Parker Solar Probe v cílové rovince příprav

Americká sonda Parker Solar Probe se nyní dostala do závěrečné fáze předstartovních příprav. Ke startu na raketě Delta IV Heavy od United Launch Alliance by mělo dojít nejdříve 6. srpna, což už jsou pouhé dva týdny! Sonda, jejíž mise má být prvním dotykem Slunce v historii lidstva, byla úspěšně uzavřena do aerodynamického krytu. Tím jsou několik týdnů dlouhé přípravy v hale firmy Astrotech na Floridě hotové, takže může dojít k převozu celé sestavy ke startovní rampě číslo 37. Aerodynamický kryt zde bude jeřábem vyzvednut vzhůru a usazen na raketu Delta IV Heavy, která již stojí na startovní rampě.

Raketa Delta IV Heavy pro sondu Parker solar Probe využije i tento stupeň.

Raketa Delta IV Heavy pro sondu Parker solar Probe využije i tento stupeň.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Příprava rampy začala již během loňských letních prázdnin, když na Floridu dorazily tři „první stupně“, rakety, jejíž spodní část tvoří právě tři díly Common Booster Cores, které se běžně používají na klasických raketách Delta IV. Tyto díly vznikly ve výrobní hale v Decaturu, stát Alabama a na Floridu putovaly lodí. Technici v dalších týdnech a měsících prováděli zkoušky a postupně spojili všechny tři Common Booster Cores v montážní hale Horizontal Integration Facility u rampy SLC-37B. Letos v březnu mohli připojit i horní stupeň Delta Cryogenic Second Stage, jehož upravená verze poletí i na raketě SLS.

Jen krátce po této události dorazila do floridského Titusville samotná sonda Parker Solar Probe. Třetího dubna byla převezena do střediska firmy Astrotech, kde měla podstoupit závěrečnou přípravu a kontrolu. Nosná raketa zatím procházela zkouškami a kontrolami, které měly ověřit, že je vše v pořádku. Jelikož se neobjevila žádná závada, mohla být téměř hotová Delta IV Heavy vyvezena 16. dubna na startovní rampu, kde došlo k jejímu vztyčení do vertikální polohy. Na rozdíl od jiných raket, jsou Delty IV, především pak ve variantě Heavy, zvyklé pobývat dlouhodobě na startovních rampách, kde je vzduch prosycený solí z nedalekého moře.

Nosič sondy Parker Solar Probe.

Nosič sondy Parker Solar Probe.
Zdroj: http://parkersolarprobe.jhuapl.edu

Na rampě pak raketě prochází další sadou zevrubných zkoušek, které mají ověřit, že je připravena splnit svůj úkol a ujistit, že v den startu se neobjeví žádné nečekané překvapení. I přes důkladnost zkoušek je však raketa natolik komplexní, že bez ohledu na to, kolikrát byl daný systém otestován, stále je tu nenulová šance, že dojde k jeho selhání. Zjednodušeně řečeno je to podobné jako se žárovkou – tisíckrát vyzkoušíte, že svítí a při dalším pokusu vlákno praskne.

Vztyčování Delty IV Heavy.

Vztyčování Delty IV Heavy.
Zdroj: http://parkersolarprobe.jhuapl.edu

Dlouhodobý pobyt na rampě umožňuje právě tyto zkoušky dlouhé několik týdnů a navíc přináší i další výhodu. Pokud se totiž objeví nějaká závada, je dostatek času na její vyřešení, případně výměnu vadného dílu. V rámci přípravy na start Parker Solar Probe provedla firma ULA i dvě zkoušky WDR (Wet Dress Rehearsal), při které kompletně natankovala raketu a chovala se k ní stejně, jako kdyby se mělo startovat. Během odpočtu simulovala různé závady a sledovala, jak si operátoři i raketa sama poradí. Taková zkouška má ještě více snížit možnost nečekané závady v den startu.

První WDR proběhla 27. června a druhá následovala 6. července. Po druhém testu obsluha kosmodromu zhodnotila, že zkoušky proběhly podle plánu a neobjevil se žádný výrazný problém. Menší anomálie však postihla přípravy sondy Parker Solar Probe. Minulý pátek, 13. července, se objevila drobná závada.

Delta IV Heavy na startovní rampě číslo 37.

Delta IV Heavy na startovní rampě číslo 37.
Zdroj: http://parkersolarprobe.jhuapl.edu

Po detekci drobné netěsnosti v potrubí pozemního vybavení během závěrečných příprav potřebuje tým dodatečný čas k přípravě sondy Parker Solar Probe. Potrubí bylo opraveno a sonda je v pořádku,“ uvedl k události NASA. Tato anomálie neměla vliv na termín startu, který mimochodem obsluha kosmodromu potvrdila 16. července, především proto, že závada byla na pozemním vybavení a nikoliv na sondě samotné.

Dobrá zpráva je, že sonda Parker Solar Probe i třetí stupeň rakety jsou již uzavřeny v aerodynamickém krytu rakety. V minulé větě jste si možná všimli zmínky o třetím stupni rakety a teď si možná říkáte, jak je to možné, vždyť Delta IV létá v dvoustupňové variantě. Máte pravdu, ale v tomto případě bude nad druhým stupněm ještě dodatečný třetí stupeň. Jeho označení je Star 48BV, jehož výrobcem byla firma Thiokol Propulsion, později ATK, ještě později Orbital ATK a nyní Northrop Grumman.

Parker Solar Probe při práci třetího stupně Star 48BV.

Parker Solar Probe při práci třetího stupně Star 48BV.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Star 48 je generické označení vycházející z hrubého průměru stěn válce, který uchovává palivo (pochopitelně v palcích). Pro fandy kosmonautiky není tento motor nic nového – právě on letěl na Atlasu V v konfiguraci 551, která vynášela sondu New Horizons vstříc Jupiteru a dále k Plutu. Právě díky jeho zážehu dosáhla sonda nejvyšší únikové rychlosti od Země v historii. Tento motor však posloužil i při jiných misích, ale tentokrát si odbude premiéru (a pravděpodobně i derniéru) Deltě IV Heavy.

Parker Solar Probe během zkoušek solárních panelů.

Parker Solar Probe během zkoušek solárních panelů.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Uzavření sondy a třetího stupně do aerodynamického krytu byly posledním významným krokem před převozem na startovní rampu, kde bude sestava spojena s horní částí Delta IV Heavy. Po dokončení této činnosti bude moci ULA přistoupit ke zkoušce Mission Dress Rehearsal, která je zatím plánována na 1. srpna. Tento test se v mnoha směrech liší od známějšího Wet Dress Rehearsals. Hlavním rozdílem je, že raketa během této zkoušky nebude naplněna žádnými pohonnými hmotami. Zkouška je zaměřená hlavně na trénink odpočtu bez uměle simulovaných anomálií. Úkolem testu je ověřit, co mohou týmy specialistů čekat v den startu.

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Obsluha kosmodromu sice neudává konkrétní termíny této zkoušky, ale ULA je velmi často provádí ve stejném čase, kdy plánuje start. To by znamenalo ve 4:08 místního času, což odpovídá 10:8 SELČ. Při některých misích dokonce Mission Dress Rehearsal nekončí časem T+0, kdy má raketa odstartovat, ale simulace může pokračovat a pokrývat vzletovou fázi až do oddělení nákladu. Samotné ostré startovní okno se řídí plánovaným gravitačním manévrem u Venuše. Ta bude dosažitelná od 31. července do 19. srpna. Vzhledem k unikátní oběžné dráze bude muset sonda Parker Solar Probe odletět od Země velmi rychle a navíc využít gravitace druhé planety naší soustavy ke zpomalení hned několikrát. Každý průlet kolem Venuše sondu zpomalí a o trochu přiblíží nejnižší bod její dráhy ke Slunci.

Plánovaná dráha letu sondy Parker Solar Probe. Každý průlet kolem Venuše sondu zpomalí a přiblíží nejnižší bod dráhy ke Slunci.

Plánovaná dráha letu sondy Parker Solar Probe. Každý průlet kolem Venuše sondu zpomalí a přiblíží nejnižší bod dráhy ke Slunci.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Překlad: Dušan Majer

Sonda Parker Soalr Probe se má dostat ke Slunci blíže, než jakákoliv sonda v historii – pouhých šest milionů kilometrů od „povrchu Slunce“. Bude prolétávat skrz korónu, tedy horkou sluneční atmosféru a přitom bude měřit vlastnosti slunečního větru, výbušných slunečních bouří a dalších procesů, které probíhají v koróně. Díky těmto informacím bychom měli být schopni přesněji modelovat kosmické počasí a pochopit, jak lépe chránit astronauty či družice před negativními vlivy sluneční činnosti. První vědecká data bychom mohli dostat už v prosinci letošního roku.

Parker Solar Probe v představách umělce.

Parker Solar Probe v představách umělce.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

NASA označuje tuto sondu za nejsamostatnějšího robotického kosmického průzkumníka v historii. Pokud na družici dojde k anomálii, měla by být schopna si s ní sama poradit a najít řešení opravy. Teprve až při závažných problémech přejde do bezpečného režimu a bude čekat na pokyny ze Země. Její primární mise má trvat sedm let a nese cenovku 1,5 miliardy dolarů, v čemž je započítán i start na ne zrovna levné Deltě IV Heavy. Na konci mise bude sonda umístěna na stabilní oběžnou dráhu, aby mohla i nadále sbírat data až do chvíle, kdy vyčerpá zásoby paliva pro stabilizaci v prostoru. Sonda odstartuje v době slunečního minima a v průběhu mise by měla sledovat přechod k maximální aktivitě. Zajímavé je, že tohle je spíše náhoda a NASA termín startu původně nechtěla synchronizovat s činností Slunce.

Parker Solar Probe v čisté místnosti před uzavřením do aerodynamického krytu.

Parker Solar Probe v čisté místnosti před uzavřením do aerodynamického krytu.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Vzhledem k menším zpožděním během příprav sondy se termín startu posunul na nejdříve 6. srpna. Startovní okno bude každý den dlouhé 45 minut a při první příležitosti se otevře ve 4:08 místního času (10:08 SELČ) a uzavře se ve 4:53 místního času (10:53 SELČ). Můžeme se tedy těšit na úžasnou podívanou. Každý start Delty IV Heavy je působivé představení, ale v noci jsou olizující plameny ještě výraznější.

Podle dostupných údajů má start Delta IV Heavy v tomto období vyhrazenou u obsluhy kosmodromu exkluzivní přednost. Je to dáno právě limitovaným startovním oknem k Venuši. V současném harmonogramu má SpaceX naplánován start své rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Merah Putih (dříve Telkom-4) pouhé čtyři dny před Parker Solar Probe.

Delta IV Heavy při startu.

Delta IV Heavy při startu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

V samotném velkém startovním okně Delty IV Heavy je plánován pouze jeden start – Falcon 9 by měl startovat z rampy 40 dva dny před uzavřením okna Parker Solar Probe. Start naplánovaný zatím na ne dříve než 17. srpna má souviset s vynesením telekomunikační družice Telstar 18 Vantage (též APStar 5C). Ani jedna z misí SpaceX momentálně není přímo ovlivněna termínem startu Delty, ale v kosmonautice jsou běžné odklady a zpoždění a pak už by k třenicím dojít mohlo. V takovém případě by začalo jednání mezi SpaceX, NASA, United Launch Alliance a obsluhou kosmodromu o učení startovního pořadí. Je velmi pravděpodobné, že by SpaceX souhlasila se svým odkladem ve prospěch Parker Solar Probe.

Pokud by nastala vážnější závada, která by znemožnila start Parker Solar Probe v srpnovém okně, musel by se start odložit až na květen příštího roku, kdy se opět Země a Venuše srovnají do vhodné pozice. Ale na to raději ani nemysleme. Pokud Delta IV Heavy v srpnu odstartuje, bude to její první start po více než dvou letech! Zatím poslední start této mocné rakety proběhl 11. června 2016, když měla za úkol vynést tajnou misi NROL-37 (Orion 9/Mentor 7). Na letošní rok je plánován ještě jeden start tohoto nosiče – opět pro průzkumný úřad NRO a startovat se má z Kalifornie. Po tomto startu už bude zbývat pouhých pět misí, které obslouží delta IV Heavy – každý rok má přijít jedna a všechny budou pro NRO.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/parkersolarprobe.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/246/2017/08/KSC-20170801-PH_KLS01_0142.jpg
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/…/images/articles/deltalift2.jpg
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/…/images/articles/deltalift4.jpg
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/…/images/articles/deltalift5.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2018-07-17-at-13.20.07.png
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/07/2018-07-17-182733.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sppvenusflyby.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2017-09-26-at-21.12.33.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/parker-solar-probe-illustration.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…74f7777dc1be7bb6c8fb0d7d3f58c7d5&oe=5BE20348

https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/DIVH.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “Parker Solar Probe v cílové rovince příprav”

  1. frank napsal:

    Až to několikrát za sebou prosviští v době největšího přiblížení kolem Slunce rychlostí 125 mil za sekundu (200 km za sekundu) a ověří odolnost, tak bude čas si vzpomenout na Oberthův manévr a co nejdřív využít nejsilnější prak, který má lidstvo zatím k dispozici 🙂

  2. Spytihněv napsal:

    U Venuše bude za dva měsíce. Rozhodně rekord 🙂

  3. pbpitko napsal:

    Bude to po každej stránke neobyčajne náročný gravitačný biliard, jak čo sa týka zložitej trajektórie, tak čo sa týka extrémneho prostredia, pri najväčšom priblížení niekoľko tisíc °K, v koróne niekoľko miliónov °K.
    Mnoho zdaru, PARKER !
    pb 🙂

  4. Alois napsal:

    Již první průlet bude rekordní, pokud se nemýlím.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ano, první průlet bude ve vzdálenosti 35,7 průměrů Slunce, což je 0,1660932732 AU. Helios-B má uváděnou minimální vzdálenost 0,29032 AU. Ve finále pak bude sonda pouze 0,0458733802 AU od Slunce!

      • Racek napsal:

        No, zajímavé a unikátní bude jistě zkoumat relativistické efekty, které v kombinaci rychlosti sondy a gravitaci slunce budou, předpokládám, nemalé.

      • Spytihněv napsal:

        A nemá to být spíše 35,7 POLOMĚRŮ Slunce? V průměrech vychází vzdálenost prvního perihelu na 50 mil.km a prvního nejbližšího perihelu na skoro 14 mil.km. A ty průměry jsou zřejmě chybně uvedeny i v grafice výše.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        No jasně, máte pravdu, jsou to poloměry. Zkusím opravit tu grafiku.

  5. Ludvik napsal:

    Kdy se ocekava prilet na parkovaci drahu kolem slunce ?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Výraz parkovací dráha se používá v jiném kontextu – je to dráha, na kterou se dostane náklad po dosažení oběžné dráhy před provedením dalšího zážehu, který jej pošle na dráhu jinou. Jak můžete vidět v grafice, která je v článku – na dráhu kolem Slunce se sonda dostane již po startu a za pár měsíců ji čeká první průlet přísluním – tehdy ale bude sonda ještě daleko od Slunce. Pomocí v článku popsaného brzdění gravitací Venuše bude nejnižší bod postupně klesat a první průlet s maximální blízkostí přijde na konci roku 2024.

  6. ptpc Redakce napsal:

    Len by som doplnil, že sonda PSP má za úlohu pokúsiť sa vysvetliť mechanizmus ohrievania slnečnej koróny, resp. prečo je koróna teplejšia ako povrch Slnka a mechanizmus získania rýchlosti slnečného vetra.

  7. tyčka napsal:

    „započítán i start na zrovna levné Deltě IV“
    Je to skutečně bez překlepů ?

Napište komentář k Racek

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.