Probuzení New Horizons je tu!

Vše je připraveno k tomu, aby sonda New Horizons v nejbližších hodinách opustila hibernaci a začala se chystat na průlet kolem objektu 2014 MU69, kterému se přezdívá Ultima Thule. Tento objekt Kuiperova pásu by se měl dočkat své návštěvy na samotném začátku roku 2019 – hned v prvních hodinách 1. ledna příštího roku. Pro sondu New Horizons půjde o již druhý zápis do historických tabulek – v roce 2015 totiž jako první umělé těleso v historii prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet kolem Ultima Thule přinese i nový rekord v kategorii „průlet kolem nejvzdálenějšího objektu v historii“.

Sonda New Horizons

Sonda New Horizons Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Nejdříve nebylo vůbec jisté, zda New Horizons dostane po splnění své primární mise možnost na pokračování. Už v roce 2011 započaly první pokusy o hledání dalšího cíle. Ano, čtete správně. Hledání objektu s rozměry 50 – 100 kilometrů v odpovídající dráze začalo již čtyři roky před průletem kolem Pluta! V první fázi se do hledání zapojily velké pozemní teleskopy, ovšem jejich výsledky nebyly uspokojivé. Podařilo se jim objevit jen pár objektů Kuiperova pásu a po započítání omezených manévrovacích možností sondy se nenabízel žádný vhodný kandidát.

Pak ale přišel ke slovu tajný trumf v podobě Hubbleova teleskopu (viz náš článek z roku 2014). Jeho výsledky byly už o poznání radostnější – kosmický veterán totiž objevil hned tři cíle, kolem kterých by New Horizons mohla proletět. Objekty dostaly dosavadní označení PT1, PT2 a PT3, přičemž písmena PT zkracovala anglický výraz Potential Target, tedy potenciální cíl.

Analýza dostupných údajů ukázala, že PT1 a PT3 jsou vhodnější, takže PT2 byl z dalších úvah vyřazen – od dráhy New Horizons se nacházel dál než dva finalisté. Oba dva objekty měly své výhody i nevýhody. Například dosažení PT1 by vyžadovalo méně paliva než let k PT3, ale PT1 je podle všeho menší než PT3. Rozlousknutí přišlo 28. srpna 2015, kdy tým kolem sondy oznámil, že přednost dostal objekt PT1, který tehdy dostal i provizorní označení 2014 MU69. Toto označení je generické a je v něm (zjednodušeně řečeno) zakódováno v jaké době a v jakém pořadí byl daný objekt nalezen.

Snímky objektu 2014 MU69 pořízený 24 června 2014 pořizované v desetiminutových intervalech pomocí Hubblova dalekohledu (zdroj NASA).

Snímky objektu 2014 MU69 pořízený 24 června 2014 pořizované v desetiminutových intervalech pomocí Hubblova dalekohledu. Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Z mnoha pozorování Hubbleovým teleskopem i pozemními observatořemi se podařilo zjistit, že 2014 MU69 je načervenalý objekt s průměrem okolo 30 kilometrů a není vyloučeno, že se jedná o binární systém. Pozorováním tohoto objektu během jeho přechodu před hvězdou (takzvaného zákrytu či okultace) astronomové zjistili, že tento objekt může být tvořen dvěma velkými spojenými částmi (podobně jako třeba kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko), nebo jde o binární systém.

Tato fotka vznikla pochopitelně až v pozemských počítačích. Jde o složený snímek, který porovnává velikost a barvu (nikoliv však vzájemnou vzdálenost) Pluta a Charonu. U obou těles byly barvy zvýrazněné stejně. Ačkoliv je vidět, že se Pluto a Charon v barevnosti liší, můžeme zde najít zajímavé souvislosti. Polární oblast na Charonu má velmi podobný červený nádech, jakým se vyznačují rovníkové oblasti Pluta. Snímek vznikl kombinací fotek pořízených kamerou MVIC přes modrý, červený a infračervený filtr.

Tato fotka vznikla pochopitelně až v pozemských počítačích. Jde o složený snímek, který porovnává velikost a barvu (nikoliv však vzájemnou vzdálenost) Pluta a Charonu. U obou těles byly barvy zvýrazněné stejně. Ačkoliv je vidět, že se Pluto a Charon v barevnosti liší, můžeme zde najít zajímavé souvislosti. Polární oblast na Charonu má velmi podobný červený nádech, jakým se vyznačují rovníkové oblasti Pluta. Snímek vznikl kombinací fotek pořízených kamerou MVIC přes modrý, červený a infračervený filtr. Zdroj: http://www.nasa.gov/

Příkladem takového systému je třeba Pluto a jeho největší měsíc Charon. Ačkoliv nejde o stejně velké objekty, oba obíhají kolem společného bodu – barycentra. V říjnu a listopadu 2015 provedla sonda New Horizons čtyři manévry, při kterých spotřebovávala hydrazin z nádrží a které ji navedly vstříc průletu kolem 2014 MU69 v lednu 2019. V roce 2017 následovaly další dvě drobné korekce, které ještě zpřesnily finální dráhu.

13. března 2018 bylo i s přihlédnutím k výsledkům veřejného hlasování rozhodnuto, že 2014 MU69 dostane přezdívku Ultima Thule, což má znamenat, že se nachází za hranicemi našeho známého světa. Označení není definitivní, jde opravdu spíše jen o přezdívku. Oficiální jméno objekt dostane až po průletu, aby mohl jeho název odpovídat tomu, jak těleso ve skutečnosti vypadá. Samotná přibližovací fáze začne 16. srpna letošního roku, kdy se sonda pokusí svými kamerami vyfotit vzdálený objekt.

Kromě samotného snímání Ultima Thule a jeho okolí budou vědci zjišťovat, zda se v okolí objektu nenachází nějaké menší objekty, které by mohly představovat nebezpečí pro sondu – jde třeba o malé měsíčky nebo o prstence úlomků.

V případě objevení těchto překážek mají řídící týmy k dispozici hned čtyři možnosti k provedení korekčních zážehů – první přijde na začátku října, poslední na začátku prosince. Záložní trajektorie by vedla zhruba 10 000 kilometrů od cílového objektu, což by znamenalo, že sonda nasbírá méně dat a jejich kvalita bude nižší, než kdyby se letělo po plánované dráze, která sondu dovede blíže.

Dráha 2014 MU69 ve srovnání s dráhou Pluta.

Dráha 2014 MU69 ve srovnání s dráhou Pluta. Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Přibližovací fáze bude trvat od 16. srpna do 24. prosince, kdy začne pozorovací/vědecká fáze, tedy jádro samotné mise. Tato vědecky cenná část započne pouhý týden před průletem a bude pokračovat již jen dva dny po něm. V této části dojde k nasbírání drtivé většiny vědecky cenných informací. Pokud se nic nepokazí a sonda na snímcích z přibližovací fáze nezaznamená překážky, pak proletí zhruba 3500 kilometrů nad povrchem Ultima Thule. K maximálnímu přiblížení by mělo dojít 1. ledna 2019 v 6:33 SEČ (Zde jen drobná odbočka – bude velmi zajímavé vymyslet, jak se k této události postavit a jak ji z hlediska našeho webu pokrývat. Z hlediska termínu je to poměrně neobvyklý čas a je otázka, zda by případný psaný přenos někdo četl. Dejte nám kdyžtak vědět do komentářů.)

Ultima Thule v představách umělce.

Ultima Thule v představách umělce. Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Průlet kolem Ultima Thule bude probíhat velmi podobně, jako tomu bylo v případě Pluta. Sonda nebude nic posílat k Zemi, vše se uloží do paměti a data se začnou posílat až po průletu. Prvního a druhého ledna bychom se možná mohli dočkat odeslání a přijetí těch nejdůležitějších dat, přičemž kompletní obsah paměti se začne odesílat 9. ledna a odeslání všech dat by mělo vystačit na téměř celý zbytek roku 2019. V roce 2019 bude New Horizons hlavně odesílat naměřené údaje, ale občas si dá menší pauzu, aby mohla na dálku pozorovat vzdálené objekty Kuiperova pásu.

Čeká nás průlet kolem nejvzdálenějšího objektu (nebo snad objektů?)

Čeká nás průlet kolem nejvzdálenějšího objektu (nebo snad objektů?) Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Ale to jsme se dostali až do daleké budoucnosti. V současné chvíli New Horizons stále hibernuje – většina systému je vypnutá, včetně počítačů a palubních vědeckých přístrojů. Hibernace trvá šest měsíců a každé pondělí se počítač probere a pošle na Zemi kratičký signál, který sdělí pouze to, že sonda stále žije. Podrobnější balíček informací pak sonda posílá jednou za měsíc.

Hibernování je užitečné jak pro samotnou sondu, tak i pro její vědecký tým. Sonda během této fáze prakticky nepotřebuje napájení, přístroje a počítače nemusí běžet nonstop, což by mělo prodloužit jejich životnost. Podle tváře a vůdčí osobnosti celého projektu, Alana Sterna, také vypínání palubních systémů šetří provozní náklady. Zdroje všeho druhu tak nejsou zapotřebí k monitorování stahované telemetrie a kontrole palubních systémů. Uspání sondy navíc uvolní i pozemní tým, který nemusí vyhodnocovat telemetrii a sledovat stav přístrojů. Lidé se mohou zaměřit na plánování průletu a dalších souvisejících událostí. Kdy přesně hibernace skončí, není jisté, ale podle Alana Sterna by tomu mělo dojít již v nejbližších hodinách – pravděpodobně již tuto noc. O probuzení Vás budeme informovat formou krátké zprávy.

Jakmile New Horizons opustí hibernaci, provede hloubkovou kontrolu stavu systémů, přístrojů a počítačů. Po dokončení těchto kontrol bude sonda připravena na vstup do přibližovací fáze. Podle Alana Sterna by New Horizons mohla teoreticky provést i další průlety – možná dokonce i dva! Specialisté prý již vyhledávají potenciální cíle po průletu kolem Ultima Thule. Mise New Horizons má zajištěné financování do roku 2021, ale její prodloužení je poměrně pravděpodobné. Dokud bude totiž sonda v dobrém stavu a bude existovat možnost jejích vědeckých přínosů, byla by NASA hloupá, kdyby se jí zbavila. Hlavním faktorem, který omezuje životnost sondy je energetický zdroj – plutonium v radioizotopovém termoelektrickém generátoru by mělo dodávat dostatek energie až do roku 2037.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/2018-06-04-191301.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Transparent.png/643px-New_Horizons_Transparent.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/KBO_2014_MU69_HST.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-pluto-charon-v2-10-1-15.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA22188/PIA22188~orig.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/ultimathule.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA21943/PIA21943~orig.jpg

Probuzení New Horizons je tu!, 5.0 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 4 732 times, 3 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (23 votes cast)
(Visited 4 732 times, 3 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


61 komentářů ke článku “Probuzení New Horizons je tu!”

  1. Jirka napsal:

    K téhle sondě mám zvláštní vztah. Misi New Horizons sleduji pravidelně už někdy od roku 2012-2013, to ona mně dovedla (zpět) ke kosmonautice a díky ní jsem se dozvěděl o kosmonatix.cz.

    • Roman L. napsal:

      Mám to podobně, start NH spolu s pomalým návratem raketoplánů do služby po Columbii byly události, které mě dovedly k zájmu o kosmonautiku. Vcelku zajímavé bylo číst knížku pro děti, kde se psalo, že Pluto ještě nenavštívila žádná sonda, a během cca týdne v televizi jedna taková sonda startovala 🙂

      • Jirka Hadač napsal:

        Chlapi, taky jsem to plánoval podle vašeho vzoru rozepsat, ale pak jsem si vzpomněl, že by mě stejně velice rychle trumfli pamětníci Apolla a Sputniku, kteří sem taktéž chodí a rádi si čtou články o kosmonautice. Jinak moje začátky sledování tohoto odvětví jsou z druhé půlky 80. let.

        • Racek napsal:

          Vskutku, sledovali jsme í signály Doutníků které vysílal aktuálně čs. Rozhlas a večer pohyblivou hvezdicku posledního stupně rakety. Bohužel sám sputnik vidět nebyl. A od té doby…

    • Dušan Majer napsal:

      Opravdu? Tak to máme skutečně velkou radost!

  2. Martin napsal:

    Já se nějak nemůžu dopočítat, kolik tak pixelů zabere MU69 na fotografii. Když dle informací má v průměru cca. 30-45km. Na základě informací o průletu kolem Pluta by to mělo jít dopočítat.

  3. pbpitko napsal:

    „obíhají kolem společného objektu – barycentra.”

    BARYCENTRUM nie je objekt ale ťažisko dvoch či viacerých hmotných objektov, teda bod !
    pb 🙂

    • HnD napsal:

      Ano a v tomto případě je zajímavé to, že tento bod leží mimo Pluto.

      • pbpitko napsal:

        Barycentrum je niekde medzi telesami, bližšie k hmotnejšiemu telesu. Platí tu primitívny zákon páky ktorý sa učia detičky možno tak v 5-6. triede?
        m1*r1=m2*r2

        • pbpitko napsal:

          Barycentrum Zem – Mesiac sa nachádza pod povrchom Zeme, ani nie moc hlboko.
          Zrátajte si to ako domácu úlohu, aj tu platí zákon páky.
          pb 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, měl to být bod. Chybu hned opravím.

  4. Jiří napsal:

    Já bych to na 100 % četl. Je to pro mě větší událost než start Falconu Heavy a rozhodně tak milionkrát větší než flaška šampáňa. I když je fakt, že nejzajímavější momenty přijdou až pár hodin a dnů poté, co k nám doputují alespoň nějaká data (Z Pluta to bylo 1 kb/s, tak tady budeme rádi za 500 b/s).

  5. Jirka Hadač napsal:

    Osobně si myslím, že průlet kolem tělesa v rámci pojmenovávání může mít vliv akorát na to, co pošlou objevitelé potom IAU. A pokud jim to schválí, tak proč ne, je na to totiž speciální komise IAU. Sami o sobě objevitelé ale nemohou pojmenovat nic. Proto používají přezdívku.
    Jinak zajímavé, a jsem zvědav na snímky. Tak mě napadá další rekord. Fotografie pořízená z největší dálky. Protože mám pocit, že po family portrait už Voygary žádné foto neposlaly. A co vím, tak vymazaly z pamětí i software.
    Souhlas s každým prodloužením, Tolik sond sme ven ze soustavý neposlali. Takže moc prosím, aby na to vyškrábli penízky.

  6. Anton napsal:

    New New Horizons hlavně odesílat naměřené údaje, ale občas si dá menší pauzu, aby mohla na dálku pozorovat vzdálené objekty Kuiperova pásu…
    Aj z týchto dát sa môžeme dočkať veľa zaujímavých informácii a možno aj veľkých prekvapení.
    Ak budeme v budúcnosti znova posielať misie tak ďaleko, mohli by sme tam poslať aj menší ďalekohľad na lepšie zmapovanie objektov v Kuiperovom pásu a Oortovom oblaku.
    Nachádzajú sa tam milióny objektov. Pomocou tých objektov lepšie pochopíme aj históriu našej slnečnej sústavy. Možno aj svoje energetické možnosti, či bezpečnostné otázky.
    Napríklad niekde blízko vybuchne supernova, ktorá zdevastuje atmosféru na Zemi. Možno by sa dalo na niektorých objektov v budúcnosti zostaviť magnetické pole, ktoré by odklonilo nebezpečné žiarenie nasmerované na dráhu Zeme.
    Pomocou nezvyklých výstrednych dráh rôznych ďalekých objektov niektorí vedci predpokladajú aj možnú ďalekú planétu 9. Ak existuje bude menšia ako naše plynové obry Jupiter a Saturn. Také veľké objekty by sme už detegovali.
    Možno niektoré hviezdy sa priblížili veľmi blízko k nášmu Slnku aj to by neskôr šlo potvrdiť či vyvrátiť s dráh týchto ďalekých objektov.
    Možno nie všetke planéty pochádzajú z našej Slnečnej sústavy. Aj to by šlo v budúcnosti vyvrátiť, či potvrdiť, pomocou týchto objektov. Oproti iným hviezdám, máme štatistický veľký počet planét!
    A možno je tam odpoveď na niektoré otázky vzniku života, či mimozemského života.
    Veď keď niektorí vedci počítali na základe Moroovho zákona a narastaniu zložitosti života pospiatky, vek života. Vyšlo im veľké prekvapenie. Náš život vznikol asi spred 10 miliárd rokov. Teda asi cez 5 miliárd rokov skôr ako vzniklo naše Slnko (okolo 5 miliárd rokov) a naša Zem okolo 4,5 miliárd rokov do minulosti.
    Vždy keď narazíme na nové polia poznatkov dočkáme sa veľkých prekvapení, ktoré často neboli schopní ani predstaviť mnohí autori Sci-fi.

    • pbpitko napsal:

      „zostaviť magnetické pole, ktoré by odklonilo nebezpečné žiarenie nasmerované na dráhu Zeme.”
      Tak to je Absolut-Sci-Fi. Aj ak by sa to podarilo tak by to bola na nič , magnetickým poľom odkloníš iba elektricky nabyté častice a od supernovy bude najnebezpečnejšie najenergickejšie gama žiarenie ktoré nenesie žiaden elektrický náboj.
      pb 🙁

    • Honza napsal:

      „Možno nie všetke planéty pochádzajú z našej Slnečnej sústavy. Aj to by šlo v budúcnosti vyvrátiť, či potvrdiť, pomocou týchto objektov. Oproti iným hviezdám, máme štatistický veľký počet planét!“
      Z čeho soudíte, že máme hodně planet? Pokud se nepletu, naše vnitřní planety jsou pod hranicí schopností detekce našich současných přístrojů, takže relevantní máme 4. nevíte někdo, jak jsme na tom se schopností detekce ekvivalentu Uranů a Neptunů? Myslím, že to bychom umět měli ale nejsem si úplně jistý. A pokud to ještě neumíme, tak máme z hlediska takového porovnání planety 2.
      Co se osvojování cizích planet týče, myslím, že zachytit cizí planetu (tedy mít nízkou vzájemnou rychlost), navíc tak, aby byla na kruhové dráze v rovině ekliptiky a obíhala ve stejném směru, jako všechny ostatní planety soustavy, je mimořádně nepravděpodobné.

      • Petr Scheirich napsal:

        Převážná většina dnes známých exoplanet pochází z pozorování jejich transitů před mateřskou hvězdou (především z dalekohledu Kepler). Tou už byly zachyceny i planety menší než naše Země (samozřejmě záleží i na velikostech mateřské hvězdy – čím menší hvězda, tím lepší šance objevit u ní metodou tranzitů malou planetu).
        (Především, ale nejen) při této metodě je ale také mnohem snazší objevit planety na blízkých drahách, s krátkými oběžnými dobami. Např. Uran s Neptunem u Slunce by pomocí tranzitu byly detekovatelné snadno, ale šance, že vůbec nastane nějaký tranzit planety, jejíž oběžná doba je 80 nebo 160 let, je za dobu provozu dalekohledu Kepler extrémně malá.
        To je asi hlavní důvod, proč zatím nevidíme systémy, které se podobají Sluneční soustavě.

        • Honza napsal:

          Díky, nějak mi nedošlo, že dneska je většina dat z Keplera a tedy objevená zákrytovou metodou. Ale právě kvůli oběžné době je Země, natož Uran nebo Neptun, obtížně obejvitelná, natož potvrditelná. Jak jsme na tom s citlivostí pro radiální rychlosti? A Gaia dokáže detekovat i změny radiálních rychlostí, nebo taky jen zákryty?

        • Petr Scheirich napsal:

          U GAIA se očkává detekce exoplanet především prostřednictvím vlastních pohybů hvězdy na obloze (tedy ne radiálních), způsobených oběhem okolo společného těžiště s planetou. Odhaduje se, že touto metodou GAIA objeví cca 20000 planet (nějaké planety by měla detekovat také pomocí tranzitů, ale tam je zase problém v tom, že každou hvězdu snímá GAIA jen velmi zřídka, cca 70x za 5 let, což značně eliminuje šanci vůbec nějaký tranzit detekovat).
          Tam se úspěšnost detekce přesouvá k trochu vzdálenějším planetám – čím vzdálenější planeta, tím vzdálenější společné těžiště a větší amplituda „obloučků“ hvězdy, ale současně s tím roste i oběžná doba a tam to naráží na stejný problém s dobou trvání celé mise. Planeta s periodou 80 let zhoupne hvězdu za 5 let mise o 1/16 periody, což je prostě málo.
          Lepší to začne být, pokud dojde k prodloužení primární mise o dalších 5 let.
          https://arxiv.org/pdf/1411.1173.pdf

      • pbpitko napsal:

        Jéé !!! PLANETARNI STEZKA, môj sen !! Som rád že ju niekto realizoval aj u nás, prepáčte, u Vás. Ale aj tak sa teším.
        Ja som myslel kedysi na Kolonické sedlo kde je menšia hviezdáreň s najväčším ďalekohľadom na Slovensku a navyše Park tmavej oblohy Poloniny
        http://www.slovakia360.com/index.php?q=Doc&Doc=1009
        http://www.astrokolonica.sk/kolonicke-sedlo/charakteristika/
        http://www.astrokolonica.sk/
        https://sk.wikipedia.org/wiki/Park_tmavej_oblohy_Poloniny
        http://poloniny.svetelneznecistenie.sk/

        troj-hraničie Slovensko-Poľsko-Ukrajina
        Skutočne divoká krajina
        uzanskij-nacionalnij-prirodnij-park/

        http://www.ceskatelevize.cz/porady/10393999546-divocina-bez-hranic/412236100221008-uzanskij-nacionalnij-prirodnij-park/

        miesto dopadu Kniehynského Fe-meteoritu

        https://www.google.com/search?safe=active&ei=e8cXW-uzEYrbwAKn_r6oCg&q=U%C5%BEanskij+meteor&oq=U%C5%BEanskij+meteor&gs_l=psy-ab.3…7862.13237.0.21085.7.7.0.0.0.0.87.538.7.7.0….0…1c..64.psy-ab..0.4.305…0i30k1j33i160k1.0.plpIceUJkFQ

        dá sa prejsť na Ukrajinskú stranu aj neznačeným turistickým chodníkom – len pre odvážnych s dobrou orientáciou, pripravuje sa prepojenie troch parkov Sk-Pl-Uk

    • Yokotashi napsal:

      Ohledne umeleho magnetickeho pole – myslim, ze vetsina techto objektu je v rovine ekliptiky, takze by i ta supernova musela byt priblizne v rovine ekliptiky. Uz to samo o sobe vyrazne snizuje smysluplnost projektu. Dalsi namitky (gamma bezne intenzity magnetickeho pole nijak neovlivni a tak) uz v diskusi zaznely.

      Ohledne aplikace Moorova zakona na zivot – Mooreuv zakon tak nejak plati (pro procesory jinak, nez treba pro pameti, nebo pro kapacity harddisku) par desitek let. Extrapolovat ho z 50 let na 4 miliardy let je pomerne odvazny krok a pokud ta extrapolace vyjde tak pekne, ze se od predpokladu lisi jenom 2x, tak to je uspech.

      Navic jak se pocita komplexita zivota? Nejvetsi? To bude asi plejtvak. Nejvetsi suchozemsky? Proc? A bude to nejaky Apatosaurus, kteru uz je mnoho desitek milionu let mrtvy. Nejvic bunek? tady narazime na definici mnohobunecnosti, takze to klidne muze byt nejaka rasa, nebo podhoubi. Nejvetsi bunka? Asi vejce nejakeho dinosaura. Kde je v tom clovek a kde je v tom rust komplexity?

      Takze mozek? Ale proc lidsky a ne treba sloni, mamuti, nebo plejtvaci? Co vubec vime o mamutim mozku? A to si ho muzeme rozrezat a dat pod mikroskop. Jenomze nevime, jak to funguje, takze nam to je k nicemu.

      Celkove mi prijde snaha aplikovat Mooreuv zakon na zivot, jako snaha najit zpusob, jak popsat komplexitu zivota takovou funkci, aby z ni vysel Mooreuv zakon. Jenomze kdyz si zvolim vhodnou funkci, tak muzu Mooreovym zakonem popsat i partii mariase,

      • pbpitko napsal:

        Súhlas, moorov zákon aplikovať na život, to by som asi uveril skôr kryštálovej guli.
        pb 🙁

  7. Jenda napsal:

    Ten průlet bude jistě velmi zajímavá a významná událost, ale psaný přenos podle mě nemá smysl. Maximálně tak oznámení v krátkých zprávách.
    Jak se píše v článku a jak už se psalo i v příspěvcích, tak první data dorazí na Zemi až devět hodin po průletu, takže přenos by nejspíš byl jen popisem plánovaných teoretických milníků a nebo by začal až s příchodem prvních dat.
    Podle mě bude lepší napsat o tom později obsáhlejší článek. Ono je totiž dost možné, že žádná data ani nedorazí. Pamatuji si, že když měl přijít průlet kolem Pluta, tak se všichni báli byť jen kousíčku kamene se kterým by se sonda mohla srazit. Při její rychlosti je srážka s čímkoliv prakticky fatální.

    • tonda napsal:

      Tak já s tebou souhlasím,nebude nic nového.Až po prvních datech ze sondy a jejích zpracování to teprve bude zajímavé!Do té doby stačí krátké zprávy.Díky redakci za článek,už se těším!

  8. Karel napsal:

    Na Nový rok budu bivakovat pod Rozsutcem, tak jestli tam náhodou budu mít signál, možná se na ten psaný přenos mrknu.

  9. ventYl napsal:

    „Průlet kolem Ultima Thule bude probíhat velmi podobně, jako tomu bylo v případě Pluta. Sonda nebude nic posílat k Zemi, vše se uloží do paměti a data se začnou posílat až po průletu.“

    Myslim, ze kombinacia tohto faktu a datumu kedy sa udalost stane znamena, ze pisany online prenos nema az taky prinos. Ak by naozaj doslo k nejakej velmi vyznamnej udalosti, mozete zverejnit kratku spravu. Myslim si, ze nebude problemom, ak by kratkych sprav bolo viac. A ked zacnu prichadzat prve data, tak uz bude informacii dost na to, aby vysiel plnohodnotny clanok. Pri troche stastia budu uz prve objavy bombasticke a co si viac priat ako prvy velky clanok roka s bombastickymi informaciami?

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za názor. Při průletu kolem Pluta jsme dělali psaný přenos, který informoval o tom, co se zrovna děje podle předpřipraveného harmonogramu. Tehdy bylo dobré, že průlet probíhal odpoledne našeho času. Ale asi máte pravdu, že něco podobného ráno 1. ledna není ideální.

      • Roman L. napsal:

        Měl bych takový návrh, jestli by třeba na Silvestra vyšel článek s harmonogramem událostí a nějak automaticky by se pak zvýraznila právě probíhající, ale nemám tušení, jak takové věci fungují, takže to je spíš jenom nápad

        • Dušan Majer napsal:

          To už je trochu složitější, ale nějaký harmonogram není špatný nápad.

        • Spytihněv napsal:

          Přesně tak. Stačí předem vydat článek s předem naplánovaným a naprogramovaným harmonogramem kolem průletu a až během dne 1.ledna vydat další, kde se to potvrdí. Stejně k nám budou proudit data velmi postupně. Navíc nevíme, v jakém provozním režimu členové redakce tráví Silvestra a Nový rok, tak proč je trápit 🙂

        • ventYl napsal:

          To povazujem za celkom dobry napad.

          Inac mi je jasne, ze tym New Horizons stravi silvestra a novy rok jedinym moznym sposobom – opatovnou kontrolou, ci je vsetko pripravene a tuzobnym ocakavanim na data 🙂

          Je slusna sanca, ze novy rok bude aj dalsi rok. Ale nie je iste, ze New Horizons este okolo nejakeho objektu poleti.

        • Honza napsal:

          Naprosto souhlasím, přesně to jsem chtěl navrhnout. Předem článek, co se bude ve který čas dít, pak nějaké potvrzení, že všechno proběhlo hladce, a pak se budeme všichni společně těšit na obrázky a další data.

      • pbpitko napsal:

        Netreba sa príliš zrúbať a pôjde to. Ja osobne podporujem dobrú náladu, žiadne obžerstvo v jedle a pití.
        Bude dvojitý dôvod na dobrú náladu, Silvester aj Horizons, a to nerátam množstvo krásnych nových misií 2019, a samozrejme aj z úspešných misií 2018.
        pb 🙂
        P.S.
        S výnimkou Sputnika, Gagarina, Appola sme nikdy nemali z kozmonautiky toľko dôvodov na radosť ako teraz.

        • pbpitko napsal:

          P.S. Ja som mal to šťastie že som zažil z toho všetko a vo veku keď som to už vedel aspoň pokúšať sa to chápať. Budem mať tú smolu, že sa ešte lepších rokov už nedočkám.
          Ale mal som aj to šťastie že som žil v časoch najbúrlivejších rokov vedy a techniky, v časoch keď teória relativity a kvantová teória začali prenikať aj do končín socialistického lágru a prestali byť buržuáznou a sionistickou pavedou opovrhovanou tovariščom Stalinom, a začali pomaly miznúť z indexu zakázanej aspoň, odbornej literatúry. Na indexe však aj tak ešte veľmi, veľmi dlho zostávali knihy, obrazy, hudba …
          Ale mladší mi hádam chvála bohu ani neuveria že nejaké indexy boli vôbec možné.
          pb 🙂

        • Spytihněv napsal:

          Já tedy Sputnik, lady Gaga, ani Apollo nezažil (při startu A17 mi bylo 15 měsíců), ale dovolím si nesouhlasit s vaším závěrem, že „mladší mi hádam chvála bohu ani neuveria že nejaké indexy boli vôbec možné.“ Naopak si myslím, že by to nemělo být zapomenuto nikdy a mladší by to měli mít stále na paměti.

          Jinak si myslím, že mezi Apollem a současností bylo velmi mnoho důležitých milníků, které se mohou rovnat s těmi starými. Snad s výjimkou Apolla, to je opravdu zatím stále nepřekonaný vrchol.

  10. Hawk napsal:

    Je otazka do jake vzdalenosti od Slunce lze jeste porizovat pri pruletu u podobnych objektu snimky, svetelne podminky uz musi byt pro porizovani zaberu docela tristni.

    • Jirka Hadač napsal:

      Co si pamatuju z rohlasového pořadu pana J. Grygara o jednotlivých tělesech Sluneční soustavy, tak ještě na Plutu se dají i číst noviny, kolik je tam světla. Což samozřejmě nic neříká o tom, jak to bude u tohoto tělesa.

    • Petr Scheirich napsal:

      Osvětlení povrchu Pluta je cca 1000x menší než osvětlení povrchu Země (což plyne z jednoduchého faktu, že Pluto bylo v době průletu NH cca 33x dále od Slunce než Země, a osvětlení klesá s druhou mocninou vzdálenosti). To je ekvivalentní tomu, jaké světlo je na Zemi pár minut po západu Slunce, nebo ve dne při hodně zatažené obloze. Odtud to čtení novin :-).

      Když si řekneme, že i polovina toho bude ještě stačit (prostě bude třeba pořizovat snímky s dvojnásobně dlouhou expozicí), tak takto jsou osvětlené objekty vzdálené 45 AU. Vzdálenost 2014 MU69 v době průletu NH bude 43.2 AU od Slunce.

      • Jirka Hadac napsal:

        Vas komentar sem tak nejak cekal, pane Scheirich, kdyz uz sem zabrousil na pudu techto znalosti. :-). Diky za upresneni, jsem rad, ze sem si to pamatoval spravne.

        • pbpitko napsal:

          Skús sa pozrieť do kalendára kedy bude spln a predpoveď počasia sľubuje jasnú oblohu, a zájdi si ďaleko od mesta kde už je nízske svetelné znečistenie a zober si noviny, veď uvidíš sám., je to 1000x lepšie ako si o tom iba čítať. Naj-naj je to za zimných jasných mrazivých nocí, nevíjdeš z údivu z toho nadbytku svetla, bez problému prečitaš si aj drobnú tiráž na poslednej strane (A nemusíš mať ani zrak ako jastrab (falcon)).

  11. Alois napsal:

    Sonda má v plánu 22 pozorování osmi KBO před průletem, první se uskuteční tuším 12.8, dalších 12 pozorování dvou KBO po průletu. Jedním bude PT-3. 6.1.2019 je naplánováno pozorování trpasličí planety Quaoar. Vzdálenosti jsem nenašel ale měřítkem budou AU.
    Pokud by sonda měla provést nějaký blízký průlet musel by ležet ve směru letu, někde “ za “ PT-1. Otázka je zda je technicky proveditelné ze Země takový cíl, či cíle najít a jaké tam budou světelné podmínky, dá se předpokládat že jejich vzdálenost bude o vícero AU větší než u PT-1.

  12. Petr Hájek napsal:

    Vážená redakce,1 ledna přeji mokrý ručník na čele či příjemnou novoroční procházku ,na kvalitní článek plný informací nebo obrázků si všichni určitě bez problému počkáme.

    • Dušan Majer napsal:

      Děkujeme. 😀
      Asi vydáme nějaký článek se souhrnem očekávaných událostí a živě to pokrývat nebudeme. Objevy a fotky pak samozřejmě přijdou v dalších dnech.

  13. Jiný Honza napsal:

    Díky za článek.

    Ten „přenos“, můžete klidně udělat už na Silvestra odpoledne, informací bude stejně. A budete mít mnohem větší sledovanost. 🙂

  14. Alois napsal:

    Pokud se stane další cíl, či cíle realitou, pak je současné označení U.T. nesmysl.

Zanechte komentář