite a prisudzoval som to nejakemu svetelnemu efektu.

        a tie predpripravene videa… to video ma pre roskozmos velmi nizku dolezitost, takze najjednoduchsie je to dopredu pripravit cez simulaciu a potom to len pustit. nadruhej strane, bolo by pomerne zlozite pripravit live animaciu ktora by pocitala so vsetkymi moznostami. nie je to prvy krat co predpripravene video „oklamalo“ publikum, no myslim ze ani po tejto anomalii sa to nijako nezmeni.

        Rovnako nieje co zazlievat moderatorovi. Podla animacie vsetko prebieha normalne, tak to asi tak je 🙂

        Velmi som zvedavy na vysledky vysetrovania.

  7. Andrej_S napsal:

    ospravedlňujem sa, ale mám v tom zmätok…takže povel k oddeleniu návratového modulu spolu s orbitálnym od servisného vydal manuálne veliteľ Alexej Ovčinin a toto oddelenie návratového modulu s orbitálnym zabezpečili motory v hornej časti aerodynamického krytu? …alebo horná časť krytu už bola preč a návratový modul oddelili jeho motory?

    • Jakub napsal:

      Automaticky se oddelil servisní modul, který zůstal na rakete. Navratový a orbitální se vzdálil pomocí motorkú na krytu. Poté byl manuálně vydán příkaz k rozdělení návratového a orbitálního úseku. Alespoň tak jsem to pochopil já.

  8. Vladimír Todt napsal:

    Tak Rogozyn se teď bude hodně snažit.
    Rámcově např viz. tento příspěvek
    https://twitter.com/gsl2k10/status/1050402400400494592
    😀

    Inž. NASA 11000 USD/m

    GŘ NASA 14500 USD/m

    Inž. v Roskosmosu 350 USD/m

    GŘ Roskosmosu 96000 USD/m

    To už je spíše jak gangsterské výpalná vzhledem k platu podřízených.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Presne ako na Slovensku. Poslanec 3500 euri, mukel v továrni 500 euri. Ospravedlňujem sa za poznámku mimo témy.

    • jregent napsal:

      ad
      Inž. NASA 11000 USD/m
      Inž. v Roskosmosu 350 USD/m

      To muze vysvetlovat mnohe o problemech s kvalitou..

      • Josef Waters napsal:

        Myslím, že problém není v tomhle poměru, ale v poměru mezi platem kvalifikovaného technika a vrcholného manažera. Pokud jsou ty hodnoty z Twitteru pravdivé, tak je to přímo katastrofa!

    • maro napsal:

      Tak hned v té diskusi mu odepisují, že kecá a že ten inženýr má dvaapůlkrát víc než uvádí, tedy že má 870 dolarů. A jestli má generální ředitel NASA jen 14500 dolarů tak to taky asi bude blbost, ne? To je v korunách jen 323 tisíc. Přitom třeba ve Škodě auto má člen top managementu 600 tisíc za měsíc, tedy dvakrát tolik.

  9. Rado napsal:

    Snáď teraz ten sám veľký rOGOZIN vytiahne tú jeho povestnú trampolínu na ISS… sorry ale nedalo mi reagovať.

  10. Robo12111111 napsal:

    Tak sa zda ze animacia ktoru na roskosmos ukazuje v prenosoch je dopredu nahrana.

    • Jakub napsal:

      Animace je nahrana vzdy. Nejde animovat selhani rakety. Možná telemetrie může být „on-line“ ale bohužel není. Možná že je to tím že se zabývá stavbou a odpalováním raket a né jejich medializací. Je to jen třešnička na dortu na kterou nás namlsali ostatní provozovatelé.

  11. PeterK napsal:

    Mne sa zda, ze pri nejakom starte Dusan Majer spominal, ze to vyzera na real time animaciu, samozrejme to bola ina agentura, nie Roskosmos. Mozno to bol ale iba dohad, kedze v animacii bola real time telemetria, co tiez nebolo vzdy bezne.

  12. Radim napsal:

    Pokud se tedy „jen“ zasekl, či jinak selhal, ventil, tak by to nebyla velká katastrofa (z pohledu příčiny a její nápravy). Pokud letmo zapátrám v paměti, zaseklý ventil už párkrát zlobil.

    Tak snad tentokrát budeme ušetřeni Rogozinových konspiračních blábolů o sabotážích…

  13. zargos napsal:

    Alespoň že tak,s ohledem na popis závady to na dlouhé uzemnění Sojuzu nevypadá.

    • Petr Šída napsal:

      No jo, jenže při posledních problémech s dírkou v Sojuzu jsem si říkal, sakra při tomhle binci může další problém přijít při pilotovaném startu a co nás proboha čeká dál ….

      Problém není zaseklý ventil, problém je celkový rozklad kontroly, což je systémově mnohem horší, a může to kdykoli skončit mnohem hůř

  14. PeterK napsal:

    Takze podla youtube videa:
    Unikovy modul, ktory je na ISS, moze byt vo vesmire max 200 dni, koli degradacii paliva (peroxidu) v nom, cize este 2 mesiace. Existuju 3 moznosti co dalej:

    1. Aktualna posadka ISS odleti na pripojenom module a ISS ostane bez posadky, toto je neziaduce, pretoze ISS potrebuje udrzbu.
    2. Poleti dalsi Sojuz s prazdnym modulom, aby posadka mohla ostat dalsich 200 dni na ISS.
    3. Vzhadom k spolahlivosti Sojuzov poleti nova posadka aj pred ukoncenim vysetrovania, resp vysetrovanie sa ukonci velmi rychlo.

  15. Ladislav Kvasnička napsal:

    V přenose opakovaně zaznělo „Burlaky launch lead“. Nevíte, co to znamená? Děkuji.

  16. jirka44 napsal:

    Děkuji, určitě vyzkouším.

  17. boban napsal:

    „Bezpečnostní systém počkal přibližně pět sekund, než se raketa stabilizuje“…
    Tomu jaksi nerozumím. Raketa dostal náraz, po kterém mohla explodovat – a čekalo se na stabilizaci – tu tedy měla asi provádět nakopnutá raketa sama.
    Dále pak pokud se dívám na záběry z dalekohledu, tak tam pořád svítí jedno světlo, jakoby motory rakety vesele pracovaly a ona si letěla dál. Kde tedy skončila nakopnutá raketa?

    • Dušan Majer napsal:

      Raketa se takhle rozkývá po každém odhození postranních bloků. Čekalo se hlavně kvůli tomu, že situace podle všeho nevyžadovala rychlou aktivaci záchranného systému. Nosná raketa krátce po aktivaci záchranného systému vypnula motory a dopadla do neobydlených oblastí.

Zanechte komentář