Indie zrychluje frekvenci svých vesmírných misí

Příštích 7 měsíců má být, podle zdrojů z ISRO, „smrští“ indických vesmírných misí. Má jich za tu dobu odstartovat 17 (od začátku roku 2018 zatím byly jen 3 indické starty) – a další dva starty zajišťuje Arianespace pro indické satelity. Příští mise (plně komerční) se uskuteční 16. září – startovat bude PLSV-C42. V říjnu bude startovat PLSV-C43 a ke svému druhému letu GLSV Mark III. V listopadu budou opět dva starty GSLV Mark II F11 a jeden zajišťovaný Arianespace. V prosinci bude startovat PLSV-C44 a další let zajišťovaný Arianespace.

V lednu poletí k Měsíci dlouho očekávaný Chandrayaan-2 při třetím startu GSLV Mk III, a je plánován ještě jeden start pro RISAT-2B. V únoru a v březnu poletí po jedné misi. To je, podle předsedy ISRO K. Sivana největší četnost startů, jaké kdy ISRO měla.

Rover Chandrayaanu-2 v testovacím zařízení ISRO v Challakere

Rover Chandrayaanu-2 v testovacím zařízení ISRO v Challakere
Zdroj: http://www.spacetechasia.com/

Původně rusko-indická mise k Měsíci je nyní zajišťována plně ISRO (poté, co rusové nedodali včas lander). Chandrayaan-2 má přistát na Měsíci zhruba 600km od jižního pólu na planině mezi krátery Manzinus C a Simpelius N. Všechny přístroje této mise jsou indické – 5 jich bude na orbiteru, 4 na landeru a 2 na roveru. Ten má fungovat po jeden lunární den a pohybovat se v rádiusu 400 m od landeru. Po navýšení hmotnosti mise na 3850 kg přidáním pátého motoru landeru musel být změněn i nosič z GSLV MK II na GSLV MK III.

Mimo to v polovině roku 2019 má poprvé letět SSLV, nosič malých satelitů (do 500 kg hmotnosti na LEO). Podle Sivana to má být inovativní nosič. Bude moci být připraven ke startu 6 lidmi za 3 dny – místo práce 300 lidí po 40 dní v případě PLSV a 600 lidí po 60 dní u GSLV. Rakesh Sasibhushan, předseda a výkonný ředitel Antrix řekl, že Antrix předpokládá 50-60 startů SSLV za rok a v příštích 10 letech očekávají komerční přínos těchto letů na úrovni  ₹1500-2000 crore ročně (až 300 mil. USD).

Sasibhushan (Antrix), Sivan (ISRO), Kirloskar (Conf. of Indian Industry - Somashekar GRN)

Sasibhushan (Antrix), Sivan (ISRO), Kirloskar (Conf. of Indian Industry – Somashekar GRN)
Zdroj: https://www.thehindubusinessline.com

Zdroje informací:
http://www.spacetechasia.com/
http://www.spacetechasia.com/
https://www.thehindubusinessline.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spacetechasia.com/wp-content/uploads/2017/12/pslv.jpg
http://www.spacetechasia.com/wp-content/uploads/2018/08/chandrayaan2-rover.jpg
https://www.thehindubusinessline.com/…/alternates/WIDE_960/BL30BPSIVAN

Indie zrychluje frekvenci svých vesmírných misí, 5.0 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 1 642 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (12 votes cast)
(Visited 1 642 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Indie zrychluje frekvenci svých vesmírných misí”

  1. pbpitko napsal:

    India sa činí ! Po U.S.A. najrýchlejší rast aktivít. Sú to poväčšinou iba menšie misie, ale pre ďalší rozvoj mimoriadne dôležité na ktorých sa hlavne usilovne učí. Pomaly tuším začne doháňať Čínu. V porovnaní s EU je tiež nezrovnateľne aktívnejšia, o ZSSR nevraviac.
    pb 🙂

  2. Jregent napsal:

    Věřím že při splnění ‚ke startu 6 lidmi za 3 dny‘ a dobrých cenách budou velmi úspěšní.
    Držím palce!
    Děkuji za článek

  3. Ledna napsal:

    Zajimavý,
    že státy jako Čína a Indie stíhají v počtech startů technologického hegemona USA…. 🙁

  4. ptpc napsal:

    Odkiaľ autor článku získal informáciu že sonda Chandrayaan-2 má pristáť na odvrátenej strane Mesiaca?

  5. marian napsal:

    „Chandrayaan-2 má přistát na odvrácené straně Měsíce…“ Táto do očí bijúca chyba, v ktorej si autor článku zamenil čínsku a indickú sondu, je v článku už takmer 2 týždne a nebola opravená ani potom, ako na ňu priamo upozornil ptpc. A zaujímavé, že za celý ten čas na ňu nikto iný nereagoval… Nuž darmo, kvantita nerovná sa kvalita…

    • Spytihněv napsal:

      Zábavná představa, jak Indie navazuje spolupráci s Čínou o využití Queqiao. Asi by se zrovna tyhle dva státy nedohodli 🙂

      • Spytihněv napsal:

        Tady musím sám sebe trochu opravit. Chandrayaan 2 bude mít i orbiter, takže teoreticky by se i nějaká ta činnost na odvrácené straně konat mohla. Ale nebude.

    • Jiří Hošek napsal:

      Neřekl bych, že autor zaměnil indickou a čínskou sondu. Místo přistání je popsáno správně s jedinou výjimkou – ta planina se nachází na přivrácené straně Měsíce.

    • Dušan Majer napsal:

      Píšete, že vás to bije do očí a přesto na tuhle chybu upozornil jeden jediný komentář. V současné smršti komentářů ohledně otvoru v Sojuzu ten komentář prostě zapadl, což se bohužel může stát. Pokud by ale kdokoliv z čtenářů využil tlačítka nahlásit chybu, pak by autor dostal přímo e-mail s popisem chyby a mohl by ji napravit během pár hodin. Ano, na naší straně došlo k chybě, to nepopírám. Ale pokud by autor dostal hlášení o chybě, byla by už dávno opravená. Právě proto tam to tlačítko máme.

      • Jiří Hošek napsal:

        Jen doplním, že nejde o chybu autora. Chybná informace byla opsána ze zdroje č. 2.

        • marian napsal:

          Takže autor neurobil chybu tým, že slepo odpísal do očí bijúcu chybnú informáciu zo zdroja, ktorú, si neoveril? No ked myslíš… 😀

        • Jiří Hošek napsal:

          Ne. Jen jsem uvedl na pravou míru Vaši větu „chyba, v ktorej si autor článku zamenil čínsku a indickú sondu“.

      • marian napsal:

        Ja som si všimol túto hrubú chybu pri prechádzaní článkov, ku ktorým som sa skôr nedostal, až teraz, ver mi že kebyže o nej viem dávnejšie, upozorním na ňu hneď. A preto hovorím že kvantita sa nerovná kvalita… Ani kvantita článkov, ani kvantita redaktorov, ani kvantita čitateľov nie je očividne zárukou kvality 😉

        • Dušan Majer napsal:

          Jasně, šlo mi jen o to, že na to mohl během těch 14 dnů upozornit kdokoliv jiný, což se nestalo. V té smršti komentářů se bohužel stane, že některé zapadnou. U mailu pro hlášení chyb to ale nehrozí.

Zanechte komentář