Rusko-americko-německá posádka Sojuzu

Kosmická loď Sojuz MS-09 startovala do vesmíru minulý týden ve středu a k Mezinárodní vesmírné stanici se připojila o dva dny později, tedy v pátek 8. června. Po nezbytné sérii kontrol bylo možné otevřít průlez mezi lodí a stanicí, takže se mohly obě trojice astronautů potkat – 56. dlouhodobá expedice pod velením Andrew Feustela byla kompletní. V dnešním článku Vám přineseme tradiční představení obou mužů a jedné ženy, jejichž osudy se spojily právě účastí na misi Sojuz MS-09. Tito tři lidé ze tří různých států budou dalších zhruba šest měsíců žít a pracovat na největším výtvoru, který lidstvo vybudovalo mimo zemský povrch – na Mezinárodní vesmírné stanici, která krouží 400 kilometrů nad našimi hlavami.

Sergej Prokopjev

Sergej Prokopjev
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Sergej Valerjevič Prokopjev – velitel lodi – 43 let
Sociální sítě: nevyužívá

Rodák z města Sverdlovsk (dnes označované Jekatěrinburg) tu vystudoval střední školu, načež zamířil do Tambova. Zde navštěvoval vyšší pilotní školu, kterou v roce 1997 úspěšně dokončil a odnesl si kvalifikaci pilot-inženýr. Vzdělávací systém pak na pár let opustil – ještě v roce 1997 nastoupil k letectvu, v jehož oddílech pobýval v Orsku a Rjazani.

V roce 2002 se rozhodl rozšířit své vzdělání a nastoupil do Mičurinsku na státní zemědělskou univerzitu, kde studoval ekonomii. Při studiu stále působil u letectva a i přesto dokázal vysokou školu v roce 2005 dostudovat. V roce 2007 začala jeho dvouletá služba za kniplem Tupolevu Tu-22M a další rok strávil na strategickém bombardéru Tupolev Tu-160, kde působil jako velitel letky. Dohromady strávil ve vzduchu více než 850 hodin, získal hodnost majora a kromě dvou zmiňovaných strojů pilotoval i Tupolev Tu-134, Jakovlev Jak-52 a Aero L-39 Albatros.

Sergej Prokopjev v kabině Sojuzu s Alexanderem Gerstem.

Sergej Prokopjev v kabině Sojuzu s Alexanderem Gerstem.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Zlákaly jej však výšky, kam se žádné letadlo nikdy dostat nemůže a zažádal proto o přijetí do oddílu ruských kosmonautů. V roce 2010 se na něj usmálo štěstí, když byl vybrán. Podrobil se tedy dvouletému základnímu výcviku, který zakončil složením závěrečných zkoušek. Pak už zbývalo jen čekat na nominaci. První byla záložní do Sojuzu TMA-18M, další nominace byla ještě do záložní posádky Sojuzu MS-07, ale ta příští už byla letová – v Sojuzu MS-08 měl letět společně s Olegem Artěmjevem a Andrew Feustelem. Čáru přes rozpočet ale udělala redukce počtu ruských kosmonautů na ISS. Prokopjev byl tedy z posádky přeřazen do následujícího Sojuzu MS-09. Během půlročního pobytu na ISS na něj budou na Zemi čekat manželka, syn a dcera.

Alexander Gerst

Alexander Gerst
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Alexander Gerst – palubní inženýr 1 – 42 let
Sociální sítě:  

Narodil se v Künzelsau ve spolkové republice Bádensko-Würtembersko a v roce 1995 složil maturitu na Technickém gymnáziu v Öhringenu. S maturitou v kapse zamířil na univerzitu v Karlsruhe, kde studoval fyziku a geofyziku. O čtyři roky později studia zakončil získáním titulu bakaláře. Znalosti z geofyziky si prohloubil na Viktoriině univerzitě ve Wellingtonu na Novém Zélandu, kterou dokončil v roce 2003. Už během studia (od roku 1998) se zúčastňoval výzkumných výprav, které vedly kromě jiného i do Antarktidy.

Během pobytu na Novém Zélandu vyvíjel nové techniky pro sledování sopek a snažil se vylepšit předvídání jejich aktivity. Po dokončení studií na Viktoriině univerzitě se vrátil do Německa a od roku 2004 pracoval pro Geofyzikální institut univerzity v Hamburku. Jeho oborem bylo studium dynamiky sopečných erupcí s hlavním zaměřením na procesy uvolňování energie v prvních sekundách samotných erupcí. Materiál a zkušenosti pro své bádání sbíral po celém světě – velmi rád navštěvoval sopky na Antarktidě. V roce 2007 získal od Německé výzkumné nadace ocenění Berda Rendela za mimořádný výzkum. Je autorem hned několika studií, které vycházely i v časopise Nature.

Podal si přihlášku do evropského náboru kosmonautů, 20. května 2009 byl přijat a 22. listopadu 2010 dokončil základní výcvik v Kolíně nad Rýnem. Na letovou nominaci nečekal dlouho – už v srpnu 2011 se dozvěděl o svém zařazení do dlouhodobých expedic číslo 40 a 41, přičemž ESA tuto informaci zveřejnila v září téhož roku. Ke startu kosmické lodi Sojuz TMA-13M došlo 28. května 2014 a společnost mu dělali Maxim Surajev a Gregory Wiseman.

Alexander Gerst během výstupu do volného prostoru.

Alexander Gerst během výstupu do volného prostoru.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Alexander byl během svého kosmického pobytu velmi aktivní na sociálních sítích a srdce internetové veřejnosti si získal především mimořádně povedenými fotografiemi zemského povrchu. Podle některých názorů patří mezi vůbec nejlepší fotografy, kteří na ISS byli. Ve druhé části své kosmické mise přešel do 41. dlouhodobé expedice, kde plnil roli palubního inženýra a čekal na něj i jeden výstup do volného prostoru. Spolu s Gregory Wisemanem se 7. října vydali na 6 hodin a 13 minut do volného prostoru, aby přemístili poškozenou pumpu chladicího okruhu a nahradili poškozenou sestavu kamer. Sojuz TMA-13M se na Zemi vrátil 10. listopadu 2014, takže posádka strávila ve vesmíru 165 dní a 8 hodin.

Jeho první mise nesla označení Blue Dot, tedy modrá tečka, což odkazuje na legendární fotku Pale Blue Dot, na které sonda Voyager vyfotila drobnou Zemi. V rámci této mise astronaut provedl celou řadu experimentů zaměřených na biologii, fyziologii, radiační výzkum i demonstraci nových technologií. V rámci projektu „Létající třída“ natočil hned několik vzdělávacích videí, na kterých prováděl nejrůznější experimenty v mikrogravitaci.

Nyní probíhá jeho již druhá mise, která nese označení Horizons, tedy Horizonty. Alexander Gerst je prvním evropským astronautem z výběru z roku 2009, který letí do vesmíru podruhé. Zároveň se stane teprve druhým Evropanem, který bude ISS velet. Ve volném čase se rád věnuje horské turistice, potápění, horolezení a seskokům na padáku. Kromě jiného je také licencovaným radioamatérem (KF5ONO) a podílel se hned na několika programech ARISS (spojení radioamatérů s ISS). Zajímavé je, že Alexander při obou svých kosmických misích zažije fotbalové MS. Před čtyřmi lety se ukázal jako velký fanoušek fotbalu a se svými kolegy se rád sázel a přátelsky hecoval. Uvidíme, zda se podobného okořenění dočkáme i letos.

Serena Auñón-Chancellor

Serena Auñón-Chancellor
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Serena Maria Auñón-Chancellor – palubní inženýr 2 – 42 let
Sociální sítě: 

Narodila se v Indianapolis a její jméno se španělskými rysy neklame. Její otec uprchl v roce 1960 z Kuby. Serena získala na Univerzitě George Washingtona titul bakaláře v oboru elektrotechnika a pak se rozhodla úplně změnit své zaměření a vrhla se na medicínu. Té se věnovala na Texaské univerzitě v Houstonu a odnesla si odtud akademický titul doktorky. Na Texaské univerzitě ještě studovala veřejné zdraví, přičemž tento obor zakončila titulem magisterským.

Právě díky svému širokému záběru začala spolupracovat s NASA, která ji přijala na pozici polního lékaře (flight surgeon) a 9 měsíců pobývala v Rusku, kde byla součástí speciálního týmu, který sdružuje lékaře a záchranáře. Tento tým míří k astronautům, kteří se vrací z dlouhodobých pobytů na ISS a poskytuje jim první lékařská vyšetření po návratu na Zemi. Při raketoplánové misi STS-127 a při dlouhodobé expedici na ISS číslo 22 působila v roli zástupce hlavního lékaře a kromě toho měla na starost medicínské operace související s přípravou kosmické lodi Orion.

Serena Auñón-Chancellor během mise NEEMO.

Serena Auñón-Chancellor během mise NEEMO.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Podala si přihlášku do oddílu NASA a v rámci 20. náboru byla v roce 2009 přijata. Během dvouletého výcviku také pobývala 2 měsíce v Antarktidě, v rámci expedice ANSMET. Tato expedice byla tvořena devítičlenným systematickým a čtyřčlenným průzkumným týmem, ve kterém byla i Serena. Tento tým prozkoumával nové oblasti, kam by mohly příští týmy zamířit. Během výpravy se podařilo nasbírat více než 1200 meteoritů. Výcvik zakončila v roce 2011 a pak čekala na letovou nominaci.

Čekání si zkrátila projektem NEEMO. V roce 2012 pilotovala ponorku DeepWorker 2000 v rámci výpravy NEEMO 16, která se koná ve spolupráci NASA a NOAA u pobřeží Floridy. V roce 2015 pak byla přímo součástí oddílu akvanautů, kteří se zúčastnili expedice NEEMO 20. Její letová nominace přišla poměrně narychlo, když NASA 16. ledna 2018 oznámila, že Serena nahradí v Sojuzu MS-09 Jeanette Eps, která se na tuto misi původně připravovala. Oficiální důvody výměny oznámeny nebyly. Serena je vdaná za fyzika Jeffa Chancellora a vychovává i nevlastní dceru. I tato astronautka je licencovanou radioamatérkou (KG5TMT).

Kompletní 56. dlouhodobá expedice. Zleva: Oleg Artěmjev, Andrew Feustel, Richard Arnold, Sergej Prokopjev, Alexander Gerst, Serena Auñón-Chancellor

Kompletní 56. dlouhodobá expedice. Zleva: Oleg Artěmjev, Andrew Feustel, Richard Arnold, Sergej Prokopjev, Alexander Gerst, Serena Auñón-Chancellor
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Posádka Sojuzu MS-09 bude na ISS trávit půl roku, takže jejich návrat by měl přijít v prosinci letošního roku. V současné době jsou všichni tři součástí 56. dlouhodobé expedice, kterou vede Andrew Feustel. Na začátku října se na Zemi vrátí Sojuz MS-08, který přiveze Andrew Feustela, Richarda Arnolda a Olega Artěmjeva. Posádka Sojuzu MS-09 se tak stane základem 57. dlouhodobé expedice, které bude velet Alexander Gerst. Trojice nezůstane na stanici dlouho sama. Už zhruba týden po odletu Sojuzu MS-08, odstartuje z Bajkonuru kosmická loď Sojuz MS-10 (Alexej Ovčinin a Nick Hague), čímž se počet členů expedice zvýší na pět. Na začátku prosince předá Alexander Gerst velení nad ISS Alexeji Ovčininovi a Sojuz MS-09 se vrátí domů. Ještě před koncem roku pak ke stanici vyrazí Sojuz MS-11 (Oleg Kononěnko, David Saint-Jacques a Annie McCain), jehož posádka doplní 58. dlouhodobou expedici na ISS.

Posádka Sojuzu MS-09. Zleva: Sergej Prokopjev, Alexander Gerst, Serena Auñón-Chancellor

Posádka Sojuzu MS-09. Zleva: Sergej Prokopjev, Alexander Gerst, Serena Auñón-Chancellor
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
http://www.gctc.ru/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
http://www.esa.int/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Soyuz-MS-09-Mission-Patch.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Sergey_Prokopyev_-_NASA_portrait.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=43853.0;attach=1459228;image
https://upload.wikimedia.org/…/3/36/Alexander_Gerst%2C_official_portrait_in_2017.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/6/6e/ISS-41_EVA-1_%28g%29_Alexander_Gerst.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Serena_M._Aunon%2C_NASA_astronaut_candidate.jpg
https://c2.staticflickr.com/4/3834/9369945861_e02ef012a7_k.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/35/Expedition_56_crew_portrait.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Soyuz_MS-09_crew_during_Routine_Ops_training_at_JSC.jpg

Rusko-americko-německá posádka Sojuzu, 5.0 out of 5 based on 9 ratings
Pin It
(Visited 1 248 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (9 votes cast)
(Visited 1 248 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


12 komentářů ke článku “Rusko-americko-německá posádka Sojuzu”

  1. Jirka Hadač napsal:

    Hezký článek, díky za něj.
    Měl bych dvě otázky
    Co se týká posádky Sojuzu MS-10. Neříkalo se, že bez Nauky je zbytečné a drahé tam mít 3 rusy najednou?
    Teď budu na moment počítat, MS-09 je na orbitu, start byl v červnu. MS-10 bude v říjnu. To mi vychází přes 4 měsíce místo obvyklých 3. A naopak, MS-10 v říjnu, MS-11 v prosinci, to mi zase vychází cca 2 měsíce (samozřejmě, pokud vezmu do úvahy, že v říjnu to může být začátek, v prosinci zmiňovaný konec, tak se to můžou i skoro 3 měsíce nahrabat). Nevyrovnané délky.
    Zkusil bych to vše vysvětlit, tyto záležitosti se zjevně řeší operativně a efektivně. Řečeno moderní manažerskou mluvou. 😀

    • Dušan Majer napsal:

      Myslím si, že Rusové budou potřebovat tři členy ještě před příletem nauky kvůli práci, kterou je potřeba udělat na stanici, aby byla připravená na přílet modulu.
      Sojuzy nikdy nestartují přesně po stejném počtu měsíců. Cílem je vyhnout se letním výhním na Bajkonuru a zimním plískanicím.

      • Jirka Hadac napsal:

        Jinak to o te vyhni sem vedel z jednoho rozhlasoveho poradu o Remkovi, kdyz meteorolog delal predpoved pocasi pro den startu, a vysvetloval, ze prumerna teplota tam nic neznamena, pri tech obrovskych vykyvech teplot kontinentalniho podnebi. Ale nenapadlo me, ze by to mohl byt i duvod planovani startu. Dekuju.

  2. Roman napsal:

    V Sojuzu MS-10 by měli letět jen dva (Hague a Ovčinin)
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_MS-10

  3. frank napsal:

    ad Jeannette Epps, vypadá to nakonec, že si pouze lidsky nesedla s někým z osádky tohoto letu…

    • Jirka Hadač napsal:

      Pokud je to tak, tak je moc dobře, že to nějak neventilovala. A ten její bratr dělal zbytečné dusno. V tomhle asi může být dobrý příklad dvojice Grissom-Borman, jak to zmiňoval Ondra Šamárek, oba silné osobnosti a prostě to nešlo dohromady.

      • Vítek napsal:

        Na druhé straně známe posádky, kde se tenhle faktor vychytat nepodařilo a na oběžné dráze se pak vzájemně uráželi, nemluvili spolu atd.

Zanechte komentář