Kosmotýdeník 309 (13.8. – 19.8.)

Uteklo přesně 23 % měsíce srpna od vydání posledního Kosmotýdeníku a je tedy čas na další souhrn toho nejzajímavějšího, co nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes dojde na dvě hlavní témata. Jednak se podíváme na instalaci tepelného štítu lodě Orion pro misi EM-1. Zamíříme ale také na tiskovou konferenci SpaceX a zblízka si prohlédneme hardware, který tato společnost připravila pro lety s lidmi. Chybět nebudou ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Orion dostal tepelný štít

Instalace tepelného štítu vyžadovala mimo jiné i odebrání některých panelů tepelné ochrany

Instalace tepelného štítu vyžadovala mimo jiné i odebrání některých panelů tepelné ochrany
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nová kosmická loď Orion, která je určena pro lety mimo nízkou oběžnou dráhu Země, podstoupila důležitou montáž, díky které nyní disponuje tepelným štítem. Tepelný štít je jedním z hlavních testovaných prvků při plánované výpravě EM-1, při které tato loď poprvé vzlétne do vesmíru pomocí rakety SLS. Instalace štítu je také důležitým mezníkem konstrukce Orionu, který znamená, že je již velká část lodi dokončena.

Když vzlétla testovací kabina Orion na misi EFT-1 v roce 2014 ještě na vrcholku rakety Delta IV Heavy, byla vybavena tepelným štítem, který sice využívá stejný materiál jako současný, ale jeho konstrukce byla odlišná. Loď tehdy vstupovala do atmosféry podstatně nižší rychlostí a teprve při misi EM-1 dojde k ověření toho, zda štít zvládne návraty ze vzdálených částí vesmíru. Loď se totiž při této misi podívá až 65 000 kilometrů za Měsíc a z této vzdálenosti pak vletí zpět do atmosféry Země. Při průchodu atmosférou stoupne teplota až na 2 200 stupňů Celsia a z tepelného štítu by se mělo odpařit až 20% materiálu. Zhruba čtyři centimetry silná vrstva materiálu AVCOAT má ochránit posádku před destruktivním žárem kolem lodi. Navíc tepelný štít Orionu není žádný drobek. Je to největší štít, který byl kdy použit pro kosmickou loď – má průměr 5 metrů. Jeho role tak bude při této testovací misi velmi důležitá a ověří schopnost lodi vynést již při následující misi astronauty.

Samotná instalace proběhla 25. července díky technikům z Lockheed Martin v Neil Armstrong Operations and Checkout budově v NASA Kennedy Space Center na Floridě. Společnost Lockheed Martin je i výrobcem samotného štítu. Ten byl připevněn pomocí 68 šroubů ke konstrukci lodi. „Instalace tepelného štítu na modul pro posádku EM-1 je významným mezníkem, který představuje začátek ukončování prací na stavbě modulu,“ řekl Jules Schneider, senior manažer společnosti KSC Operations při Lockheed Martin. „Když se nainstaluje tepelný štít, přístup k některým komponentům je obtížnější a v některých případech je přístup znemožněn zcela. Proto instalací tepelného štítu dáváme vědět, že velká část lodi je již dokončena.“ Po instalaci štítu byla ještě následně prověřena pevnost a odolnost tohoto spojení.

Struktura štítu je tvořená titanovou kostrou, na které je umístěno 180 unikátních bloků materiálu AVCOAT, které jsou navzájem spojeny směsí, která tam byla vtlačena a po čase se změnila v pevnou strukturu. Rozdělení štítu na jednotlivé kusy je konstrukční novinka. Při minulém letu byla struktura štítu tvořena komplexní strukturou připomínající malé plástve, které byly naplněny materiálem AVCOAT a po dokončení vytvořily jednolitou strukturu. Výroba takového štítu byla však personálně a časově extrémně náročná. Rozdělení štítu na 180 kusů a jejich následné sestavení a vyplnění spár, práce podstatně urychlilo. Dodejme ještě, že materiál AVCOAT není pro pilotované lodě novinkou. Byl používán již při letech lodí Apollo.

Tepelný štít Orionu pro EM-1

Tepelný štít Orionu pro EM-1
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Příval novinek ze SpaceX

Neuběhly ani dva týdny od chvíle, co byly jmenovány posádky, které usednou do prvních pilotovaných lodí Crew Dragon a Starliner, které zamíří k ISS a SpaceX začala chrlit spoustu podrobností a začaly se dít mnohé nečekané věci. Nejvýraznější je asi instalace ramene pro přístup posádky do lodi Crew Dragon na startovní rampě 39A na Floridě. Rampa se tak po letech Saturnu 5 a 82 misích, které odtud podnikly raketoplány, vrací zpět do služby jako místo, odkud létají lidé do vesmíru.

Rozestavěný Crew Dragon pro první pilotovanou misi této lodě DM-2

Rozestavěný Crew Dragon pro první pilotovanou misi této lodě DM-2
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Po zmíněném představení posádek soukromých lodí, které měla v režii NASA, uspořádala SpaceX ve svém sídle v Hawthorne tiskovou konferenci pro novináře, kteří si mohli prohlédnout trenažér pro pilotování lodě Crew Dragon, její model v měřítku a také skafandr. Do modelu se dalo i vlézt a vyzkoušet, jak se budou cítit budoucí astronauté. Této akce se účastnili i Doug Hurley a Bob Behnken, astronauti NASA, kteří byli jmenováni do testovacího letu Crew Dragonu. Doug upřesnil, že výcvik astronautů probíhal tak, aby uměli používat obě soukromé lodě. Nicméně po přidělení ke konkrétním posádkám se jejich výcvik nyní zaměří specificky na danou loď a konkrétní misi.

Bob Behnken, který byl také přítomen a bude létat na soukromých lodích, se vyjádřil k aktuálním zkušenostem a srovnáním lodě od SpaceX se Sojuzem, který dnes jako jediný vozí astronauty do vesmíru. „Sojuz je docela stará technologie. Byl navržen v padesátých a šedesátých letech a to přináší jistá technická i provozní omezení. Samozřejmě, v průběhu posledních let prošel Sojuz mnohým upgradovaním a je to nyní velmi spolehlivá loď,“ poznamenal Behnken. „Ale Dragon je vzrušující tím, že začíná od nuly s novou a neozkoušenou technologií, s tou aktuální a dnešní, která je zabudována přímo v základech lodě místo toho, aby byla přidávána jako upgrade staré techniky. A myslím, že to bude ještě jízda! „

Interiér lodi Crew Dragon

Interiér lodi Crew Dragon
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Promluvila také prezidentka SpaceX „Neodstartujeme, dokud nebudeme připraveni létat bezpečně s lidmi,“ řekla prezidentka SpaceX a generální ředitelka Gwynne Shotwell během svého proslovu. „V prvé řadě je vždy bezpečnost a na to jsme od počátku dbali. V dalším kroku chceme ujistit, že nejenže tyto lidi dostaneme bezpečně do vesmíru a zpět, ale že je to i po technické stránce spolehlivá loď. Chceme splnit všechny požadavky a dělat vše, co bude potřeba, abychom demonstrovali, že tato loď je schopná vozit astronauty z amerického území tak často, jak nám to NASA dovolí.“ Dodala také, že první mise bude náročná, ale zvládnou jí, protože se na přípravě podílelo obrovské množství lidí, kteří odvedli kus poctivé práce. Na samotné stavbě a zkoušení lodi se podílelo 7 000 lidí.

Nové mezipatro na věži rampy 39A

Nové mezipatro na věži rampy 39A
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Vraťme se zpět k instalaci přístupového ramene. Ta byla v posledních měsících plánována až na podzim a to mezi bezpilotní zkušební misi DM-1, která měla podle tehdejších plánů proběhnout v srpnu a pilotovanou misi DM-2, která měla proběhnout ke konci letošního roku. Jak už ale víme, mise byly zhruba o tři měsíce posunuty a to zejména kvůli provozu u Mezinárodní kosmické stanice, drobným zpožděním i stavu amerických posádek na stanici.

Původní záměr nainstalovat rameno mezi oběma misemi byl dán tím, že by se instalace těsně kryla s misí DM-1 a protože je instalace ramene enormně složitým procesem, který zahrnuje nejen vyzdvižení ramene a jeho spojení s konstrukcí věže, ale zahrnuje i kompletní prověrky s jeho kompatibilitou s rampou a samotnou lodí, bylo nakonec rozhodnuto, že se nebude riskovat a rameno se nainstaluje mezi zmíněnými misemi. Zkrátka proto, aby instalace této konstrukce nenarušila harmonogram letů. Po oznámení odkladu zkušební bezpilotní mise na listopad 2018 a pilotované mise na duben 2019, však nebylo na co čekat a SpaceX přistoupila k instalaci ramene už nyní.

Ostatně celá rampa 39A prošla v posledním roce výraznou proměnou tak, aby umožňovala lety s lidmi na raketách Falcon 9 a navíc ještě dokázala obsloužit Falcon Heavy. Rampa přišla o konstrukce z dob raketoplánů, což je hlavní vizuální změna, týkalo se to hlavně demontáže otočné části RSS. Přibylo také nové obslužné patro pro nástup posádky a nyní i přístupová rampa. Upravena byla i místa pro přívod provozních kapalin rakety a lodě. Rekonfigurace rampy byla komplexní a technicky náročná.

Přístupová rampa pro posádku Crew Dragonu

Přístupová rampa pro posádku Crew Dragonu
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Ovládací rozhraní Crew Dragonu

Ovládací rozhraní Crew Dragonu
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Ovládací prvky Crew Dragonu

Ovládací prvky Crew Dragonu
Zdroj: https://s.blogcdn.com/

Kosmický přehled týdne

Kosmická sonda OSIRIS-REx dále pokračuje ve svém letu k asteroidu Bennu, ke kterému by měla doletět 3. prosince. Aktuálně je vzdálená 2 miliony kilometrů a 17. srpna začala přibližovací fáze.

45. ruská EVA z ISS

45. ruská EVA z ISS
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Během vycházky mimo ISS, kterou provedli dva ruští kosmonauti Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev v tomto týdnu, byly ručně vypuštěny čtyři malé cubesaty a následovala i práce na povrchu stanice. Byla například připravena platforma pro německý experiment, který bude sledovat migraci zvířat a bude umístěn na plášti stanice. Během vycházky, která trvala 7 hodin a 46 minut připravili krom samotné platformy pro experiment i systém antén, které budou dodávat data inženýrům na Zemi. Projekt Icarus si slibuje zmapování globálních migračních tras zvířat. Další vycházka čeká stanici 20. a 26. září, kdy se během dvou vycházek prostřídají Alexander Gerst, Rick Arnold a Drew Fustel a vymění stárnoucí baterie na příhradové konstrukci stanice.

Přehled z Kosmonautixu:

Uběhlo přesně 604 800 sekund od vydání minulého Kosmotýdeníku a i nyní je v něm prostor na souhrn toho, co jsme za tento čas na Kosmonautixu vydali. Minimálně dva články denně vám přináší to nejzajímavější z kosmonautiky. Ještě v neděli jsme se podívali, jak se družice Aeolus přesunula pod aerodynamický kryt rakety Vega. Podívali jsme se také na aktuálně chystané malé rakety určené k vynášení malých nákladů, cubesatů a podobně. Je jich v plánu opravdu pěkná řádka. Start Delta IV Heavy z minulého týdne přinesl nepřeberné množství obzvláště vydařených fotografií ze startu tohoto druhého nejsilnějšího nosiče současnosti. V seriálu o administrátorech NASA jsme se posunuli až do devadesátých let. Fotky ze startu Delta IV Heavy ani nevystydly a už se pomalu chystá další start této těžkotonážní rakety. Náklad bude tentokrát utajený. Raketa SLS ještě ani nevzlétla, ale už nyní je jisté, že se musí rozběhnout výroba pro nové motory RS-25. Ty z doby raketoplánů totiž po čtyřech letech dojdou. Během tohoto týdne jsme také mohli živě sledovat výstup dvou ruských kosmonautů z Mezinárodní kosmické stanice. O společnosti Capella Space jste možná ještě neslyšeli a to by mohla být chyba! Indie se chystá s člověkem do vesmíru! A to s vlastní lodí na vlastní raketě a možná už v roce 2022. V letním seriálu TOP 5 jsme se tentokrát podívali na pět nejvýznamnějších žen, co se zapsaly do kosmonautiky. Pomalu se chystá velmi zajímavá mise Hera k duálnímu asteroidu. Tato mise pokročila do přípravné fáze. Podívali jsme se také na nejkomplikovanější část připravované rakety SLS – motorovou sekci.

Snímek týdne:

Skoro rok trvalo, než jsme opět mohli spatřit záběr na klesající Falcon 9 nad plovoucí plošinou ASDS. Nebylo to tím, že by Falcony nepřistávaly, ale zkrátka tím, že SpaceX takové fotky neuvolnila. Čekání se vyplatila a vy se můžete kochat na fantastický záběr Falconu 9, který byl jako první ve verzi Block 5 znovupoužit. Jedná se o záběr přistání z mise Merah Putih.

Již jednou použitý Falcon 9 Block 5 přistává

Již jednou použitý Falcon 9 Block 5 přistává
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Video týdne:

Jihokorejská kosmická agentura KARI uvolnila tento týden video z příprav svojí první čistě domácí kosmické třístupňové rakety KSLV-II. Jižní Korea už několik startů uskutečnila, ale vždy se jednalo o rakety, kde první stupeň tvořil systém z ruských Angar. Nyní se chystají na start své vlastní rakety, kterého bychom se mohli dočkat již na podzim letošního roku. Nicméně původně byl oznámen termín vypuštění této rakety až v roce 2021, takže je pravděpodobné, že při podzimním startu půjde jen o test a nebude se jednat o orbitální let. KSLV-2 je vysoká 46,5 metru a váží 200 tun. Maximální náklad, který má být raketa schopna vynést, může mít až 1,5 tuny. Upřesnění: Na videu je kvalifikační exemplář. Při letu bude použita pouze maketa druhého stupně.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.jqknews.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46060.0;attach=1505859;image
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/orion_heat_shield_workers.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/orion_heat_shield_install.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2018/08/russianeva45-678×381.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-17-182516.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-17-182611.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-17-182711.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-03-005247.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-17-181752.jpg
https://s.blogcdn.com/…/images/slides/739/798/8/S7397988/slug/l/0813-spacex-2476-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dkh4xmPU4AAWnzK.jpg

 

Kosmotýdeník 309 (13.8. – 19.8.), 5.0 out of 5 based on 14 ratings
Pin It
(Visited 2 094 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (14 votes cast)
(Visited 2 094 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


26 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 309 (13.8. – 19.8.)”

  1. slappy napsal:

    Ta korejská raketa na videu je KSLV-2 TLV (=Test Launch Vehicle). První stupeň testuje technologii, která bude později používaná jako druhý stupeň celé rakety KSLV-2.
    Druhý stupeň při tomto testu je pouze maketa.

    Zdroj: https://space.skyrocket.de/doc_lau/kslv-2-tlv.htm

  2. Tomáš napsal:

    Lodě Orion asi nebudou znovu použitelné? pro každou misi se bude muset zvlášt vyrobit lod´?

    • Jiří Hošek napsal:

      Orion z mise EM-4 chtějí použít znovu při EM-7.
      Zdroj: https://spacenews.com/lockheed-martin-working-to-lower-orion-costs/

    • Jirka napsal:

      Nevím, jak přetlaková kabina, ale už Mark Geyer před letem EFT-1 říkal, že mají v plánu znovu používat některé vnitřní systémy jako větráky (ECLSS?), které jsou drahé, protože musí být vysoce spolehlivé. Co se týká přetlakové kabiny, asi záleží, jak se na ní podepíše slaná voda. Spodní tepelný štít je na jedno použití, horní panely by se znovu použít daly, pokud se z nějakého důvodu nepoškodí.

  3. Karel napsal:

    Těmi AVCOAT bloky se myslí cihličky se 180ks buněk (třeba 10×18), nebo jsou to velké kusy štítu a na celém štítu je jen 180 bloků? Předpokládám, že struktura je stejná, jako před 40 lety na Apolu, že vtlačují AVCOAT do voštinových pláství, takže po vytuhnutí tam vzniknou takové 6 úhelníkové tyčinky vyztuženého epoxidu.

  4. tomáš napsal:

    a nešlo by po každý misi vyměnit tepelný štít a postraní kryty?

  5. Fx napsal:

    To ovladanie bude dotykove alebo klasicke – tlacidlove? Ak dotykove, mal by som dost obavy, ako sa budu do nich triafat pri starte a pristati, ked bude lod silne vibrovat.

  6. Honza napsal:

    Směli ti novináři na prohlídce SpaceX fotit? Uvidíme hezké nové fotky vnitřku Crew Dragonu a hlavně skafandru? Všichni jsou děsně zvědaví, jak se připojují hadice. A taky jak vypadá natlakovaný, ale to asi zatím nehrozí.

  7. otaznick napsal:

    Na sluvko „presne“ bych byl opatrny, pokud k tydnu nepocitate i 3 hodiny a 7,5 minut. 🙂

  8. Spytihněv napsal:

    Jen takový nápad. Vybavíte si někdo nějaký další samostatně letící kosmický objekt, pojmenovaný po v době startu žijícím člověku? Pokud jde o tělesa opuštějící gravitační pole Země, tak tam není nic, ale co družice Země? Dokonce ani turkmenská družice, obsahující skvělé dílo jejich ještě skvělejšího prezidenta Saparmurata Niyazova, se Niyazov 1 nejmenuje. Ale kdyby se létalo do vesmíru už někdy ve 40. letech, tak bychom nějakého toho Stalina nad hlavou asi měli. Brežněv se naštěstí taky nekonal 🙂

    Parker je první sonda, ale co tedy nějaká družice? Mě nenapadá nic.

    • Dušan Majer napsal:

      Ze Spojených států určitě nic, protože někde jsem našel článek, že je to první americká sonda pojmenovaná po živém člověku. Ale jak je to v jiných státech, to fakt nevím, ale myslím, že toho moc nebude.

      • Spytihněv napsal:

        Pokud jde o sondy dál od Země, tak tam nic není bez ohledu na původ, ale družic Země je tolik, že by se něco objevit mohlo.

  9. Čajka napsal:

    Pane Houška,skvělé čtení i přestože to čtu se zpožděním.A právě lepím CHEOPSe.:)

Zanechte komentář