ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která se dotkne Slunce

Letošní rok je v kosmonautice nabitý mnoha fantastickými momenty a jen těžko se v něm hledá něco jako vrcholný moment. Ovšem start sondy Parker Solar Probe má k té špičce opravdu hodně blízko. Především je to dáno vlastní podstatou této vědecké mise, která by se měla přiblížit ke Slunci víc než jakákoliv sonda v historii. Měla by odpovědět na otázky, které astrofyziky trápí již desítky let. Na své palubě nese unikátní tepelný štít, který ji ochrání před spalujícím žárem slunečního záření a navíc odstartuje na mimořádně fotogenické raketě Delta IV Heavy, pro kterou to bude první a poslední vědecká mise. Mám tu čest Vás pozvat k živě a česky komentovanému přenosu této výjimečné mise.

Ke startu by mělo dojít zítra, tedy v sobotu 11. srpna v 9:33 středoevropského letního času, naše přenosy většinou spouštíme zhruba 15 minut před startem, ale u velkých misí (jako je i tato), začínáme půl hodiny před startem tedy okolo 9:00 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. Pokud z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli pomalému internetu, nebo datovým limitům) nemůžete sledovat video, bude pro Vás na této stránce připraven psaný online přenos, o který se bude starat Martin Gembec. Nové příspěvky se Vám zobrazí automaticky – stránku obnovujte pouze v případě, kdy se nový příspěvek neobjeví více než pět minut.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.technobuffalo.com/wp-content/uploads/2017/05/parker-solar-probe.jpg

ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která se dotkne Slunce, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 9 163 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 9 163 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


45 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která se dotkne Slunce”

  1. John napsal:

    Už se těším,jen je škoda,že v době startu bude v USA noc.No co se dá dělat.Hlavně aby vše klaplo.

  2. Spytihněv napsal:

    Živě to sledovat bohužel nemůžu. A zrovna když je to takový dobrý čas. Tak ať se zadaří. Musí. Okno se zavře sice až 19., ale to je hned.

  3. Alois napsal:

    Posun startu znamená měsíční zpoždění prvého průletu u Slunce proti původnímu plánu.

  4. Pavel napsal:

    Zajímalo by mě, jak jsou konstruované senzory, které budou zkoumat slunce.
    Říkám si, že jakmile je vystrčí zpoza štítu tak je to musí přece usmažit a za štítem nic neuvidí.

    • Dušan Majer napsal:

      Ty senzory musí být odolné. Prozatím Vám mohu doporučit tento článek, který máme připravený k sepsání něčeho detailnějšího zaměřeného na jednotlivé přístroje sondy.

      • Pavel napsal:

        Dík, pochopil jsem z něj, že nemá žádný senzor pro přímé pozorování slunce, vše je a musí být schované za štítem.

        • Dušan Majer napsal:

          Parker Solar Probe nemá zkoumat Slunce samotné, ale spíše jeho korónu. Palubní přístroje jsou určené k lokálnímu měření daných veličin.

    • maiden napsal:

      – na otázku, jak se sovětští kosmonauté vyrovnali se slunečními teplotami, odpověděli: „přistáli jsme v noci!“
      Jak prosté, drahý Watsone 😉

  5. zvejkal napsal:

    Naozaj je to prva vedecka misia delta IV heavy?

  6. Alois napsal:

    K dnešnímu dni statisticky existují v Sluneční soustavě jen dvě tělesa k nimž jako první nedoletěla americká sonda a neuskutečnila tam zásadní objevy. Slunce a Měsíc /k němuž jako první doletěli Sověti-Rusové/. Pokud bude let dnešní sondy úspěšný bude ve Sluneční soustavě nenavštívena kosmickou sondou “ jen “ hypotetická Devátá planeta někde v ledových končinách na okraji soustavy, daleko za drahou Pluta, pokud ovšem skutečně existuje.
    Toto hypotetické těleso bylo po dlouhá desetiletí až do degradace Pluta Desátou planetou.

    • MIKA napsal:

      A co Eris, Haumea a miliardy dalších těles po celé Sluneční soustavě? Já naopak myslím, že nenavštívených a zajímavých míst je stále více než dost.

      • Alois napsal:

        Malá tělesa nelze nikdy navštívit všechna, v jejich případě je předmětem mého předchozího příspěvku jejich první navštívený představitel.

    • General Chiba napsal:

      67P/Churyumov–Gerasimenko, 25143 Itokawa, 162173 Ryugu, …

    • Vladimír Todt napsal:

      Problem 9. velké planety je, že rozptyl předpokládaných drah je velký + se někdy uvažuje i že so 2 a pak ještě to, že nevíme kde nyní přesně je, pokud je. 🙂

      Samozřejmě, kdyby se její existence potvrdila, tak vzhledem k její velikosti (větší než Země) by to samozřejmě vyvolalo diskuse zda a jak se k ní dostat a prozkoumat ji. Možná by to nakoplo více výzkum účinnější a silnějších motorů, protože se současnými krcálky by se tam sonda dostala i za 100vky let, na což by se financéři asi vyprdli, když by neměli šanci vidět výsledek.

  7. Alois napsal:

    Poslední stupeň na THP stabilizovaný rotací se používá nepřetržitě v americké kosmonautice od samého počátku. Měl jej nosič Vanguard, odvozené Thor Able a Atlas Able. Později jej měly příkladně nosiče sond Pioneer 10, 11 a obou Voyagerů.
    Stabilizace se provádí rotací, zarazilo mne, že na animaci současného nosiče stupeň nerotuje.

  8. Laďa napsal:

    jak je to prosím s teplotou na povrchu slunce a její koroně, kam letí sonda. dík

  9. Ladislav napsal:

    Co to je za „páru“ , která je kolem rakety ?
    Děkuji

  10. Jan napsal:

    Dobrý den, jaké jsou zdroje „chladu“ pro dosažení pokojové teploty v sondě a jak jsou energeticky náročné?

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den, hlavní práci udělá tepelný štít, který přístroje zastíní. Solární panely jsou pak chlazené vodou a podobný systém chladí i elektroniku.

  11. stana85 napsal:

    V kolik zítra začne přenos?

  12. zuzi napsal:

    Jak to bude s raketou, to se provede vyčerpání pohonných látek a nebo se tam budou převalovat do zítra? Odpar je asi značný a do zítra by byla celá omrzlá..
    Ještě všimli jste si jak pár vteřin před zastavením odpočtu si „odfoukly“ první stupně v horní části? To byl následek zrušení odpočtu a nebo ta anomálie proč se neletělo?

    • Dušan Majer napsal:

      Palivo bude odčerpáno. Ten odfuk byl způsobený přerušením odpočtu – raketa otevře ventily, aby se uvolnil tlak v nádržích.

      • zuzi napsal:

        Jasný, takže zase takové to klasické kolečko zítra, chlazení nádrží a čerpání paliva. Jak dlouho tak tahle procedura trvá? To se nestihnou nádrže snad ani ohrát…
        Díky za informace.

  13. zkill napsal:

    Je známo jaký řídící počítač sonda používá?

    Dříve jsem dělal v divizi firmy co měla na starosti Rad Hard spínané zdroje, takže mě to téma pořád zajímá.

  14. Vladimir Todt napsal:

    Takhle drahá raketa by měla startovat na 1. dobrou. Však si za ní nechává výrobce dost zaplatit. Už mě ovlivňuje SpaceX i v tomto – vzhledem k jejich cenám člověk nad zpožděním u nich spíše mávne rukou. 🙂

  15. Vlastimil Pospíchal napsal:

    V tom (dvakrát) vloženém videu byly použity jednotky mph, na které je zvyklá americká veřejnost. Byly převedeny na naše km/h, ale ta čísla mi nic moc neříkala. Nebylo by vhodnější pro tyto účely používat pro nás běžnější km/s? Například rychlost Země kolem Slunce je cca 30 km/s, což je skvělé číslo pro porovnávání rychlostí.

    • Dušan Majer napsal:

      To je otázka, kterou řešíme poměrně často. Skupiny byly vždy poměrně vyrovnané. Ale napadá mne, že bychom z toho mohli udělat anketu.

      • Vladimír Todt napsal:

        Na školách se učí unikové rychlosti v km/s. To módu v km/h v kosmonautice nechápu – leda vliv marketingu – obří číslo více ohromí, ale představy v tom už selhávají.
        1 km/s si představím – takto se u nás proháněli dřív stíhačky. pro okamžitou přesatvu OK, ale 3600 km/h se mi představuje hůře.

        • Dušan Majer napsal:

          Váš názor chápu, jen vím, že jsou lidé, kteří to mají obráceně a km/h znají lépe. Třeba si představí, že je to x-násobek rychlosti jízdy na dálnici a tak podobně. Každý to má prostě jinak. Ale anketa by mohla rozseknout, který tábor má více stoupenců.

      • Spytihněv napsal:

        Pokud jde o km/s vs km/h, tak mám také pocit, že v druhém případě jde o snahu ohromit čtenáře (posluchače) ohromným numerem. Myslím, že km/h jsou spíše pro ty, kterým stačí vědomí, že je to fakt fofr. Určitě je pro představu lepší 7 a 16, než 25 000 a 57 000.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Podle mne by mohlo být pravidlem, že pod vlivem atmosféry (tedy na zemi) by se rychlosti uvádějí v km/h, což je běžné i u letadel. Mimo atmosféru by to mohly být m/s (což je v SI) a případně km/s. Používá se to například při uvádění vzájemné rychlosti galaxií. Při startu raket a přistání návratových modulů bych také dal přednost m/s.

        Je docela úsměvná představa, že by v autech byly tachometry kalibrovány na m/s a dopravní značky také. Trvalo by možná jednu generaci, než bychom si zvykli, ale pak by to byla paráda.

    • pbpitko napsal:

      Už sa tu hodne diskutovalo o km/s a km/hod. km/hod. sú pre vesmír krajne nevhodné. Takmer nikto nemá predstavu čo to znamená, porovnanie s s našimi slimačími automobilový,i či letecký,i rýchlosťami je krajne nevhodné, neprestaviteľné. Okrem toho to nie je SI jednotka. km si vie každýpredstaviť, aj malé deti to vedia, napr. je to akorát do škôlky. Sekundu má takmer každý v oku a hmate – pohľad na sekundovú rúčku, tep ľudského srdca tiež cca 1 sek. Okrem toho každý pozná 1. 2. 3. kozmickú rýchlosť.
      Ale asi tie km/hod prežijú aj 22. storočie !
      🙁

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Jednotka „km/hod“ neexistuje, v daném případě to bude „km/h“. Podobně se pro sekundy nepoužívá zkratka sek ani sec, ale jen „s“.

        Správně se sice místo lomítka používá záporný exponent, tedy „ms⁻¹“ a „kms⁻¹“, ale blbě se to píše a v prostém textu to typograficky vypadá poněkud nešikovně. Lomítka budeme používat asi ještě hodně dlouho.

  16. Tovy napsal:

    Před koncem přenosu bylo zpožděno video o cca půl minuty proti zvuku (dle komentářů ze střediska).
    Je problém na straně NASA, nebo při přenosu streamu?

    • Dušan Majer napsal:

      Asi nechápu otázku. Náš přenos přebírá vysílání z NASA TV, my jej opatříme českým komentářem a vysíláme zpět na YouTube, kde se signál zpracuje a odešle divákům. Tím vzniká zpoždění cca. půl minuty oproti originálnímu přenosu. je to tak při všech našich komentovaných přenosech.

      • Tovy napsal:

        Nene, nebylo to nic takového, toto zpoždění o přenosů chápu.

        V čase 4:00 se podle českého i anglického komentáře znovu rozjel odpočet, ale mi obraz na monitoru stále ukazoval 4:00. Rozjelo se to asi za půl minuty a doběhlo k času 1:55 asi půl minuty po „hold“ (video seklé nebylo, obraz normálně jel) 🙂
        Proto jsem se podivil, prostě jsem měl zvuk OK, ale obraz zpožděný. Nevím přesně, kdy to vzniklo, všiml jsem si toho až při odpočtu.
        Ale se záznamu to už jelo v pořádku.

Zanechte komentář