ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro sluneční sondu

Dnešní pokus o start rakety Delta IV Heavy byl plný změn a překvapení. Nejprve se musel start odložit o dvacet minut, pak o další půlhodinu kvůli přerušení datového přenosu mezi raketou a pozemním střediskem a když už se odpočet přece jen rozběhl, zastavil se minutu a 55 sekund před startem. Podle aktuálních informací byl odklad způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. Rakety jsou prostě nevyzpytatelné a mimořádně komplexní stroje tvořené mnoha systémy. Je lepší desetkrát odložit, než jednou riskovat havárii. Zítra si proto můžeme celý přenos zopakovat.

Ke startu by mělo dojít zítra, tedy v neděli 12. srpna v 9:31 středoevropského letního času, naše přenosy většinou spouštíme zhruba 15 minut před startem, ale u velkých misí (jako je i tato), začínáme půl hodiny před startem tedy okolo 9:00 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…6467ba69d10a0180678902be11004257&oe=5BF62EF8

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro sluneční sondu, 5.0 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 8 458 times, 6 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (20 votes cast)
(Visited 8 458 times, 6 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


39 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro sluneční sondu”

  1. lvy napsal:

    Škoda, že dneska nefunguje blog. 🙁

  2. Ondřej napsal:

    Jakým způsobem se v sondě udržuje pokojová teplota? Vzhledem k vysoké teplotě okolí, je vnitřní prostor sondy nějak chlazen?

  3. Jirka napsal:

    znamená to tedy, že již první průlet kolem slunce bude blíže než dosavadní nejbližší sondy Helios 2?

  4. stana85 napsal:

    Na jakých vlnových délkách bude Slunce sledovat? A budou k dispozici surová data ze sondy jako třeba u SDO?

    • Vojta napsal:

      PSP nebude Slunce sledovat přímo. Na to je moc blízko a přístroje by to nevydržely. Primárně bude analyzovat částice (elektrony, protony a alfa částice), elektrické a magnetické pole. Má k dispozici i širokoúhlou kameru, ale ta je namířená zboku a bude snímat korónu a heliosféru. Nepodařilo se mi dohledat, v jakých vlnových délkách, ale jelikož je podobná přístrojům na sondách Stereo, půjde nejspíš o viditelné a ultrafialové spektrum.

    • Dušan Majer napsal:

      O snímání se má starat přístroj WISPR. Jeho podrobné specifikace jsou zde. Ohledně publikování – nevím.

  5. Rudolf Šíma napsal:

    Díky moc za oba poslední parádně připravené přenosy. Skvělý zážitek.

  6. enka quanium napsal:

    Děkujeme za komentování přenosu, jste skvělí!

  7. Jaroslav Šrámek napsal:

    Krásný a úžasný přenos

  8. ixb1 napsal:

    Má sonda nějakou kameru?

  9. Vojta napsal:

    Děkuji za přenos. Parádní pokrytí celého startu až do oddělení sondy. NASA TV se bohužel moc nepředvedla s telemetrií – imperiální jednotky a vypnutí po dosažení 2. kosmické rychlosti, když přestalo dávat smysl apogeum. Výpadek během práce třetího stupně byl nejspíš nevyhnutelný. V té době byl motor směřován blízko Země a jeho spaliny signál rušily.

  10. jirka napsal:

    V prvním videu se mluvilo o nějakém psaném komentáři. Tentokrát mi video nefunguje a komentář nemůžu najít. Je tu něco takového?

  11. rhronza napsal:

    To video (start 22:10) komentující dráhu sondy (rychlost Země vůši Slunci, apod.) bylo vynikající! Děkuji.

  12. Spytihněv napsal:

    Tak se to podařilo. Přeji jen samé blízké perihely bez poškození. Je celkem unikátní (ve světle jiných projektů), že NASA už někdy v září 2010, tedy před skoro osmi lety, oznámila start mise Solar Probe+ na 31.7.2018. A ono to vlastně vyšlo….

  13. Alois napsal:

    Skoro přesně před šedesáti lety zahájil nosič Thor, který byl první z rodiny do níž patří i Delta Heavy, v kombinace Able program umělé družice Měsíce, což byl první program misí do vzdáleného prostoru, do té doby se létalo jen na LEO. Pokus ze 17.8. tehdy skončil explozí prvého stupně, ale druhý pokus v říjnu nedosáhl sice na Měsíc, ale realizovala se při něm první měření v prostoru vysoko na LEO a GEO. Pokus skončil 128.000 km nad Zemí odkud se sonda vrátila do atmosféry. Paradoxem je že sonda měla na palubě “ brzdící“ motor schopný sondu urychli o cca 1 km/s, nepodařilo se jej však zapálit.
    Připomínám to proto, že Slunce a Měsíc jsou největší a dominantní tělesa na obloze a k prvnímu se počalo létat na samém počátku kosmonautiky k druhému se první sonda vydává po šedesáti letech, pikantní je, že pomocí nosiče k němuž se dospělo vývojem tehdejšího nosiče.
    Rozdíl je ovšem v startovní sekvenci, dnešní nosič exceloval, tehdy explodoval.

    • ldx napsal:

      Dobrý komentář!

    • Racek napsal:

      Ta sonda byl vlastně pokus o družici měsíce a bylo tam také jednoduché zařízení pro pokus o fotografování odvrácené strany měsícu. No, tankrát se povedl tak každý třetí pokus … jo tuhle sondu jsem tehdy moc obdivoval a její neúspěch mi moc mrzel.

      • Alois napsal:

        Bylo to ještě horší. Neuspěly všechny čtyři Pioneery na nosiči Thor-Able a všechny tři na nosiči Atlas-Able. Právě pro neprostou nespolehlivost nosiče Atlas-Able bylo navíc upuštěno od letu k Venuši v roce 1959.

        • Spytihněv napsal:

          Je to trochu jinak. Na raketě Thor-Able neuspěly Pioneery 0,1,2. Ale Pioneer 5 Thor-Able dostala na HD lehce uvnitř zemské a fungoval tam tři a půl měsíce.

        • Alois napsal:

          Máte pravdu, čtvrtý neúspěšný Pioneer, pojmenovaný jako Pioneer-3, letěl na nosiči Juno 2 , sestaveného z balistické rakety středního doletu Jupiter a tří dalších stupňů na THP používaných u prvních družic Explorer. Na témž nosiči letěla i první úspěšná sonda z projektu Pioneer, pojmenovaná jako Pioneer-4, která byla i první sondou NASA do vzdáleného prostoru.

  14. Fx napsal:

    Vdaka za krasnu reportaz! Mozno by pre pripady, ked tam nie je dodany cas od startu, bolo zaujimave primixovat do obrazu nejake stopky pre lepsiu orientaciu.
    Tiez by mohol byt zaujimavy nejaky serial o riadiacich strediskach (aj s aspon orientacnym popisom pracovisk, ktore vidame v zaberoch).

  15. Vladimír Todt napsal:

    No teda ale, na medializaci přenosu vlastního startu se relativně vykvajzli, resp. už si zvykáme na vyšší standard. To snad Rusové na tom byly posledně lépe. Ani čas jim před malůvkou nestál za to.

    • Dušan Majer napsal:

      Ale ta telemetrie pak byla pěkná včetně výšky apsid.

      • Vladimír Todt napsal:

        Data k vizualizaci jsou jednoduchý počin (ať dle reálu nebo už nemluvím o předpřipravené vizualizaci).
        Synchronizace času k reálnému startu na obrazovku nebo samozřejmě nám zmlsaným kamery na raketě už jsou pro ULA težší nebo jim nedávají smysl. Nebo je to tím, že časem tato raketa končí, tak se nepředřou. Nebo už je ULA už drobet zkostnatělá. Ovšem nevím jak by to bylo s přenosem obrazu ve vztahu k poloze stroje vůči případným přijímacím zařízením obecně buď na Zemi nebo retranslaci přes družice.

        Až bude Bezos mit New Glenna, tak to bude jistě taky prezentováno po startu jako SpaceX – oba jsou soukromníci a potřebují marketingově pozornostní mrak okolo. Přiznávám, že nezačínám, ale už jsem zmlsanej. 🙂

Zanechte komentář