SLEDUJEME: Loď Sojuz u ISS má zřejmě proraženou stěnu

Mezinárodní vesmírná stanice momentálně čelí významné komplikaci. Senzory dnes zaznamenaly pokles tlaku vzduchu. Posádka začala po probuzení pátrat po zdroji úniku a během pár minut se ukázalo, že nejde jen o planý poplach. I díky vizuální kontrole se v orbitální sekci ruské lodi Sojuz MS-09 podařilo na vnější stěně Sojuzu detekovat minimálně dvě díry blíže nespecifikované velikosti. Prvotní odhady spekulují o nárazu cizího tělesa. V tomto článku najdete psaný online přenos, který bude sledovat aktuální informace spojené s touto mimořádnou situací.

Zdroje informací:
https://twitter.com

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dl1y-5zXsAA9qdG.jpg:large

SLEDUJEME: Loď Sojuz u ISS má zřejmě proraženou stěnu, 4.8 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 17 907 times, 15 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.8/5 (24 votes cast)
(Visited 17 907 times, 15 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


124 komentářů ke článku “SLEDUJEME: Loď Sojuz u ISS má zřejmě proraženou stěnu”

  1. mrf napsal:

    Docela neobvyklá událost. Uvidíme.

  2. Samo napsal:

    Živý prenos skončil?

  3. tonda napsal:

    Tomu říkám aktuální reportáž!Jen ať to dopadne dobře!Asi bylo otázkou času,kdy se něco podobného stane,zatím to vypadá ralativně dobře,orbitální úsek se stejně odhodí,hlavně aby nebyly poškozeny ještě jiné části.Poškození návratové kabiny by bylo fatální,museli by vymyslet záchrannou akci,náhradní Sojuz nahoru bez posádky!

  4. Dan napsal:

    Ještě to není psané na SFN, NSF ani na SF101, zmiňuje se o tom jen nasa.gov, co jsem dohledal.
    No, mají tam ráno, ale i tak, dobrá práce, díky za informaci. Snad to zalepí a nebude potřeba náhradního Sojuzu.

  5. Rado napsal:

    České komické kanceláře 🙂 Pekny preklep 😉

  6. maro napsal:

    Tak ten orbitální modul k návratu nepotřebují. A na ty malé díry snad nějaké lepení mají.

  7. just4info napsal:

    „…řídící středisko nechalo astronauty spát…“
    Na ISS nebezia sluzby nonstop?
    Myslel som, ze to tam stale „zije“. 🙂

  8. Hawk napsal:

    Ja jsem predpokladal, ze na toto jsou jasne metodicke postupy, ze by to nemelo byt vyznamnou komplikaci- mysleno srazku s drobnym smetim, mikrometeority. Preci jen ta pravdepodobnost srazky je s ohledem na cas relativne velka a kolem planety je bordelu dost a stale narusta, navic ISS uz je nejaky patek nahore, tak statisticky k tomu muselo jednou dojit.

  9. MaFr napsal:

    Super práce pane Majere. Po zjištění zde to poslouchám v přímém přenosu.(http://www.ustream.tv/channel/live-iss-stream)
    A musím smeknout jak jste rychlí s překladem a doplňováním dodatečných informací.

  10. Štěpán napsal:

    Co je to kaptonová páska?

  11. Norbert Mogyorósi napsal:

    Keď som to čítal, tak som si zo srandy pomyslel, že veď to zalepia páskou a bude to OK a oni to fakt zalepili 😀

    • Dušan Majer napsal:

      U malých úniků je to nejlepší řešení.

    • Dan napsal:

      Bez izolepy by snad ani nesměli opustit Bajkonur 🙂 Ta už toho zachránila, příkladně by NASA měla problém se špinavými astronauty u Apolla 17 a s mrtvými astronauty u Apolla 13. Rozhodně je to věc, která nesmí na správné vesmírné stanici chybět.

      • hotovson napsal:

        a samozrejme take rucnik je nezbytny…

      • Petr napsal:

        Kdesi jsem cetl (slysel???) manualovy postup pro opravu kabiny Apolla pri prurazu mikrometeoritem:

        1. Otvor okamzite zacpat zvykackou.
        2. Prelepit znamou stribrnou paskou.
        3. Pro finitivni opravu pouzit dvouslozkovy tmel Balzona (pokud si spravne pamatuji nazev) s vlastnostmi duralu po vytvrzeni.

        Poznamka: Ten tmel/lepidlo mel tata doma a spravovali jsme tim vecne auto. Neskutecny matros…

  12. tonda napsal:

    Podle mě by měla následovat také obhlídka vně pomocí EVA,protože může být poškozen třeba servisní modul,nemusí to být vidět zevnitř,a při návratu to může zpusobit havárii.Taky si myslím,že budou následovat kontroly Sojuzu,prověrky všech přístrojů potřebných k návratu.A na listopad myslím je v plánu start S10,tak v nejhorším mohou urychlit a poslat bez posádky nahoru jako záchrannou loď

  13. BlackSheepOI2 napsal:

    Vzhľadom na problémy Ruskej kozmonautiky a kvality v poslednom období, nemôže byť problémom nízka kvalita nejakého zvaru?

    • Dušan Majer napsal:

      Vyloučit se nedá nic, stále je příliš brzy, ale osobně mi tahle možnost přijde poměrně nepravděpodobná.

    • Štěpán napsal:

      Ne, je to zásah mikrometeoritem.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Snáď je to tak. Technická porucha u tak zaužívaného zariadenia by vrhla ešte väčší tieň na podfinancovaný a vykrádaný ruský kozmický priemysel.
        Podľa teoretických prepočtov ide skôr o vesmírny prach ako riadny meteorit.
        Zaujímalo by ma či len Sojuz to vychytal alebo objavia ešte aj iné šrámy na konštrukcii ISS, predsa len človeku sa akosi nechce veriť, že ten 6-7mm kúsok letel sám.

        Nie ISS resp Sojuz vybavený ekvivalentom „samosvoru“ podobne ako nádrže vojenských lietadiel?

        • Dušan Majer napsal:

          Šest milimetrů je už slušný kus kosmického smetí, žádný prach. 🙂
          Úlomky většinou létají v mnohem větších rozestupech než jsou desítky metrů.

  14. Alois napsal:

    Při výstupech do volného prostoru z lodí typu Sojuz sloužila orbitální část jako přechodová komora. Jinak by se ven nedostali, neb přistávací část nešla dehermetizovat aniž by to zničilo elektroniku chlazenou vzduchem. Při přistávání se stejně orbitální část odhazuje a vnitřní prostor nemusí být natlakován neb spojovací tunel je stejně po celou dobu přistávání uzavřen. Pokud vše ostatní funguje, mělo by být přistání bez problému.

    • maro napsal:

      Wow, už i pan Alois vzal na vědomí existenci obytného orbitálního modulu lodi Sojuz. Tak to je velký pokrok.

    • Dušan Majer napsal:

      Děkujeme za odkaz! Kolem půl druhé jsem měl na toto téma živý vstup do ČT a tam také zmiňovali náš přenos. 😉
      Velmi mne to těší, jen ty okolnosti celé události na ISS jsou v tomto kontextu nepříjemné.

  15. Jirka Hadač napsal:

    Pořád lepší orbitální modul, než návratový. Pořád lepší Sojuz, než moduly ISS, a pokud už modul ISS, tak raději neprůchozí než průchozí. A hlavně ať to není Zvezda. Držím palce, ať je to co nejdřív v pořádku.

  16. Petr napsal:

    Mohli by to zaplácnout žvýkačkou a přelepit páskou 🙂

  17. Jirka napsal:

    Podle toho co vím o tom, jak se NASA připravuje na různé (ne)možné nouzové situace, bych se divil, kdyby na případ průrazu mikrometeoritem/úniku atmosféry neměli nejen naplánované, ale taky nacvičené postupy. Otázka je jen, kolikrát měli možnost so vyzkoušet naostro.

    • maiden napsal:

      Přesně tak – stanice už tam lítá 20 let a náraz něčím podobným, jako je kus šroubu je přece pouze otázka statistiky…

      To když tam někoho vyšlou na půl roku, tak mu při startu řeknou: „Jo, a kdyby náhodou něco prorazilo stěnu, tak zapněte on-line přenos, abychom viděli, jaký to je, když někomu uchází kyslík???“

      Kdybych byl hodně paranoidní, tak bych tipoval, že tam byla mikronálož a tohle je jen takové malé cvičení v rámci upevňování mezinárodní spolupráce. Fakt, že se jdou rusáci radši najíst, než řešit naprostou kravinu svědčí o mnohém. Kdyby jim ten kyslík uniknul během půl hodiny, to by byl asi jiný cvrkot – to by tam narvali i svoje spodky, hnědým navrh.

      • Dušan Majer napsal:

        To by byla opravdu hodně paranoidní představa. Únik opravdu není velký – však také po jeho objevení nebyla posádka probuzena.

        • maiden napsal:

          Docela by mě zajímalo, jakou pevnost vlastně mají stěny jednotlivých modulů. U tanků se to přepočítává na určitou tloušťku referenčního pancíře. A když něco vydrží účinek tandemový hlavice, tak do vesmíru asi také dobré. Na druhou stranu, bojuje se tu s hmotností.
          Tak jestli není někde přepočet síly stěny v poměru k tanku (např. slavný T-34). Buhví, jestli to má vůbec takovouhle odolnost…

        • Dušan Majer napsal:

          Ještě jsem se zeptal Michala Václavíka a ten mi potvrdil, že žádný takový přepočet neexistuje.

        • maiden napsal:

          Tak věřím, že udělat testy s malorážkou a kalašnikovem by zase nemusel být takový problém. Akorát by pak rychlost a hmotnost náboje museli přepočítat trojčlenkou.
          Takže říct kosmonautům, že jim to prorazí šupina laku při rychlosti 50000km v hodině při protiběžných kurzech, to by asi nebylo moc motivující.

        • Jiný Honza napsal:

          Tak já pevně věřím, že takových testů odolnosti proběhlo u všech možných kosmických strojů mnoho. Jen asi nejsou úplně veřejné.

          Pan Václavík sice tvrdí, že přepočet neexistuje, ale zároveň taky prezentuje výsledku simulačního programu s odhadem hmotnosti projektilu na čtyři platná místa…
          🙂

    • maiden napsal:

      Přesně tak – stanice už tam lítá 20 let a náraz něčím podobným, jako je kus šroubu je přece pouze otázka statistiky…

      To když tam někoho vyšlou na půl roku, tak mu při startu řeknou: „Jo, a kdyby náhodou něco prorazilo stěnu, tak zapněte on-line přenos, abychom viděli, jaký to je, když někomu uchází kyslík???“

      Kdybych byl hodně paranoidní, tak bych tipoval, že tam byla mikronálož a tohle je jen takové malé cvičení v rámci upevňování mezinárodní spolupráce. Fakt, že se jdou rusáci radši najíst, než řešit naprostou kravinu svědčí o mnohém. Kdyby jim ten kyslík uniknul během půl hodiny, to by byl asi jiný cvrkot – to by tam narvali i svoje spodky, hnědým navrh.

  18. Jirka napsal:

    „Podle aktuálních měření klesá tlak každou hodinu o 0,6 milimetru rtuťového sloupce, což je ekvivalent 80 pascalů.“ To je hrubým výpočtem asi 0.7 metru krychlového za hodinu při tlaku 1 atm.

  19. Jan Doležal napsal:

    Dobrý den, myslím že Soujuz je už v tuto chvíli nepoužitelný pro návrat. Nemyslím si, že by bezpečnostní úřady povolily použití pro návrat američanů.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den, na to je brzy. Třeba se oprava podaří.

      • Jan Doležal napsal:

        Na webu technet jsem se dočetl, že tento Sojuz není určet pro návrat kosmonautů a může být klidně odpojen. Je to tak?

      • Roman89 napsal:

        Letět domu se zalepenou dírou? Tak do toho bych asi nešel. Jedna Columbie myslím stačila každému.

        • Dušan Majer napsal:

          Otvory jsou v orbitálním úseku, který je od návratového s astronauty hermeticky oddělen. V době průchodu atmosférou je navíc odhozený.

        • maiden napsal:

          Columbie měla neskutečnou smůlu, že k poškození dlaždic došlo na hodně namáhaném místě. Stejně tak u Chalengeru – nějaký gumový těsnění nikoho absolutně nezajímalo (tedy až na pár konstruktérů, ale ty stejně nikdo nebere vážně).
          Když se vracelo první Apollo z testovacího letu, tak spodní ablativní deska fungovala v rámci předpokladů, ale to, co bylo nad ní, toho se žár v podstatě nedotkl. Tudíž pokud by se ta provizorní záplata neodtavila, tak pořád cajk.

        • maro napsal:

          Zbytečné obavy pane Roman89. Oni nebudou sedět v orbitálním modulu, když půjdou dolů. Ten už v té době bude hořet v atmosféře is tou dírou, zalepenou žvýkačkou.

        • Radim napsal:

          U Columbie nebyly poškozeny dlaždice, ale náběžná hrana křídla. Ta navíc nebyla „poškozena“, ale proražena. Byla v ní díra, kterou plazma prošla na vnitřní konstrukci.

        • Roman89 napsal:

          Díky za upřesnění, nějak sem asi přehlídnul, že se jedná pouze o orbitální modul. Pak by to samozřejmě nemusel být takový problém.

    • KarelTv napsal:

      No to není tak jednoduché. Dokud nemají náhradu, je riziková situace tak jako tak, protože by se v případě problému půlka osazenstva neměla jak vrátit, pokud ten zasažený „odepíšou“.

  20. Dan napsal:

    Když se na to podívám z té lepší stránky, tak je možné, že navrátivší posádka přiveze dolů i vzorek mikrometeroidu 🙂 Předpokládám-li správně, že nešel skrz.

    • Dušan Majer napsal:

      Případný úlomek je v orbitálním modulu (možná v jeho stěně), který shoří v atmoséfře.

      • Dan napsal:

        Ano, to si uvědomuji, můžou jej najít a strčit do kapsy 🙂 Dokonce je tu malá, leč nenulová pravděpodobnost, že po průrazu orbitální sekce se odrazil do sekce návratové a poletuje si tam (průlezy mezi úseky zůstávají otevřené, předpokládám). Ale berte to samozřejmě jen jako odlehčení.

  21. maiden napsal:

    Nebylo lepší za SSSR? To si rusáci zbořili omylem půlku Miru a normální člověk se to dozvěděl, až když se kluci dostali zpátky ze sanatoria…:-)

    • Vysoký Japonec napsal:

      Rusáci… Ako hovoríš židom? Židáci?

      • Dušan Majer napsal:

        Já si myslím, že na tom slově není nic špatného. Stejně jako se říká Američani a nikoliv správně Američané.

        • Karel napsal:

          Američani je jen nespisovná koncovka, Rusáci je pejorativní označení, o tom přece není sporu.

        • Dušan Majer napsal:

          Já to za pejorativní nepovažuju, tenhle výraz se používá docela běžně – stejně jako Pražáci, Brňáci …

        • Spytihněv napsal:

          No tak maiden použil pejorativní výraz směrem k Rusům. No a co? Je to zlidovělé, je to pěkné a je to tradiční 🙂

        • Karel napsal:

          Dušane, pokud mi nevěříte, můžete si ověřit i podle slovníku např.:
          https://cs.wiktionary.org/wiki/Rus%C3%A1k
          význam = hanlivě, expresivně Rus

        • Dušan Majer napsal:

          OK, slovník to uvádí jako hanlivé, to jsem nevěděl. Ale já bych zase tak přísný nebyl. Pokud někoho neuráží Brňák či Pražák, pak by měl stejně hodnotit i Rusáka. Francouzům se v obecné řeči říká Frantíci, Italům zase Taloši – myslím, že je běžné, že některé národy mají kromě oficiálního označení i hovorovou verzi. Pokud není urážlivá, pak je to v pořádku. Francouzům třeba někdo říká žabožrouti, tam se není o čem bavit, to je urážlivé. Ale Rusáka bych vzal na milost. 😉

      • Karel napsal:

        Při veřejném projevu přece záleží především na tom, jak slovům rozumí ostatní lidé. Chcete-li srovnání, tak Rusáka bych z pohledu urážlivosti usadil mezi Taliána a Židáka, možná blízko Arabáče. Srovnání s absolutně neutrálním Brňákem není relevantní, stejně jako s blahosklonně familiárním Frantíkem, nebo slangově neutrálním Talošem. Jak precizně jazykové prostředky zvolíte, záleží pochopitelně jen na vás. Je především vaše vizitka.

        V životě jsem pracoval v řadě zemích světa, také v Rusku, a mimořádná událost na ISS mi tuto dobu trošku připomněla. Rusové jsou milovníci jednoduchých řešení, velmi dobří improvizátoři, Američané jsou zase mistři v přípravě detailně propracovaných prosídžrů (úplní velmistři jsou v tom Japonci). Každý přístup má své plusy a mínusy, není divu, že na sebe malinko narazili.

        Při opravě bych jako jedinou kritičtější operaci viděl případné odstranění otřepů, kde by při chybné manipulaci teoreticky mohlo hrozit vytvoření šířící se trhlinky. Jinak si myslím, že se (naštěstí!) ukázalo, že se jedná o banalitu, kterou by jistě zvládla i ta žvýkačka.

        • Dušan Majer napsal:

          Já si myslím, že se tu z jednoho slovíčka rozjela až moc velká diskuse. Nic zase tak velkého se nestalo.

  22. Jiný Honza napsal:

    Hm, to je moc zajímavá sonda do fungování ISS a mezinárodní spolupráce. Nejdřív zaznamenají pokles tlaku, ale nechají posádku v klidu spát. Po detekci díry v trupu místo okamžitého nasazení nějakého předem na naplánovaného a nacvičeného postupu začne diskuse, jak a čím tu díru zalepit. A nakonec si to Rusové udělají jak chtějí naprosto bez ohledu na skleslého „Kapitána Ameriku“ Feustela.

    No jsem opravdu rád, že to nakonec byla jen taková „prkotina“. Vůbec si nechci představovat, jak by to vypadalo ve vážnější situaci.

    • maro napsal:

      Žádná diskuse. Systém detekoval problém, který nebyl tak urgentní, aby hned museli všechny budit uprostřed „noci“. Až se probudili, zeptali se Rusů, co navrhují. Rusové poslali popis postupu, naobědvali se a postup realizovali tak jak to stadardně dělají a tak jak to funguje. Co víc řešit?

      • Dušan Majer napsal:

        Přesně tak, vše bylo v této situaci závislé na tom, že nejde o urgentní záležitost, proto se posádka nebudila a byl čas na oběd.

        • Jiný Honza napsal:

          Tak čas na oběd si udělali až po tom, co našli tu díru a věděli zhruba co a jak.

          Nevzbudit posádku kosmické lodi při libovolném poklesu tlaku, zvlášť když neznám příčinu? To mi přijde hodně odvážné. Co kdyby to ten kus trupu proděravělej několika milimetrovýma dírkama nevydržel a roztrhnul se?

          No myslím, že reálný Kapitán by po tomhle „dobrodružství“ poslal zodpovědnou část posádky do… tedy pardon po prkně…

        • android napsal:

          Stěny Sojuzu/ISS jsou plošně zatěžovány cca 6x méně než stěny tlakové nádoby kompresoru za 1900 z Obi. Neřiďte se prosím představama lidí co točí filmy 😉

      • Jiný Honza napsal:

        „17:02 Velitel 56. dlouhodobé expedice na ISS, Andrew Feustel vyjádřil znepokojení nad ruským plánem na opravu a svůj názor chce předat řídícímu středisku v Moskvě. „Máme jediný pokus a nechceme to zkazit,“ říká. Sám preferuje dočasné řešení, které by bylo následováno finální opravou. Rusové chtějí finální trvalou opravu ještě dnes.“

        Tomu bych skoro říkal diskuse. Ovšem druhá strana měla epoxid v pohotovosti a nedostatek pochopení 🙂

        • maro napsal:

          No, nechci se Andrew Feustela dotknout. Ale v tomhle světě je asi takovým „velitelem“, jako byl v roce 2009 náš premiér Topolánek „velitelem“ EU. Jasně, Česko předsedalo EU a tak Topolánek jaksi oficiálně vyjednával na Ukrajině řešení problémů se zastaveným plynem v zimě. Ale reálně se vše samozřejmě řešilo jinde a jinými lidmi. A možná se Andrewovi ta ignorace jeho papírového velitelství zrovna tak trochu zajídala a tak si postěžoval.

        • Spytihněv napsal:

          Máte pocit, že posádka ISS jsou obyčejní výletníci? Určitě ne. Hierarchie tam musí být a měla by být i dodržována. Nejde o žádné „papírové velitelství“. Zatím se to nestalo, ale mohou nastat situace, kdy by byl nějaký problém natolik vážný, že ho musí rychle řešit sama posádka podle vlastního názoru, který si udělají přímo na místě. A někdo z nich musí rozhodnout a mít zodpovědnost. Na moři také velí kapitán, totéž v letadle. A konečné rozhodnutí je na něm, nikoliv na nějakém vzdáleném středisku, které může radit, ale ne velet. A že si Feustel postěžoval? Jestli ono to nebude právě tím pocitem zodpovědnosti za stanici. Pokud by se opravdu stal nějaký průšvih a došlo ke sporu kdo co udělal nebo měl udělat atd, tak by mu to Rusové dali pěkně sežrat.

  23. maro napsal:

    To mi připadá jak v každé druhé softwarové firmě. Objeví se urgentní problém, vedení řeší obrovské porady a rizikové mítinky a prográmatoři se jen klepou do čela, co vedení vyvádí, když to vyřeší jeden patch. A jak je venku, už je zase všude klid. Jen ti byrokrati nahoře při tom panickém hemžení vykonali a vykázali „spoustu práce“.

  24. John Peri napsal:

    Dušane díky.

  25. Chozé napsal:

    Díky za reportáž! Ještě, že to nebylo nic zvlášť vážného…
    Stran těch mikroúniků: vzpomněl si ještě někdo na Marka Watneyho a jeho způsob lokalizace trhliny v plášti přechodové komory?

  26. Karel Kocourek napsal:

    Jenom spekuluji, ale nemohla na opravu tlačit Moskva z důvodu obavy ze šíření trhlin?

  27. David R. napsal:

    Mně to hlava nebere. Epoxidová pryskyřice je kapalina. Je-li vystavena vakuu, začne se odpařovat. To není pouze teorie, ale i osobní zkušenost (při odstraňování bublin ze zalévacích hmot vývěvou se podtlak nesmí přehnat, jinak hmota začne vařit, a platí to nejen pro epoxidové, ale i jiné hmoty obecně). Ale třeba mají Rusové nějakou zázračnou pryskyřici, kdo ví…

    Na samotný únik vzduchu by měla bohatě stačit „lepší izolepa“, třeba kaptonová. Naivně bych očekával, že taková záplata je v každém modulu a je připravena k bleskovému použití… Riziko dalšího šíření trhlinek, které by vedlo k masivnímu úniku, je doufejme nulové – stěna je asi značně předimenzovaná, jak bývá ruským zvykem.

    Nicméně, když je čas, tak o způsobu opravy by měl rozhodovat výrobce poškozené části. A měl by to mít rozmyšlené a otestované předem. Velitel expedice by měl zase mít pravomoc modul hermeticky uzavřít, pokud se mu ta oprava nezdá dost dobrá.

    • boban napsal:

      Nahoře v 22:53:
      „Nakonec ještě jedna neplánovaná aktualizace od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře….očekává se, že po vytvrzení epoxydové pryskyřice (cca 12 hodin), by se měl únik…“
      Nějak se mi zdá, že použití pryskyřice tuhnoucí 12 hodin je poněkud zvláštní. Očekával bych vteřinovou pryskyřici, za 12 hodin může být vzduch zcela pryč!

      • Dušan Majer napsal:

        Tuhle použili zřejmě právě proto, že je únik malý.

      • Vezměte na vědomí dva různé pojmy a procesy, tj. zatuhnutí a vytvrzení.

        • PepaSFI napsal:

          správná připomínka, dovolím si trochu to rozepsat. S epoxidy pracuju dlouho a i to zmíněné odstraňování bublin podtlakem jsme dělali. Asi nejběžnější a dlouhé roky používaný ChS Epoxy 1200 má dobu zpracovatelnosti pár desítek minut. Prostě to namícháte, ono je to deset minut tekuté, pak to začne být matlavé a za půl hodiny už to neteče. Tak za půl dne se to dá opracovávat a na deklarované mechanické vlastnosti to vytvrdne tuším asi za 48 hodin. Dovedu si v praxi představit že se použije lepidlo s dobou zpracovatelnosti několik minut, jeho tekutost se využije pro to aby ho vakuum vtáhlo do otvoru a pak se musí počkat půl dne na dokonalé vytvrzení aby se oprava mohla zkontrolovat. Zcela běžné, nic neobvyklého.

          Ještě k tomu „vaření“ epoxidu ve vakuu. Tenhle jev znám taky. Epoxid má tu vlastnost že jeho reakce, tuhnutí se urychluje teplem. Jenže tatáž reakce taky teplo vytváří takže může nastat „řetězová reakce“. Občas se nám stávalo že když se namíchalo větší množství, asi litr, v plastové nádobě, náhle se to zahřálo, vypěnilo a vytuhlo. V plechovce se to obvykle nestalo, stačilo se to uchladit. A taky se to stávalo, když se to dalo do vývěvy pro odsátí bublin. Nejspíš řidší vzduch nestačil odvádět vznikající teplo a reakce se splašila. Samozřejmě že ve vakuu kapaliny vřou při nízkých teplotách ale to nebyl tenhle případ. Vždy tam byl ten tepelný projev, prudké zahřátí a vytuhnutí.

    • Dušan Majer napsal:

      Tohle se mi zdá jen jako ilustrační obrázek. Fotka ještě žádná zveřejněná nebyla.

      • hotovson napsal:

        to je zcela jiste ilustracni obrazek, je velmi nepravdepodobne, ze by na ISS meli mobilni elektronovy mikroskop a by s nim schopni vyfotit diru ve stene…

      • Vít Výmola napsal:

        Obrázek se dnes objevil i vpravo mezi novinkami. Je to matoucí, to nemůže být skutečný záběr. Jde evidentně o snímek z elektronového mikroskopu.

  28. just4info napsal:

    Tusi niekto, aky velky problem by takato udalost bola pre ten nafukovaci modul od fy Bigelow? 🙂

    • Rudolf Šíma napsal:

      Muselo by se to ucpat do pryskyřice namočeným Krtečkem. 🙂

      • just4info napsal:

        Ved je tusim vlastne skoro samoopravne.
        Vypusti sa tesniaci material a ten sa sam dostane spolu s unikajucim vzduchom na miesto urcenia. 😉

  29. Kamil napsal:

    Překvapilo mě, že nemají vymyšlený a odzkoušený postup ucpávání děr. Vždyť je to jedna z nejpředvídatelnějších komplikací. A k tomu standardizované sady na opravu. Přeci není problém udělat udělátko velikosti pistole, které dírku do 1 cm ucpe do minuty, a ne aby se půl dne dohadovali jestli akrylát jo nebo ne.

    • maro napsal:

      Rekl bych, že takovou sadu a postup právě použili. Proto to bylo tak přímočaré, že to ani Rusové neměli důvod nějak víc exaktně probírat.

  30. PepaSFI napsal:

    já bych řek že pro příště je potřeba krtka na noc pořádně zavřít a zabavit mu krumpáč.

  31. Vladimír Todt napsal:

    Ano. Je vidět, že v reálu jsou funkce „velitel“ apod. na ISS jen papírové. Ještě, že tam nehořelo, to by byl guláš co a jak. :O 😀

    • Dušan Majer napsal:

      Tady šlo spíš o to, že v tomto případě se závada týkala kosmické lodi, která má vlastního velitele. Pokud by se poškození týkalo stanice samotné, tak by zřejmě Feustelovo slovo mělo větší váhu.

  32. David R. napsal:

    Na závěr diskuze návod pro všechny čtenáře, kteří budou v budoucnu vlastnit nějakou kosmickou loď, budou si jí přiměřeně vážit, a nechtějí tedy opravu odfláknout.
    1. Provizorně ucpěte díru čímkoli vhodným, ale nezasviňte okolí.
    2. Okolí díry (o průměru budoucí záplaty) zdrsněte jemným smirkovým papírem a pečlivě odmastěte.
    3. Použijte standardní titanovou nebo hliníko-lithiovou záplatu s ventilem uprostřed. Ventil ponechte otevřený.
    4. Nanaste na oba lepené povrchy super strong epoxy, přitiskněte, zafixujte a nechte vytvrdnout. Alternativně lze použít silikon.
    5. Nakonec nezapomeňte uzavřít ventil v záplatě.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Ventil v záplatě nemusí být prospěšný, pokud v kabině zůstává přetlak. Vhodnější je nechat otevřené dveře do prostoru za stěnou.

  33. Petr napsal:

    Tak to vypadá, že je vše v pořádku a problém byl ve spolupráci nějak vyřešen. Asi je lepší „spolupracovat“ než se „povyšovat“. Co teď bude se Sojuzem MS-09?

  34. Radim napsal:

    Postrádám tady tu variantu diskutovanou na blogu. A sice, že se snad nejedná o zásah z venčí, ale o poškození zevnitř modulu. To by ten incident posunulo někam úplně jinam…

Zanechte komentář