Kosmotýdeník 313 (10.9. – 16.9.)

Uteklo nám dalších přibližně 23 % měsíce září a je proto čas na Kosmotýdeník, který vám zrekapituluje, co zajímavého a podstatného se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnes je hlavním tématem fascinující technologií osazená družice Aeolus, která se hned v prvních dnech ve vesmíru vytáhla nečekaně cennými daty! Budeme se však věnovat i dalším tématům. Podíváme se na poslední start rakety Delta II, nebo na sledování postupu hurikánu Florence. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Aeolus se vědecky vytáhl na počátku své mise!

Aeolus hlídá proudění větrů v atmosféře

Aeolus hlídá proudění větrů v atmosféře
Zdroj: http://www.esa.int/

Evropská družice Aeolus odstartovala poměrně nedávno (22. srpna 2018) a už nyní dodává vědecká data. Ta se bez nadsázky dají označit za revoluční. Takový krátký čas od startu, kdy je družice schopná dodat cenná vědecká data, není úplně normální a i samotný řídicí tým překvapila dobrá kondice, ve které družice je. Očekávaná a technologicky pokročilá družice odstartovala na evropské nízkonákladové raketě Vega. Pojďme se podívat, co tento stroj plný technologií již vyzkoumal o pozemských větrech.

Florence Rabier, generální ředitelka Evropského střediska pro střednědobé meteorologické prognózy (ECMWF), uvedla: „Vždy jsme věděli, že Aeolus bude výjimečnou misí, ale tyto první vědecké výsledky na nás skutečně zapůsobily. Satelit ještě není na oběžné dráze ani měsíc, ale výsledky již nyní vypadají nesmírně slibně, mnohem lépe, než se očekávalo v takto rané fázi po startu. Jsme velmi hrdí na to, že můžeme pracovat zrovna pro tuto misi. Aeolus směřuje k tomu, že nám jeho sledování poskytne mnohem lepší data a podklady pro zlepšení předpovědí počasí. Očekáváme výrazné zlepšení těchto předpovědí!“

Výstup dat měření větrů z družice Aeolus

Výstup dat měření větrů z družice Aeolus
Zdroj: http://www.esa.int/

Připomeňme, že výjimečnost družice Aeolus je v tom, že nese sofistikovaný přístroj využívající Dopplerův jev, který se jmenuje Aladin. Ten kombinuje dva lasery umístěné jako součást palubního teleskopu a sadu velmi citlivých čidel. Jedná se o jeden z nejsofistikovanějších vědeckých přístrojů ve vesmíru. Aeolus jím bude sledovat globální proudění větrů v atmosféře a to prakticky online. Právě znalost proudění v celé mase atmosféry je klíčem k úspěšně předpovědi počasí. U planety Země je předpověď počasí extrémně obtížná, protože zdejší procesy se právě díky dynamice vnitřního proudění velmi rychle mění a jakákoli předpověď se může rychle změnit kvůli změně proudění větrů. Pokud jsme však tyto změny schopni sledovat, dají se předpovědi značně zpřesnit. Manažer programu ESA Earth Explorer, Danilo Muzi, uvedl: „Aeolus přináší revoluční laserovou technologii k řešení jednoho z hlavních nedostatků v globálním pozorovacím systému. A tím je: nedostatek přímých a aktuálních globálních měření větrů.“

„Zejména můžeme na aktuálních datech vidět silný vítr, nazývaný Stratosférickým polárním vírem, kolem jižního pólu planety. Tato soustava větrů hraje důležitou roli při vyčerpávání ozonové vrstvy v okolí jižního pólu v aktuálním ročním období.“ Vysvětluje Anne Grete Straume, která je součástí výzkumného týmu mise Aeolus. Právě tato odbornice je jedním z prvních lidí, kteří vědecká data analyzovali.

Podstatou mise však není jen zpřesnit pozorování proudění v atmosféře, ale také se hodně přiučit. Země je planeta s nejdynamičtější atmosférou z vnitřních planet sluneční soustavy a lidé se o ní mají stále co učit. První měření Aeolus k tomu již nyní napomáhá a další měření jistě přinese mnoho cenných dat. Vědecký manažer ESA, Denny Wernham, uvedl: „Tyto první výsledky jsou skutečně úžasné. Trvalo několik let, než jsme rozvinuli tuto pozoruhodnou misi a všemožná práce se opravdu už nyní začíná vyplácet. Přístroj Aladin je ohromně citlivý. Když jsme jej zapnuli, zvyšovali jsme jeho energetickou úroveň krok za krokem a kontrolovali jsme jej po každém takovém zvýšení. Je skutečně úžasné vidět, že se chová skvěle tak brzy po startu. Neobjevili jsme žádnou závadu“

Také Nicolas Chamussy, vedoucí společnosti Airbus Space Systems, se k aktuálním datům vyjádřil: „Tyto počáteční výsledky vypadají opravdu skvěle. Díky pečlivě přípravné práci a průběžnému testování je mise ve skutečně skvělém stavu. Inženýr přístroje Aladin, Olivier Lecrenier, mi řekl, že první výsledky překonaly jeho nejlepší očekávání. Obrovské gratulace všem, kteří se na této misi podíleli.“

Kosmický přehled týdne:

Mattias Malmer vytvořil ze snímků evropského landeru Philae úžasnou kompozici, která ukazuje detailní povrch komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko kolem zmíněného modulu. Snímek si můžete prohlédnout níže.

Výhled modulu Philae na povrch komety 67P

Výhled modulu Philae na povrch komety 67P
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/

Japonská sonda Hayabusa 2 zastavila plánovaný sestup vstříc asteroidu Ryugu. Zhruba v 600 metrech nad jeho povrchem automaticky systém zastavil sestup a sonda začala opět stoupat. Důvodem je nízká odrazivost povrchu asteroidu, která vedla k tomu, že LIDAR nedokázal přesně měřit vzdálenost. Na problému se aktuálně pracuje a zatím není jasné, zda tato událost ovlivní termíny plánovaných výsadků modulů na povrch.

Jistě jste zaznamenali, že k východnímu pobřeží Spojených států se přes týden blížil hurikán Florence, který ještě nad oceánem zesílil na bouři kategorie 4. Naštěstí však v době zásahu pobřeží ke konci týdne bouře zeslábla na kategorii 1, která však stále způsobuje silné záplavy, přináší mohutné srážky a přichází se silným větrem. ESA se proto již několik dní aktivně zapojuje do pozorování postupujícího hurikánu. Využívá k tomu družice z rodiny Sentinel, konkrétně Sentinel 1, který je vybavený pokročilým radarem určený pro mapování oblastí schovaných mraky. Unikátní radar Sentinelu 1 tak v přímém přenosu dodává data o stavu zaplavovaných území ještě v době, kdy se nad nimi nachází samotná masa oblak hurikánu Florence. První mapa, kterou si můžete prohlédnout níže, zobrazuje zaplavené oblasti v blízkosti Jacksonville v Severní Karolíně.

Mapa povodní z družice Sentinel 1

Mapa povodní z družice Sentinel 1
Zdroj: http://www.esa.int/

Pohled na hurikán Florence z ISS

Pohled na hurikán Florence z ISS
Zdroj: https://media.rochesterfirst.com/

Díky datům ze sond Mars Reconnaissence Orbiter a Mars Odyssey byl potvrzen dřívější předpoklad, že vyschlý říční systém Hypanis Valles je skutečně ukončen rozsáhlou říční deltou. Ta se vlévala do velkého starověkého oceánu na severní polokouli Marsu. Výzkum je velmi zajímavý a pravděpodobně vám o něm přineseme podrobnější článek.

Přehled z Kosmonautixu:

Pojďme se podívat na přehled událostí týdne, který jsme vám poskytly formou našich článků. Ještě v neděli jsme začali velkolepě startem Falconu 9 s misí Telstar 18V, který jsme vám Živě a česky okomentovali. Minulý týden jsme vás informovali o ambiciózních záměrech Indie v uskutečnění svého prvního pilotovaného letu. Tento týden přišly na tento podnik první kritické ohlasy. Připravili jsme také nově přeložené video, kde se můžete podívat, jaké to je na palubě letounu Vomit Comet, který slouží k simulaci mikrogravitace. Tento týden také vyšel první z pěti dílů obsáhlého článku o systému Big Falcon Rocket od SpaceX. V Evropě se začínají rozjíždět práce na evropském příspěvku pro budoucí stanici u Měsíce. Podívali jsme se také na deset důvodů, proč se mise OSIRIS-REx vydala právě k asteroidu Bennu. Události kolem vyšetřování díry v orbitálním modulu Sojuzu začínají připomínat informační kaši, ve které se dokonce objevilo obvinění americké části stanice z vyvrtání zmíněné díry. Připravovaná evropská raketa Ariane 6 získala prvního komerčního zákazníka. To je důležitá událost pro tuto novou raketu. Podívali jsme se také na video, které nám předkládá úžasné záběry z jízdy 120 metrů vysoké vypouštěcí plošiny pro raketu SLS. Zvýšený zájem o Slunce, který způsobila mise Parker Solar Probe nás přiměl se ohlédnout za asijskými průzkumníky, kteří už Slunce zkoumali. V pátek večer měla odstartovat japonská raketa H-2B se sedmým exemplářem automatické zásobovací lodi ATV. Nicméně náš Živě a česky komentovaný přenos nezačal, protože byl start odložen kvůli závadě na raketě. Ochranu před žárem při vstupu do atmosféry jednou třeba poskytne deštník – ne žádný obyčejný samozřejmě. Živě a česky jste s námi mohli sledovat také úplně poslední start rakety Delta II, která vynášela družici ICESat-II. I na konci týdne se hodně mluvilo o díře v Sojuzu MS-09. Rusko nyní údajně zvažuje výstup ze stanice, kde by kosmonauti prozkoumali, jak vypadá plášť zvenčí.

Snímek týdne:

Společnost SpaceX ústy Elona Muska se již za pár dní chystá oznámit další novinky ohledně vývoje jejich systému BFR/BFS, který má umožnit levné cesty do vesmíru a osídlení Měsíce, Marsu a dalších těles. Aktuálně se objevila nová vizualizace lodi BFS, která nyní disponuje třemi aerodynamickými plochami, ve kterých jsou zřejmě integrovány přistávací nohy. Systém tak poněkud změnil svoji podobu. Více na webu ElonX.

Nová podoba lodi BFS

Nová podoba lodi BFS
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Video týdne:

Tento týden jsme se dočkali vůbec posledního startu rakety Delta II, která vynesla družici ICESat II. Jelikož záběr této rakety na rampě již nikdy nezahlédneme, stává se videem týdne záznam jejího posledního startu. Ke startu přidáváme i několik snímků z tohoto startu.

Detailní pohled na běžící motory Delta II

Detailní pohled na běžící motory Delta II
Zdroj: https://scontent-frx5-1.xx.fbcdn.net/

Poslední start rakety Delta II

Poslední start rakety Delta II
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
https://phys.org/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/09/Floods_near_Jacksonville
http://www.esa.int/Our_Activities/Observing_the_Earth/Aeolus/Aeolus_wows_with_first_wind_data
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/09/Ozone_hole_Antarctica
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2015/04/Keeper_of_the_winds
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/09/Winds_imaged_by_Aeolus
http://marcthiebaut.com/images/admaeolus2.jpg?crc=39367922
https://forum.nasaspaceflight.com/i…dlattach;topic=46371.0;attach=1509420;image
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/09/ICESat_2_remotes-22-678×452.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/09/44695776331_a78395348b_k-678×625.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2018/20180913_Comet_depth_cues_v2_f840.png
https://media.rochesterfirst.com/…florence_1536771449960.jpg_55113993_ver1.0_1280_720.jpg

Kosmotýdeník 313 (10.9. – 16.9.), 5.0 out of 5 based on 18 ratings
Pin It
(Visited 2 016 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (18 votes cast)
(Visited 2 016 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


9 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 313 (10.9. – 16.9.)”

  1. Alois napsal:

    Ještě bych doplnil že Japonci pořídili první snímek stínu své sondy na asteroidu. Zatím je to z výšky přes půl km a zdaleka nedosahuje rozlišení snímků z první Hayabusy-1.

  2. Spytihněv napsal:

    A podle čeho doplnil Mattias Malmer do snímku barvu?

    • Dušan Majer napsal:

      Viděl bych to na kalibraci podle proužku na noze Philae.

      • Spytihněv napsal:

        No jo, to je možné. Ale pokud ano, tak jsme měli opravdu štěstí v neštěstí. Řekl bych, že kdyby modul přistál a zavrtal se podle plánu, tak s největší pravděpodobností by nebyl schopen zabrat nic ze sebe. Ale to jen odhaduji, nevím, jak široké zorné pole by kamera zabrala a nohy má docela dlouhé.

        • Dušan Majer napsal:

          Nejsem si jistý, ale myslím si, že to pole je docela široké a noha by asi vidět byla. Ale je to jen můj dojem.

        • Spytihněv napsal:

          Ale ano, máte pravdu. Vždyť je to logické. Podle fotek z Rosetty nedošlo u Philae k žádné viditelné destrukci a nohy má na svém definitivním místě pobytu v Abydos pořád ve stejné poloze, jako když přistával. Takže když konec nohy vidíme teď, byla by vidět i po přistání podle plánu.

  3. Alois napsal:

    Na povrchu je detekováno velké množství skal nad 20m v průměru, pokud je stejný počet menších, dejme tomu o 10m, 5m, 2m atd. může takto nerovný a členitý povrch účinně mást radar, nejen rozptylem, ale i pestrostí odrazů. Pravděpodobnější je ovšem, že počet objektů se zmenšujícím se průměrem roste, pak může být povrch pro radar fatálně nepřehledný a hodnoty odrazů matoucí. Bude zajímavé srovnání s charakterem povrchu amerického cíle a zejména se způsobem určování polohy jejich sondy. Dlužno poznamenat, že ani první Hayabuse se určování polohy v těsné v blízkosti povrchu moc nedařilo a byla poškozena. Zatím to bohužel vypadá, že se může historie opakovat. Za pět dní je termín pro vysazení prvního ze tří modulů Minerva, souhlasím s autorem, že asi bude odklad.

    • Petr Scheirich napsal:

      Že počet objektů roste se zmenšujícím se rozměrem, je skutečně pravděpodobné – je to běžná vlastnost všech regolitů; nejen na povrchu planetek, ale i na Měsíci, Marsu a koneckonců je to vlastnost i půdy na Zemi. Máte pocit, že i povrchy těchto těles jsou pro radar fatálně nepřehledné?

Zanechte komentář