SLEDUJEME: Hayabusa 2 přilétá k asteroidu Ryugu

Druhá polovina června přinese fanouškům kosmonautiky stejné pocity, jaké zažíváme pod vánočním stromkem, kdy rozbalujeme dárky. V nejbližších dnech totiž ke svému cíli, asteroidu Ryugu dorazí japonská sonda Hayabusa 2, která jej bude zkoumat a odebere z něj vzorky, které dopraví na Zemi. Během následujících dnů se můžeme těšit na stále kvalitnější fotky dosud nespatřeného světa. Vzhledem k unikátnosti této události, jsme se rozhodli vytvořit tento článek, který bude během následujících týdnů připnutý, což znamená, že bude na hlavní stránce webu neustále na první pozici, abyste mohli průběžně sledovat, jaké jsou novinky.

Sonda Hayabusa 2 vážila při startu 3. prosince 2014 přesně 590 kilogramů a jejím cílem je asteroid Ryugu o průměru 900 metrů. Ve středu 27. června by sonda měla zahájit průzkum asteroidu ze vzdálenosti 20 kilometrů.

27. června 14:15
Máme potvrzený přílet sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu! Dnes mezi 9:30 a 9:35 japonského času (2:30 – 2:35 SELČ SELČ) došlo k desáté korekci TCM10, která je považována za poslední součást příletové fáze. Dalo by se říci, že tímto zážehem sonda dorazila k asteroidu. Korekce změnila rychlost o 0,7 cm/s v ose +x a o 2,8 cm/s v ose +z. V době korekce byla sonda od asteroidu vzdálena 20,7 km a po korekci klesla vzájemná rychlost na méně než 1 cm/s.
Tímto příspěvkem ukončíme náš psaný online přenos, ve kterém jsme po dobu téměř dvou týdnů pokryli nejdůležitější část přibližovací fáze. Byli jsme svědky toho, jak se z pár pixelů vyklubal svět, který ještě nikdo před námi neviděl. O sondě Hayabusa 2 a asteroidu Ryugu ještě v dalších dnech, týdnech a měsících ještě hodně uslyšíme a my budeme o těchto novinkách rádi informovat formou samostatných článků či krátkých zpráv. Děkujeme všem čtenářům za jejich zájem o téma, který je jasně vidět na počtu přečtení tohoto článku. Opravdu si toho vážíme! A nezapomeňte, že za pár týdnů nás něco podobného, tedy přibližování k neznámému cíli a psaný online přenos, čeká znovu v podání sondy OSIRIS-REX.
P.S. Tento článek zůstane připnutý do dnešní půlnoci, aby si tuto poslední zprávu mohli čtenáři v klidu přečíst.

27. června 8:10
Japonci se pochlubili fotkou asteroidu, kterou sonda pořídila ze vzdálenosti 22 kilometrů. V tuto chvíli by Hayabusa 2 měla být 20 km daleko, což by znamenalo konec přibližovací fáze. Čekáme na potvrzení od Japonské kosmické agentury.

Ryugu ze vzdálenosti 22 kilometrů.

Ryugu ze vzdálenosti 22 kilometrů.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

26. června 19:15
JAXA oznámila, že sonda vyzkoušela svůj lidar a úspěšně změřila vzdálenost od asteroidu (22,4 km). Pokusy probíhaly už ve vzdálenosti 50 km, ale tehdy byl ještě cíl daleko a lidar nezachytil odražené paprsky.

26. června 14:10
aktuální tiskové zprávě uvádí Juiči Cuda, který patří mezi vedoucí pracovníky mise, že osa rotace Ryugu je kolmá na oběžnou dráhu. Dále uvádí, že na tělese je vidět mnoho velkých kráterů a horských masivů, což vědce velmi překvapuje. Cuda ještě dodal, četné gravitační anomálie mohou zkomplikovat přibližování sondy k povrchu před odběrem vzorků.

26. června 10:20
Hayabusa 2 provedla dnes v noci mezi 3:10 a 3:20 SELČ (10:10 – 10:20 japonského času) devátou korekci své dráhy (TCM09). Došlo ke změně rychlosti o 0,8 cm/s v ose -x, o 0,3 cm/s v ose +y a o 10 cm/s v ose +z. Sonda byla v té době zhruba 23 kilometrů od asteroidu a rychlost přibližování klesla na pouhé 2 cm/s. Správci webu mise pak aktualizovali údaje zobrazované v živé grafice. Dráha i zobrazované údaje tak opět odpovídají skutečnosti. Sonda je momentálně ve vzdálenosti zhruba 20,85 km.

25. června 20:05
Podle webu mise klesla vzájemná vzdálenost mezi sondou a asteroidem pod hranici 24 kilometrů. Pravděpodobně v noci, nebo zítra dopoledne bude vykonán korekční manévr.

25. června 10:00
Agentura JAXA zveřejnila snímek asteroidu ze vzdálenosti 40 kilometrů. Na fotce je již krásně vidět povrchové detaily.

Asteroid Ryugu ze vzdálenosti 40 kilometrů.

Asteroid Ryugu ze vzdálenosti 40 kilometrů.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

24. června 11:35
Správci webu mise aktualizovali údaje pro simulaci podle skutečných dat, což ovlivnilo rychlost a vzdálenost. Nyní jsou tedy na webu reálné hodnoty – rychlost přibližování 9 cm/s a vzdálenost 35,5 km.

24. června 10:05
Hayabusa 2 dnes mezi 9:30 a 9:40 japonského času (2:30 – 2:40 SELČ)  provedla osmou korekci dráhy (TCM08). V ose +y se rychlost změnila o cca. 0,2 cm/s a v ose +z  2 cm/s. V době zážehu byla sonda vzdálena 38 kilometrů od asteroidu a korekce snížila rychlost přibližování na cca. 8 cm/s. To znamená, že údaje uvedené v grafice na webu mise nejsou přesné.

23. června 21:20
Sonda před pár desítkami minut překonala hranici třiceti kilometrů od cíle.

22. června 10:10
Sonda dnes mezi 9:30 a 10:40 japonského času (2:30 – 3:40 SELČ) provedla sedmý korekční manévr (TCM-7). Ten změnil dráhu sondy o 2 cm/s v ose -x, o 1 cm/s v ose +y a o 31 cm/s v ose +z. Asteroid byl v té době vzdálený cca. 45 kilometrů. Rychlost přibližování poklesla na pouhých 9 cm/s a sonda se dostala na finální sestupovou dráhu, kdy míří k Ryugu prakticky přímo.

21. června 18:20
Máte doma červenomodré brýle k prohlížení 3D obrázků? Tak na nic nečekejte a vytáhněte je ze šuplíku. Máme k dispozici první 3D anaglyf asteroidu Ryugu. Vznikl ze dvou snímků, které pochází ze vzdálenosti cca. 100 km.

První anaglyf asteroidu Ryugu ze vzdálenosti cca. 100 km.

První anaglyf asteroidu Ryugu ze vzdálenosti cca. 100 km.
Zdroj: https://3.bp.blogspot.com

21. června 14:15
Japonci se pochlubili novou sadou snímků pořízených ze vzdálenosti cca. 220 – 100 kilometrů. Na fotkách už jsou krásně vidět povrchové útvary na Ryugu.

Série snímků asteroidu Ryugu pořízená během přibližování. Vzdálenost cca. 220 - 100 kilometrů.

Série snímků asteroidu Ryugu pořízená během přibližování. Vzdálenost cca. 220 – 100 kilometrů.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Stejné snímky, jen s upraveným kontrastem.

Stejné snímky, jen s upraveným kontrastem.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Asteroid Ryugu vyfocený včera před polednem našeho času.

Asteroid Ryugu vyfocený včera před polednem našeho času.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Stejný snímek (vzdálenost cca. 100 km) se začištěnými hranami.

Stejný snímek (vzdálenost cca. 100 km) se začištěnými hranami.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

21. června 10:45
Hayabusa 2 nám během noci a dopoledne uletěla celých 13 kilometrů. Momentálně se nachází 67 kilometrů daleko od asteroidu.

20. června 23:45
Podle tohoto tweetu začíná tzv. Hillova sféra asteroidu Ryugu ve vzdálenosti 90 kilometrů. Sonda Hayabusa 2 dnes večer tuto vzdálenost překonala. Výrazem Hillova sféra se označuje oblast, ve které je daný kosmický objekt gravitačně dominantní.

20. června 18:05
Přibližování sondy k cíli pochopitelně sledují i odborníci po celém světě. Mezi nimi nechybí ani Petr Scheirich, český astronom a popularizátor astronomie. Jeho specializací je meziplanetární hmota a malá tělesa Sluneční soustavy. Tomuto oboru se věnuje i profesně. Je totiž zaměstnancem Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, konkrétně v Oddělení meziplanetární hmoty. Zde jsou jeho postřehy:

Tvar této planetky si lze zhruba představit jako dva kužely spojené k sobě základnou. Je to poprvé (možná podruhé), co vidíme takový tvar planetky na snímcích z kosmické sondy. Ale není to úplně neobvyklé, naopak to potvrzuje, že tvary jiných planetek, odvozené dříve z radarových pozorování ze Země (viz obrázek), jsou asi odvozené správně a že takto tvarovaných planetek je skutečně celá řada.

Obvykle se jedná o planetky rotující na samé hranici rozpadu odstředivou silou, u nichž se vznik tohoto tvaru předpokládá postupným sesouváním materiálu k rovníku v důsledku rychlé rotace (na všechny tvary na obrázku se díváme zhruba z boku, rovník tedy leží uprostřed a nahoře a dole jsou póly rotace). Ne všechny takto tvarované planetky rotují dost rychle (hranice rozpadu je okolo rotační periody 2h, bez ohledu na velikost tělesa), což se týká i Ryugu, ale u nich se předpokládá, že rotovaly rychle v minulosti.

Do stejné kategorie se často řadí i planetka Šteins, navštívená sondou Rosetta, které ale mezitím už nejspíš něco „ustřelilo“ vršek.
Řada takto tvarovaných planetek je dokonce tzv. binárních – obíhá okolo nich druhé menší těleso (to se týká planetky 1999 KW4 a planetky Didymos z obrázku), a i jeho původ se přičítá rychlé rotaci hlavního tělesa, z nějž se tento „měsíček“ odtrhl.

Planetka Ryugu sice není binární, ale na základě jejího tvaru a pomalé rotace (odlétající měsíček způsobí zpomalení rotace hlavního tělesa – odnese velkou část momentu hybnosti) můžeme předpokládat, že i ona měla v minulosti svůj měsíc a již o něj přišla.

Porovnání asteroidu Šteins s dalšími asteroidy včetně Ryugu.

Porovnání asteroidu Šteins s dalšími asteroidy včetně Ryugu.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

20. června 12:10
Web mise aktualizoval svá data podle údajů po zážehu TCM-06. Změnila se především rychlost přibližování (z chybných 0,28 m/s na reálných 0,38 m/s) a upravila se i vzdálenost sondy od asteroidu (z chybných cca. 86 km na 100 km). A mimochodem – magickou hranici sta kilometrů sonda oficiálně překonává právě nyní. Dnešní aktualizace z času 10:50 tedy byla založena na nesprávných údajích.

20. června 11:45
Máme oficiální potvrzení o provedení šestého korekčního zážehu TCM 06. Sonda dnes mezi 12:40 a 13:50 japonského času (5:40 – 6:50 SELČ) několikrát zažehla své motory. Korekce byly následující: V ose -x sonda změnila rychlost o 3 cm/s, v ose +y o 1 cm/s a v ose +z o 35 cm/s. V době korekce byla sonda vzdálena od asteroidu cca. 110 kilometrů a rychlost klesla na 0,4 m/s.

20. června 10:50
Podle webu mise sonda zpomalila přibližování na 28 cm/s a momentálně se nachází 87 kilometrů od cíle. Čekáme na informaci o provedení korekčního manévru.

19. června 11:05
Podle webu hayabusa2.jaxa.jp překonala sonda před pár minutami hranici 150 kilometrů od asteroidu Ryugu.

19. června 10:25
JAXA se konečně pochlubila novými fotkami asteroidu Ryugu, které byly pořízeny ve vzdálenostech 332 – 241 kilometrů. Na prvním obrázku jsou fotky s hrubými okraji, na druhém jsou již softwarově začištěné.

Asteroid Ryugu focený sondou Hayabusa 2

Asteroid Ryugu focený sondou Hayabusa 2
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Začištěné snímky asteroidu Ryugu.

Začištěné snímky asteroidu Ryugu.,
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

18. června 14:20
Na japonském Twitteru mise se objevila informace potvrzující provedení korekčního zážehu TCM-5. Z tweetu vyplývá, že ke korekcím došlo několika zážehy mezi 11:00 a 12:10 japonského času (4:00 – 5:10 našeho času). Korekce změnily dráhu ve všech třech osách. Konkrétně o 8 cm/s v ose -x, o 1 cm/s v ose +y a o 61 cm/s v ose +z. V době korekcí byla sonda vzdálena 220 km od asteroidu a po manévru klesla přibližovací rychlost na 0,7 m/s. Grafika na webu hayabusa2.jaxa.jp však stále udává 0,83 m/s. V obou případech by však měla ještě dnes padnout hranice 200 kilometrů a snad se dočkáme i nějaké další fotky.

18. června 10:25
Sonda měla dnes v noci provést korekční zážeh, který měl lehce změnit příletovou dráhu a snížit vzájemnou rychlost z 1,32 m/s na 0,82 m/s. Zatím čekáme na oficiální potvrzení o jeho provedení. Není to nic neobvyklého – pozemní týmy musí ověřit, na jaké dráze sonda je a jak ji zážeh ovlivnil. To může trvat i mnoho hodin. Vzdálenost obou těles by měla být 222 kilometrů.

17. června 15:36
Hayabusa 2 právě překonala hranici 300 kilometrů od asteroidu Ryugu.

17. června 8:45
Sondu momentálně dělí od asteroidu jen 332,45 km.

17. června 7:25
Pro zájemce je k dispozici a nahlédnutí aktualizovaný a anglicky psaný souhrn od JAXA o misi, přibližování a prvních úkolech. K nahlédnutí je zde.

17. června 2:15
Sonda provedla 16. června mezi 9:30 a 10:40 japonského času (2:30 – 3:40 SELČ) čtvrtý manévr pro optickou navigaci. Sonda při tomto manévru změnila rychlost o 10 cm/s v ose -x, o 1 cm/s v ose +y a o 44 cm/s v ose +z. K manévru došlo ve vzdálenosti cca 470 km od asteroidu Ryugu a sonda se od té doby pohybuje vůči asteroidu relativní rychlostí 1,3 m/s. Sonda včera také přizpůsobila boční rychlost, aby se asteroid vešel do zorného pole ONC-T. Podélná rychlost se snížila o 25% kvůli zkrácené vzdálenosti mezi sondou a asteroidem.

16. června 23:55
Haybusa 2 je od Ryugu 374 kilometrů a stále se dle plánu přibližuje. Ráno bychom se mohli dočkat pořádných fotografií.

16. června 13:35
Ze vzdálenosti 700 až 650 km byla pořízena série snímků, ze které byla vytvořena níže přiložená animace. Mnoho na Ryugu zatím vidět není, ale už se dají rozeznat nějaké větší detaily, třeba velké krátery. Brzy se dočkáme dalších podrobnějších snímků. Na Ryugu se také dá rozeznat rovníkový hřbet, který vzniká v případě, že planetka rotuje rychle a dochází tak k sesuvu materiálu směrem k rovníku. Nemusí nutně rotovat rychle nyní, u Ryugu se předpokládá rychlá rotace v minulosti.

16. června 12:00
Vítáme Vás u našeho několikadenního psaného přenosu, ve kterém budeme společně sledovat, jak poprvé v historii spatříme zblízka asteroid Ryugu. Snímky z kamer ONC-T a ONC-W1 ale neslouží jen k našemu kochání. Pozemní tým je používá jako důležité vstupní údaje pro optickou navigaci a posloužily i k hledání případných měsíců.

Asteroid Ryugu ze vzdáleností 2 600 km, 1 500 km a 920 km

Asteroid Ryugu ze vzdáleností 2 600 km, 1 500 km a 920 km
Zdroj: http://wonderousworlds.space

Při pozorovacím limitu 50 cm se však žádný cíl nepodařilo nalézt. V minulých dnech sonda měřila světelnou křivku asteroidu pomocí kamery TIR a došlo k aktivaci spektrometru NIRS3.
Zdroj

Infračervený snímek asteroidu Ryugu z kamery TIR.

Infračervený snímek asteroidu Ryugu z kamery TIR.
Zdroj: http://wonderousworlds.space

Zdroje informací:
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
https://twitter.com/
http://www.unmannedspaceflight.com/
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/

Zdroje obrázků:
https://imgc.eximg.jp/…9794_1.jpg,zoom=1920,quality=70,type=jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dgq1-LLV4AEqKn4.jpg:orig
https://pbs.twimg.com/media/DghF0fFUcAIPb2R.jpg:large
https://3.bp.blogspot.com/…/ryugu_opnav06b15-16_anaglyph.JPG

https://pbs.twimg.com/media/DgNrQinVQAE1_wg.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DgNrTWmU0AAt9M9.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DgNrUlTUEAIpXeN.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DgNrWqtUYAA48lv.jpg:large
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…369bd949032d7e495fb612d6de561af1&oe=5BB3DA2E
https://pbs.twimg.com/media/DgCKZ2BVMAEAjVY.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DgCKcD1UcAE1Fn9.jpg:large

http://wonderousworlds.space/_/ryugu_first_3_opnavs.jpg
http://wonderousworlds.space/_/ryugu_first_tir_image_2100km.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

166 komentářů ke článku “SLEDUJEME: Hayabusa 2 přilétá k asteroidu Ryugu”

  1. Jožka Somík napsal:

    No, to už je pěkná fotka!
    Ale říkat, že na Ryugu jsou „horské masivy“ je poněkud komické. Vždyť se dá přirovnat k velikosti Sněžky.
    Už se těším na výzkum a další, postupně podrobnější snímky.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Inu jsou to sice malá pohoří, lae na malém asteroidu vypadají mohutně a to vědce zajímá. 🙂 Nebo by jim měli říkat masívečky a pohoříčka? 🙂

      • Jožka Somík napsal:

        Ať si tomu říkají jak chtějí. Já jen psal o tom, že nazývat útvary velikosti budov horskými masívy je komické. 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To uznávám, ale on tu není žádný vhodnější ekvivalent.

      • Jožka Somík napsal:

        Pane Majer, přímý průzkum těchto malých těles sebou přináší i takovéto kuriozity. Já to nehaním, ale označovat desítky metrů velké útvary stejným názvem jak tisíce kilometrů velké útvary je opravdu komické.
        Nechme výzkumníkům jejich terminologii a sledujme ten jejich úžasný výzkum. Vždyť už jen dostat sondu takto blízko k malé planetce je úspěch. Co teprve odběr vzorků. 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já jsem to jako hanění vůbec nebral, spíše jsem to považoval za pěknou diskusi o zajímavém tématu. 😉

      • bill napsal:

        :))

  2. Alois napsal:

    Za pár týdnů nás čeká obdoba u Bennu.

  3. Dan napsal:

    Nádech, výdech, potvrdit, odpočinout a hurá na průzkum!

    Děkuji redakci Kosmonautixu za zprostředkování této mimořádné události. Už se těším na skutečnou vědu 🙂

  4. tonda napsal:

    Dugi,sledoval jsem Tvůj vstup v ČT1,jako vždy super,tleskám!!

  5. bill napsal:

    Chci Ti poděkovat Kosmonautixi, že si nás pozval k tomuto velkému dobrodružství! 🙂 Také bych chtěl poděkovat panu Aloisovi za jeho precizující komentáře. Byl jste vlastně tak trošku „lodivodem“ nebo „mužem v koši na stěžni“ této výpravy. Cítil jsem tu Vaši pozitivní emoci. Díky! 🙂

    Ale příběh nekončí… 😉

  6. Geo napsal:

    Dušane, gratuluji k vynikající prezentaci mise Hayabusa-2 a kosmonautix.cz na kanálu ČT1 a ČT24 dnes ráno ! Dobrá práce ! Děkuji Vám.

  7. maro napsal:

    . Omlouvám se za offtopic, ale na youtube se objevilo úplně neskutečné video ze startu posledního Sojuzu od ESA s dvěma kamerami uvnitř kabiny ve skvělém rozlišení. Člověk může koukat i co během letu mačkají za tlačítka…

  8. pbpitko napsal:

    Na snímke svetlo prichádza z prava, trošku z hora.
    Na povrchu sú zväčša cca 5-30m balvany, kráterov je pomenej.
    Rovinatý terén je hlavne v pravom dolnom rohu, to by mohlo byť miesto na pristátie a odber vzorky.
    Na všetkých doterajších snímkach vidíme stále tú istú pologuľu, takže nevieme ako vyzerá tá druhá ?
    pb 🙂

  9. Alois napsal:

    Na stránce JAXA je 21,92 km a 0,03m/. Na pozici by tedy měla být cca za 18 hodin, to je cca v 5.00 SELČ zítra.

  10. Alois napsal:

    Korekce též v nejbližší době čeká i Os-R. Ten je 6 mi.km a 52 dní od cíle k němuž se přibližuje rychlostí 1,17 km/s.

  11. Alois napsal:

    29 km a 10cm/s – snímky žádné. Dnes bude aktualizována poloha 0s-R, bude kolem 6 mil km od cíle. Zatím ukrajuje každý týden cca 0,8 mil km, ale blíží se korekce a rychlost přibližování se zřejmě razantně sníží, což současně znamená, že si první snímky též budeme muset poněkud počkat.

  12. Jožka Somík napsal:

    Sakra, oni ty japončíci asi ctí víkend. Už se nemohu dočkat podrobných fotografií.
    Jinak ten anaglyf je hnus. Ten časový rozdíl je moc velký, chtělo by to jen o pár minut, nebo mít oči dva metry od sebe. 🙂
    Každopádně toto bude hodně zajímavý výzkum.

  13. Michal Kára napsal:

    Tušíte někdo, proč se sonda přibližuje tak pomalu a ještě ji průběžně brzdí? Aktuální rychlost je jen 2 cm/s. Proč ji prostě nenechají doletět relativně rychle (metry za sekundu) na těch 20km a tam ji teprve nezastaví. Jinak mě připnutý článek také vyhovuje.

    • Spytihněv napsal:

      Asi není kam spěchat, tak proč nebýt opatrný.

      • Kenny007 napsal:

        Podle webu mise je aktuální rychlost přibližování 0,02m/s. Ovšem na Twitteru píší: Po provedení (TMC08) pro optickou navigaci, dne 24. června 2018 od ~ 09: 30-09: 40 JST. Sonda provedla změnu rychlosti ~ 0,2 cm/3 (+ y), 2 cm/s (+ z). Vzdálenost k Ryugu byla 38 km a relativní rychlost po TCM08 byla ~ 0,08 m/s (8 cm/s)

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Je to tak, před pár minutami jsem to dal přímo do aktualizace.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Těch důvodů je více, jednak mohou takto lépe sledovat, jak asteroid sondu přitahuje, menší rychlost navíc prodlužuje čas na řešení případného problému.

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        Pokud to můžu trochu rozvést, tak těch důvodů je opravdu víc.
        Ono to všechno vypadá zpoza monitoru přímočaře, ale není. Sonda neví apriori, jak daleko je od asteroidu a také ani to, jak přesně je asteroid velký. To je třeba zpětně dopočítávat na základě optické navigace – ze snímků asteroidu a hvězd na pozadí. Z toho důvodu se také k asteroidu nepřibližuje po přímce, ale dělá takové ty mírné obloučky, aby se do snímků dostala i perspektiva. (Sonda má sice i LIDAR k přímému měření vzdáleností, ale ten funguje až pod cca 25 km).
        Dalším důvodem je hledání případných měsíčků planetky, které by mohly misi ohrozit (jejich oběžné rychlosti sice budou v řádu cm/s, ovšem v případě kolize je samozřejmě třeba, aby i rychlost sondy byla co nejmenší). Větší kusy sice již byly vyloučeny ze snímků z větší vzdálenosti, ale to neznamená, že na nižších drahách nemůže obíhat něco menšího. Tohle hledání ale neprovádí sonda autonomně, ale řídící tým na zemi. Sonda tedy musí pořídit snímky asteroidu a jeho okolí, odeslat je na zem (což nějakou dobu trvá, navíc musí mít právě přidělený čas na síti DSN), pozemní tým je musí prohlédnout a rozhodnout, jaký bude další postup a odeslat instrukce sondě. A to vše se prostě nedá zvládat v reálném čase.

      • Michal Kára napsal:

        Děkuji za podrobnou odpověď.

      • maro napsal:

        Super popis. Díky!

      • zvejkal napsal:

        Super info, dik!

  14. Alois napsal:

    Podle grafického znázornění nové dráhy míří oněch 20 km mimo planetku, že by nakonec usazení na orbitu, jako se plánuje u Os-R. Tam to má být ve vzdálenosti 5 km, ale Bennu je polovičního průměru a řádově slabší gravitace.

  15. Alois napsal:

    Sonda je 27 km od cíle a prakticky zastavila. Má rychlost 1 cm/s Ta se ale bude zvyšovat, neboť je stále na kolizní dráze. Měřítko grafiky se dosud nezměnilo a fotky také žádné nové, snad v poledne.

  16. Jiný Honza napsal:

    Protože mezi posledními dvěma příspěvky je 35 hodin. I papírové deníky… Ale co já budu radit, dělejte si to jak potřebujete.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Je vhodné mít všechny příspěvky k tématu na jednom místě. A to, že se teď nic neděje, neznamená, že se nebude dít třeba za dva dny.
      Příletem k cíli myslíme vzdálenost dvacet kilometrů, kde skončí přibližovací fáze a začne průzkum.

      Stejný režim uplatníme za několik týdnů i u OSIRIS-REx.

      • Jiný Honza napsal:

        A co se jako bude dít, čekáte že Hayabusa udělá nečekaný blafák do bekhendu a vsítí gól? Nebo snad najde černý monolit se zprávou, ať necháme na pokoji Europu? Nebo dokonce cílíte na negativní zprávy?

        Mně se prostě tenhle bulvární styl zajídá, zvlášť když v mezičase vydáváte spoustu dalších kvalitních článků. Omlouvám se, prostě si zvyknu ten první přeskočit.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Bulvární? Co je na přenosu z příletu bulvárního? Promiňte, ale asi neznáte pravý význam toho slova, protože s tímto článkem nemá společného vůbec nic. Nezajímá vás to? Nečtěte to! Mnoho jiných čtenářů naopak tyto informace zajímají.
        Mohou se objevit nové fotografie, případně konkrétní údaje o zážezích. takové věci je vhodné mít na jednom místě.

      • Honza napsal:

        Zcela souhlasím s panem Majerem, pokračovat ve stejném článku je dobře. A bulvárního na tom není nic ani omylem. Co se připnutí týče, tak mě to netrápí, neb ten článek nezavírám a stejně odebírám Kosmonautix přes RSS. Nicméně to dává naprostý smysl, když je aktivní článek vidět, místo aby odjel třeba na další stránky.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky za názor, navíc časem se k tomu článku může někdo vrátit a bude mít přehledný souhrn informací na jednom místě.

      • Jiný Honza napsal:

        No mě to bohužel zajímá a ten článek musím rozkliknout několikrát denně abych se ujistil, že Hayabusa ten blafák neudělala. V sekci krátké zprávy by to pro mě bylo mnohem pohodlnější.

        A máte pravdu, 11 slov za 35 hodin, na to se charakteristika „bulvární“ opravdu nehodí. Znovu se musím omluvit.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Informace by byly rozházené, takhle je to přehledné a navíc dobře na očích, aby to nikdo nemusel hledat.

      • Jiný Honza napsal:

        Však už mlčím.

        Úplně mimo téma, v mobilní verzi se asi zobrazuje o jednu úroveň komentářů víc než v klasické. Nebo to je prohlížečem?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To se přiznám, že vůbec netuším. Ale prohlížečem to asi nebude.

      • pbpitko napsal:

        Úplne súhlasím s p.Majerom a s Honzem !

  17. Jiný Honza napsal:

    Nic ve zlém, ale nemohl by už někdo konečně odstřelit tenhle „přímý přenos“ z  první pozice a psát aktualizace jednou denně do sekce krátké zprávy? Děkuji a zdravím.

  18. Alois napsal:

    Rychlost opět stoupla – na 12 cm/s.

  19. Alois napsal:

    Kolem 20.00 SELČ se sonda dostane pod 30 km od cíle, jsem zvědav, zda se změní měřítko sledovače dráhy.

  20. Stanley napsal:

    Pokud správně počítám, tak sonda by měla Ryugu „vidět“ pod dvakrát větším prostorovým úhlem, než je vidět Měsíc ze Země při úplňku. To už musí být krásný výhled!

  21. Alois napsal:

    Ten šutr má ale sílu, rychlost již stoupla na 11cm/s.

  22. Honza napsal:

    Moc bych potřeboval další fotku. Neznáte tu někdo IPčko oné Hayabusy? Nejlépe i s loginem na FTPčko nebo co to tam běží.
    Dik

  23. Dokdy plánujete udržet při životě tento online přenos?

  24. Alois napsal:

    Jestliže má ale vstoupit na oběžnou dráhu 20 km od cíle, měla by mířit mimo cíl právě o oněch 20 km a nikoli přímo na cíl. Je už tak blízko, že by tento manévr měl proběhnou okamžitě. Pokud poletí dále přímo na cíl tak až bude od něj 20 km, bude muset zabrzdit na nulu a dát rovnoběžně s povrchem oběžnou rychlost, která nebude zanedbatelná.

    • Dan napsal:

      Odhaduji-li hmotnost na cca 5×10^9 kg, měla by být kruhová rychlost ve výšce 20 km prakticky zanedbatelná.

      • Dan napsal:

        Průměr nebo poloměr, je to jedno 🙂

        Odhaduji-li hmotnost na 7×10^8 kg 🙂 je kruhová rychlost ještě zanedbatelnější.

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        Hustota takto malých planetek je typicky okolo 2000 kg/m3, u planetky tohoto složení může být nižší, dejme tomu i 1000 kg/m3. Což při poloměru cca 500 m dává hmotnosti mezi 5×10^11 a 1×10^12 kg, z čehož plynou orbitální rychlosti ve 20 km mezi 1.7 a 3.5 mm/s. Což je ale stále zanedbatelné.

      • Dan napsal:

        Tak nejenom průměr versus poloměr, ale i hustotu jsem počítal 2kg/m^3, achjo

        Díky za opravu 🙂

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        Já jsem to taky popletl, zapoměl jsem na odmocninu, čímž se z mm/s dostáváme na cm/s. 🙂

    • Petr Scheirich Redakce napsal:

      S navedením na oběžnou dráhu se vůbec nepočítá (důvodem je mimo jiné to, že oběžná rychlost ve 20 km okolo takto malé planetky právě je zanedbatelná – asi 3 milimetry/s). Sonda přiletí do vzdálenosti cca 20 km a pak poletí s planetkou ve formaci zhruba v této vzdálenosti, aktivně řízená, ale bez obíhání. Nejprve nad jedním pólem, kde bude „pendlovat“ sem a tam (něco ve stylu předběžného průzkumu, který dělala Rosetta u komety Ch-G), poté se přesune nad opačný pól, čímž bude postupně (díky rotaci asteroidu) zmapován celý povrch.
      V plánu jsou samozřejmě různá přiblížení, ať již pro detailnější výzkum, odběry vzorků, vypoštění landeru a markerů, atd. Ale po nich se vždy sonda stáhne zpět.
      Alespoň to je současný plán, který se samozřejmě může ještě změnit s ohledem na další vývoj mise.

      • Kenny007 napsal:

        je zajímavé sledovatjak i ta nepatrná gravitace teď při přiblížení sondu urychluje. Od té poslední korekce rychlosti na 0,09 m/s opět vzrostla na 0,11 m/s. Pokud to tedy nejsou opět běžné chyby měření.

  25. Alois napsal:

    45 km o cíle a snížila rychlost přibližování na 9cm/.

  26. Jiří napsal:

    Za 24 hodin by měla být sonda na pozici (20 km od Ryugu)

  27. Alois napsal:

    Jsou tam i “ kopce “ – zajímavé.

  28. Alois napsal:

    69km a 0,40m/s – zrychluje, planetka ji přitahuje. To jsem opravdu zvědav kde bude brát vzorky.

  29. Duško napsal:

    Veľmi napínavé a vzrušujúce!
    Podľa mojich výpočtov sa bude približovať ešte asi 70 hodín,
    neviem či to vydržím.
    Ináč dík za skvelí článok.
    Podľa fotografií sa sonda približuje zo strany slnka. Existuje dajaká animácia ktorá približuje trajektóriu sondy a asteroidu?
    Raz vidieť je lepšie ako stokrát počuť.

  30. Alois napsal:

    Před tím než se změnilo měřítko sledované dráhy se na dráze, objevil jakoby blesk, sonda se jakoby dokonce vzdálila a zase začala přibližovat. Zřejmě tam promítli chybu ve vzdálenosti a rychlosti.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ano, bylo to způsobeno aktualizací údajů, které byly v posledních desítkách hodin (po TCM-05) nepřesné a sonda se podle nich přibližovala o trochu rychleji, než tomu bylo ve skutečnosti.

      • Spytihněv napsal:

        Ona ta stránka asi neběží na základě průběhu mise, je tam nějaký javaskript nebo co, protože vzdálenost ubíhá i bez připojení k internetu.

      • Alois napsal:

        Pro představu kde se sonda nachází a jak je na tom pohybově, je to perfektní, navíc aktualizují měřítko a mají tam i zlomové body / korekce/.

  31. Alois napsal:

    Čekal jsem až jim tam skočí 100km, zda se změní měřítko dráhy a tak se také stalo. Je tam 1OO km a 38m/s.

  32. Spytihněv napsal:

    Jsme pod 90 km od Ryugu a rychlost přibližování skokově poklesla, teď už to dělá pouze 0,28 m/s.

  33. Alois napsal:

    Snímky tedy nic moc. Na druhou stranu snímkování není prioritou mise, obě kamery jsou “ jen “ navigační „.
    Jsem opravdu zvědav co předvede konkurenční O-Rx, ta začne snímkovat za několik dní.
    Objekt má výrazné znaky rychle rotujícího tělesa, jak tu již někdo předeslal, krátery jsou velké a jak se zdá hluboké. Asi kdysi bylo v pásu asteroidů opravdu živo.

    • Dan napsal:

      Já bych ten set navigačních kamer nepodceňoval, tele varianta ONC ostří podle presskitu od 100m při rozlišení 1cm/px a širokoúhlá ostří od 1m při 1mm/px. Hlavní práci mají ještě před sebou. Ale chtělo by to nějakou složeninu z několika kanálů, pak nám budou padat čelisti.

      • ms napsal:

        Rolíšenie z parkovacej dráhy sondy (~20km nad povrchom) by malo byť na úrovni 2m/px. Viac tu: ONC-T will acquire v-band images of the entire surface of asteroid to provide data for shape modeling, as well as 6-color band observations for identification of the lithology on the surface of the target. All images from HP will be acquired at spatial resolution of 2 m/pixel – https://www.hou.usra.edu/meetings/metsoc2017/pdf/6326.pdf

      • Alois napsal:

        Faktem je, že kamery dokázaly 10 pixelů z 3.000 km, OS-Rx se pokusí o totéž ze vzdálenosti 2 mil.km a to ještě u čtvrtinového tělesa. Na to jsem zvědav a též na to jak bude ve snímání dále pokračovat. Jde mi jen o srovnání zvolených postupů u obou sond, jejichž primární úkol je stejný. To bude určitě zajímavé.

      • Dan napsal:

        OSIRIS-REx má u své telekamery cca 8x užší zorné pole (0,8°, 1024×1024 px) než Hayabusa 2 (6,35°, rovněž 1024×1024 px). Z těch 2M km budeme rádi za šedý pixel, předpokládám. Ale jak se bude blížit k cíli, bude to jiná muzika.

  34. Dan napsal:

    Lovci pixelů, neutekly vám tyto?

    http://www.hayabusa2.jaxa.jp/topics/20180619je/index.html + překladač 🙂

    fotky z 330 až 240 km, koule to není, spíš diamant.

  35. pepas87 napsal:

    Dobrý den,

    nešlo by na začátku článku dát poznámku o poslední aktualizaci?
    Aby člověk nemusel rozklikávat článek a zjistit, že neobsahuje žádné novinky?
    Je to jen drobnost, ale vždy pln očekávání otevřu článek a pak jsem „zklamán“.. 🙂

  36. Dan napsal:

    !!! 200 km !!!

    a dnes 2426 rozkliknutí článku 🙂

  37. Alois napsal:

    Sonda musela provést korekci, její rychlost klesla skokově na 0,82 m/s.
    Dnes odpoledne snad už budou nové snímky / odhaduji/.
    Souběžně sleduji přibližování OsR, což je též zajímavé. Ta je cca 60 dní a 6 mil km od cíle a blíží se rychlostí 1,3 km/s. Cíl je sice menší, ale předpokládám, že první snímky budou dříve a z větší vzdálenosti než u H2.

    • pbpitko napsal:

      Tak to by bolo vhodné už pomaly premýšľať pre Osiris-Rex podobnú sledovačku ako je to v tomto prípade H2.
      Sú to predsa veľmi podobné misie u dvoch rozličných misiach, obe majú priniesť na Zen vzorky, a to je celkom iný level než napr. prelet potri telese, či orbita.
      V oboch prípadoch to okrem odberu to bude okrem odberu aj orbita. Myslím, že nie je čo riešiť !
      Pravda, bude to o to väčšia záťaž pre tvorcov tohto webu, za čo im patrí obrovský DÍK !
      pb 🙂

      • Alois napsal:

        Na WIKI jsem našel, že by OSIRIS-REx měl začít se snímky ve vzdálenosti 2 mil.km od cíle, tam by měl být, dle mého výpočtu, za 6 dní.

  38. Štěpán napsal:

    Podle mě je ten přenos spuštěný příliš brzy. Bylo by lepší to spustit o den či dva později. Ale je to jen můj subjektivní názor, vy ostatní můžete souhlasit/vyvrátit.

  39. Alois napsal:

    Mě počítač bohužel hlásí ten přehled JAXA o úkolech při přibližování “ mimo chráněný režim „, můj antivir to zřejmě nezvládá, tak to nechci otevírat, což mne velice mrzí.

  40. Kenny007 napsal:

    Děkuji za článek Dušane. Tuhle misi sleduji se stejným napětím jako New Horizon. Ta animace ze 14.6. už vypovídá o tvaru tělesa.

  41. Spytihněv napsal:

    Těším se na ten bohatý program, co JAXA u Ryugu připravila. Velký respekt, pokud to vše vyjde. A tím myslím i lepší výsledek při odběru vzorku, minule to bylo jen tak tak, ale první vzorky z mimozemského tělesa kromě Měsíce byly nakonec uznány. I když teda nic moc 🙂 No každopádně teď mají šanci prvenství jasně potvrdit. OSIRIS-REx se vrátí až tři roky po H2.

    • Alois napsal:

      Pokud vím, tak vzorky prachu z komety, jako prvního tělesa po Měsíci dopravili před drahnou dobou Američané.

      • Spytihněv napsal:

        No tak jasně (Stardust), ale měl jsem samozřejmě na mysli normální povrchový odběr z mimozemského tělesa. A tady kromě Měsíce máme jen Hayabusu z Itokawy. Opravdu technicky náročný návrat zpět a obsah kontejneru minimální. Ale uznáno.

      • pbpitko napsal:

        Hayabusa-Itokawa bol super nervák. Obrovský počet vážnych problémov, ale Japonci dokazovali nemožné a nakoniec všetko dopadlo dobre.
        NEUVERITEĽNÉ !
        pb 🙂

  42. Alois napsal:

    Po zvětšení se dají rozeznat velké krátery 100-200 km jak putují po disku. Pořízeno ze vzdálenosti 700 km. Další snímky se dají očekávat kolem 500 km – to už by mohlo být konkrétnější.

    • pbpitko napsal:

      Na asteroide s priemerom 900 m sú 100-200 km krátery ?
      pb 🙂

      • Alois napsal:

        V Norimberku prý mají speciální trychtýře.

      • Dan napsal:

        Teď jsem na české wiki opravil průměr z 880 km na 880 m. To by byl slušný obřík.

      • pbpitko napsal:

        To na českej Wiki bolo 880 km ?
        Fajn že si to opravil. Wiki je v celku hodnoverný zdroj informácií a hodne ju využívam. Samorejme sem tam sa vlúdia chybičky, aj vďaka Tebe je ich teraz o jednu menej.
        Wiki je aj na slušnej informačnej úrovni čo týka levelu, veľmi dobre na dostačujúcu úroveň aj pre už poučených čitateľov. Na rýchlu orientáciu to obyčajne stač.
        Samozrejme niekedy mi to nemusí stačiť, ale nie je problém dohľadať na nejakom špecializovanom serveri.
        pb 🙂

      • Dan napsal:

        Ano, bylo tomu tak. Anglická wiki to má v pořádku, někomu se při editaci vloudil šotek do klávesnice 🙂 A přesně jak říkáš – wiki je výborná encyklopedie, ale ona samotná pro hlubší studium nestačí.

  43. Alois napsal:

    JAXA zveřejnila osmihodinovou rotaci objektu ze 14.t.m.. Už to nejsou “ jen“ pixely, objekt je rozmazaný, ale už se rýsují kontury.

  44. VaclavC napsal:

    Jestli počítám dobře, tak se přibližuje rychlostí nějakých dolních jednotek km za hodinu?

    • Alois napsal:

      Nyní je 427 km od asteroidu a přibližuje se rychlostí 1,31 m/s.

      • pbpitko napsal:

        1,31 m/s = 4,716 km/hod
        To by sme v pohode mohli vedľa sondy kráčať !
        Pokiaľ nie sme dýchaviční a zaobídeme sa bez bariel.
        pb 🙂

      • To je ale relativna rychlost, nie absolutna. Poriadne si to valia obaja.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Absolutní rychlost není. Vždy je relativní.

      • casso napsal:

        Absolutna rychlost existuje. da sa urcit doplerovym efektom z reliktneho ziarenia.

      • Honza napsal:

        Můžete to trochu rozvést? To jako použijete nějak mikrovlnné pozadí jako referenční rámec? A jak to jde dohromady s inflací a postupným zmenšováním prostoru viditelného vesmíru? A jaké jsou tím pádem absolutní rychlosti třeba Země, Mléčné dráhy nebo galaxie v Andromedě? A kde si o tom můžu přečíst víc?

      • Jiný Honza napsal:

        Tak pokud pan Karásek tou „absolutní“ rychlostí myslel rychlost vzhledem k soustavě vztažené ke Slunci, měl absolutní pravdu. 🙂

        Jinak absolutní rychlost je pro výpočty stejně zbytečný pojem jako pravda nebo šloud. Do astrofyzikálních bájí se ovšem hodí skvěle.

      • Dan napsal:

        K té absolutní rychlosti – včera jsem před usnutím sledoval přednášku profesora Podolského na téma „Jaký je náš kosmos“. Ke konci (už si nevybavím přesněji) povídal o dopplerovském posunu kosmického pozadí a padla tam i rychlost 300 km/s. O směru vektoru rychlosti jsem tam ale nic nezaregistroval. Pokud je zájem, tak zde – https://www.youtube.com/watch?v=S4gWveMIpmI – je to tedy už staršího data (05/2015), ale stojí to za to.
        Přesto si myslím, že to nelze brát automaticky tak, že CMB má nulovou absolutní rychlost.

      • Honza napsal:

        Díky. Tak pokud to někdo v té dvouapůlhodinové přednášce najdete, dejte prosím vědět, v jakém to je čase nebo o co jde. Pokud snad náhodou najdu čas si to poslechnout, tak to sem napíšu.

      • Dan napsal:

        zkus posunout zhruba na 02:05:XX až 02:06:XX

      • pbpitko napsal:

        Neviem si predstaviť ako by si meral rýchlosť z dopplerovho posunu voči reliktnému žiareniu, ale budiž, aj tak by to potom bola len relatívna rýchlosť voči reliktnému žiareniu.

        Ak by si to meral voči slnku, zase to bude len relatívna rýchlosť voči slnku.
        Nech vy si meral akokoľvek, vždy to bude len voči niečomu – teda relatívna rýchlosť voči „niečomu”.
        Absolútna rýchlosť nemôže existovať.
        Neexistuje ani absolútna poloha, vždy ju musíme merať voči „niečomu” ! !
        pb 🙁

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pánové, nezdá se vám, že vzhledem k tématu řešíte hlouposti?

      • Honza napsal:

        Trochu, ale já se tak dozvěděl něco velmi zajímavého, což považuju za velmi dobrou omluvu.
        Dan: Super, díky moc. Je to hrozně zajímavý a buď jsem o tom nikdy neslyšel, nebo jsem to zapomněl.
        Jde o to, že v reliktním záření je pozorovaná dipólová anizotropie (tedy z jedné strany oblohy má vyšší vlnovou délku a z druhé nižší, zcela pravidelně). Představte si kouli, která je z jedné strany červená a z druhé modrá (byť je to samozřejmě gradient). To je způsobené dopplerovým jevem – Země letí vůči kosmickému pozadí směrem k té části oblohy s vyšší vlnovou délkou, která je vyšší právě kvůli tomu, že tím směrem letí. Tím pádem jde určit směr pohybu (ke středu „modré“ oblasti) a rychlost (podle toho, jak moc se liší „červená“ a „modrá“, pokud dobře uvažuju.
        Samozřejmě je to jen další možný referenční rámec, který navíc pro většinu použití nebude praktický, ale je to nejlepší „vesmírný“ referenční rámec, kterém jsem slyšel.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.