Oranžovobílé pásy v pohybu?

Zhruba před rokem jsem si pro Vás připravili tak trochu jiný krátký článek. Ukázali jsme Vám velmi neobvyklý obrázek, dali tři nápovědy a nechali Vás tipovat. Slibovali jsme, že možná budeme podobné články publikovat častěji, ale nakonec to trvalo skoro rok. K nedělnímu odpoledni se ale hodí odlehčené téma a proto Vám přinášíme další možnost tipovat. Co vidíme na náhledovém obrázku tohoto článku (kliknutím jej můžete zvětšit)? Stejně jako minule, dostanete tři nápovědy: Administrátor NASA, Evropa, vlevo od červené. Správnou odpověď najdete na konci tohoto článku.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Přístroj NIRSpec (Near-InfraRed Spectrograph)

Přístroj NIRSpec (Near-InfraRed Spectrograph)
Zdroj: http://www.esa.int

Jedná se o náhled zobrazující schopnosti, jakých bude moci využít Dalekohled Jamese Webba. Snímek byl pořízen během testování přístroje NIRSpec (Near-InfraRed Spectrograph), kterým Evropa přispívá do této mezinárodní observatoře. S jeho pomocí budou vědci studovat astronomické objekty ve velmi vzdálených galaxiích. Za tímto účelem přístroj rozloží přicházející světlo do spektra. Rozdělením paprsků na jejich základní „stavební kameny“ budou moci vědci zjistit, z čeho jsou pozorované objekty tvořené.

Snímek vznikl při zkoušce, během které plnily roli zdrojů světla vnitřní kalibrační kamery. Na fotce vidíme mnoho spekter jako horizontální pruhy, které byly zaznamenány dvojicí detektorů. Vlnové délky jsou uspořádány zleva doprava. Vzory tvořené černými linkami, takzvanými absorpčními čárami, jsou charakteristické pro každý světelný zdroj.

MSA - micro-shutter array. Pole mikrozávěrek během zkoušek. Toto zařízení vzniklo na Goddardově středisku a nyní je součástí evropského přístroje NIRSpec. Každé ze čtyř polí MSA obsahuje mřížku 365 × 171 mikroclon. Celkem je zde skoro čtvrt milionu okének s rozměry zhruba 100 µm × 200 µm.

MSA – micro-shutter array. Pole mikrozávěrek během zkoušek. Toto zařízení vzniklo na Goddardově středisku a nyní je součástí evropského přístroje NIRSpec. Každé ze čtyř polí MSA obsahuje mřížku 365 × 171 mikroclon. Celkem je zde skoro čtvrt milionu okének s rozměry zhruba 100 µm × 200 µm.
Zdroj: http://www.esa.int

Fotka byla pořízena po vyslání pokynu k otevření více než 100 mikrozávěrek – droboučkých okének širokých jako lidský vlas. Právě díky nim bude možné souběžně studovat stovky kosmických objektů. Tenké proužky v horní a spodní části jsou spektra vytvořená světlem, které prošlo přes mikrozávěrky, zatímco tlusté pruhy uprostřed obrázku pochází ze světla, které do přístroje vstoupilo přes pět štěrbin ve středové části. Kalibrační snímek vznikl v roce 2017, když byla celá optická sekce teleskopu umístěna ve vakuové komoře na Johnsonově středisku v Houstonu. Systém zrcadel, nosná konstrukce a vědecké přístroje tehdy odolávaly vakuu a teplotám -233°C a i přesto fungovaly vzorně.

Stejně jako minule nás i nyní zajímá, zda se Vám tento nový formát odlehčeného článku, ze kterého se zároveň dozvíte nějaké nové informace, líbí a zda máme podobné články čas od času vydávat.

Vysvětlení nápověd:

  • Administrátor NASA – Dalekohled nese jméno po administrátorovi NASA, který působil mezi lety 1961 a 1968
  • Evropa – Přístroj NIRSpec je evropský
  • Vlevo od červené – Ve vizualizacích elektromagnetického spektra se infračervená oblast nachází nalevo od červeného viditelného světla

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Testing_the_NIRSpec_instrument_on_the_Webb.jpg
http://www.esa.int/…/JWST_s_Near_InfraRed_Spectrograph_NIRSpec.jpg
http://www.esa.int/…/Low_light_test_on_micro-shutter_array.jpg

Oranžovobílé pásy v pohybu?, 5.0 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 3 264 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (17 votes cast)
(Visited 3 264 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


11 komentářů ke článku “Oranžovobílé pásy v pohybu?”

  1. Štěpán napsal:

    Za mě skvělý článek 🙂
    Sice jsem nepřišel podle nápověd na odpověď, ale jak jsem zahlédl fotku, došlo mi, jak jsou nápovědy myšleny.

  2. tonda napsal:

    Ahoj.Tak já se přiznám,že jsem uhodl akorát,že je to spektrum,ale z nápověd jsem na nic nepřišel!Nadarmo se neříká:Chytrému napověz,hloupého trkni!Článek samosebou je dobrý,aspoň si to teď budu pamatovat!Dík!

    • vencour napsal:

      Jestli se nepletu, tak jsem už někde takové kalibrační mustry viděl. Ale poprvé jsem na ně taky koukal divně.

      • Jirka Hadač napsal:

        Když se řeknou kalibrační mustry, tak si vždycky vybavím seriál Martina Gembece o Venuši a ty barevné pruhy, co měli sebou sondy Veněra a Vega.

  3. MilAN napsal:

    Moc nerozumím té třetí nápovědě. IČ se běžně zobrazuje napravo – s rostoucí vlnovou délkou doprava

  4. Dan napsal:

    Díky za lehké mozkové cvičení. Podle pohledu je to jasné spektrum, pozice vlevo od červené byla odhalena. Webb bude pozorovat v IR, administrátor NASA byl také venku. Evropu jsem si zaškatulkoval díky nosiči, achjo 🙂

    Jen to trochu kazí fakt, že po přejetí myší nad obrázkem spektra došlo k odhalení, že jde o spektrum z NIRSpec – nikoli z atributu „TITLE“, ale z URL.

Zanechte komentář