Kosmotýdeník 306 (23.7. – 29.7.)

Objev tekuté vody na Marsu, start Falconu 9, plavba hned dvou prvních stupňů Falconu 9 na dvou plošinách do přístavů, test lodi VSS Unity… na jeden týden opravdu mnoho kosmonautických událostí. A to ještě není vše. Krom zmíněných témat, se v hlavním článku Kosmotýdeníku budeme věnovat také tomu, že teleskop TESS vkročil do první vědecké pozorovací fáze! A data, která brzy dorazí, budou jistě velmi zajímavá. Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí uplynulého týdne v kosmonautice je připraven. Přeji vám při čtení Kosmotýdeníku pěknou neděli a fajn chvíle strávené s kosmonautikou.

Teleskop TESS zahajuje vědecké operace

Těžko se tomu věří, ale ještě před třiceti lety si nebyl nikdo jistý, zda existují planety, které leží mimo naší sluneční soustavu. Před dvaceti lety jsme věděli, že existují u jiných hvězd především obrovské plynné, blízko obíhající planety, kterým dnes říkáme horké Jupitery. Dnes už známe celé tisíce exoplanet a mnoho z nich už dnes rozeznáváme jako planety pevné a velikostně Zemi podobné. Poslední dobou naše znalosti o exoplanetách výrazně rozšířil teleskop Kepler, který však už doslova ždímá poslední zbytky paliva. To však vůbec nevadí. Před třemi měsíci vynesla raketa Falcon 9 teleskop NASA nazvaný TESS. A právě ten vstoupil 25. července do fáze prvního vědeckého pozorování.

TESS bude hledat exoplanety u blízkých hvězd

TESS bude hledat exoplanety u blízkých hvězd
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Na začátek řekněme, že TESS nenahrazuje Kepler v pravém slova smyslu. Zatímco Kepler hledal planety u vzdálenějších hvězd, TESS se zaměří na hvězdy, které leží blíže Zemi. Ty jsou pro nás nyní samozřejmě mnohem atraktivnější, TESS také dokáže prozkoumat větší část okolního vesmíru.

„Jsem nadšený, že naše nová misie lovící exoplanety je připravena začít zkoumat okolí našeho blízkého vesmíru a hledat v něm nové světy,“ řekl Paul Hertz, ředitel divize Astrofyziky NASA v centrále ve Washingtonu. „Teď, když víme, že v našem blízkém vesmíru je více planet než samotných hvězd, začínám se těšit na zvláštní, fantastické světy, které objevíme.“

První kalibrační snímek, který pořídila jedna z kamer na teleskopu TESS

První kalibrační snímek, který pořídila jedna z kamer na teleskopu TESS
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

TESS je vybaven čtyřmi kamerami o rozlišení 16,8 MPix a bude hledat exoplanety známou zákrytovou metodou. Bude tedy sledovat světlo přicházející z hvězd, a pokud zaznamená pokles jasu, bude hvězdu dále sledovat a posléze bude vyhodnoceno, zda skutečně pozoroval přechod planety. Dalšími metodami zpracování dat se pak dá odhadnout i váha a velikost exoplanety. Podrobný popis fungování teleskopu a jeho vybavení jsme přinesli ve starším článku.

A kdy se dočkáme balíku prvních naměřených vědeckých dat? Už v srpnu. Tehdy přijde balík dat z prvního pozorování a vědci se mohou rovnou vrhnout na analýzu, protože software přímo vybere ty hvězdy, u kterých byl zaznamenán zákryt. Po první várce dat přijde další za 13,5 dne, kdy bude teleskop opět nejblíže Zemi a bude tedy ve vhodné pozici pro přenos dat. Tato perioda se pak bude opakovat

Důležité také je to, že aktuální výzkum teleskopu TESS nám poskytne velmi cenné údaje pro další zkoumání. Teleskop je vlastně takovým prospektorem, který třídí ta nejlepší data pro následující mise, jakou bude snad i mise Dalekohledu Jamese Webba, který pak bude zkoumat ty nejzajímavější kousky, které probere právě TESS. „TESS je průzkumný stroj a díky němu najdeme ty nejlepší planety, které nás zajímají. Mezi ně rozhodně patří malé kamenné planety, provázející malé červené trpasličí hvězdy,“ říká Sara Seagerová, zástupkyně vědeckého ředitele mise TESS v MIT.

Očekává se, že TESS nalezne zhruba 500 – 1000 planet do velikosti zhruba tří Zemí. Dále můžeme očekávat kolem dvaceti tisíc planet velikostí od Neptunu po Jupiter. TESS bude během své dvouleté hlavní mise, která začne zkoumat hvězdy jižní oblohy, skenovat kolem 85 procent oblohy. V roce 2019 se teleskop zaměří na sledování oblohy severní. Princip fungování tohoto teleskopu Vám názorně ukáže i přiložené video, které českými titulky opatřil náš kolega Michael Voplatka.

Kosmický přehled týdne:

Společnost SpaceX tento týden kralovala kosmonautickým událostem. V jednu chvíli stály na plovoucích plošinách dva první stupně ve dvou oceánech, na oběžné dráze pracoval druhý stupeň a v Tichém oceánu se zatím stále neúspěšně pokoušela chytit loď padající aerodynamický kryt. K tomu započítejme ještě prováděné testy prvního letového exempláře lodi Crew Dragon na floridském kosmodromu. To je docela slušné. Kdybychom si to měli rozebrat podrobněji, tak se ze své mise s družicí Telstar 19V vracel první stupeň Falconu 9, houpající se na plovoucí plošině v Atlantickém oceánu. Ten za sebou měl vynesení zatím vůbec nejtěžší družice na danou dráhu. Ve středu odstartoval další Falcon 9 s další várkou družic Iridium NEXT a jeho první stupeň přistál na plovoucí plošinu v Tichém oceánu. Oba stupně jsou nyní na pevnině a s tím prvním souvisí jedna novinka.

Falcon 9 se totiž naučil novou vychytávku. Samozřejmě lépe řečeno, technici ze SpaceX učinili další krok k zefektivnění znuvupoužitelnosti prvních stupňů. Navrátivší se první stupeň z mise Telstar 19V, byl po vyložení na floridském přístavu uchycen novou konstrukcí, která umožňuje sklápět přistávací nohy stupně zpět do zamčené polohy jako při startu. Je to vůbec poprvé, co se nohy po přistání nemusí odmontovat.

Na fotografii od Kenna Kremmera vidíme, že noha je zvedána dvěma lanky, která nevychází ze závěsu přímo nad ní, ale ze závěsů vlevo a vpravo od zvedané nohy.

Na fotografii od Kenna Kremmera vidíme, že noha je zvedána dvěma lanky, která nevychází ze závěsu přímo nad ní, ale ze závěsů vlevo a vpravo od zvedané nohy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Americká sonda InSight, toho času na cestě k Marsu, poprvé aktivovala francouzský přístroj SEIS, tedy seismometr, který je nejdůležitějším vybavením sondy pro vědecký výzkum po přistání. Bylo to poprvé, kdy byl tento přístroj aktivován po vypuštění sondy. Při testu, který trval pouhých deset minut, poslal seismometr všechny potřebné údaje a dle všeho je v naprostém pořádku a dobrém stavu.

Dvacátého července proběhl utajený test soukromé společnosti Astra Space, která už deset let připravuje raketu Astra, jenž má být schopná vynést až 100 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu. Jedná se o lehký dvoustupňový nosič, který v prvním stupni disponuje pěti motory na kapalné pohonné látky, kde se o dodávku paliva stará elektromotor napájený vnitřními bateriemi. 20. července proběhl suborbitální test Rocket-1, který se neobjevil ani v listu Federal Aviation Administration, nicméně na dotaz serveru Space News jej tento úřad potvrdil. Společnost pak uvedla, že má se zákazníkem dohodu o mlčenlivosti.

Společnost Virgin Galactic provedla další letový test jejich malého suborbitálního raketoplánu VSS Unity, který startuje z podvěsu letadla WhitKnight Two. Díky stále delším zážehům jediného raketového motoru na Unity dochází pomalu k nárůstu dosažené výšky i rychlosti stroje. Při tomto testu byla Unity shozena z výšky 14,1 km a svůj motor zapálila na 42 sekund. Díky tomu dosáhla maximální rychlosti 2,47 Machu a maximální výšky 52 kilometrů. Po testu úspěšně přistála v Mohavské poušti. Loď byla při testu řízena dvěma piloty, kteří se starali o řízení i během chodu raketového motoru. Připomeňme, že společnost by ráda pořádala turistické výlety na hranici vesmíru.

Čína se v noci na dnešek dočkala již 21. úspěšného startu. Z kosmodromu Si-čchang startovala v 3:40 našeho času raketa Dlouhý pochod 3B, kterou čekal čtyřhodinový letový profil. Na střední oběžnou dráhu totiž vynášela dvě čínské navigační družice. Konkrétně šlo o satelity Beidou-3M5 a Beidou-3M6, které se někdy označují také jako Beidou-33 a Beidou-34. Jde o zástupce třetí generace čínského navigačního systému a jejich úkolem je rozšířit jeho fungování na globální úroveň.

Přehled z Kosmonautixu:

Máme za sebou událostmi napěchovaný týden, který přinesl mnoho zajímavých událostí z kosmonautiky. Na Kosmonautixu jsme vám přinášeli minimálně dva články denně na tyto témata. Pojďme si je shrnout. Začali jsme ohlédnutím za úspěšným startem Falconu 9, při kterém z Floridy vynesl rekordně těžkou družici. Ostatně SpaceX a jejich rakety Falcon 9 ve verzi Block 5 tvořily velkou část událostí tohoto týdne. Například jsme se mohli těšit na přistání na pacifické plošině po dlouhých osmi měsících. Udělali jsme si také malý výlet do vědeckých výzkumů na Mezinárodní kosmické stanici, kde se zkoumá třeba plodnost, DNA, či choroby. Posléze také vyšel první díl nového seriálu o vedoucích úřednících NASA, takzvaných administrátorech. Tento týden proběhl také velmi speciální Živě a česky komentovaný přenos hned ze dvou startů raket zároveň. Nejdříve startovala raketa Ariane 5 a o 14 minut později odstartoval Falcon 9. Technologie z raketoplánů dál nacházejí nová uplatnění, jejich hlavní motor by měl nyní sloužit v rámci nového a dokonce okřídleného opětovně použitelného stroje. Velmi zajímavý americký přístroj ECOSTRESS, zkoumající stres rostlin na Zemi, uvolnil první vědecká data. Opravdu nečekaný objev přinesla letitá evropská sonda Mars Express, která pod ledovým příkrovem na Marsu nalezla jezero kapalné vody. Japonská sonda Hayabusa 2 zase uvolnila nový snímek asteroidu Ryugu, tentokrát pěkně zblízka. Letní seriál TOP 5 se tento týden zaměřil na pětici zajímavých projektů, které se ovšem nedočkaly realizace. Globální prachová bouře na Marsu, která zavinila odmlčení se vozítka Opportunity, zdá se, pomalu končí a rozpadá se na menší bouře. Vyšel také pravidelný čtvrtletní přehled událostí, pokroků a problémů, programu superrakety SLS a lodě Orion. Na závěr týdne jsme se podívali na to, jak Falcon poprvé sklopil nohu.

Snímek týdne:

Snímky týdne si tentokrát dáme dva. Začneme nejzásadnější zprávou tohoto týdne a to tím, že již letitá evropská sonda Mars Express nalezla pod ledem na jižním pólu Marsu, zřejmě tekuté jezero. Jezero je ukryto hluboko pod ledovým příkrovem a asi v něm nebudou panovat zrovna příznivé podmínky. Nicméně i tak by mohlo být důležitým ukazatelem, kde na Marsu hledat vodu, popřípadě kde hledat pozůstatky dávného života. Snímek ukazuje místo nálezu a z naměřených dat udělaný profil vrstev vodního ledu a jezera.

Mars Express detekoval tekutou vodu

Mars Express detekoval tekutou vodu
Zdroj: https://www.esa.int/

Druhý snímek týden bude vyloženě estetický. Evropský astronaut na Mezinárodní kosmické stanici, Alexander Gerst, se zapojil do pátečního pozorování zatmění Měsíce a pořídil nám tuto krásnou fotku, kde se přiblížený a z části zastíněný Měsíc vznáší nad zemskou atmosférou. Na rozdíl od nás pozemšťanů, nemusel Alexander řešit zamračenou oblohu, na druhou stranu, orbitální komplex to uháněl po oběžné dráze velmi rychle a nebylo moc času na sledování tohoto krásného astronomického jevu.

Alexander Gerst vyfotografoval zatmění Měsíce z vesmíru

Alexander Gerst vyfotografoval zatmění Měsíce z vesmíru
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Video týdne:

Společnost Blue Origin vypustila video, které je jako vystřižené z reklam, které jsme mohli vidět ve sci-fi filmech. Pomocí jejich kabiny a raketového suborbitálního stroje New Shepard, se turisté snad již v příštím roce budou moci na krátko podívat na hranici vesmíru ve výšce nad 100 kilometrů. Přiložené video nám ukazuje interiér lodi a ukazuje cestování do vesmíru jako pohodový mírně adrenalinový zážitek pro každého. Zkrátka to tak trochu lže jako každá jiná reklama. Ale záběry jsou to moc pěkné.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/
http://www.esa.int/
https://presse.cnes.fr/

Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/1/848/43637755162_16ff5fc7a8_k.jpg
https://www.esa.int/…/Mars_Express_detects_water_buried_under_the_south_pole_of_Mars
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…-678×542.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/tess_art_star-678×452.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lsp_tess_image.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DjJDnxoU4AEMD7i.jpg

Kosmotýdeník 306 (23.7. – 29.7.), 5.0 out of 5 based on 14 ratings
Pin It
(Visited 2 188 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (14 votes cast)
(Visited 2 188 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


26 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 306 (23.7. – 29.7.)”

  1. Alois napsal:

    Doufejme, že ten již jednou problémový přístroj vydrží i po přistání na Marsu.

    • Spytihněv napsal:

      Snad jo, ale není důvod si myslet něco jiného. S přístrojem samotným problém nebyl a opravy pouzdra se raději chopili v JPL, než aby riskovali s původními „inženýry“. 🙂

  2. Radek69 napsal:

    Možná by si autor mohl během prázdnin nastudovat některé projmy. Třeba rozdíl mezi váhou a hmotností (na webu o kosmonautice ostudné) a mezi zákrytem a tranzitem.

    • Lukáš Houška napsal:

      Dobrý den,

      děkuji za upozornění na nesrovnalosti, později je napravím. Příště se nebojte využít tlačíka „nahlásit chybu či překlep“, reagujeme obratem, ať není zbytečně plevelena diskuze pod článkem.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      váha a hmotnost jsou sice ve světě fyziky jasně definované, ale v běžné řeči splývají. Náš web je určen pro veřejnost, není to učebnice pro vysoké školy. Proto je možné tyto termíny v popularizačním textu zaměnit.

      • Radek69 napsal:

        Možná někde na webu o cestování nebo lifestylovém webu ale tady? Fakt?

        • Dušan Majer napsal:

          Ne, to nehraje roli. Popularizace je o tom psát srozumitelně pro čtenáře. Samozřejmě, že na správnosti informací záleží, ale z dřívějších let už jsem prostě poznal, že normální čtenář (i když je odborně vzdělán a chápe význam obou výrazů) z textu pochopí, jak to bylo myšleno a záměna hmotnosti a váhy pro něj není matoucí. Pouze někteří lidé mají potřebu na to upozorňovat a dávat tak najevo své znalosti. Ale věřte mi, že tohle, co tu rozebíráte, je ve skutečnosti jen detail. Jak jsem psal, normální čtenáři význam sdělení pochopí a to je pro nás rozhodující.

        • Radek69 napsal:

          Píšete úplně píčoviny

        • Dušan Majer napsal:

          Po tomhle komentáři vám napíšu jedinou věc: Na tohle tu zvyklí nejsme a zvykat si na to nechceme. Ještě jednou napíšete podobné slovo a letíte jako namydlený blesk. Sprosťárny a vulgarity tady trpět nebudeme. Mohl jsem vám dát ban už za tohle slovo, ale dávám vám ještě jednu šanci, abyste se chytil za nos, uvědomil si svou chybu a příště ji už neopakoval.

        • Radek69 napsal:

          dávám vám ještě jednu šanci, abyste se chytil za nos, uvědomil si svou chybu a příště ji už neopakoval.

        • Dušan Majer napsal:

          Jaký význam má kopírování části mé zprávy? Jste snad automatický robot? Ti tohle dělají.

        • Jirka Hadac napsal:

          Dycky po takovychto pripominkach a komentarich obdivuju trpelivost pana Majera. 😉 je takrka bezmezna.

        • Dušan Majer napsal:

          Leč někdy prostě pohár trpělivosti také přeteče. 😀

        • Lukáš Houška napsal:

          Tak jsem si na vaši radu podrobněji prostudoval (znovu) formy hledání exoplanet a nic opravovat v článku nebudu, více už Petr Scheirich, kterému děkuji za vysvětlení. Můžete příště zkusit třeba nějaký odborný časopis, tam by to mohlo být vše dle vašich představ.

    • Petr Scheirich napsal:

      Radek69: Jak jste přišel na to, že autor měl při použití slova „váha“ na mysli to, čemu se podle fyzikální terminologie říká „hmotnost“? Asi z kontextu, že?
      Tak co kdybyste nechal na ostatních čtenářích, aby i oni použili svůj úsudek a dovtípili se, jak to bylo myšleno. O to totiž na popularizačním webu jde – aby čtenáři pochopili obsah sděleného (opravdu nevěřím, že by si někdo po přečtení článku mohl myslet, že někdo bude exoplanety vážit pomocí vah na Zemi).
      Ostatně to, že význam je z kontextu zcela evidentní, dokládá i Váš jízlivý komentář.

      Pojem zákrytová metoda na objevování exoplanet je v české terminologii běžný. Však také exoplaneta ZAKRÝVÁ (byť pouze částečně) svou hvězdu http://astro.physics.muni.cz/download/documents/bc/bpdyckova.pdf

  3. pbpitko napsal:

    Nedá mi to,
    Práve preto že je to popularizačný článok a čítajú ho aj tí, ktorý v hmotnosti a váhe to môžu mať trochu popletené,
    by som doporučoval to v článku dôsledne rozlišovať a neudržiavať čitateľa ešte naďalej „trochu popleteného”. Ak sa to nebude v poparizačnej literatúru dôsledne dodržiavať bude to udržiavať predstavu, že je to vlastne jedno. Nechápem prečo je to taký problém písať to poriadne.
    Ináč som s kvalitou článkov zväčša spokojný, neberte to prosím ako slovičkárenie.
    Ď.
    pb 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za názor, ale stejně si myslím, že čtenáři rozdílu rozumí. Nemají v tom zmatek, jen prostě v běžné řeči oba výrazy zaměňují. A náš článek patří do popularizačního oboru, kde je taková odchylka povolena.

      • Radim napsal:

        Pozor na normalizaci odchylky. Zrovna kosmonautika nás učí, že to k ničemu dobrému nevede! 🙂
        Souhlasím s pbpitkem, i popularizační web může být důsledný…

    • Petr Scheirich napsal:

      Jenže ono to je jedno, protože pojmy váha a hmotnost jsou synonyma. Jiný význam mají pouze ve fyzikální terminologii. Takže je samozřejmě správné, že v učebnicích a na hodinách fyziky a v odborné literatuře by se měly rozlišovat. Nicméně někteří učitelé fyziky a chytrolíni typu Radek69 mají pocit, že by se fyzikální terminologie měla používat za každých okolností.

      Přirovnal bych to třeba k tomu, že přijdete za doktorem, že jste si zlomil ruku (všichni víme, co znamená výraz zlomená ruka), a on vás pošle domů, ať si nejprve nastudujete terminologii kostí v lidském těle…

  4. Prileju olej do ohně. Tady se ohání že Kosmonautix je pouze amatérský popularizační web atd. Jsou ale i jiné weby jako třeba Technet nebo i ta Wiki, které jsou schopny ctít věci tak jak jsou. Chápu že laicky web musí být obsahem a slohem prustupny lidem, ale. O nic míň nesníží čtenost to, když se bude správně používat hmotnost tam kde se používat má. Nutit někoho si něco domyslet je chabá obrana. Zdroje jako wiki nebo i Kosmonautix cituji nase deti ve svych pracech ve skole. A asi nikdo z rodičů není rad za špatné známky potomků
    Dokonce jsem objevil citace Kosmonautix i v jedné diplomové praci. Takže hájit se tím že to je OK je fakt smutne. Naopak snažte se být lepší!

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za názor. Je fakt, že ta popularizační hranice je hrozně tenká a každý z nás ji cítí trochu jinak. Rozhodně díky za pohled z této strany, nečekal jsem, že je ten dopad až tak silný, že by se naše články citovaly v diplomové práci. Zkusím se nad tím zamyslet společně s kolegy z redakce.

      • pbpitko napsal:

        Môj názor je, že Kosmonautix má síce popularizačný charakter, ale množstvo článkov o hodne prevyšuje len čisto popularizačný rámec, má aj nezanedbateľný náučný charakter kde miešanie pojmov skutočne nemá miesta.
        A navyše ak si čítam komentáre, nachádzam tu aj hodne prispievateľov ktorí dobre rozumejú o čom to je a môžu tu nájsť aj články s dosť odbornou úrovňou.
        Skrátka, Kosmonautix vnímam ako serióznejší zdroj informácií. A predpokladám, že nie som sám čo si to myslí.
        pb 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Možná jsme vyrostli moc rychle. Možná jsme vyrostli někam, kde se nám ani nezdálo, že někdy budeme. Možná na to budeme muset reagovat.

        • Lukáš Houška napsal:

          Možná možná, ale Kosmotýdeník je stále „jen“ Kosmotýdeník, tedy čistě popularizační narychlo psaný přehled událostí, které se staly v minulém týdnu. Na Kosmonautixu něco jako večerní zprávy, čemuž odpovídá i čas, který je mu formátem možný věnovat, tedy sobotní noci a nedělní rána. Chápu, co tu píšete, ale není v mých silách na 100% slíbit, že se to příště nestane a že občas neodbočím do obyčejné řeči, nebo se nedopustím znehodnocení názvosloví. Jediné, čím bych mohl docílit toho, aby i KT byl tak dobrý jako jinak velmi hodnotný soubor většiny ostatních článků je to, že bych ho nepsal. Ale já ho psát budu. A dokud to budu moct psát tak jako doposud, tak budu pokračovat. Samozřejmě ale si vaše poznámky beru k srdci. Díky a můžeme tuto diskuzi klidně uzavřít.

  5. Masochista napsal:

    Nechci řešit banalní problém, ale z některých názorů je mi smutno. Určitě bych nekritizoval autora, že použil slovo váha. Ale je mi fakt do breku z následné argumentace.

    Na webu o vědě bych používání slova váha fakt nečekal.

    Já se moc omlouvám, ale popularizaci vědy chápu jako jistou formu celoživotního vzdělávání. Nikdo nechce, abyste používali odborné termíny, kterým nikdo nerozumí, ale položím otázku, která tu ještě napadla. Proč váha? Slovo hmotnost chápe každý, je na webu o vědě správnější, ale vy trváte na slovu váha. Nechápu. Mám pocit, že tu nejde o to slovo, ale o jakousi formu vaší nafoukanosti a přehnaného ega.

    • Dušan Majer napsal:

      Nejsem sice autor článku, ale už jsem tu několikrát psal, že slovo váha je lidovější než hmotnost. To je celé. O žádné ego tu opravdu nejde, to vás mohu ujistit. 😉

Zanechte komentář