Nový lovec exoplanet se již činí

TESS bude hledat exoplanety u blízkých hvězd

Nejnovější teleskop určený k hledání planet mimo Sluneční soustavu, tedy TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již poskytuje vědcům cenná data. Ta by měla pomoci objevit a studovat nové exoplanety. NASA se zároveň pochlubila i detailním snímkem jižní oblohy, který pořídily všechny čtyři širokoúhé vědecké kamery. Na snímku je krásně vidět velké množství hvězd a dalších objektů včetně hvězd, o kterých již z dřívějška víme, že kolem nich obíhají exoplanety.

7. srpna sledovala jedna z kamer teleskopu TESS Velké Magellanovo mračno, vlevo od něj pak vidíme hvězdu R Doradus, která svým jasem saturovala senzor a výsledkem je světelný pruh.

7. srpna sledovala jedna z kamer teleskopu TESS Velké Magellanovo mračno, vlevo od něj pak vidíme hvězdu R Doradus, která svým jasem saturovala senzor a výsledkem je světelný pruh.
Zdroj: https://www.nasa.gov

„V moři hvězd naplněném až po okraj novými světy roztahuje TESS svou širokou síť, do které se pokusí zachytit mnoho nadějných planet pro další studium“ popsal velmi lyricky Paul Hertz, ředitel astrofyzikální divize v ředitelství NASA a dodal již vážněji: „První vědecké snímky ukazují schopnosti kamer na teleskopu TESS a také ukazují, že mise bude schopna naplnit svůj neuvěřitelný potenciál při hledání dalších Zemí.“

TESS pořídil pod tímto odstavcem přiložený snímek 7. srpna během 30 minut dlouhé pozorovací fáze všemi kamerami.  Černé pruhy mezi fotkami jsou mezery mezi detektory kamer. Na snímcích můžete najít velké množství souhvězdí, které z České republiky nikdy neuvidíme – třeba Malíře, ale i taková souhvězdí, které od nás vidět lze – třeba Kozoroh. Kromě toho na snímku zaujme Velké a Malé Magellanovo mračno, tedy dvě galaxie, které jsou naší Mléčné dráze nejblíže.

Pozorovací sektor teleskopu TESS ze 7. srpna 2018. Nepopsaný snímek najdete zde.

Pozorovací sektor teleskopu TESS ze 7. srpna 2018. Nepopsaný snímek najdete zde.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Malá tečka nad Malým Magellanovým mračnem je kulová hvězdokupa – shluk stovek tisíc hvězd – označovaná NGC 104, známá také jako 47 Tucanae, protože se při pohledu ze Země promítá do jižního souhvězdí Tukana. Dvě hvězdy (Beta Gruis a R Doradus) jsou tak jasné, že „přepálily“ celý sloupec detektorů druhé a čtvrté kamery, což se projevilo dlouhými světelnými stopami.

Pás jižní oblohy nasnímaný 7. srpna teleskopem TESS.

Pás jižní oblohy nasnímaný 7. srpna teleskopem TESS.
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov

„Pás oblohy jižní polokoule obsahuje více než deset hvězd, o kterých díky dřívějším pozemním sledováním víme, že kolem nich obíhají planety detekovatelné zákrytovou metodou,“ vysvětluje George Ricker, hlavní vědecký pracovník mise TESS z Kavli Institute for Astrophysics and Space Research v rámci Massachusetts Institute of Technology (MIT).

Kamery teleskopu TESS byly navrženy i vyrobeny na Lincoln Laboratory, která také spadá pod MIT. Jejich úkolem je sledovat dlouhé pruhy oblohy a hledat drobné poklesy jasnosti jednotlivých hvězd. Pozorovatelné tranzity nastávají ve chvíli, kdy planeta přechází z pohledu teleskopu před kotoučem své hvězdy. Graf jasnosti v průběhu času tak během tranzitu zachytí pokles jasu – část světla z hvězdy zastíní planeta.

TESS má během následujících dvou let postupně sledovat 26 takových sektorů, přičemž na každý z nich má vyhrazeno 27 dní. V prvním roce služby se zaměří na 13 sektorů na jižní polokouli a v roce druhém zopakuje toto pozorování na 13 sektorech severní oblohy. Plánování vědeckých pozorování zajišťuje MIT ve spolupráci s firmou Northrop Grumman a sonda jednou za 13,7 dne pošle své snímky na Zemi – je to pokaždé, kdy se na své protáhlé dráze dostane nejblíže k povrchu naší planety.

Signál zachytí jedno ze tří stanovišť systému Deep Space Network a stažené údaje pak putují do střediska vědeckého provozu teleskopu TESS v MIT, kde začne jejich prvotní vyhodnocení a analýza. Hloubkové zpracování dat proběhne ale trochu jinde – v NASA Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley sídlí Středisko pro provoz a vědecké zpracování. Odsud už budou vycházet kalibrované snímky a zpřesněné světelné křivky, ze kterých již vědci mohou vycházet při svých analýzách hledání kandidátů na exoplanety.

TESS staví na odkazu teleskopu Kepler, který hledal exoplanety stejnou tranzitní metodou. Přesto se od sebe přístup obou hledačů liší. TESS cílí na planety obíhající kolem hvězd vzdálených 30 – 300 světelných let, které jsou 30 – 100 × jasnější než Keplerovy cíle ležící 300 – 3000 světelných let daleko. Jasnost hvězd, které má zkoumat TESS, z nich dělá ideální kandidáty pro budoucí studie, které by již mohly obnášet i spektrální analýzu chemického složení.

Dalekohled Jamese Webba a různé další vesmírné či pozemní observatoře budou využívat spektroskopických měření, abychom se dozvěděli více o planetách, které TESS objeví. Touto cestou bychom mohli zjistit, jaké složení mají tamní atmosféry, jaká je hmotnost těchto světů nebo jaká jej jejich hustota.

Závěrečná příprava teleskopu TESS během předstartovních zkoušek.

Závěrečná příprava teleskopu TESS během předstartovních zkoušek.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Tým kolem teleskopu TESS navíc spustil i projekt TESS Guest Investigator Program, v rámci kterého mohou zástupci vědecké komunity provádět výzkum s pomocí tohoto teleskopu tím, že si vyžádají nějaké pozorování. „Velmi nás těší množství žádostí, které jsme obdrželi. Vybrali jsme z nich programy pro široké spektrum vědeckých zkoumání – od vzdálených aktivních galaxií až po asteroidy v naší Sluneční soustavě,“ popisuje Padi Boyd, vědkyně z Goddardova střediska zapojená do projektu TESS a dodává: „Stejně tak máme pochopitelně i mnoho exoplanetárních a hvězdných výzkumů. Vědecká komunita si vychutnává úžasná data, která TESS produkuje, ale také skvělé vědecké objevy exoplanet a dalších věcí.“

Ke startu teleskopu TESS na raketě Falcon 9 z Floridy došlo 18. dubna. Skoro o měsíc později – 17. května přišel oblet Měsíce, který svou gravitací upravil dráhu teleskopu. Následovaly zkoušky systémů a 25. července vstoupil TESS do vědecké služby. A pokud se Vám líbily fotky v tomto článku, pak byste měli určitě navštívit tuto adresu, kde jsou všechny v původním rozlišení. Třeba pruh ze všech čtyř kamer má rozlišení 16525 × 3972 pixelů!

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://svs.gsfc.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…flat8x10300dpiedit1textflat-678×542.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tess_first_light-tb.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/tess_first_light_labels_quarter.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a013000/a013069/TESS_FIRST_LIGHT_strip.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/215/2018/03/TESS_with_techs_high_res.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “Nový lovec exoplanet se již činí”

  1. MartinH napsal:

    Však oni z toho kolegou i planety s delší dobou oběhu, ale zaregistrujeme je jen jednou, takže nebudeme znát dobu oběhu a kvůli tomu i vzdálenost od hvězdy, jen budeme vědět, že tam asi nějaká planeta je, tu pak může doobjevit prodloužená mise či nějaký nástupce.

  2. Kluzo napsal:

    No jo ale 27dní zdaleka nemusí stačit na pokles jasnositi a nalezení exoplatety vezmu-li v potaz například neptun kterému trvá oblet slunce nějakých 165let nebo jen naší rodnou hroudu 1 rok. Nebo se snad pletu?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Samozřejmě máte pravdu, navíc mnoho planet má vůči našemu pozorování skloněnou oběžnou dráhu a přes kotouč hvězdy z našeho pohledu nepřejdou nikdy. Ale o to přece nejde. Hlavní je objevit alespoň nějaké planety. 😉

    • Michael Voplatka Redakce napsal:

      I přesto se očekává objev až desítek tisíc nových exoplanet 🙂 Úkolem není objevit všechno.

    • Aurelius napsal:

      TESS skúma hlavne planéty s krátkou obežnou dráhou, čo znamená, že tie v „obyvateľnej zóne“ budú väčšinou len pri červených trpaslíkoch, ktoré ale zase majú problém väčšinou veľmi aktívnej hviezdy a viazanej rotácie, ak chcete nájsť planétu ako zem potrebujete teleskop typu Kepler, ktorý sa mnoho rokov pozerá len na jedno jediné miesto

    • Aurelius napsal:

      ale aby som nebol negativista, aj týmto sa nám niečo ukáže, aspoň budeme poznať planéty pri červených trpaslíkoch (aj keď nie tak vhodné na život ako ho poznáme my – ak by tam aj boli rastliny tak budú čiernej farby), možno v budúcnosti opäť niekto postaví teleskop podobný Keplerovi a budeme sa pozerať dlhšie a hľadať našu sestru, čo sa týka objavov planét ako Neptún, tam by bol vhodnejší obrovský ďalekohľad s priemerom aspoň 15 či 16 metrov?, ktorý by sa mohol na danú „sústavu“ pozrieť priamo, samozrejme treba odtieniť materskú hviezdu a vzdialenejšie planéty by ste tam videli 🙂 zatiaľ nám bude musieť stačiť WEBB aspoň na výskum atmosfér blízkych planét

      • Vladimír Todt napsal:

        Zajímalo by mě kdy se reálně vypustí něco jako byl Terrestrial Planet Finder, případně lépe jeho nástupce. Tam pak už šlo o přímé sledování planetárních soustav s odstíněným světlem mateřských hvězd s možností základní hrubé spektroskopie atmosfér planet. Dneska mít něco takového k dispozici, tam nám to chrlí informace/články/prezentace jak na běžícím pásu. Pak by se zjistila např. přítomnost určitých typů barviv na povrchu dle spektra a „anomální“ složení atmosféry – pro nás lépe chemicky neredukční atmosféry a začaly by už něčím viditelným podložené debaty.

      • Vít Výmola napsal:

        Copak Terrestrial Planet Finder, ale on existoval i návrh na Terrestrial Planet Imager, tedy interferometrická soustava několika až osmimetrových teleskopů. Obrázky planet velikosti Země měly mít až nějakých dvacet pixelů.
        Realizaci bránily a brání jenom peníze. Kdybych byl dolarový multimiliardář, tak vím, jakému koníčku bych se věnoval. 😀

  3. pbpitko napsal:

    Úžasné snímky meuveriteľného množstva hviez, a pritom drvivá väčšina v nich sú len „kúsok” od nás ! len do 300 ly, to je smiešne drobučká časť našej Galaxie – Mličnej dráhy ktorá má v priemere viac ako 100.000 ly. A aj tá je len jedna z takého množstva Galaxií ako je naše slnko len jednou hviezdou v našej Galaxii. To sa naprosto vymyká akejkoľvek ľudskej predstavivosti !
    pb 🙂 😮

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.