Průzkum veřejného mínění o programech NASA

"Meatball"- původní logo NASA

Článek na webu SpaceNews ze 6. 6. 2018 ukazuje průzkum veřejného mínění uskutečněný společností Pew Research Center ve dnech 27. 3. až 9. 4. 2018, s 2541 respondenty (s náhodnou chybou 2,7 %), že je důležité, aby USA zůstaly vedoucí silou v průzkumu vesmíru (80 % oproti 58 % v r. 2011). Také se zvýšila podpora ISS (80 % oproti 64 % v r. 2014). 63 % respondentů chápe za prioritu NASA sledování klimatu Země (což představuje 9 % rozpočtu NASA pro divizi věd o Zemi) a 62 % sledování potenciálně nebezpečných asteroidů (cca 0,5 % rozpočtu NASA pro program planetární ochrany).

Alarmující je, že jen 18 % respondentů (25 % mužů a 11 % žen) podporuje vyslání astronautů na Mars a 13 % na Měsíc (16 % mužů a 10 % žen). Přitom další průzkum Marsu podporuje 48 % respondentů a 46 % podporuje průzkum Měsíce – ovšem obojí s nižší prioritou. Rozdíly, jaké se ukazují mezi ženami a muži, jsou i mezi těmi, kteří se deklarovali jako podporovatelé Demokratů (vyšší podpora), a těmi kteří podporují Republikány. Další rozdíly jsou podle úrovně dosaženého vzdělání. 82 % respondentů zná málo nebo nic o soukromých společnostech v průzkumu vesmíru (například Blue Origin, SpaceX a Virgin Galactic).

Bude zajímavé sledovat, jak se obecná podpora pro programy NASA bude vyvíjet a jak to případně ovlivní zákonodárce, kteří se zatím zdají být NASA velice nakloněni.

Zdroje informací:
http://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/thumb/e/e5/NASA_logo.svg/1237px-NASA_logo.svg.png

Průzkum veřejného mínění o programech NASA, 5.0 out of 5 based on 18 ratings
Pin It
(Visited 1 868 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (18 votes cast)
(Visited 1 868 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Průzkum veřejného mínění o programech NASA”

  1. Jiří Hošek napsal:

    Díky za článek!

    Čísla o podpoře pilotovaného průzkumu NASA čtu jinak: Vyslání astronautů na Mars a na Měsíc má pro 18 %, resp. 13 % respondentů nejvyšší prioritu. Celkem to ale podporuje 63 %, resp. 56 % respondentů. Ta čísla jsou podle mne vysoká. Jen 37 %, resp. 44 % respondentů si myslí, že by to NASA neměla dělat.
    Zajímavé je, že pilotovaný let na Mars má o 7 procentních bodů větší podporu než návrat na Měsíc.
    Čtu to z této tabulky:
    http://assets.pewresearch.org/wp-content/uploads/sites/14/2018/06/01145022/PS_06.06.18_science.space-01-.png

    • bill napsal:

      Ano, ta správna interpretace může mít několik podob. Jen jsem ale jako skalní fanoušek cesty na Mars trošku zauvažoval (zaváhal), jestli my všichni skalní nežijeme jen takový náš mikrokolektivní (lucidní) sen.

    • Roman V|yhnánek napsal:

      Celý ten krátký článeček je o top prioritách, i když to není výslovně uvedeno. Nižší priorita je výslovně uvedena u robotického dálkového průzkumu Měsíce a Marsu.
      Čerpal jsem z citovaného článku a souhlasím s omezením souhlasu na top priority. Ve srovnání s top podporou sledování klimatu Země a potenciálně nebezpečných asteroidů, jsou to malá čísla.
      Mars má podle mne vyšší podporu, protože na Měsíci amíci už byli.

      • Jiří Hošek napsal:

        „Nižší priorita je výslovně uvedena u robotického dálkového průzkumu Měsíce a Marsu.“

        Nikoli, tento průzkum veřejného mínění žádnou otázku na ROBOTICKÝ průzkum Měsíce a Marsu neobsahoval. Jde o podíl respondentů, kteří uvedli, že PILOTOVANÝ průzkum Marsu a Měsíce by měl být důležitý, ale s nižší prioritou.

        • Roman Vyhnánek napsal:

          Díky. Podíval jsem se znovu a v textu zprávy nechal opravit.

      • Jiří Hošek napsal:

        „Mars má podle mne vyšší podporu, protože na Měsíci amíci už byli.“

        Nejsem si jistý, jestli se to dá takto zevšeobecnit. Vyšší podpora Marsu oproti Měsíci je podle výsledků tohoto průzkumu u mladších lidí (top podpora ve skupině do 30 let 20:11, ve skupině 30-50 let 19:14, ve skupině 50-70 let 14:14).

        Podle politického smýšlení výsledky korelují s jednáním prezidentů – vyšší top podpora Marsu je u demokratů (18:11), zatímco u republikánů je rozdíl v rámci statistické chyby (16:15). Republikán Bush ml. byl pro Měsíc, demokrat Obama pro Mars, republikán Trump je pro Měsíc.

        Podle dosažené úrovně vzdělání je podpora Marsu vyšší ve všech skupinách.

        • Roman Vyhnánek napsal:

          Samozřejmě, že je to zkratka.
          Dalo by se to interpretovat i tak, že ti z mála, pro které je to top priorita a jsou mladí se nadchli pro více „cool“ cíl (Mars), v tėch starších přetrvává nostalgie po nedokončené práci na Měsíci a rozumové zdūvodnėní bližšího (snáze dosažitelného) cíle.
          Nebo i jinak

  2. Drvoštěp napsal:

    Relativní nezájem žen o pilotované výpravy k Měsíci,nebo dokonce k Marsu(!) je naprosto pochopitelný.
    Věřím,že mnohem vyšší podporu by si u nich získalo např. přistání na Venuši.

  3. Petr Svoboda napsal:

    Může se toto vůbec nazvat veřejným míněním?
    2541 respondentů. To je celkem dost málo i na ČR, natož na USA.

    • Jiří Hošek napsal:

      2541 respondentů je více než dostatečný vzorek. Existuje jednoznačný matematický vztah mezi počtem respondentů a náhodnou statistickou chybou. Náhodnou chybu lze odhadnout výpočtem směrodatné odchylky, a zde činí 2,7 %. Jde jen o to, aby se charakteristiky vzorku respondentů (například pohlaví, věk, vzdělání) shodovaly s charakteristikami zkoumané populace. Tím nám nevznikne hrubá, systematická chyba, ale jen tato náhodná statistická chyba. Je tedy nutné, aby respondenti byli skutečně vybíráni náhodně. Data získaná na takovém vzorku jsou pak reprezentativní, platná i pro celou populaci. Takže je nutné zajistit, aby výběr nebyl prováděn třeba jen ve velkých městech, nebo aby se netýkal jen lidí s vyšším vzděláním, atd.

      Tady je kompletní zpráva průzkumu veřejného mínění o programech NASA, přičemž metodologie je popsána na stranách 14 – 16:
      http://assets.pewresearch.org/wp-content/uploads/sites/14/2018/06/05153653/PS_2018.06.06_science-and-space_FINAL.pdf
      Je tam uvedeno, že vzorek respondentů byl vybrán ze všech států USA na základě náhodně vytočeného telefonního čísla. To je z hlediska výběru naprosto v pořádku.

  4. maro napsal:

    Hmmm, tyhle průzkumy. A teď si představte, že by vedle toho někdo položil nabídku, že stejná suma by stačila k tomu, aby se technologie biologické léčby rakoviny, která je dnes sice účinná, ale velmi nákladná, zdokonalila tak, že by každá jednotlivá kůra byla stokrát levnější než dnes a tedy by si ji mohl dovolit prakticky každý pacient.
    Kohopak by ještě zajímal nějaký Mars?

    • Vojta napsal:

      Jenomže takhle nefunguje ani státní rozpočet. Naštěstí. Lékařský výzkum je potřebný a výzkum vesmíru také, tak prostě není možné zaříznout jedno na úkor druhého. V USA navíc na tak masivní státní podporu zdravotnictví nejsou připraveni.
      Z hlediska lidstva mi přijde vývoj obrany proti asteroidům důležitější než nějaký lék na rakovinu. V rámci medicíny by tomu mohl konkurovat snad jen vývoj opravdu funkčních antivirotik.

Zanechte komentář