Digitální časopis ThePrint uveřejnil interview s prvním indickým mužem v kosmu, podplukovníkem Rakeshem Sharmou, který letěl v roce 1984 jako 125. člověk v kosmu. 69 letý Sharma prohlásil, že je nadšen oznámením o indické pilotované misi tříčlenné posádky v roce 2022, a že se 34 let po svém letu cítí trochu osamocený jako jediný kosmonaut (vyomanaut – vyom = vesmír v sanskrtu) v Indii. Pilotovaná mise ISRO, kterou provede vlastními silami, vyžaduje finance, mozky a odhodlání. ISRO podle Sharmy dosáhla bodu, kdy je technologicky schopná tuto misi uskutečnit již dnes. Vláda nyní ISRO poskytla podporu a finance, které ji umožní postoupit v uskutečnění tohoto cíle o krok dále, dodal. Ocenil také, že Modi (indický předseda vlády) nechce let uskutečnit pomocí cizí technologie a z cizího území.
Zdroj: https://cdn-live.theprint.in
Sharmův let byl výsledkem nabídky sovětského vůdce Leonida Brežněva na společný indicko-sovětský let. Indické letectvo nabídlo 2 kandidáty letu (Sharmu a a jeho kolegu Ravishe Malhotra), které vybralo ze seznamu 50 bojových pilotů. Po úvodních testech oba odjeli do Hvězdného městečka v SSSR, kde se museli naučit rusky a podstoupili trénink pro kosmonauty na zvýšení vytrvalosti, rychlosti, síly a adaptability.
Sharma letěl na Sojuzu T-11 (s velitelem Jurijem Malyševem) na sovětskou stanici Saljut-7, strávil tam 7 dní a vrátil se Sojuzem T-10. Při komunikaci z kosmu s tehdejší ministerskou předsedkyní Indírou Ghándíovou odpověděl na její otázku, jak vypadá Indie z kosmu, úryvkem z vlastenecké básně „saare jahaan se achha“ (nejlepší na světě).
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Básník: Allama Iqbal, 1904
Saare jahaan se achha hindustan hamaraa
Nejlepší na světě je naše Indie
Hum bul bulain hai is kee, ye gulsitan hamaraa
My jsme její ptáčata a ona naše zahrada
Parbat vo sabse unchaa hum saaya aasma kaa
Nejvyšší hora sousedící s nebesy
Vo santaree hamaraa, vo paasbaan hamaraa
Je náš strážce; náš ochránce
Když byl dotázán na změny v tréninku nových adeptů, jestli je s pokrokem technologií jednodušší, odpověděl, že základ zůstal ten samý. Co se moc nezměnilo, je potřeba adaptovat se na nulovou gravitaci (mikrogravitaci) a naučit se svou práci, dodal.
Když Sharma mluvil o plánovaném indickém pilotovaném letu (který je nazýván ‘Gaganyaan’), zmínil, že je to příležitost ukázat, že toho je Indie schopna, že je schopna to provést dobře, a že toto snažení může přispět ke spolupráci v průzkumu kosmu (zatímco, podle jeho vyjádření, soupeření může vyústit do konfliktu). Dále zmínil, že soupeření mezi USA a bývalým SSSR bylo ideologickým závodem, kde bylo málo místa pro vědu. (S tím se nedá asi úplně souhlasit.) Řekl, že Indie dělala věci svým vlastním způsobem. Pokud budeme schopni vytvářet konsensus, bude to indikovat, že můžeme začít obydlovat vnější prostor. Musí to ale být společné úsilí.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Na závěr interview se ho ThePrint zeptal na obligátní otázku, jestli by chtěl letět znovu do kosmu, možná jako součást Gaganyaanu? Odpověděl se smíchem, že ano, proč ne: „Chtěl bych tam zpátky jako turista, protože minule jsem byl moc zaneprázdněný a nebyl jsem schopný vnímat tu krásu„.
Mimo Sharmu letěly do kosmu ještě další dvě Indky, občanky USA:
Kalpana Chawla – zemřela v roce 2003 při katastrofě raketoplánu Columbie, při letu STS-107,
Sunita Williams – start raketoplánem Discovery, let STS-116 v roce 2006, pobyt na ISS, Expedice 14 a 15 a návrat raketoplánem Atlantis, let STS-117. Další start Sojuzem TMA-05M v roce 2012 společně s Jurijem Malenčenkem a Akihiko Hošidem. Na ISS pracovala čtyři měsíce v Expedici 32 a později jako velitelka Expedice 33 – vrátila se Sojuzem TMA-05M.
Navíc je ve třídě astronautů ročník 2017 podplukovník USAF indického původu Raja Chari .
Zdroje informací:
https://theprint.in/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://sillyconfusion.com/…/2017/05/Rakesh-Sharma-pictures.png
https://cdn-live.theprint.in/…/GettyImages-1006541324-e1534409133791.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/220px-Iqbal_and_son_Javid_in_1930.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Chawla%2C_NASA_photo_portrait_in_orange_suit.jpg
Podle tohoto článku: https://www.ndtv.com/india-news/india-and-france-to-collaborate-on-human-space-mission-gaganyaan-details-here-1912234
navíc Indie spolupracuje z francouzskou agentůrou CNES na uskutečnění první pilotované mise Gaganyaan. 😉
Díky, to je dobrá novinka.
Diky za clanek,
indum moc drzim palce
Díky za článek 🙂 Jen pro zajímavost, Sunita Williams je zařazena také do posádky lodi Starliner při jejím druhém pilotovaném letu.
Vyomanaut – páni.
Prosím, prosím, pojďme v tom udělat pořádek a nějak rozumně to zavést, než se utopíme v různonautech. Vzhledem k tomu, že většina lidí, co se o kosmonautiku zajímá, na Kosmonautix aspoň někdy přijde a/nebo na ně někdo z nás má kontakt, máme výbornou příležitost postupem času zavést ve společnosti nějaké jednotící pojmenování, ať už aktivně (vysvětlování lidem), nebo pasivně (konzistentním používáním). Myslím, že by bylo vhodné tuhle džungli názvů národních kosmonautů trochu zkultivovat. Beztak to už teď nedává smysl. Co jsou Evropané, které za americké peníze vynesl Sojuz? Astronauti nebo kosmonauti? A podobně. Navrhuji tedy následující plán:
– Prodiskutovat tohle téma pořádně na fóru, případně doplňkově tady
– Pokud budeme chtít ohlasy od více lidí, vybrat několik málo favoritních návrhů a udělat z nich anketu v pravém sloupci
– Vybrat nejobecněji preferovanou variantu
– Začít ji konzistentně používat (sami si na to zvyknout)
– Dobrovolníci se mohou pokusit šířit zvolenou variantu například v diskuzích na jiných serverech (zvolna, neagresivně), lidé s vhodnými kontakty mohou oslovit další lidi, kteří by mohli přispět k šíření (Osel, Technet, mohl by se hodit kontakt s Ústavem pro jazyk český, cokoliv Vás napadne)
– Vydržet být konzistentní aspoň tak 10 let a doufat, že se to chytne
Co vy na to?
Ještě jsem zapomněl na jeden důležitý bod hned za Začít to používat – napsat to tak na wikipedii.
Astronaut a kosmonaut už ztratili rozlišovací význam. Když letí Sojuz, tak se taky neříká, že jsou v něm dva astronauti a jeden kosmonaut. Takže nám zůstává jen Čína a Indie. Do budoucna další státy pilotované mise nechystají, takže bych byl v klidu.
No, zrovna Američani se toho rozlišování drží zuby nehty. Příklad z letošního června:
https://www.space.com/40771-what-a-soyuz-landing-is-like-nasa-vr-video.html
„….which will return NASA astronaut Scott Tingle, Roscosmos cosmonaut Anton Shkaplerov and Japan Aerospace Exploration Agency astronaut Norishige Kanai home from the International Space Station…..“
Ano, u NASA je to jakási součást národní hrdosti či identity.
Asi to není podstatné, ale rozhodně je celkem paradoxní, že „astronauti“ letěli na Venuši ze Země, kde vládla plně komunistická společnost. A to ve stejnojmenném románu Stanislava Lema z roku 1951, což jak známo byl spisovatel ze socialistického Polska. Takže jakýpak výmysl Američanů? 🙂