Ryugu z výšky jednoho kilometru!

Na konci července jsme se na našem webu společně rozplývali nad fotografií asteroidu Ryugu, který japonská sonda Hayabusa 2 pořídila z výšky 6 kilometrů. Libovali jsme si, jak je snímek detailní, jak jsou na něm ve srovnání s dřívějšími fotkami vidět pěkné detaily. Ano, věděli jsme, že tohle rozhodně není to nejlepší, co nám tato sonda může nabídnout a ve skrytu duše jsme se těšili na chvíli, kdy nám malý robotický průzkumník pošle snímek asteroidu z ještě větší blízkosti. Věděli jsme, že se dočkáme, jen jsme nevěděli, kdy to bude. Ta chvíle přišla právě nyní.

Tři oblasti pro činnost sondy Hayabusa-2.

Tři oblasti pro činnost sondy Hayabusa-2.
Zdroj: http://www.hayabusa2.jaxa.jp

Hayabusa 2 dorazila k asteroidu Ryugu 27. června a v dalších týdnech prováděla průzkum ze vzdálenosti 20 kilometrů. Dvacátého a jednadvacátého července sestoupila do výšky šesti kilometrů, kde prováděla takzvané operace v oblasti BOX-C. Pokud nevíte, co je BOX-C, pak vězte, že Japonci takto označují region pod základním bodem. Detailněji je to popsáno v přiloženém boxíku a na grafice nad tímto odstavcem. Ale zpět k činnosti sondy samotné. Prvního srpna Hayabusa 2 klesla zpět do nižší výšky – konkrétně to byla oblast, kterou Japonci označují jako Středně vysokou – konkrétně šlo o vzdálenost pěti kilometrů.

Třetí sestup přišel 6. srpna, kdy měla sonda za úkol provést gravitační měření asteroidu Ryugu. Tato měření jsou důležitá pro lepší pochopení vnitřní stavby asteroidu. Z nepřesností gravitačního pole se dá vyčíst, jak vypadá struktura objektu i několik set metrů pod povrchem. To jsou ale již poměrně pokročilé poznatky – v první fázi nejde o gravitační odchylky, ale o změření samotné gravitační síly. Na základě tohoto údaje se dá dopočítat hmotnost celého asteroidu. Při gravitačním měření postupují vědci následovně – sondě umožní, aby její pohyb v prostoru ovlivňovala přitažlivá síla asteroidu. Jinými slovy – sonda v té době nepoužívá korekční trysky pro orientaci v prostoru. Pozemní týmy pak velmi přesně sledují pohyby sondy, ze kterých se dá vypočítat, jak silná přitažlivost na ni působí.

Snímek asteroidu Ryugu pořízený 7. srpna teleskopickou kamerou z výšky 1250 metrů!

Snímek asteroidu Ryugu pořízený 7. srpna teleskopickou kamerou z výšky 1250 metrů!
Zdroj: http://www.hayabusa2.jaxa.jp

Celá akce začala na Domácí pozici sondy, tedy ve výšce zhruba 20 kilometrů. V 11 hodin japonského času už sonda zahájila sestup a o devět a půl hodiny později už se nacházela ve výšce šesti kilometrů. A zde začala fáze volného letu, nebo chcete-li volného pádu, protože i tento výraz poměrně přesně vystihuje podstatu měření. Sedmého srpna v 8:10 japonského času dosáhla sonda minimální výšky 851 metrů. To pro měření stačilo, sonda tak mohla zapálit své motory a vystoupat do větší výšky.

Těsně před dosažením minimální výšky nad terénem provedla sonda to, na co jsme lákali čtenáře již na začátku článku, tedy snímkování. K focení, které nás zajímá, se použila kamera ONC-T (Optical Navigation Camera – Telescopic). První snímek vznikl ve výšce 1250 metrů nad povrchem a sonda jej pořídila 7.srpna v 7:37 japonského času. Prakticky ve stejném čase přišla ke slovu i širokoúhlá kamera ONC-W1 (Optical Navigation Camera – Wide angle), která pořídila snímek celého asteroidu Ruygu. Díky tomuto duálnímu snímkování bylo možné zasadit detailní fotku velmi přesně do prostoru.

Snímek ze širokoúhlé kamery pořízený 7. srpna z výšky zhruba 1250 metrů. Červený čtverec zobrazuje oblast, která byla detailně nasnímána teleskopickou kamerou.

Snímek ze širokoúhlé kamery pořízený 7. srpna z výšky zhruba 1250 metrů. Červený čtverec zobrazuje oblast, která byla detailně nasnímána teleskopickou kamerou.
Zdroj: http://www.hayabusa2.jaxa.jp

Snímek asteroidu Ryugu pořízený 7. srpna teleskopickou kamerou z výšky 1000 metrů!

Snímek asteroidu Ryugu pořízený 7. srpna teleskopickou kamerou z výšky 1000 metrů!
Zdroj: http://www.hayabusa2.jaxa.jp

Sonda pak postupně stoupala až do výšky pěti kilometrů a během tohoto vzestupu neprováděla žádné manévry včetně orientačních. Důvod je prostý – během sestupu nasbírali vědci zajímavá data, ale proč se vzdát možnosti nasbírat další sadu údajů při vzestupu. Na sotva půltunovou sondu totiž i v této fázi působí slabá přitažlivost asteroidu o průměru necelých 900 metrů a vědci tak mohou i v této fázi sbírat cenné údaje.

Ani během vzestupné fáze sonda nezahálela a pořídila opět dva snímky – stejně jako v případě minulé dvojice se i v tomto případě jedná o detailní snímek z teleskopické kamery ONC-T a globální širokoúhlé ONC-W1. Snímky vznikly 7. srpna v 7:57 japonského času (cca. 20 minut po dosažení nejnižšího bodu) a sonda se v té době nacházela ve výšce zhruba 1000 metrů. I v tomto případě je na celkovém snímku červeně vyznačena oblast detailního snímkování.

Snímek ze širokoúhlé kamery pořízený 7. srpna z výšky zhruba 1000 metrů. Červený čtverec zobrazuje oblast, která byla detailně nasnímána teleskopickou kamerou.

Snímek ze širokoúhlé kamery pořízený 7. srpna z výšky zhruba 1000 metrů. Červený čtverec zobrazuje oblast, která byla detailně nasnímána teleskopickou kamerou.
Zdroj: http://www.hayabusa2.jaxa.jp/

Zdroje informací:
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/%E3%81%AF%E3%82%84%E3%81%B6%E3%81%952.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20180807e/img/Fig1a.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20180807e/img/Fig1b.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20180807e/img/Fig2a.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20180807e/img/Fig2b.jpg

Ryugu z výšky jednoho kilometru!, 5.0 out of 5 based on 19 ratings
Pin It
(Visited 4 194 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (19 votes cast)
(Visited 4 194 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


25 komentářů ke článku “Ryugu z výšky jednoho kilometru!”

  1. ldx napsal:

    Stále málo snímků k vytvoření jednak komplexního obrazu a jednak k rozpoznání detailní struktury. Zřejmě to dělají schválně z nějakého důvodu(důvodů), tyto důvody mně momentálně zajímají víc než zvěřejňovaná data…

    Jinými slovy, až uvidím kompletní (tj. všechny snímky, nejen nějaký výběr na základě libovůle nějakého editora) time-lapse video a kompletní soubor detailních snímků, které jsou již k dispozici, budu to považovat za úspěšnou a přínosnou misi.

    • Dušan Majer napsal:

      A kde berete jistotu, že je těch snímků k dispozici nějak výrazně více?

    • casso napsal:

      treba im dat cas. misia stale prebieha. nadruhej strane na stranke projektu su snimky z priblizovania s intervalom snimania 30 resp. 20 minut, ak ma niekto chut, moze z toho timelapse urobit 🙂 len neviem ci teleso nerotuje priliz rychlo vzhladom na interval snimania.

      http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/galleries/onc/nav20180731/

      http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/galleries/onc/nav20180805/

    • Cx napsal:

      Pokud vy budete povazovat misi za neuspesnou, tak nam to bude uplne jedno

    • Spytihněv napsal:

      Asi nemáte moc představu, co všechno JAXA kolem asteroidu a na něm chystá. Fotky jsou jen jedno z mnoha. No a určitě by mě dost zajímaly ty důvody, jaké by měla podle vás mít JAXA k tomu, aby tajila své snímky. No tak samozřejmě kdyby na povrchu objevili nějaká manga nebo nedejbože dokonce hentai, asi by váhali 🙂

    • slappy napsal:

      JAXA pochopitelně má k dispozici mnohem víc snímků, z nichž vědecké týmy postupně sestavují globální mapu asteroidu, modelují jeho tvar, katalogizují a popisují balvany, krátery a další útvary na povrchu, hledají geologické souvislosti a vytváří celkový přehled nových poznatků o tomto tělese. Zainteresovaní vědci přípravě mise věnovali roky práce, takže mají nárok na určitou časovou periodu, po kterou mohou v klidu roztřídit, zpracovat a analyzovat získaná data a napsat vědecké publikace. JAXA nemá povinnost všechno okamžitě zveřejňovat a u dřívějších misí nebylo zvykem ani současné téměř live-zpravodajství. Takže já jsem velice rád za to, co máme. A vím, že dříve či později, se dočkáme cool interaktivních 3D modelů Ryugu s rozlišením detailů velikosti centimetrů..
      Be patient, trpělivost : )

  2. Alois napsal:

    Podle celkového snímku asteroidu se snímkovaná oblast jeví jako “ hladká“. Ve skutečnosti, dle detailních snímků je posetá balvany min. 1 m v průměru. Hladké místečko bez balvanů se těžko hledá. Do takového terénu by Armstrong LEM neposadil a vrátil by se k CM.
    Jelikož sonda bude přistávat automaticky, “ na slepo“ bude asi kardinální problém najít hladké místečko, neboť čím detailnější jsou snímky, tím balvanů přibývá a jak se zdá posléze bude přibývat i nebezpečných kamenů.

    • Jiří Hošek napsal:

      Tohle jsou ideální balvany pro zrušenou misi ARRM 🙂
      Asteroid 1999 JU3 Ryugu byl jedním ze čtyř kandidátů na cíl mise, viz str. 12
      https://www.nasa.gov/sites/default/files/files/6-ARM-Gates.pdf

    • Spytihněv napsal:

      H2 nepotřebuje vyloženě hladké místo, přistávat se nechystá, jen sosákem odběrné trubice na chvíli spočine na povrchu, navíc v kráteru, který vytvoří impactor. Takže prostor a klid na práci by měl být zajištěn pomocí měděného impactoru s rychlostí dopadu 2 km/s. Chudinka Ryugu.

      • Alois napsal:

        Hladké místo určitě potřebuje, impaktor terén nesrovná a pokud sonda narazí, nebo jen zavadí o nějaký balvan, nebo větší kámen, může havarovat.

        • Spytihněv napsal:

          Ale nepotřebuje moc prostoru. Je to kvádr 1 x 1,6 x 1,4 m. Navíc nebude dosedat, v kontaktu s povrchem bude chvíli jen odběrná trubice. Jasně, že riziko je vždy, ale nevidím ho nijak velké. A orientovat se bude podle terčů umístěných na pečlivě vybrané místo. Nebude sestupovat a vybírat lokalitu během letu. Prostě poletí za terčem.

        • Racek napsal:

          Přistávací rychlost bude max. několik cm/sec. Náraz takovou rychlostí nerozbije ani křehkou sklenku.. Tam může bát problém pouze změna polohy sondy nebo zapadnutí do nějaké trhliny. Čož jsme viděli na kometě Čurjumov-Gerasimenko.

        • Alois napsal:

          Na stránkách JAXA se to dá ještě zvětšit. Dá se tam najít několik málo míst zhruba 10×10 m, která se zdají prostá balvanů a větších kamenů. Jde o to, zda se tam sonda trefí, Targety jsou zřejmě radarové odpovídače pro stanovení výšky nad terénem se zanedbatelným směrovým účinkem, ale mohu se mýlit. Pokud tomu tak není a budou sondu navádět i směrově, je šance se tam trefit.

        • Spytihněv napsal:

          Targety mají vysoce odrazivý povrch a byly na Itokawě krásně vidět. Podle mého názoru je sonda využívala k autonomnímu navádění opticky.

    • pbpitko napsal:

      Tak celkom na slepo pristávať nebude. Umelá inteligencia je už dnes na takej výške že dokáže bez zásahov človeka bezpečne riadiť automobily, vyhýbať sa prekážkam, riadiť sa dopravnými značkami a dopravnými predpismi… Viď autonómne automobily, napr. práve Tesly od Elona Muska, ale aj od iných výrobcov. Vedia to tak dokonale že môžu sa bežne pohybovať aj v mestách s hustou prevádzkou. Niečím podobným určite bude disponovať aj Hayabusa 2.
      pb 🙂

      • Radoslav Benda napsal:

        Keďže sonda letela v decembri 2014 tak na jej stavbu bolo potreba zhruba 5 rokov. A keďže vo vesmíre sa používajú certifikované súčiastky ktoré nepatria k najnovším, tak vo výsledku má sonda cca 10 rokov starú technológiu (k dnešnému dňu). Čiže niečo z obdobia prvého iphonu (zhruba). A to bola AI pomerne v plienkach v porovnaní s dneškom 🙂

      • Spytihněv napsal:

        Důležitou roli při sestupech k povrchu budou hrát naváděcí terče, které sonda vypustí. Bílá koule dopadne na vybrané místo a sonda bude mít při samostatném sestupu skvělý orientační bod.

        • Alois napsal:

          Při misi H-1 to ale moc nefungovalo, sonda poprvé “ nevěděla “ že dlouhé minuty spočívá na povrchu a při druhém pokusu de facto havarovala, dlužno poznamenat, že odběr nefungoval vůbec a mikroskopické “ vzorky“ se do zařízení dostaly čirou náhodou.
          Z toho plyne, že nynější reparát bude ještě hodně napínavý, zejména, když povrch asteroidu není pro operace v těsné blízkosti zrovna přívětivý. Vhodné “ plácky “ jsou v rozměrech kolem 10 m. Trefit je targetem nebude snadné, odhazovat se bude muset z malé výšky v desítkách metrů a možná tato operace celou situaci jen zkomplikuje, nehledě na to že sonda navedená s dostatečnou přesností nad plácek asi žádný target následně nepotřebuje a bylo by možná vhodnější místo odhazovaní targetu a následného opakování přiblížení provést rovnou odběrovou operaci.

  3. pbpitko napsal:

    „Z nepřesností gravitačního pole se dá vyčíst“
    Čo je to nepresnosť gravitačného poľa ? Gravitačné pole je presne také ako to určuje rozloženie hmoty v priestore. A práve z variácií gravitačného poľa sa dá spätne vypočítať rozloženie hmoty v priestore (v asteroide).
    Všetko sa deje presne v zhode s fyzikálnymi zákonmi.
    pb : 🙂

    • Dan napsal:

      Tak to berte tak, že přesné pole je krásně radiální a odchylky od tohoto ideálu jsou ty nepřesnosti. Jde jen o slovíčka 🙂

      Mimochodem, díky redakci za informaci, toto jsem trochu zaspal, přiznám se.

  4. tonda napsal:

    Díky za článek,je to neskutečný,čeho a v jakých detailech jsme schopni zkoumat cizí světy!V této souvislosti mě napadlo,jestli budou nebo mohou zkoušet metodu gravitačního traktoru,pro budoucí odklon asteroidů hrozících kolizí se Zemí.

  5. Alois napsal:

    Jen bych si dovolil upozornit “ mimo mísu „, že přesně za týden začnou “ úřadovat “ dvě americké sondy.
    Os-R se dostane na 2 mil km a měla by poslat první snímek, minulý týden zkušebně fotila Mléčnou dráhu a nyní je cca 2,5 mil.km od asteroidu.
    NH vyfotí hned tři KBO – HK103, JY31 a JW31. V rámci pozorovací kampaně před průletem u cílového tělesa bude fotit v následujících týdnech dalších pět KBO. Po průletu pak další tři.
    Většinu těchto těles bude fotit v několika pozorovacích dnech, HF103 dokonce v pěti.
    Pozorovat bude i oba vyřazené cíle, OS393 a PN70 a dále trpasličí planetu QUOAR, dva poslední cíle po průletu kolem cílového tělesa.

  6. Petr Hájek napsal:

    jsou to šikulové kluci japonský ,děkuji za článek

Zanechte komentář