Evoluce systému Big Falcon Rocket (5)

Vizualizace ITS na Enceladu.

Dnešním článkem uzavřeme pětidílný seriál věnovaný překladu obřího článku, který vyšel na webu nasaspaceflight. Několik měsíců jej tvořili specialisté z tamní uzavřené sekce L2 a výsledkem je mimořádně detailní průřez postupným vývojem nově vyvíjené rakety od SpaceX. Minulý týden jsme se věnovali první oficiálně představené verzi a dnes se posuneme ještě blíže k současnosti. Ale pozor, jelikož chceme tento článek pojmout jak překlad originálu, nebudou v něm obsaženy ty nejnovější informace. S technickými změnami Vás seznámíme v jiném, samostatném článku.

Zajímavé bylo, že v proslovu nebyl zmíněn dřívější zájem na vybudování komplexního ostrovního zázemí, který se očekával. Šlo o to, že by se ITS stavěla v továrně uvnitř ostrovního areálu. Jakmile by byla raketa dokončena, přesunula by se na nedaleké testovací stanoviště, kde by došlo k jejímu zážehu. Po zkoušce by se opět o kousek posunula na startovní rampu, odkud by odstartovala. Blízké hangáry by umožnily zaměstnancům SpaceX provádět údržbu a opravy všech potřebných systémů.

Takové místo by SpaceX umožnilo stavět, testovat a odpalovat rakety ITS (a pak s nimi zde opět přistávat), v dostatečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Stejně tak by bylo možné dosáhnout vysoké frekvence startů bez nutnosti brát ohledy na obyvatele v okolí.

Start BFR z rampy 39A

Start BFR z rampy 39A
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Experti z webu NSF i odjinud hned přišli s otázkami, jak by aktuálně představená velikost celého stroje ovlivnila velikost bezpečnostní zóny v okolí rampy v případě exploze. Představený tah by navíc velmi pravděpodobně nevydržely konstrukce startovních ramp 39A ani 39B, které se nachází na Mysu Canaveral. Ty byly vybudovány v 60. letech pro potřeby programu Apollo a při jejich stavbě se počítalo s tahem až 53 379 kN. Technicky by sice bylo možné je upravit za cenu nemalých financí a času, ale během této přestavby by nebylo možné tuto rampu využívat k jiným startům.

Další znepokojení spojené s tahem rakety souvisí s akustickými vibracemi, které by se eliminovaly jen obtížně a stavba by se tak komplikovala. Pohonný stupeň je navíc tak velký, že v případě neúspěšného pokusu o přistání na startovní rampu by následovala exploze, která by výrazně poškodila rampu samotnou i její okolí.

Nejistota panovala i kolem kosmické lodi ITS. Obavy souvisely především s úplnou absencí záchranného systému LAS, který třeba NASA bezpodmínečně vyžaduje pro loď Crew Dragon. Není totiž jisté, zda by se loď dokázala zachránit v případě exploze nosiče. S až sto lidmi na palubě by případná ztráta této lodi byla mnohonásobně horší, než dosavadní nehody raketoplánů.

Použití tří přistávacích nohou s sebou přineslo sníženou stabilitu oproti čtyřem a více nohám. Oproti pěti nebo šesti nohám by tu nebyla žádná záloha pro případ selhání jedné z nohou. V proslovu se navíc nijak podrobně neřešila ochrana před radiací. Vzhledem k dávkám, které by astronauti a kolonisté při cestě k Marsu obdrželi, byla absence detailů v tomto směru poměrně překvapivá.

Nejnaléhavější otázka však souvisela s tím, že chybí detaily, jak si na tento systém vydělat peníze kromě letů k Marsu. Vývoj bude trvat několik let a náklady se pohybují kolem deseti miliard dolarů. Jeho poměrně neekonomická velikost a neoptimalizovaný design pro vynášení družic celému projektu po ekonomické stránce velmi ubližují. Tento problém ostatně při proslovu zmínil i sám Musk.

Po tomto oznámení se specialisté z NSF v únoru 2017 dozvěděli, že se návrh dočkal drobných změn. Jeden zvažovaný návrh ITS má počítat s průměrem deset metrů a na pohonném stupni by mělo být pouze 16 motorů Raptor. Během několika měsíců se objevily zprávy o tom, že SpaceX chce jít cestou ještě menšího stroje s průměrem 9 metrů. Cílem měla být snaha obejít nutnost stavět zbrusu novou továrnu. Tím by se zjednodušila výroba, ale na druhou stranu by to s sebou neslo náročnější a dražší logistiku spojenou s přepravou a testováním dílů.

Ještě před dalším proslovem v září 2017 absolvoval motor Raptor velké množství testovacích zážehů. Zmenšený testovací motor dosáhl tlaku ve spalovací komoře 200 barů (20 MPa) a tahu 1 MN. Podle Muska se v něm navíc používá nová slitina, která by měla pomoci turbočerpadlu se směsí bohatou na kyslík lépe odolávat oxidaci. Musk v září vystoupil opět na Mezinárodním astronautickém kongresu IAC (International Astronautical Congress), který se tentokrát konal v australském Adelaide. Dozvěděli jsme se třeba, že zmenšený prototyp motoru už má za sebou 42 zážehů s celkovou délkou hoření 1200 sekund (20 minut).

Samotný proslov z IAC 2017 nám kromě toho ukázal, že SpaceX upravila plány na tah motoru Raptor. Úroveň tahu na hladině moře klesla o 44,3 % z 3 050 kN na 1 700 kN. Jeho první verze by měla mít tlak ve spalovací komoře 250 barů, což je o 50 barů (16,7 %) méně, než plánovaná finální verze. S průměrem trysky 1,3 metru může dosáhnout specifického impulsu 330 s na hladině moře. Verze uzpůsobená pro chod ve vakuu by podle tehdejších plánů měla mít tah 1 900 kN a trysku s průměrem 2,4 metru. Tento motor by disponoval specifickým impulsem 375 s.

Takto si využití rampy 39A představuje uživatel fóra NSF s nickem Jdeshetler.

Takto si využití rampy 39A představuje uživatel fóra NSF s nickem Jdeshetler.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Tím ale změny nekončí. Pohonný stupeň měl nyní průměr 9 metrů a na výšku měřil 58 metrů, přičemž by jej pohánělo 31 motorů Raptor. I přes poměrně výrazné zmenšení by taková raketa stále byla schopna při startu vyvinout tah 52,7 MN na hladině moře. Jde o snížení tahu o 58,9 % oproti minulé verzi, ale tato hodnota již stačí na to, aby mohla raketa startovat z rampy 39A, která by pro její obsluhu potřebovala jen minimální úpravy.

Nosič by stále generoval o 55,7 % vyšší tah, než lunární raketa Saturn V, aktuální držitel světového rekordu nejsilnější úspěšné nosné rakety. Dalšími výhodami zmenšení konstrukce by byla i menší ohrožená oblast, klesly by i náklady na vývoj, ale také riziko selhání motorů při startu.

K pohonnému stupni by mohly být připojeny hned tři různé horní stupně/kosmické lodě, přičemž všechny by měly stejný vnější tvar a poháněla by je kombinace čtyř motorů Raptor uzpůsobených pro provoz ve vakuu a dvou motorů Raptor, které jsou i na pohonném stupni. Šestice těchto motorů by měla být schopna po oddělení od pohonného stupně vytvořit tah 11 268 kN.

Průřez lodí BFS.

Průřez lodí BFS.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Jakmile by se poměr tahu vůči hmotnosti sestavy zlepšil, přistávací motory by se vypnuly. Součástí konstrukce by byla i delta křídla a čtveřice přistávacích nohou, takže by bylo možné po deorbitačním zážehu přistát vertikálně.

Aktualizovaná kosmická loď pro posádku by vážila při startu 1 335 tun, mohla by pojmout až 1 100 tun paliva a její suchá hmotnost by byla 85 tun. Návrh počítal s dokovací stanicí na straně konstrukce a s dvojicí velkých oken na místě jednoho dřívějšího velkého okna. Ačkoliv by loď byla menší, než se dříve čekalo, stále by nabízela 825 metrů krychlových přetlakového prostoru, což je pouze o 9,9% méně, než ISS, která má přetlakový objem 915,6 metrů krychlových. Na avizovaný objem Airbusu A380 (2 100 metrů krychlových ) to však rozhodně nestačí.

Představa lodi BFS u stanice ISS.

Představa lodi BFS u stanice ISS.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Uvnitř lodi by se mělo nacházet 40 pokojů pro sto cestujících, toalety, kuchyně, velké společné prostory a dokonce i úkryt pro krátkodobý pobyt v případě solární bouře, který by řešil problémy s radiací. Loď by byla dotankována pomocí stejně velkého tankeru. Využilo by se k tomu drobné zrychlení dosažené pomocí kontrolních trysek a otáčení nádrží.

Třetí verzí horního stupně by byl upravený horní stupeň nosné rakety, který by umožnil tomuto systému vynášet komerční družice. Tato verze by byla vybavena rozlehlým nákladovým prostorem, který by se otevíral a zavíral pomocí výklopných dveří. Ty by byly jen na jedné straně lodi, protože opačná strana by byla krytá tepelným štítem.

Vizualizace vypuštění nákladu z lodi BFS.

Vizualizace vypuštění nákladu z lodi BFS.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Všechny tři sestavy by měly hmotnost až 4 400 tun a na startovní rampě by měřily 106 metrů na výšku. Systém BFR by měl nosnost 250 tun na nízkou oběžnou dráhu bez znovupoužitelnosti a 150 tun při plné znovupoužitelnosti. Tyto hodnoty by z něj dělali doposud nejefektivnější nosný systém všech dob. Minimálně 5,68 % startovní hmotnosti by se dostalo na oběžnou dráhu. Díky tomu by byl systém BFR o 26,5 % efektivnější, než dosavadní rekordman – Falcon 9 od SpaceX, který dopraví na oběžnou dráhu 4,49 % vlastní startovní hmotnosti.

Tři varianty horního stupně by umožnily systému BFR podpořit vypouštění komerčních družic na oběžnou dráhu Země, orbitální lety na oběžnou dráhu Země i mimo ni, nebo mise k Měsíci, Marsu a dále díky doplňování paliva. Musk navíc představil plány na použití systému BFR k cestování mezi libovolnými městy kdekoliv na Zemi do jedné hodiny. V budoucnu by měla tato obří raketa úplně nahradit rodinu raket Falcon – ekonomicky by mělo dojít dokonce k úspoře díky plné znovupoužitelnosti systému.

Trochu ironicky vyznívá zjištění, že zmenšení systému z hmotnosti 10 500 tun na 4 400 tun bylo tím krokem, který umožnil dramatický rozvoj využití systému BFR. Zmírnil také nejpalčivější obavy z vývojových nákladů, uzavřených oblastí a startovních ramp. V následujících měsících SpaceX aktualizovala návrh a na horní stupeň přidala třetí motor Raptor optimalizovaný k provozu v atmosféře. Tím by mělo být dosaženo spolehlivosti běžných dopravních letadel z hlediska rizika výpadku motoru. Zda je to možné i v raketové branži, kde každý rok selže mezi 2 – 6 % pokusů o let na oběžnou dráhu, zatím zůstává nejisté.

Na IAC 2017 Musk také zmínil, že firma již objednala výrobní zařízení k produkci hlavních nádrží BFR a zahájila stavbu v továrně, přičemž produkce prvního BFR by měla oficiálně začít ve druhém čtvrtletí roku 2018. Musk plánoval, že v roce 2022 by měly k Marsu vyrazit dvě nákladní mise, které by měly připravit vše potřebné pro dlouhodobou základnu a možná i kolonii. Jako obvykle Musk nastavil velmi ambiciózní harmonogram vývoje a letů. Je nepravděpodobné, že se tyto termíny podaří dodržet, ale SpaceX má na to, aby těchto plánů jednou dosáhla.

Na tiskové konferenci k prvnímu startu nové rakety Falcon Heavy zaznělo 6. února i pár informací o systému BFR. Musk zmínil zkoušky, které by firma ráda provedla s lodí BFS: „Když budeme mít štěstí, budeme moci provést krátké lety – poskočení kosmické lodi možná už příští rok.“ Tyto zkoušky by byly jakýmsi ekvivalentem testovacího zařízení Grasshopper a mělo by k nim dojít buďto na budovaném kosmodromu v jižním Texasu, v jeho blízkosti nebo z jedné mořské plošiny na druhou. Další informace o BFR měly přijít od Muska další měsíc.

Zařízení k výrobě těla rakety BFR.

Zařízení k výrobě těla rakety BFR.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

8. března 2018 Elon Musk tweetoval první snímek zařízení k výrobě těla rakety BFR, vedle kterého se pro lepší měřítko krčil elektromobil Tesla Model 3. O pár dní později – 11. března se na konferenci South by Southwest Musk zmínil, že design BFR se rapidně vyvíjí a pokračuje vývoj druhého stupně/kosmické lodi. Zmínil také, že cíl systému BFR, tedy kolonizace Marsu, může lidstvu umožnit přežít případnou jadernou válku na naší planetě. Vývoj systému BFR by měl být částečně hrazen z příjmů generovaných připravovanou sítí Starlink. Tento projekt SpaceX počítá s vybudováním sítě až deseti tisíc malých družic, které by zajišťovaly rychlé připojení k internetu kdekoliv na světě.

V průběhu března se objevily dokumenty, které ukazují, že firma WW Marine Composites LLC požádala o opravu prázdného pozemku na Berth 240, Terminal Island v Los Angeles, což bylo schváleno vedením přístavu. Eric Berger z webu Arstechnika tehdy poznamenal, že tato firma by mohla být dceřinou společností SpaceX – anonymní zdroj navíc potvrdil, že tato oblast by měla být určena k výrobě systému BFR. Mluvčí SpaceX, Eva Behrend, tuto spekulaci potvrdila novinám Los Angeles Times. Sdělila, že firma vedla rozhovory s losangeleským přístavem na téma „potenciálního pronájmu dalších pozemků pro další provoz,“ který měl podle dokumentů souviset s kosmickým využitím.

Pauline Acalin z webu Teslarati vyfotila místo, kde má vzniknout výrobní hala.

Pauline Acalin z webu Teslarati vyfotila místo, kde má vzniknout výrobní hala.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Pokud by se výroba BFR přesunula do přístavu v Los Angeles, tak by se nejen vyřešily problémy s přesunem dílů, ale bylo by teoreticky možné postavit i rakety s větším průměrem než 9 metrů, takže by mohlo jít dále zvyšovat už tak vysokou efektivnost nosiče.

Ambiciózní plány prezentované Elonem Muskem představují vyvrcholení celoživotní vášně. Byl to právě vášnivý zájem o vesmír, který jej přivedl k prvnímu kontaktu s marsovským vizionářem Robertem Zubrinem, jehož projekt Translife Mission inspiroval Muska k ještě smělejším plánům. Když ruští inženýři zmařili Muskovy první vesmírné představy, rozhodl se riskovat a založit SpaceX. Díky tomu, že Falcon 1 nakonec dokázal dosáhnout oběžné dráhy, byly v prosinci 2008 Muskovy vize na kolonizaci Marsu zachráněny. Od té doby jeho plán vyspěl a rozrostl se díky specialistům ze SpaceX.

Vývoj rakety Falcon 9, která se stala prvním částečně opakovaně použitelným nosičem po raketoplánech a také nejefektivnější raketou všech dob, silně formoval i projekt BFR. Podobně jako Falcon 9 se BFR dočkala téměř dvojnásobného navýšení tahu a nosnosti, zatímco se zlepšovala její efektivita začleněním konstrukce plně z uhlíkových vláken. Výsledkem není nic menšího než plně znovupoužitelná raketa, jejíž schopnosti a technologie jsou nesrovnatelné s čímkoliv jiným.

Muskova představa marsovské základny.

Muskova představa marsovské základny.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Muskovy prezentace ukázaly, že SpaceX by mohla být přepravní firmou, která umožní kolonizaci Marsu, sníží výdaje i rizika. To ale také znamená, že bude muset spoléhat na třetí stranu, která se postará o drobnou i základní logistiku nutnou k vytvoření a rozvoji marsovské kolonie. Tohle by se však mohlo změnit, jelikož Musk zmínil, že začíná být netrpělivý s pomalým vývojem ostatních a možná se rozhodne vykonat některé činnosti pomocí vlastních prostředků. Ačkoliv druhá sada plánů představených Muskem byla v mnoha směrech méně ambiciózní než ta z roku 2016, nebyla stále úplná.

Stále zůstávají některé otevřené otázky spojené s letem k Marsu a návratem zpět, financováním celého systému BFR a dokonce i s některými prvky celého stroje. Za oponou nejasností zůstávají třeba systémy pro výrobu paliva na Marsu, budování prvotní základny na rudé planetě, nebo jaderné reaktory, kterými SpaceX původně chtěla napájet základnu. Nevíme také, jak to bude se záchranným systémem, rozložením přistávacích nohou bez redundance, nebo s tím, jak budou systémy podpory života fungovat během několikaměsíční cesty k Marsu a zpět.

Bude satelitní síť Starlink skutečně financovat vývoj BFR, nebo ji budou provázet finanční problémy, jaké firmě Motorola způsobil projekt Iridium, jediný globální poskytoval satelitních telefonních služeb? Úspěch systému Starlink, natož BFR, není vůbec jistý. Pomůže americká vláda financovat návrh rakety pro sto cestujících, která nebude mít záchranný systém? Může loď minimalizovat vystavení posádky kosmické radiaci během několikaměsíční cesty na limity stanovené NASA? Jak kolonisté na Marsu přežijí? Jestli se aktuální primární zdroj energie, tedy solární panely, ukáže jako nedostatečný, bude moci SpaceX dopravit na Mars jaderné reaktory pro zajištění dodávek energie tak, jak se plánovalo dříve? Již brzy by mohla přijít další aktualizace (myšleno záříjové představení změn systému BFR a oznámení projektu DearMoon – pozn. překl.).

Na základě rychlého vývoje celého návrhu, s přidáním motoru jen několik týdnů po prezentaci v roce 2017 můžeme očekávat, že se návrh systému BFR bude dále zpřesňovat. Musk nás díky SpaceX naučil přijímat proces kontinuálního zpřesňovacího vývoje, který známe už z raket Falcon 9. I v této zatím nedokončené podobě je plán SpaceX bezesporu nejambicióznějším projektem na kolonizaci Marsu, jaký byl kdy představen.

Tento článek (jeho anglický originál (pozn. překl.)) je výsledkem několika měsíců vyhodnocování veřejných a očekávaných informací, které byly editovány prostřednictvím uživatelů uzavřené sekce L2 na diskusním fóru portálu nasaspaceflight.com.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.youtube.com/watch?v=A1YxNYiyALg
https://www.nasaspaceflight.com/…40_59-index.php-2224%C3%97939.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-14-041117.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-14-041117.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018-04-13-22_37_35-index.php-2208%C3%971242.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018-04-13-22_17_39-index.php-3840%C3%972160.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Daa2QDcW0AE0G3L.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-14-040431.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018-04-13-22_35_59-index.php-2208%C3%971242.jpg

Evoluce systému Big Falcon Rocket (5), 5.0 out of 5 based on 33 ratings
Pin It
(Visited 5 117 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (33 votes cast)
(Visited 5 117 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


53 komentářů ke článku “Evoluce systému Big Falcon Rocket (5)”

  1. Štěpán napsal:

    Těším se na 6/5 článek 😀 a díky za přeložení celé série.

  2. zdeňek napsal:

    Tak tohle se čte úplně samo. Pokračování prosím .

  3. Jirka Hadač napsal:

    Krásný seriál, moc hezky se četl a určitě si ho ještě jednou celý v klidu a pomalu přečtu. A na každém konci je hezké, že něco nového začíná. A to něco by mělo být taktéž hezké a krásné. Proto si přejme, aby se nám všem dařilo a aby panoval na světě mír. Tolik tedy za mě.
    Ano, jsem průhledný, já vím, jak sklo. Přiznávám. 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Jsem moc rád, že měl článek úspěch. Troufám si říct, že příští seriál bude ještě lepší a rozhodně bude mnohem delší. 😉

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Jeslti to bude krásné, to nevím, každopádně příští úterý budu napnutý jako struna, jestli to nebude průšvih… 😀
      Mupy mup!

  4. MartinH napsal:

    klesly by i vývoje na vývoj, ….. asi překlep, neměli tam být náklady?

  5. Dan napsal:

    Děkuji za zajímavou a informacemi nabitou minisérii. Pánové z NSF umí.
    Ale teď už hupy hup, čekáme na mupy mup 🙂

  6. Josef Pinkas napsal:

    Asi před 2 roky Musk prohlásil, že SpX vytváří jen dopravní systém k Marsu a věří, že ostatní zajistí všechno následné. Nyní říká, že alespoň část zbývajících problémů vyřeší SpX sám. Obávám se, že jeho architekturu s lidmi na Mars bez zajištěného návratu vlastními nebo předem na Mars dopravenými prostředky a palivem nebude akceptovat ani NASA, ani žádná jiná kosmická agentura a tím celý projekt může skončit. Je také problematické stavět mnoho let systém , který by měl mít perspektivu alespoň 40 roků založený jen na chemických palivech. Co nejdříve by měly být zapojeny solárně nebo jaderně- elektrické pohony s řádově menší spotřebou paliva. Jejich využití by bylo nejlépe ze základny v cislunárního prostoru – Gateway. Pro dopravu na LEO nebo i přímo na Gateway by mohly ještě dlouho sloužit chemické pohony.

    Byl by velký přínos pro kosmonautiku, kdyby se SpX podařilo zkonstruovat návratný tanker s nosností 200 nebo více tun na LEO a kdyby také postavil variantu universálního návratového nosiče na LEO nebo i k Měsíci. Umožnilo by to m.j sestrojit kosmický tahač LEO – Gateway a zpět.

    Jako výkonný tahač by mohl být s výhodou použit centrální stupeň SLS, dovybaveným motorem pro jemné řízení, stabilizačním a řídícím systémem, stykovým systém, zdroji energie , atd. Ten by neshořel zbytečně po odletu jeho 2. Stupně na Gateway v atmosféře, ale zůstal by na LEO a čekal na dotankování.
    Z Gateway k Marsu na LMO a zpět by létaly opakovaně využitelné lodě nejlépe solárně nebo jaderně-elektickým pohonem vybavené výsadkovým landerem na chemický pohon. Z Gateway na Zemi by mohli lidé používat Oriony. Těžký nosič SpX po dotankování na LEO by mohl dopravovat těžké náklady přímo na povrch Marsu. To se mi zdá reálnější cesta, než Muskova architektura.

    • Vladimír Todt napsal:

      Lepší tato vlašťovka se chemickým pohonem než nic – a státní agentury zabředlé v byrokracii opravdu nebudou tahounem – spíš budou ve vleku. Většinu lidí toto totiž nezajímá a voličstvo nebude asi u voleb hledět na tlak na NASA aby narvalo peníze do vývoje prostředků s jaderným pohone. Když na nás neutočí zádní emzáci a lidi nekříčí aby se s tím něco dělalo.

  7. Hawk napsal:

    V kontextu jinych rizik je zachranny system asi to posledni.
    Fakt by bylo nejlepsi jit cestou maximalni otevrenosti ,zejmena z hlediska bezpecnosti a rizik anechat na investorech/kolonistech zda to budou ochotni podstoupit. Je na kazdem jedinci jak se svym zivotem nalozi. A jestli se skupina investoru rozhodne letet na Mars tak cizi majetek a zivoty, krome svych, neohrozi.

    Jinak se z mista civilizace asi nehne. Zijeme v jednom nejlepsim obdobi v historii naseho druhu a nemusi trvat vecne, zdroje jsou, technologie, byt mozna hranicni tez a na obzoru nic technologicky prevratneho co by cestu ulehcilo neni, to muzeme cekat dalsich stovky let. JamesCook, Magellan take necekali na vynalez lodniho sroubu, ten druhy by musel cekat cca 400 let.

    Navic v dobe katastrofy ci globalni krize pujde kolonizovat jinou planetu tezko. A jeste minimalne jedno misto je pro preziti cloveka jako druhu nezbytne.

  8. tyčka napsal:

    “ A jeste minimalne jedno misto je pro preziti cloveka jako druhu nezbytne.“
    Výroba všech nutných systému pro zajištění života na Marsu je tak technicky náročná, že o ní dlouho nebude možné uvažovat.
    Ty kolonisté budou závislé na pomoci Země a ta v případě svých problémů jim žádnou neposkytne.
    Prostě to není žádná záruka přežití člověka.

  9. Jan Jančura napsal:

    Díky za článek a celý seriál.
    Snad se Muskovi tu raketu podaří postavit.
    Hlavní problém však vidím v zajištění infrastruktury na Marsu. Obávám se, že náklady na její vývoj a vybudování budou, jak je to obvyklé mnohonásobně vyšší než náklady na rakety. Ta základna bude muset být dlouhodobě soběstačná téměř ve všem. Při nejmenším, voda, vzduch potraviny, energie, základní strojní vybavení pro život apod. To momentálně nikdo neřeší a nevím kdo by to vyvíjel na dluh. Samozřejmě náklady na tuto infrastrukturu budou muset být součástí ceny letenky.
    S tím souvisí jedna kardinální otázka, které se všichni vyhýbají. Zda se totiž počítá s návratem na Zem a pokud, tak v jaké míře. Idea osídlení Marsu sice nepředpokládá návrat – ale je to reálné? Kolik lidí s tím bude předem souhlasit, a co se stane, když se bude z různých důvodů chtít vrátit většina zpět? Podle mne to bude obrovský právní problém, který může celou akci vážně ohrozit.

  10. zargos napsal:

    Hlavní bude vyvinout nejprve BFR,kdyby se BFS zdržela,tak by pro něj uplatnění bylo,by mohl vynášet EUS s Orionem nebo Federaci,aby jim ukázal, že to jde i levně 🙂 Nemluvě o připojení např. co nejlevnějšího druhého stupně na TPH a vynášet tak na LEO 50,60 tun.

    Kdyby se Elon s BFR dostal do finančních potíží, může vyhlásit sbírku,většina fandů SpX,kosmonautiky a Marsu,by asi neměla problém něco poslat,přičemž někteří jsou docela majetní,jak ukazují poslední události,viz příště.

    Starlink s ohledem na množství satelitů a lhůty mi přijde trochu jako první prezentace ITS,nevím jak to chtějí stihnout,pokud se počty či lhůty nezmění. Myšlenka výtečná,peníze v tom jsou,ovšem stejně jako náklady,které se potkají s těmi na BFR.

    Se zázemím na Marsu se kromě SpX ostatní budou zabývat nejspíše až tehdy,když SpX prokáže,že mají prostředek,jak se tam dostat. Pokud se do toho nezapojí NASA,tak nevím,počítám ale že ano,budou tam chtít vlajku USA spíše než SpX.

    • Nejdříve se vyvíjí loď BFS, na první stupeň přijde řada až potom.

      • zargos napsal:

        Nevím jak je to po poslední aktualizaci,ale BFS měla být SSTO,byť asi s nevelkou nosností,tak třeba využití do příchodu BFR najdou.

    • tyčka napsal:

      „dyž SpX prokáže,že mají prostředek,jak se tam dostat“
      A především, že to myslí opravdu vážně.
      Zcela reálně můžou ostatní totiž navíc i předpokládat, že jim to bude zakázáno a Mars bude vyhlášen za biologickou rezervaci. Dokud nebude přivezeno dostatečné množství vzorků z Marsu na zemi.

  11. sam napsal:

    Pokud se v prvnich vypravach vlady nechteji angazovat mely by mit koloniste narok na vykolikovani pudy a v podstate jejich konsorcium by mohlo vyhlasit samostatny stat. Moralne na to maji pravo , realne tomu nikdo stejne nezabrani.

  12. FDv napsal:

    Je skvělé, že žijeme v době a všechny tyto úvahy je možné diskutovat, polemizovat, rozvádět, apod. Když už nic jiného, tak SPX a Elon Musk mají na tom stěžejní zásluhu, kterou snad není třeba extra zpochybňovat.
    Upřímně doufám, že tato doba bude dostatečně dlouhá a podaří se něco ze smělých plánu realizovat.
    Je to scifi, ale kdyby se spojila energie a prostředky ostatních firem jako Blue Origin a apod. možná by někteří zde už mohli za pár let psát o dovolený na Marsu. 🙂
    Takhle je to pro jeden subjekt šílená porce.

  13. Schabi napsal:

    No upřímně strašně moc bych si přál, aby se vše povedlo Muskovi tak jak si to plánuje. Ale myslim si že přistání na Marsu je víc komplikovanější než SpaceX prezentuje. Je mi 40 let a budu moc rád a mile překvapen, když se dožiju přistání lidí na Marsu.

    • Jan Jančura napsal:

      Taky si to myslím. Navíc je velký rozdíl mezi přistáním a kolonizací Marsu. Proč nejdřív se nevybudovat stálou základnu na Měsíci?

      • Dušan Majer napsal:

        Protože na Měsíci jsou úplně jiné podmínky a technologie pro Mars budou muset být jiné. V mnoha ohledech byste vyvíjel hardware, který se na Marsu nevyužije.

  14. TomasT napsal:

    Jsem obrovsky fanda letu lidi do vesmiru, na mesic a na mars. Kazde scifi doslova hltam. Asi vite kam tim mirim. Plan Spx se mi zda opravdu prehnany. V prve rade termin naroste minimalne o dobu budouci recese…ta proste prijde a nevyhnem se ji. Pominu li vsechny technicke problemy tak me velmi desi vubec samotne chovani budoucich martanu. Co kdyz dojde ke vzpoure? Jen vyresit organizaci lidi, prava nebude vubec lehke. Cely plan se mi zda tak komplikovany jako uvaha o pocatku vesmiru …fandim mu ale kdyz ctu o sls a bfr, tak precijen sls je realnejsi jen nechapu vedecky prinos v takovem pripade. Sls asi hanlive oznacuji za upgrade apola coz bfr je opravdu zbrusu novy pristup.

    • Dušan Majer napsal:

      Na takové otázky je zatím čas. představené termíny jsou velmi agresivní a do realizace bude dost času na řešení těchto otázek.

      • Jan Jančura napsal:

        Jsem rovněž fanda kosmonautiky, ale myslím si, že jak na kolonizaci Měsíce tak Marsu ještě nepřišel správný čas. Stále je mnoho práce zbývá na robotický průzkum. Jen k vyhledání nejvhodnějšího místa pro vybudování stálé základny bude potřebovat poslat na tyto tělesa řadu dalších, dokonalejším robotů, které by prováděly vyvrtání sond apod. Takové místo bude muset poskytnout co nejširší škálu zdrojů a nalézt ho na obrovských plochách Měsíce a Marsu je velmi rozsáhlý úkol. Navíc se podle mne kolonizace Měsíce a Marsu vyžádá vysoký stupeň robotizace a vůbec zcela novou techniku pro což budou tyto průzkumné roboty východiskem.
        Ještě větším problém bude, jak píšete lidský faktor. Vůbec nic nevíme o tom, jak se budou chovat lidské kolektivy v takové vzdálenosti od Země, možná i bez vidiny návratu. Nic nevíme o tom jak se budou vyvíjet jejich případné děti. To je výzkum na generace a začít s kolonizací Marsu v nejbližší době je obrovské riziko.

        • jregent napsal:

          „nevíme o tom, jak se budou chovat lidské kolektivy v takové vzdálenosti“
          Ano, pribeh Otcu poutniku z lofi MayFlower se muze opakovat
          https://cs.wikipedia.org/wiki/Otcov%C3%A9_poutn%C3%ADci

        • Jan Jančura napsal:

          Příběh Otců poutníků něco naznačuje, ale jedná se o naprosto jiné vnější podmínky – schází totiž zcela základní podmínky pro přežití – voda, vzduch, potraviny – vše se musí dovést nebo složitě vyrobit ze stroji dovozenými ze Země. Každou i malou chybou mohou kdykoliv přijít o život, Indiáni jsou proti tomu maličkost.

        • Jregent napsal:

          I při příznivějších podmínkách oproti Marsu jich polovina nepřežila první zimu 🙁

        • Hawk napsal:

          Bezpochyby lze kazdou vec teoreticky zkomplikovat ,ze jeji realizace se zda nakonec nemoznou.
          NASA a jine statni agentury jako vladni organizace musi ze sveho titulu postupovat opatrneji, hospodari s cizimi penezi. Jde o to, ze roboticke mise jsou zdlouhave a v konecnem dusledku mohou pokrok i brzdit, protoze pak neni tak silna motivace tam dopravit cloveka a vyvijet na tento problem navazujici technologie.

          Poslat nekam robota co popojede za mesic s bidou jeden km a umi par ukonu je efektivni mozna financne, ale vubec ne vedecky. To ma z tohoto pohledu smysl tam kam clovek nemuze(vzdalenost, silna radiace atd.).

          Ano robot je bezpecnejsi, ale vedecky pokrok z rychlejsi vyzkumu clovekem na miste a reseni problemu s tim spojenych by se promitl v jinych oborech, treba medicine a zachranil ve vysledku Xkrat vice zivotu. Viz treba Apollo skoncilo az u kuchynskeho nadobi.

          Jestlize je ochotna nejaka skupina investoru ochotna zaplatit misi na Mesic a Mars apod. melo by se upozornovat na rizika, ale upozornovat ne odrazovat. Doprovazet by to mela vsemozna podpora, protoze v konecmem dusledku na tom budeme profitat globalne vsichni.

          Plno osad na Novem svete zaniklo, skoro kazde objevovavni si vyzaduje obeti,ale to bohuzel k tomu patri. Hyperprotektivni jednani je ve vysledku kontraproduktivni.

        • Jan Jančura napsal:

          Já vůbec nejsme proti přímé přítomnosti člověka ve výzkumu Měsíce a planet, ale vše má svůj čas. Přeskakování etap může akorát přinést škody a ve výsledku vše zbrzdit a poškodit. Vůbec si nedovedu představit co nastane, když těch 100 lidí co má přepravit BFR na Mars nějakým způsobem zahyne, což se při tom spěchu reálně může stát.
          Člověk už dávno nezkoumá přírodu přímo svými smysly, už století k tomu používá od mikroskopu a dalekohledu elektronové a jiné mikroskopy, infradalekohledy, urychlovače částic apod. Takže roboti to budou dělat automaticky, jak se mnohdy i dnes na Zemi děje, jen se to tak nenazývá. Co může navíc přinést přítomnost člověka při vrtání sondy, odběru vzorku, jeho přepravu k přístroji na rozbor vzorku? Když ten finální přístroj bude fakticky stejný? Nebo ten robot může přepravit vzorek k návratové raketě, která bude mnohem méně nákladnější než návratová raketa pro lidi?
          Sumárně řečeno přítomnost člověka ve vesmíru má hlavní smysl v tom, že se člověk rozhodne jej osídlit, ne zkoumat. Pak musí výzkum zaměřit na zajištění jeho trvalého, soběstačného pobytu ve vesmíru, což bude nesmírně nákladný a několik generací trvající úkol. Má dnes lidstvo na to prostředky a odhodlání?

        • Hawk napsal:

          Tady moc o preskakovani etap nejde, clovek uz na Mesici pred 50 lety nekolikrat byl a pokud by Apollo pokracovalo, byla dokoncena Nova, tak uz by mozna lidska slapota na Marsu nejaky rok(ci desetileti…) byla.
          Dlouhodobe pobyty ve vesmiru jsou tez diky ISS a Miru absolvovane.
          Clovek je flexibilnejsi, vyresi na miste vice pripadnych problemu, vyhodnoti lepe situaci na miste nez pres senzory robota a s opozdenym signalem, je schopny pokryt za stejnou casovou jednotku mnohem vetsi prostor nez robot. A samozrejme je velka vyhoda lokalniho zazemi vcetne mistni laboratore a servisu.
          V pripade Mesice a Marsu bych nestavel asi otazku robot vs clovek, kdyz budou oba na miste dosahne se nejvyssiho synergickeho efektu. A robot s clovekem „za zady“ bude konstrukcne a vykonove na jine urovni nez robot vyslany samostatne na jinou planetu, kde se musi osetrit spoustu jinych veci.
          Pokud zahyne 100 lidi, bude to smutna tragedie, ale katastrofy s vetsim poctem obeti (letecke, namorni, kde to nekdy jde do tisicu) se bohuzel pomalu odehravaji kazdy rok.Predpokladam, ze to bude navysost dobrovolny podnik, soukroma akce, a bude to svobodna volba kazdeho jednotlivce, zda to podstoupi. Jestli chce nekdo surfovat na vysokych vlnach, letat ve wingsuitu ci delat jine adrenalinove zalezitosti take by mel pocitat s nejhorsim. Navic predpokladam, ze pokud nebude realna sance na uspech, tak samotna SpaceX by z toho vycouva, protoze zatim ke vsemu pristupuje velmi odpovedne.

        • jregent napsal:

          „V pripade Mesice a Marsu bych nestavel asi otazku robot vs clovek,“
          Přesně tak.
          Když bude mít tým cca 10 astronautů okolo sebe dost robotů a stálý spolehlivý zdroj energie (asi jaderný), tak toho mohou připravit hodně pro další výpravy.

          Jen tu podporu veřejnosti nějak nevidím 🙂

        • Jan Jančura napsal:

          Odvolávat se na letecké havarie je poněkud mimo – podle statistik se u letecké dopravy stane nehoda u 0.45 letu z milionu letů, u raket je to okolo 3 nehody ze sta, což naprosto neporovnatelné.
          Máte pravdu, že člověk je flexibilnější a robot, alespoň prozatím tuto vlastnost nemá, ale prakticky potřebuje jen elektrickou energii, člověk však k životu potřebuje min. kyslík, vodu, potraviny, teplo a světlo, což je mnohem náročnější.
          Prostě si nedovedu představit, že BFR vysadí v podstatě na náhodném místě sto nevycvičených lidí s nějakými zásobami na omezenou dobu, nevyzkoušenými stroji a technologiemi, ať si poradí jak umí aby přežili. Dle mého to bude velmi drahá sebevražda.

        • Já bych přestal pořád řešit těch 100 lidí. Objevuje se to v našich komentářích pořád dokola. Je jasné, že nikdo za pět let (když jen tak plácnu) nepošle na Mars 100 lidí. 100 lidí je pouze udávaná kapacita lodi. Falcon 9 taky nahoru nenosí 23 tun. A kdo ví, jestli někdy bude. Ale má v papírech, že by to unesl. A stejně tak je to u BFR. Je nad slunce jasné, že pokud se podaří dotáhnout vývoj BFR do konce, začne se létat nejdříve na krátké mise v okolí Země a Měsíce. Možná ISS, možná DSG, možná povrch Měsíce, co my víme, jak se to všechno vyvine? A až bude systém ověřený, vydá se časem k Marsu. Budou muset proběhnout desítky letů, ne-li stovky letů, které na Marsu zajistí zázemí, logistiku, infrastrukturu, apod. A teprve za x let, pokud všechno půjde zhruba tak, jak je to v plánu, tak teprve tehdy bude možné poslat na Mars 100 lidí najednou. A tou dobou už to bude tak zalítaný a vyladěný systém, že to zkrátka nebude nic výjimečného. Je hloupost si myslet, že při prvním letu na Mars dorazí 100 lidí na náhodné místo a budou vydáni na milost jen tomu, co si s sebou přivezli. A ještě k tomu, aby to byli nevycvičení laici.

        • Jan Jančura napsal:

          S posledním komentářem p. M. Voplatky souhlasím. Jen k těm 100 lidem – tak je to veřejně prezentováno v tisku, a Musk to nevyvrátil. Přece sdělil, že v roce 2022 chce na Mars poslat 2 nákladní rakety atd., tak co si o tom mám myslet?

        • Ano nevyvrátil. Proč by měl? On nikdy nikde neřekl, že při prvním letu na Mars poletí sto lidí. A sám píšete, že (v prvotních prohlášeních, která už dnes neplatí) byly v plánu dvě nákladní lodi v roce 2022. A to je právě to zázemí, o kterém jsem psal. Nejdříve náklad, potom pár lidí, poté další obrovská hromada nákladu, pár dalších lidí, atd. A teprve někdy v daleké budoucnosti MOŽNÁ 100 lidí, které by loď měla pojmout.

        • Jan Jančura napsal:

          K p. M. Voplatkovi – je tu pouze informace o tom, že BFR je pro 100 lidí, další podrobnosti jsme nezaznamenal, ale souhlasím s tím, že postup může být takový jak uvádíte. Na druhé straně pokud nebude SpaceX dopravovat platící cestující na Mars, kde vezme na to vše finance? Snad se mu to ale nějak podaří.
          K Hawkovi, souhlas s tím, že je to stejně tagické neštěstí, když zahynou lidé při cestě na Mars (myslím tím cestu i pobyt), nebo v letadle, ale je asi pravděpodobnější ta první varianta. Samozřejmě je to na vůli případného zájemce, zda mu to riziko stojí za to. Pravdu díte, že lidé riskují daleko větší hlouposti. Ale pokud něco málo vím o právním systému ve USA, tak už několik velkých aerolinek zkrachovalo v USA následkem havárie, kterou dokonce přímo nezavinily, takže Muska to ohrožuje daleko více.

  15. zevlák napsal:

    Díky za článek a jeho překlad. BFR/BFS vypadá jako by se vyloupla z ilustrací sci-fi z 50. let. Až je tomu těžké uvěřit. Zvlášť v porovnání s vývojem SLS a Orionu. Někde je něco špatně…
    Zaujal mě údaj přetlakového prostoru cca 900 m3 pro posádku 100 lidí. To je něco jako větší rodinný dům. Na rychlé cestování mezi kontinety proč ne, ale představa jak 100 lidí bydlí v rodinném domě několik měsíců, bez možnosti vycházek mi přijde hodně fantastická.

  16. Hawk napsal:

    Netusim z ceho jste si odvodil, ze argumentuji statistikou. Byla to reakce na vetu “ Vůbec si nedovedu představit co nastane, když těch 100 lidí co má přepravit BFR na Mars nějakým způsobem zahyne“. Z hlediska miry tragedie nevidim moc rozdil jestli 100 lidi zahyne cestou na Mars nebo v letadle cestou na Bermudy, je to proste nestesti.
    Vzhledemk k tomu, ze to cele bude bezet v rezii SpaceX, tak predpokladam ze kazdy cestujici projde minimalne zakladnim vycvikem, na lodi bude zkusena posadka.
    Ale jinak souhlasim ze jsme z cisla 100 udelali diskusni fetish. Stejne porcujeme medveda ,ktery beha po lese, neni hotovy ani prototyp.

  17. PK napsal:

    Skvělý článek – díky za něj.

Zanechte komentář